Žloutenka typu A je proto známá jako „nemoc špinavých rukou“. V 70. a 80. letech minulého století byla v České republice epidemie, kdy se jí nakazily desítky tisíc lidí, poté počet nakažených výrazně poklesl. V posledních letech se ale choroba opět pomalu rozmáhá. Na jihu Moravy se nemocí v posledních letech nejvíce lidí nakazilo v roce 2016, kdy onemocnělo 449 lidí, každý týden přibývalo až 30 nových případů. Nejvíce zasažené bylo právě Brno a jeho okolí. O rok později už bylo případů méně, a to asi osm desítek. „Potvrdilo se nám, že jde o nemoc špinavých rukou, za celou dobu epidemie se nenašel jakýkoliv společný zdroj nákazy,“ uvedla Ciupek.
Virus vniká do těla ústy a z těla je vylučován stolicí, a to ještě před propuknutím nemoci. Příznaky v podobě zvýšené teploty, bolesti svalů a kloubů, nevolností, zvracením nebo zežloutnutím očního bělma nebo kůže se objevují obvykle po 14 až 50 dnech od nákazy. A podle Ciupek je otázkou času, kdy se epidemie na jih Moravy zase vrátí. „Většina lidí proti tomuto onemocnění nemá protilátky, proočkovanost je bohužel velmi nízká. Přitom obrana proti onemocnění je, stačí se nechat očkovat,“ uvedla Ciupek.
Očkování proti tomuto typu žloutenky je dobrovolné, potřebné dvě dávky stojí asi 3000 korun, zdravotní pojišťovny na ně přispívají dětem i dospělým. Protilátky by měly dotyčnému vydržet minimálně na 20 let. Podle Petra Husy by lidé mohli vakcinaci proti tomuto typu onemocnění věnovat jako dárek pod vánoční stromeček místo třeba potravinových doplňků.
Lidé se mohou nakazit i žloutenkou typu B či C. Typem B se ročně nakazí do sta lidí, přenáší se především sexuálním stykem. Děti jsou proti tomuto typu očkovány přibližně v roce věku. Proti typu C očkování není, přenáší se krví, je spojováno nejčastěji s injekčními uživateli drog. Lidé se jí však mohli nakazit při operaci nebo porodu do roku 1992, kdy se krevní transfuze ještě na tento virus netestovaly. Její příznaky nejsou podle odborníků nijak výrazné, může to být nechutenství nebo únava.