Crohnova choroba u dětí může způsobit zpomalení růstu. Na vině je špatná absorpce živin

7. 12. 2023 7:35
přidejte názor
Autor: Depositphotos/kwanchaichaiudom

Trápí vaše dítě časté průjmy a bolesti břicha, které nemají zjevnou příčinu? Pokud se tyto potíže dějí opakovaně a když se dostaví, trvají i několik týdnů, je možné, že se u vašeho potomka rozvinula Crohnova choroba. Toto obávané autoimunitní onemocnění je strašákem mnoha rodičů, ale bohužel mu nejde nijak předejít. Pomocí vhodné terapie je však možné udržet malého pacienta dlouhodobě v remisi.

Co je Crohnova nemoc?

Co se dozvíte v článku
  1. Co je Crohnova nemoc?
  2. Jak se Crohnova nemoc u dětí projevuje?
  3. Rizikové faktory rozvoje Crohnovy nemoci
  4. Diagnostika Crohnovy choroby u dětí
  5. Jak se Crohnova nemoc u dětí léčí?

Crohnova nemoc představuje jeden z typů zánětlivých onemocnění střev, který postihuje malé i velké pacienty. Tato choroba způsobuje otoky sliznice tenkého a tlustého střeva v různých jejich částech, následkem čehož pacienti trpí těžkými průjmy, bolestmi břicha a řadou dalších potíží. Pro děti může být toto onemocnění obzvláště náročné, ale dodržováním určitých režimových opatření je možné i tak vést zdravý a kvalitní život.

Asi největším problémem Crohnovy nemoci u dětí oproti dospělým je skutečnost, že tato nemoc může oslabit jejich kosti, zpomalit růst a oddálit pubertu. Jedná se o chronický stav, u kterého se střídají dvě fáze, a to takzvaná remise a relaps neboli vzplanutí. Remise přitom představuje období klidu, kdy se příznaky neprojevují, kdežto relaps je stav, kdy se nemoc ozve a vyvolává nepříjemné symptomy, které jsou pro ni typické. [1, 23]

Jak se Crohnova nemoc u dětí projevuje?

Crohnova nemoc může postihovat kteroukoliv část gastrointestinálního traktu, takže se klinické příznaky u pacientů mohou lišit. Nejčastěji jsou však postižena střeva, takže nejběžnějším příznakem Crohnovy choroby jsou průjmy, které mohou vést i k dehydrataci. Obvykle se pak toto onemocnění u dětí projevuje také následujícími symptomy:

  • horečkou,
  • bolestmi břicha,
  • krvácením z konečníku,
  • ztrátou chuti k jídlu,
  • ztrátou váhy,
  • únavou,
  • selháním růstu,
  • opožděným sexuálním vývojem,
  • hemoroidy,
  • píštělemi.

Jelikož nemoc postihuje tenké střevo, základní přijaté živiny nemusí být vždy zcela absorbovány. Crohnova choroba má proto poměrně zásadní vliv na růst dítěte. Kromě toho chronický průjem mnohdy vede ke ztrátě tělesné hmotnosti a děti navíc kvůli bolestem břicha často odmítají přijímat potravu. Tyto faktory tak mohou mít nežádoucí dopad na jejich vývoj. [4, 5, 6]

Rizikové faktory rozvoje Crohnovy nemoci

U většiny lidí je diagnostikována Crohnova choroba v období dospívání nebo kolem 20 let, ale potíže se mohou objevit prakticky v jakémkoliv věku. Dívky i chlapci jsou přitom postiženi stejnou měrou. Zatím není známa žádná příčina, která způsobuje Crohnovu nemoc, ale riziko jejího rozvoje údajně mohou ovlivnit genetické predispozice.

Onemocnění se vyskytuje u všech etnických skupin, avšak nejvíce bývají postiženi běloši a lidé středoevropského a východoevropského původu. V České republice pak činí incidence Crohnovy nemoci u dětí přibližně 6 osob na 100 tisíc obyvatel, celosvětově je to pak 910 dětí ze 100 tisíc. Dle odborníků pak patří mezi nejčastější rizikové faktory rozvoje nemoci následující skutečnosti:

  • Rodinná anamnéza: studie ukázaly, že 5 až 20 procent postižených jedinců má blízkého příbuzného (rodiče, sourozence nebo dítě) s touto nemocí.
  • Životní prostředí: Crohnova choroba je v městských, industrializovaných oblastech běžnější než v nerozvinutých zemích. To naznačuje, že svou roli může hrát strava s vysokým obsahem tuků a rafinované potraviny.
  • Nesteroidní protizánětlivé léky: léky zahrnující ibuprofen, sodnou sůl naproxenu, sodnou sůl diklofenaku a další látky nezpůsobují sice přímo Crohnovu chorobu, ale mohou zanítit střeva a zhoršit příznaky. [7, 8, 9]

Diagnostika Crohnovy choroby u dětí

Stanovení diagnózy probíhá u dětí v podstatě stejně jako u dospělých pacientů. Kromě standardního fyzického vyšetření a diskuse o symptomech a rodinné anamnéze je k potvrzení diagnózy obvykle použita kombinace různých vyšetření. Ta mohou zahrnovat laboratorní testy krve a stolice a některé další metody, jako je:

  • kolonoskopie – jedná se o vyšetření malou kamerou namontovanou na konci osvětlené trubice, která se zavádí konečníkem do střev,
  • horní endoskopie – během tohoto vyšetření lékař zavede hadičku, na jejímž konci je kamera, přes ústa pacienta a vede ji jícnem do žaludku a do dvanáctníku,
  • kapslová endoskopie – v tomto případě pacient spolkne kapsli, která má v sobě kameru. Kapsle prochází trávicím traktem a pořizuje snímky. Kamera je následně přirozeně vypuzena pohybem střev a není ji tedy třeba vytahovat.

Dále může lékař poslat malého pacienta také na některá ze zobrazovacích vyšetření, jako je počítačová tomografie (CT), magnetická rezonance (MRI), rentgen nebo enterografie. Na základě výsledků všech testů a pozorování pak lékař může určit, co za problémy stojí, a navrhnout pacientovi léčbu, která bude odpovídat zjištěné diagnóze. [10, 11, 12]

Jak se Crohnova nemoc u dětí léčí?

Crohnova nemoc se bohužel nedá zcela vyléčit, jelikož se jedná o chronický stav, který se v určitých intervalech stále vrací. Terapie se proto obecně zaměřuje na dosažení klinické remise, zejména pak na zahojení střevní sliznice. Léčba Crohnovy nemoci u dětí má pak za cíl především normalizovat růst a správný pubertální vývoj.

Trpí vaše dítě Crohnovou nemocí?

U dospělých pacientů terapie obvykle zahrnuje užívání kortikoidů. Pokud je nevyhnutelně nutné nasadit kortikoterapii i u dětského pacienta, musí se při ní dbát zvýšené opatrnosti, co se týká dávkování i délky trvání této léčby, jelikož může mít negativní dopad na metabolismus kostí a celkový růst. Volba preparátů v rámci léčby dětské Crohnovy choroby se přitom vždy odvíjí od toho, jak je forma onemocnění intenzivní, v jaké míře jsou orgány postiženy a kde se zánět nachází.

Prvotní léčba Crohnovy nemoci u dětí ve většině případů spočívá v podávání enterální výživy, což má podobné výsledky jako kortikoterapie, ale bez nežádoucích vedlejších účinků, a navíc také pozitivně ovlivňuje růst malého pacienta. Současně se dítěti podávají také imunosupresiva, což jsou látky, které potlačují zánět ve střevech.

U dětí, jimž bylo onemocnění diagnostikováno pozdě, je v některých případech potřeba provést chirurgický zásah, který spočívá v odstranění nemocné části střeva. Děje se tak zejména za předpokladu, že se v trávicím traktu pacienta objeví díra, prasklina nebo blokáda. Po odstranění postižené části orgánu se pak oba konce zdravého střeva spojí opět dohromady. [13, 14, 15]

Zdroje: pediatriepropraxi.cz, yalemedicine.org, childrenshospital.org, rarediseases.org, kidshealth.org, ncbi.nlm.nih.gov, webmd.com

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?