Kampylobakterióza má obvykle mírný průběh. Závažnější případy se léčí pomocí antibiotik

Co je kampylobakterióza?

Kampylobakterióza neboli kampylobakterová enteritida je celosvětově rozšířené onemocnění, které se manifestuje jako akutní průjmová gastroenteritida (zánět žaludku a střeva). V současné době se jedná o nejčastější bakteriální průjmovou chorobu v České republice, která patří mezi zoonózy. To znamená, že jde o nemoc, kterou se člověk nakazí od zvířat nebo prostřednictvím jejich produktů.

Infekce bakteriemi z rodu Campylobacter obecně bývají mírné, ale pokud se nakazí malé děti, starší osoby nebo jedinci s oslabenou imunitou, mohou mít fatální průběh. Proto je nutné pacienta sledovat a v případě jakýchkoliv zdravotních komplikací nasadit vhodnou léčbu. Kromě toho by pak lidé samozřejmě měli dbát na dodržování preventivních opatření. [1, 2, 3, 4, 5]

Příčiny kampylobakteriózy

Původcem obtíží jsou spirálovité gramnegativní termofilní bakterie z rodu Campylobacter, které jsou adaptované na trávicí trakt velkého množství teplokrevných zvířat. V přírodě jsou tyto patogenní organismy hojně rozšířené a navíc bývají dobře odolné vůči okolním podmínkám. Vyskytují se ve střevech savců (vepři, hovězí dobytek a podobně), ale i ptáků (zejména drůbež).

Kromě toho je nutné poznamenat, že jsou bakterie rodu Campylobacter schopné delší dobu přežívat při nízkých teplotách (například v lednici, kde se teplota pohybuje kolem 4 °C) a ve vodě vydrží dokonce i několik týdnů. Navíc se vyskytují také ve zvířecím trusu, v mléce nebo v potravinách a svou infekčnost si uchovávají přibližně po dobu 3 týdnů.

Nejčastěji se jedná o variantu Campylobacter jejuni, která na evropském území způsobuje až 80 % humánních kampylobakterióz. Na vině ovšem může být třeba i druh Campylobacter coli, jenž bývá zdrojem potíží zhruba v 8 % případů. Ostatní bakterie z rodu Campylobacter u člověka způsobují průjmovou gastroenteritidu spíše ojediněle.

Za primárního rezervoárového hostitele kampylobakterů bývá dnes považována drůbež, pro kterou je nicméně nákaza většinou nepatogenní. Infikováno přitom bývá mnoho kuřecích chovů, ale jednotliví ptáci většinou nevykazují žádné známky onemocnění. Když pak dojde k jejich porážce, bakterie se velmi snadno šíří z ptačích střev do masa, odkud se následně může nakazit také člověk.

U drůbeže se bakterie nejčastěji šíří skrze trusem kontaminovanou podestýlku, krmivo nebo třeba vodu. Ke vzniku infekce nicméně stačí pouze malé množství patogenů. Z toho důvodu je možné pozorovat také přenos prostřednictvím hmyzu (například skrze mouchy), kontaminovanými částicemi prachu a nečistotami vznášejícími se ve vzduchu nebo pracovními pomůckami kontaminovanými trusem domácích zvířat a jiných divoce žijících ptáků. [6, 7, 8, 9, 10]

Přenos kampylobakteriózy

Kampylobakterióza patří mezi zoonózy, což jsou onemocnění, která se na člověka přenáší ze zvířat nebo z jejich produktů. Hostitelské spektrum je přitom v tomto případě poměrně široké. Zdrojem potíží bývají hlavně teplokrevní živočichové, kam patří třeba hospodářská zvířata (především drůbež, prasata, skot nebo ovce), ale i kočky a psi.

Kromě toho se však může jednat také o divoké ptáky, kteří trusem kontaminují vody rybníků, řek a jezer. Různé druhy kampylobakterů se podařilo izolovat například u divoce žijících holubů, vrabců, pštrosů, vran, bažantů, křepelek, papoušků nebo mořských ptáků. Z laboratorních zvířat jsou to třeba králíci, myši, křečci, fretky či primáti a bakterie je možné nalézt také u jedlých korýšů a měkkýšů.

Toto onemocnění se nejčastěji šíří alimentární cestou, to znamená prostřednictvím konzumace kontaminovaných potravin a nápojů. Jedná se přitom o fekálně-orální přenos, kdy infikovaný organismus vylučuje bakterie spolu se stolicí a člověk se pak nakazí tak, že se mu dané bakterie nějakým způsobem dostanou do úst. K hlavním zprostředkovatelům nákazy přitom patří:

• kontaminovaná voda,
• nedostatečně tepelně zpracované maso (hlavně drůbeží a hovězí),
• kontaminované nepasterizované mléko nebo produkty z něj,
• kontaminované ovoce nebo zelenina,
• mořské plody.

Nejčastějším zdrojem infekce pro člověka bývá drůbež (chlazené nebo mražené maso) nebo mleté maso, ale za rozvoj potíží jsou často zodpovědná také vepřová játra. Riziko z tohoto pohledu potom představuje i tatarský biftek, který je poslední dobou mezi lidmi hodně oblíbený, nedostatečně tepelně upravený steak nebo třeba kupované grilované kuře.

Problém samozřejmě spočívá také v tom, že mnohdy dochází k přípravě pokrmů v rozporu s hygienickými předpisy. Příkladem může být situace, kdy člověk krájí zeleninu nebo ovoce na stejném prkénku, kde předtím krájel syrové maso. K rozvoji kampylobakteriózy totiž stačí pouze jediná kapka tekutiny ze syrového masa, která obsahuje dostatek nebezpečných bakterií.

Dalším způsobem, jak se člověk může kampylobakteriózou nakazit, je přímý kontakt se zvířaty nebo s jejich trusem. To se stává například u koček a psů, které lidé chovají jako domácí mazlíčky, ale zdrojem nákazy může být i kontakt s hospodářskými či divoce žijícími zvířaty. Přenos z člověka na člověka u kampylobakteriózy není příliš častý, ale to neznamená, že se to stát nemůže.

Pokud nakažený nedbá na základní pravidla hygieny (například si nemyje ruce po návštěvě toalety), může se stát zdrojem nákazy pro své okolí. Existují třeba případy, kdy došlo k přenosu onemocnění při pohlavním styku. Šíření nákazy navíc podporuje skutečnost, že i po uzdravení člověk vylučuje kampylobaktery spolu se stolicí ještě několik týdnů. [11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18]

Výskyt kampylobakteriózy

V posledních letech se kampylobakterióza na našem území objevuje stále častěji (v letech 2018–2021 to bylo dohromady 81 115 hlášených případů), což údajně souvisí s větší spotřebou a konzumací drůbeže. Toto onemocnění nicméně mívá spíše charakter rodinných výskytů, kdy se nakazí příslušníci jedné domácnosti nebo maximálně jejich blízcí, či jednotlivých případů, zatímco epidemie jsou pouze výjimečné.

V České republice se kampylobakterióza řadí mezi povinně hlášená onemocnění, jejichž výskyt je nutné monitorovat. Na území jiných států nicméně bývá systém sledování pouze částečný, takže jsou zaznamenávány například jen epidemie nebo případy kampylobakteriózy u hospitalizovaných jedinců. Právě to může být důvod, proč Česká republika udává vyšší počty nemocných než některé další země Evropské unie. [19, 20, 21]

Inkubační doba kampylobakteriózy

Pokud jde o to, jakou má kampylobakterióza inkubační dobu (tedy čas, který uplyne od nákazy do té doby, než se objeví první příznaky), obvykle se jedná o 2–5 dnů. Vždy ale záleží na několika různých faktorech, jako je například infekční dávka nebo aktuální zdravotní stav nakaženého. Může to tedy být klidně 1–7 dnů. [22, 23, 24, 25]

Jaké má kampylobakterióza příznaky?

Jakmile se bakteriím podaří vniknout do pacientova organismu, putují do tenkého střeva, kde se rychle množí a vyvolávají enterokolitidu. Následně přilnou ke sliznici lačníku (latinsky jejunum) a začnou produkovat toxin, jenž může v závažnějších případech postupně přejít do pacientova lymfatického systému a krevního oběhu, což způsobí rozvoj generalizovaného onemocnění.

Kampylobakterióza má u člověka typicky charakter bakteriální gastroenteritidy, což je zánět žaludku a střeva, který se označuje jednoduše jako otrava jídlem. Doprovází ji především kolikovité bolesti břicha (hlavně v pravém dolním kvadrantu), výrazný průjem s příměsí hlenu či krve, ale i horečka nebo bolesti hlavy. Někteří se pak může objevit i zvracení, zatímco jiné infekce jsou bezpříznakové.

Možné projevy kampylobakteriózy:

• průjem,
• krev nebo hlen ve stolici,
• bolesti břicha a silné křeče,
• zvýšená teplota či horečka,
• bolesti hlavy a závratě,
• zvracení (není pravidlem),
• bolesti svalů a únava.

Symptomy většinou pacienta trápí po dobu 3–6 dnů (někde se uvádí 5–7 dnů), přičemž následně samy od sebe vymizí. V některých případech nicméně může kampylobakterióza probíhat jako hemoragická enteritida s těžkými krvácivými průjmy, která se pojí také s celou řadou vážných zdravotních komplikací (například vředy v tlustém střevě, apendicitida či sepse).

Pokud se jedná o imunosuprimovanou osobu, nemocného trápí dlouhotrvající krvavé průjmy nebo dojde k rozvoji jiných závažných komplikací, je nutné okamžitě zahájit antibiotickou léčbu. Nemoc přitom většinou nemívá fatální průběh, ale u malých dětí, starších osob a nemocných jedinců, kteří se potýkají s jinou chorobou (například AIDS) může být smrtelná. [26, 27, 28, 29, 30, 31]

Možné komplikace

Ačkoliv kampylobakterióza ve většině případů probíhá mírně a během několika dnů sama od sebe odezní, někdy se mohou objevit i závažnější potíže, které není radno podceňovat. Častá bývá hlavně dehydratace, která je spojená se ztrátou vody a důležitých minerálů. Objevit se však může i septikémie (infekce krevního řečiště) nebo meningitida.

Po vymizení infekce se navíc může u některých pacientů rozvinout také syndrom Guillain-Barré, což je polyradikuloneuritida, která mívá na svědomí svalové obrny různého rozsahu. S odstupem několika dnů nebo týdnů ovšem někdy vzniká také reaktivní artritida, syndrom dráždivého tračníku, Reiterův syndrom nebo třeba erythema nodosum. Vzácně pak může pacienta postihnout také myokarditida (zánět srdeční svaloviny) či perikarditida (zánět osrdečníku). [32, 33, 34, 35, 36, 37, 38]

Diagnostika

Pokud vás trápí výše zmiňované potíže, které nepolevují, je načase vyhledat svého ošetřujícího lékaře. Toho budou zajímat hlavně problémy, s nimiž se potýkáte, jejich intenzita a délka trvání. Kromě toho se provádí PCR nebo kultivační vyšetření stolice, s jehož pomocí je možné odhalit přítomnost bakterií v pacientově organismu. Další variantou je pak laboratorní vyšetření krve, které pomůže detekovat bakteriální DNA. [39, 40, 41, 42, 43]

Léčba kampylobakteriózy

Jelikož mívá toto onemocnění ve většině případů mírný průběh a jeho příznaky během několika dnů samy od sebe vymizí, není nutné nasazovat žádnou speciální léčbu. Nejdůležitější je v takovém případě dostatečná hydratace, která by měla zabránit přílišným ztrátám vody a minerálů. Pokud nemocného trápí kolikovité bolesti břicha, podávají se spasmolytika.

Antibiotickou léčbu pak musí podstoupit zhruba 5 % nemocných, kterým hrozí vyšší riziko komplikací. Sem patří zejména jedinci s oslabenou imunitou (například vlivem nákazy virem HIV či chemoterapie), senioři nebo těhotné ženy, u nichž by mohlo dojít k poškození plodu. Nasazení léků nicméně vždy závisí na úsudku ošetřujícího lékaře, který musí zvážit aktuální zdravotní stav pacienta.

Antibiotika, která by měla výrazně zlehčit průběh nemoci a zkrátit její trvání, se dále podávají osobám, u nichž dlouhodobě přetrvávají krvavé průjmy, nebo jedincům, které trápí závažné zdravotní komplikace. Jedná se přitom hlavně o makrolidy (azitromycin nebo erytromycin) a při systémovém onemocnění o aminoglykosidy, ciprofloxacin nebo třeba meropenem. Ne všechna antibiotika ale na kampylobakteriózu fungují.

Pacient, který trpí kampylobakteriózou, by se měl léčit v domácí izolaci, aby nenakazil někoho dalšího. Toto onemocnění navíc v České republice podléhá povinnému hlášení. Pokud je situace vážná, nemocný může být hospitalizován, což se provádí hlavně ve chvíli, kdy vlivem ztráty tekutin hrozí metabolický rozvrat. Důvodem ovšem mohou být i další zdravotní komplikace (například sepse). [44, 45, 46, 47, 48, 49, 50, 51]

Kampylobakterióza: co jíst?

Kromě výše zmiňovaných možností léčby vyžaduje kampylobakterióza dietu, což je podobné jako u jiných průjmových onemocnění. Ta spočívá hlavně v konzumaci lehce stravitelných pokrmů a dostatečném doplňování tekutin. Důležité je přitom dodat tělu esenciální minerály, jako je sodík, vápník nebo draslík, s čímž mohou pomoci různé iontové nápoje.

Během prvních dnů se doporučuje vyhýbat se čerstvému ovoci (kromě banánů), dále tučným, smaženým a hodně kořeněným jídlům, syrové zelenině, mléku a mléčným výrobkům, alkoholu nebo třeba nápojům, které obsahují kofein. Místo toho by měl člověk konzumovat třeba vařenou mrkev, rýži nebo brambory, přesnídávky či suché pečivo, dokud mu nebude alespoň trochu lépe. [52, 53, 54]

Možnosti prevence

Pokud se chcete kampylobakterióze vyhnout, měli byste se zaměřit hlavně na dodržování základních hygienických pravidel a zároveň dbát na správnou kuchyňskou úpravu pokrmů. Obecně se pak doporučuje držet se následujících opatření:

• Myjte si důkladně ruce vodou a mýdlem – to je důležité hlavně po použití toalety, během přípravy jídla (před, v průběhu i po), před konzumací pokrmů, po přebalování dětí, po smrkání, kašlání a kýchání, po návratu z venku, před ošetřováním jakýchkoliv poranění i po něm, po kontaktu se zvířaty nebo s nemocnými osobami a podobně.
• Dbejte na správnou tepelnou úpravu jídla – jelikož je nejčastější příčinou potíží drůbeží maso (kuře, kachna, husa, krůta), zpracovávejte ho maximálně pečlivě. Minimální teplota při vaření nebo třeba pečení by měla dosáhnout 70 °C. Pokud vám někde přinesou nedostatečně tepelně zpracované maso, rozhodně ho nekonzumujte.
• Připravujte maso odděleně od ostatních potravin – pokud si chcete doma udělat nějaký masový pokrm, vždy na zpracování masa používejte speciální prkénko, které pak důkladně omyjete, a také speciální nůž nebo jiné potřebné nástroje. Veškeré pracovní plochy je pak nutné pečlivě vyčistit.
• Dávejte si pozor na správné skladování potravin – skladujte odděleně syrové a tepelně upravené potraviny (hlavně maso, ale i vejce). Pokud něco nesníte ihned po uvaření, uložte hotový pokrm do lednice, aby nedošlo ke kontaminaci.
• Pijte pouze pasterizované mléko – nepasterizované mléko a mléčné výrobky se mohou stát zdrojem infekce, přičemž nejohroženější jsou v tomto případě malé děti, senioři, těhotné ženy nebo lidé s oslabeným imunitním systémem.
• Nepijte neošetřenou vodu – jedním z preventivních opatření, která je nutné dodržovat, abyste se kampylobakterióze vyhnuli, je konzumace pitné vody z bezpečných zdrojů. Nikdy proto nepijte z rybníků, potoků, řek nebo jezer. Pokud máte studnu, pravidelně zde kontrolujte kvalitu vody.
• Dávejte si pozor na domácí mazlíčky – protože mohou kampylobakteriózu přenášet také kočky a psi, měli byste se o ně dobře starat a pravidelně s nimi navštěvovat veterináře. Po jakémkoliv kontaktu se zvířetem, jeho výměšky nebo srstí byste si navíc měli důkladně umýt ruce a rozhodně byste se neměli nechat od mazlíčků olizovat, protože tak může dojít k přenosu bakterií. [55, 56, 57, 58, 59, 60, 61]

Zdroje: cs.medlicker.com, stefajir.cz, svscr.cz, wikiskripta.eu, venerologie.cz, vyzivyspol.cz, khsstc.cz, ikem.cz, rehabilitace.info, szu.cz, nzip.cz, cdc.gov, who.int, health.ny.gov, betterhealth.vic.gov.au, my.clevelandclinic.org, webmd.com