Co je to cukrovka?
Co se dozvíte v článku
Cukrovka neboli diabetes je označení pro skupinu metabolických nemocí, pro které je typická zvýšená hladina krevního cukru, tedy glykémie. U zdravého člověka tuto hladinu pomáhá korigovat hormon inzulin, který se tvoří v takzvaných beta-buňkách Langerhansových ostrůvků, kde kromě inzulinu vzniká také hormon glukagon, který hladinu glykémie naopak zvyšuje. Díky inzulinu se cukr snadněji dostává do cílových tkání, hlavně do jater, svalů a tukové tkáně, kde je následně použit jako důležitý zdroj energie.
Diabetes vzniká v momentě, kdy beta-buňky zaniknou, nejsou dostatečně funkční, byly odstraněny (například při odstranění celé slinivky), anebo pokud tělesné tkáně na působení inzulinu reagují nedostatečným způsobem. To má za důsledek mimo jiné kolísající hladinu krevního cukru, která bez léčiv eskaluje do nebezpečně vysokých hodnot (hyperglykémie), anebo naopak padá velice nízko (hypoglykémie), přičemž oba tyto stavy pacienta mohou ohrožovat na životě. Hypoglykémie je právě obávanou komplikací léčby diabetu inzulinem.
Nedostatek inzulinu či nedostatečná reakce na něj navíc vedou k uvolňování zásob, k poruše tvorby bílkovin jako stavebních a regulačních molekul a nakonec k metabolickému rozvratu. Nemocní diabetem jsou tedy zpravidla odkázáni na užívání inzulinu, který hladinu glukózy udržuje na bezpečných hodnotách a zachovává tak funkci metabolismus. [1, 2, 3, 4]
Typy cukrovky
Obecně lze cukrovku rozdělit na dva základní typy, kterými jsou cukrovka 1. a 2. typu. Cukrovka 1. typu postihuje typicky děti, mladistvé a mladé dospělé. Za obtížemi v tomto případě stojí autoimunitní zánět, který ve slinivce břišní útočí na beta-buňky produkující inzulin. Pacienti s tímto typem diabetu jsou celoživotně odkázaní na umělou aplikaci inzulinu.
Cukrovka 2. typu je naopak typická pro starší pacienty a bývá spojena s obezitou a vysokým krevním tlakem. To je důvod, proč se jí přezdívá stařecká cukrovka. A přestože se v případě pacientů s touto formou diabetu inzulin zpravidla tvoří stejně jako u zdravého člověka, někdy i ve větším množství, jeho efekt po jídle je opožděný. Cílové buňky v játrech, svalech a tukové tkáni na něj kvůli metabolickým důsledkům nadváhy totiž nereagují. U některých pacientů může rovněž dojít k takzvanému vyčerpání slinivky, což se nakonec projeví právě nedostatkem inzulinu.
Zvláštním typem diabetu je pak těhotenská cukrovka (gestační diabetes), která už podle názvu postihuje některé těhotné ženy, typicky prvorodičky starší třiceti let a pacientky s genetickými predispozicemi. Za onemocněním v tomto případě stojí zvýšená hladina těhotenských hormonů, která blokuje účinek inzulinu. Dobrou zprávou však je, že po porodu obtíže samy vymizí.
Ptáte se, jak zjistit těhotenskou cukrovku? Pomocí orálního glukózového tolerančního testu (oGTT), který se obvykle provádí mezi 24. a 28. týdnem těhotenství. A jaké má těhotenská cukrovka hodnoty? O gestační diabetes se jedná v okamžiku, pokud je glykémie nalačno větší nebo se rovná 5,1 mmol/l alespoň dva dny po sobě. [5, 6, 7]
Cukrovka: hodnoty cukru v krvi
Ke stanovení hladiny krevního cukru se v České republice používají měrné jednotky mmol/l (milimol na litr). V zahraničí se ale můžete setkat i s jinými jednotkami, například s mg/dl (miligram na decilitr), proto je dobré znát vztah, který mezi sebou obě jednotky mají, ale i způsob, jakým se převádějí:
- v případě, že chceme mmol/ převést na mg/dl, použijeme vzorec: mg/dl = 18 × mmol/l,
- chceme-li z mg/dl zjistit jednotku mmol/l, bude vzorec vypadat takto: mmol/l = mg/dl /18.
Pokud bychom tedy chtěli například zjistit, jaká je hodnota hladiny krevního cukru v mg/dl, pokud víme, že se rovná 5 mmol/l, dopočítali bychom se výsledku takto: 18 × 5 mmol/dl = 90 mg/dl.
Cílové hodnoty cukru v krvi: tabulka
Každý pacient by se měl snažit udržovat hodnoty glykémie tak, aby se co nejvíce vyvaroval častému kolísání mezi příliš vysokou a nízkou hladinou krevního cukru. Pro tělo jsou nebezpečné oba dva extrémy, přičemž v některých případech mohou pacienta přímo ohrozit na životě.
Při udržování hodnot krevního cukru záleží mimo jiné na věku pacienta. Zatímco u starších lidí a malých dětí se snažíme vyhnout těžké hypoglykémii, a tak se raději spokojíme s poněkud vyššími hodnotami glykémie, u mladých diabetiků, zvláště pak u těch 1. typu, je cílem co nejtěsnější přiblížení hladině zdravé populace. Cíle se v obou případech mohou s každou kontrolou u lékaře upravovat, a to na základě aktuálního stavu i životní etapy každého pacienta.
Co se týče obecně doporučovaných hodnot krevního cukru, podle České diabetologické společnosti by měly vypadat takto:
Cílová hodnota cukru v krvi u dětských diabetiků
- Glykovaný hemoglobin (jakýsi nepřímý ukazatel průměrné hladiny cukru v krvi) pod 59 mmol/mol,
- glykémie nalačno 5–8 mmol/l,
- glykémie za 2 hod po jídle 4–10 mmol/,
- glykémie před spaním 6,7–10 mmol/l,
- glykémie v noci 4,5–9 mmol/l.
Cílová hodnota cukru v krvi u dospělých diabetiků
- Glykovaný hemoglobin pod 45 mmol/mol,
- glykémie nalačno 4–6 mmol/l,
- glykémie za 2 hod po jídle 5–7,5 mmol/l. [8, 9, 10, 11, 12]
Hodnoty hypoglykémie
Hypoglykémie je označení pro příliš nízkou hladinu krevního cukru. Tou je u zcela zdravého jedince glykémie pod 3,9 mmol/l. V tomto okamžiku nedochází k přímému ohrožení života, ale jedná se o varovný signál, který by měl vést k doplnění sacharidů. Tento stav se projevuje:
- třesem,
- nesoustředěností,
- zmateností,
- pocením,
- rozostřeným viděním,
- bušením srdce,
- acetonovým zápachem z úst.
Hypoglykemický pacient může na první pohled působit tak, jako by byl opilý, hrozí navíc upadnutí do bezvědomí. Je proto velice důležité, aby u sebe vždy nosil průkaz diabetika, který na možnost hypoglykémie ostatní lidi upozorňuje, a to i v cizím jazyce. Po ruce by rovněž měl mít prostředek pro zvládnutí tohoto stavu, stačí hroznový cukr, džus nebo sušenka.
U některých pacientů může hypoglykémie probíhat bez příznaků. Zaznamenány být nemusí hlavně noční hypoglykémie, které mohou mít špatný vliv na dlouhodobé mozkové funkce. V takovém případě může být nápomocná kontinuální monitorace glykémie.
Hypoglykémie se vyskytuje u pacientů léčených inzulinem anebo antidiabetiky, která zvyšují sekreci inzulinu. A vzhledem k tomu, že glukóza je nezbytná pro funkci mozku, může se jednat o život ohrožující stav, který bez zásahu může vést až k bezvědomí a smrti. Opakovaná těžká hypoglykémie může navíc zanechat trvalé následky, které vedou k epilepsii anebo poruchám kognitivních funkcí. Na druhou stranu, při správné edukaci pacientů a pečlivosti při dodržování základních pravidel není třeba mít z mírné hypoglykémie strach. [13, 14, 15, 16]
Už jste si někdy měřili hladinu cukru v krvi glukometrem?
Hodnoty hyperglykémie
O hyperglykémii, tedy vysoké hladině krevního cukru v krvi, mluvíme u diabetiků v momentě, kdy jsou jejich hodnoty ráno na lačno vyšší než 6–7 mmol/l a po jídle a během dne více než 8–10 mmol/l. Na rozdíl od hypoglykémie vysoké hodnoty krevního cukru v krvi pacient obvykle subjektivně nepociťuje. V některých případech se ale objevuje:
- únava,
- žízeň,
- zvýšené močení.
Dlouhodobá hyperglykémie se pak projevuje hubnutím, opakovanými kožními problémy, gynekologickými záněty a záněty močových cest. Co se týče dopadu na zdraví pacienta, je vysoká hodnota krevního cukru nebezpečná spíše z dlouhodobého hlediska. Výrazně totiž zvyšuje riziko rozvoje komplikací diabetu, jakými jsou:
- poškození či ztráta zraku,
- snížená funkce ledvin či jejich selhání,
- infarkt myokardu,
- mozková mrtvice,
- diabetická noha.
Ptáte se, jak snížit cukr v krvi během hyperglykémie? Při mírné hyperglykémii postačí vyšší tělesná aktivita, u vyšších hodnot je třeba aplikovat potřebnou dávku inzulinu. [17, 18, 19, 20]
Time in range
Time in range je pojem, který představuje čas, který diabetik strávil v cílovém (správném) rozmezí glykémie. Vyjadřuje se v procentech a uplatnění najde zejména u diabetiků 1. typu. A proč se time in range používá? Ze dvou základních důvodů:
- hodnoty průměrné hladiny glykémie mohou být zkresleny (například při opakovaných hypoglykémiích, anémii či dialýze),
- naměřené hodnoty zachycují jen stav v konkrétním okamžiku, což může být zavádějící. [21, 22, 23]
Jak se měří hladina krevního cukru?
Měření hladiny krevního cukru zpravidla provádí pacient sám, a to za pomocí glukometru, jehož první prototyp byl vynalezen v 80. letech 20. století. Do té doby byly možnosti domácího měření cukru v krvi značně omezené. Alespoň přibližné zjištění hladiny glukózy bylo dříve možné pomocí glykosurie, tedy na základě množství cukru v moči. Dnes jsou možnosti o poznání rozšířenější. Mezi základní dvě patří:
- stanovení glykémie pomocí glukometru,
- CGMS (kontinuální monitorace „glykémie“, resp. správné koncentrace glukózy).
Glukometry
Zpočátku byly glukometry vyvinuty jako laboratorní přístroje, které sloužily pro měření hladiny glukózy za asistence lékařů, a do domácího prostředí pacientů se přesunuly až později. Dnes je glukometr osobní malý přístroj, jenž zjišťuje koncentraci glukózy z jediné kapky krve, kterou pacient nanese na jednorázový diagnostický proužek, přičemž frekvence měření se liší podle typu diabetu, druhu léčby a aktuálních okolností.
Obecně lze měření hladiny cukru v krvi provádět před jídlem a pak zhruba 2 hodiny po jídle. Získané hodnoty by se v obou případech měly co nejvíce shodovat s hodnotami zdravé populace, u malých dětí a starších lidí jsou však tabulky o něco shovívavější. Kompletní sekvence měření, tedy před jídlem, po jídle, před spaním, v noci a ráno na lačno, se označuje jako glykemický profil.
Funkce glukometrů je založená na elektrochemických hodnotách, přičemž dnes už existují i přístroje, které mohou naměřené hodnoty přenášet rovnou do počítače. Některé glukometry jsou dnes již nastaveny tak, aby jimi naměřená hodnota odpovídala glykémii plazmatické (která by vyšla při stanovení v laboratoři).
CGMS
Kontinuální monitorace koncentrace glukózy je metoda, která se v posledních letech prosazuje zejména u pacientů s diabetem 1. typu. Rozlišují se dvě verze, a to zaslepená, tedy glukózový holter, a otevřená, kdy pacient vidí aktuální hodnotu v reálném čase a může na ni reagovat.
V rámci CGMS má pacient do podkoží zavedený malý senzor. Na ten je napojen sběrač dat a také vysílač, který bezdrátově odesílá data do přijímače. Tím může být buď samostatný přístroj, anebo může být tento přijímač vestavěn do inzulínové pumpy. U některých modelů je možné nastavit alarmy upozorňující na nízkou i vysokou hladinu glykémie.
FreeStyle Libre
Poměrně novou technologii představuje FreeStyle Libre, což je malý senzor o velikosti padesátikoruny umístěný na zadní straně paže, který pacientům měří hladinu glukózy každou minutu, a to až po dobu 14 dní. Čtečka snímá hodnoty i přes oblečení a ukládá data z měření. Systém diabetikům poskytuje vizuální představu o hodnotách hladiny glukózy, jejích trendech a časovém průběhu.
S pomocí specializovaného softwaru je možné z dat generovat exporty a přehledy, které diabetikovi i jeho lékaři pomohou precizněji nastavit léčbu. Výhodou této technologie je, že umožňuje měření glukózy bez opakovaných vpichů. [24, 25, 26, 27]
Zdroje: who.int, niddk.nih.gov, mayoclinic.org, my.clevelandclinic.org, cdc.gov, wikiskripta.eu, stefajir.cz, diabetes.org, casopisvnitrnilekarstvi.cz, diab.cz, lekarnickekapky.cz, diabetes.org.uk, healthline.com, cukrovka.cz, freestylelibre.cz
Uvažuji o tom, jak bych měla řešit dietu při cukrovce, když nemohu kvůli žaludku jíst tmavé pečivo, zda se mám dát na obilné kaše nebo jak jinak to řešit? Držím šetřící dietu kvůli žaludku.
Dobrý den,
jak diabetická, tak žaludek šetřící dieta se veskrze doplňují, jediný problém nastává u pečiva. Vyzkoušejte pšenično-žitný chléb, jedná se vcelku o dobrý kompromis.