Optimální hodnoty krevního tlaku se liší podle věku. Nebezpečný je přílišný pokles i vzestup

Co je to krevní tlak?

Krevní tlak představuje sílu, kterou protékající krev působí na plochu cévní stěny. Vzniká pravidelným stahováním srdce, které zde plní funkci pumpy, což zajišťuje proudění krve lidským organismem. Konkrétní hodnota krevního tlaku se pak v různých místech krevního oběhu liší, přičemž nejvyšší bývá ve větších tepnách, zatímco směrem k periferním oblastem klesá a nejnižší je v žilním systému.

Termínem krevní tlak lékaři nejčastěji označují arteriální krevní tlak, což je tlak krve ve velkých tepnách. Obecně se pak jeho hodnota mění v závislosti na srdečním cyklu. Podle toho rozlišujeme dvě různé hodnoty, které vypadají následovně:

• Systolický krevní tlak – jde o nejvyšší tlak krve, který se měří během stahu srdce, kdy je krev vypuzována do krevního oběhu. Takový okamžik se pak označuje jako systola.
• Diastolický krevní tlak – jedná se o nejnižší tlak krve, jenž se hodnotí v momentě, kdy mezi jednotlivými stahy dochází k uvolnění (relaxaci) srdeční svaloviny. V takovém případě hovoříme o diastole.

Hodnoty systolického a diastolického krevního tlaku závisí hlavně na stavu cévního řečiště, ale i na tom, v jakém emočním rozpoložení se člověk zrovna nachází. Kromě toho zde svou roli samozřejmě hrají i další důležité faktory, jako je věk pacienta, stres nebo aktuální fyzická zátěž. Dále je nutné vzít v potaz i viskozitu krve a průsvit jednotlivých kapilár. [1, 2, 3, 4]

Měření krevního tlaku

Zjišťování tlaku krve se obvykle provádí pomocí tlakoměrů, které se soustředí na dvě různé hodnoty. První z nich je systolický tlak, jenž bývá o něco vyšší a někdy se označuje také jako horní tlak. Druhý je pak diastolický tlak, což je nižší číslo, kterému se říká také spodní tlak.

Výsledná hodnota krevního tlaku se tedy skládá ze dvou čísel oddělených lomítkem, kde je jako první uveden tlak systolický a poté následuje tlak diastolický. Běžně se pak krevní tlak měří v torrech neboli milimetrech rtuťového sloupce, takže výsledek se označuje jednotkou mmHg. [5, 6, 7]

Hodnoty krevního tlaku

Pokud chcete vědět, jak na tom jste právě vy nebo někdo z vašich blízkých, pomůže vám zhodnotit naměřený krevní tlak tabulka, kterou jsme pro vás připravili. Rozdělení hodnot do specifických kategorií je přitom založeno na informacích, které poskytla Evropská kardiologická společnost (ECS) a Evropská společnost pro hypertenzi (ESH). 

Jestliže vás zajímá, jaký je správný krevní tlak, nejčastěji se jako norma udává hodnota 120/80 mmHg. Takový tlak by měl zdravý dospělý člověk mít. Jak už jsme zmínili výše, při zkoumání hodnot krevního tlaku je navíc nutné vzít v potaz i další faktory, jako je celkový stav daného pacienta, pohlaví nebo věk. Naměřené hodnoty navíc může ovlivnit také mentální a fyzické rozpoložení nebo okolní teplota.

Že je něco v nepořádku, samozřejmě poznáte podle příliš nízkých, nebo naopak příliš vysokých hodnot. V případě výrazného poklesu hovoříme o hypotenzi, což je nízký krevní tlak, který je definovaný hodnotami nižšími než 100/65 mmHg. Ten může ve svém důsledku vyvolat pocity únavy, bolesti hlavy, závratě i nevolnosti. V dlouhodobém horizontu se pak jedná třeba o problémy s pamětí, koncentrací a dalšími kognitivními funkcemi.

Zvýšení krevního tlaku se pak označuje jako hypertenze, což je vysoký krevní tlak, kdy systolická hodnota překročí 140 mmHg nebo diastolická vzroste nad 90 mmHg (případně obojí). Konkrétně ovšem lékaři tento stav ještě rozdělují do několika skupin dle závažnosti (první je uveden systolický tlak, druhý diastolický):

• hypertenze 1. stupně (mírná): 140–159 mmHg a/nebo 90–99 mmHg,
• hypertenze 2. stupně (středně závažná): 160–179 mmHg a/nebo 100–109 mmHg,
• hypertenze 3. stupně (vysoká): ≥ 180 mmHg a/nebo ≥ 110 mmHg.

Přečtěte si také:

Kolísavý krevní tlak bývá výsledkem stresu i nemoci. Může způsobit mrtvici nebo infarkt

Pacienti trpící vysokým krevním tlakem zpočátku nemusí pociťovat žádné zdravotní potíže. Pokud se ovšem situace nezlepší a nedojde k včasnému zahájení léčby, mohou se objevit různé problémy, kam patří například bolesti hlavy, celková únava, námahová dušnost, bušení srdce, poruchy spánku, otékání končetin nebo poruchy vidění. K tomu se navíc později často přidružují i závažnější komplikace, jako je srdeční infarkt nebo mozková mrtvice. [8, 9, 10, 11, 12, 13, 14]

Krevní tlak podle věku pacienta

Ačkoliv lidé za ideální krevní tlak považují hodnotu 120/80 mmHg, samozřejmě to neplatí pro všechny pacienty. Pokud by lékař naměřil toto číslo například u miminka, jednalo by se o vážnou situaci, protože v případě malých dětí je daná hodnota příliš vysoká a značí hypertenzi. To samé pak platí třeba i v případě osob, jejichž ledviny nefungují tak, jak by měly.

Nelze proto obecně říct, jaká existuje pro krevní tlak norma. Vždy je nutné vzít v potaz i další stěžejní faktory, jako je věk pacienta nebo jeho pohlaví. Svou roli zde ovšem hraje také jeho celkový zdravotní stav a kromě toho je nutné zaměřit se i na veškeré léky, které člověk užívá. Jak by měl vypadat správný krevní tlak podle věku, se dozvíte v následující tabulce, kde jsou uvedeny i hodnoty pro hypotenzi a hypertenzi.

Například u kojenců je optimální hodnota krevního tlaku poměrně nízká, ale s přibývajícím věkem tlak krve postupně stoupá. Stejně jako v případě dospělých pacientů se také dětem měří krevní tlak na pravidelných prohlídkách u pediatra, který by měl vzít v potaz nejen jejich věk, ale i pohlaví a výšku. 

U dětí, ale i u dospělých musíme ovšem vzít v potaz také syndrom bílého pláště. Jeho podstata spočívá v tom, že pacienti u lékaře v důsledku stresu z měření tlaku nebo i samotné návštěvy ve zdravotnické ordinaci často vykazují vyšší hodnoty tlaku, než které by u nich bylo možné zaznamenat běžně.

Pokud se potýkáte s dlouhodobě vysokým, nebo naopak nízkým krevním tlakem, konzultujte situaci se svým ošetřujícím lékařem. Neřešený vysoký krevní tlak může být ve svém důsledku životu nebezpečný a často jej doprovází také řada dalších zdravotních komplikací. [15, 16, 17, 18]

Zdroje: tlakomery.cz, wikiskripta.eu, mzcr.cz, heart.org, bloodpressureuk.org, mayoclinic.org, betterhealth.vic.gov.au, my.clevelandclinic.org, medicalnewstoday.com, szu.cz, kardio-cz.cz