Co se dozvíte v článku
Co je hluchavka nachová?
Známým zástupcem rodu hluchavka, který je na našem území hojně rozšířený, je hluchavka nachová (Lamium purpureum). O její podobnosti s kopřivou svědčí další používané názvy, jako je mrtvá kopřiva či hluchá kopřiva (stejně jako v případě hluchavky bílé), ale setkat se můžete i s dalšími pojmenováními, kam patří třeba medulka, medůvka, hluchavka krvavá nebo jasnota krvavá.
Rodový název pro hluchavku pochází z řeckého slova laimos, což je označení pro jícen. Důvodem je stavba květů, které na pohled připomínají právě rozšklebený jícen. Přídomek purpureum pak samozřejmě znamená fialový, takže odkazuje k typickému zbarvení květů. V angličtině se přitom daná bylina označuje jako purple dead-nettle, red dead-nettle nebo purple archangel. [1, 2, 3, 4, 5]
Jak vypadá hluchavka nachová?
Hluchavka nachová je jednoletá či dvouletá bylina, která se vyznačuje kořenujícími výběžky a běžně kolem sebe šíří charakteristický zápach. Její lodyha je čtyřhranná, načervenalá, vystoupavá a větvená již od báze. Dosahuje zhruba do výšky 10–30 cm, přičemž listy bývají nahloučené spíše v horní části. Obecně pak bývá téměř lysá.
Tvar listů hluchavky nachové je vejčitě srdčitý nebo trojúhelníkovitě vejčitý. Jsou měkce chlupaté, řapíkaté a na okrajích vroubkované. Na lodyze bývají uspořádané křižmostojně, přičemž ty spodní mají čepel na bázi srdčitou, ale směrem nahoru se mění na tupou. U horních listů pak čepel bývá na vrcholku zašpičatělá.
Další součástí této rostliny jsou podpůrné listeny, které se na první pohled podobají klasickým listům. Jsou řapíkaté, spíše delší a mívají nafialovělé zbarvení. V úžlabí horních listů pak vyrůstají květy uspořádané do lichopřeslenů, které se vyznačují svou purpurovou barvou. Vzácněji ovšem mohou být také bílé s fialovými prašníky. Plodem jsou pak šedé tvrdky.
Hluchavku nachovou si můžete poměrně snadno splést s příbuznou rostlinou z rodu Lamium, což je konkrétně hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum). Od té se se liší především svou korunní trubkou, která je rovná a břichatě se nerozšiřuje. V případě hluchavky skvrnité je naopak korunní trubka prohnutá a charakteristicky břichatě rozšířená. [6, 7, 8, 9]
Kde roste hluchavka nachová?
Původním místem výskytu hluchavky nachové je západní Asie, odkud byla rostlina později zavlečena také na další území. Dnes se tedy vyskytuje také v Evropě, na severu Afriky i v Severní a Jižní Americe. Kromě toho se pak objevila také v Makaronésii (Azorské a Kanárské ostrovy). Doba květu přitom závisí na konkrétní nadmořské výšce.
Jelikož se hluchavka nachová na českém území velice snadno šíří, někteří lidé ji považují za plevelnou rostlinu. Objevuje se hlavně na vlhčích až vysýchavých půdách, které jsou dostatečně bohaté na minerály, přičemž nejčastěji roste na kompostech, na polích, v zahradách nebo třeba na skládkách a rumištích. Najdete ji přitom prakticky všude, tedy od nížin až k podhorským oblastem.
Obecně hluchavka nachová snáší téměř veškeré půdy a velice snadno zapleveluje pole, sady či úhory. Nejčastěji ji najdete na místě, kde jsou pěstovány víceleté polní pícniny nebo okopaniny, ale může se jednat také o prořídlé obiloviny. Jelikož vzchází v průběhu celého roku, největší nebezpečí představuje v zelenině, v pařeništích, ve sklenících i ve zmiňovaných okopaninách. [10, 11, 12, 13]
Sběr hluchavky nachové
Hluchavka nachová vykvétá zhruba od března do října (někdy se uvádí od dubna do září, jindy dokonce od května do září). Sbírá se přitom celá nať nebo pouze květy, což vyžaduje velkou opatrnost, protože se nesmí pomačkat ani zapařit. Sušení by pak mělo probíhat co nejrychleji, a to na slunci nebo uměle v domácí sušičce, přičemž s květy není dobré nějak výrazněji manipulovat, jelikož byste je tak mohli znehodnotit. Poté je nutné usušené květy hermeticky uzavřít, aby nenavlhly. [14, 15, 16]
Využití hluchavky nachové
Stejně jako v případě hluchavky bílé představuje také hluchavka nachová medonosnou rostlinu, která se stává dobrým zdrojem jarní snůšky včel. Její nektar se skládá hlavně ze sacharózy, ale rostlina poskytuje včelám i pyl, jenž se sbírá v červenavých či nachových rouskách. Druhové medy připravované převážně z nektaru hluchavky nachové se nicméně typicky nevyrábí.
Mezi lidmi je hluchavka nachová známá také jako plevelná rostlina, která může při přemnožení způsobit pěstitelům potíže. Řadí se ovšem mezi méně nebezpečné plevelné byliny, přičemž do polí se šíří spolu s osivem a statkovými hnojivy nebo také vysemeněním na aktuálním stanovišti a postupným vzcházením. Někdy ji navíc do okolí roznášejí také mravenci.
Podobně jako jiné druhy hluchavek nicméně obsahuje i tato bylina řadu významných látek, kam patří například třísloviny, saponiny, silice, flavonové glykosidy, antioxidanty, vitamíny či minerální látky. Je známá pro své protizánětlivé účinky, kvůli kterým se někdy používá třeba jako podpůrný prostředek při léčbě zánětu močových cest. Pomáhá ovšem tlumit i respirační potíže (kašel, rýma, bronchitida).
Čaj z květů hluchavky nachové má údajně zklidňující účinky, a proto může být dobrým pomocníkem při nespavosti. Konzumace dané byliny může být prospěšná ovšem i pro pacientky trpící nepravidelnou či bolestivou menstruací a zároveň zmírňuje potíže spojené s menopauzou. Zevně se pak rostlina používá třeba k přípravě obkladů, které podporují léčbu akné či ekzému, nebo sedacích koupelí určených k potlačení hemoroidů a mykotických problémů.
V minulosti pak hluchavka nachová někdy sloužila také k zahánění molů. Její mladé výhonky, lístky i květy jsou jedlé, a proto se i v dnešní době někdy přidávají do salátů, nádivek nebo polévek. Nikdy to však nesmíte přehánět s dávkováním. Sladce vonící květy hluchavky nachové pak nacházejí využití jako přírodní ozdoba různých moučníků. [17, 18, 19, 20, 21, 22, 23]
Zdroje: botany.cz, kvetenacr.cz, agromanual.cz, bylinkyprovsechny.cz, eagri.cz, botanika.wendys.cz, pladias.cz, ncbi.nlm.nih.gov, pfaf.org, naturalmedicinalherbs.net, sciencedirect.com, bbg.org, plants.ces.ncsu.edu