Kyretáž je krátký gynekologický výkon, který je v České republice prováděn pod celkovou anestezií. Konkrétně se jedná o proces, při kterém je do děložní dutiny zavedena kyreta, což je speciální operativní nástroj ve tvaru lžíce, kterým lékař seškrabuje děložní sliznici. Odtud pochází lidový název „výškrab“.
Co se dozvíte v článku
Kdy se ke kyretáži přistupuje?
Zatímco dříve byly pomocí kyretáže běžně prováděny interrupce, dnes na tento zákrok lékař zpravidla posílá ženy, které prodělaly samovolný potrat a zároveň u nich nedošlo k vyloučení mrtvého plodu. Dalším důvodem pak může být zamlklé těhotenství, kdy se plod v děloze přestane vyvíjet a je třeba jej z těla ženy odstranit.
Podstoupily jste někdy kyretáž?
Některé ženy mohou kyretáž absolvovat také po porodu, a to například při problémech s placentou, konkrétně v případě, že nebyla řádně vyloučena anebo uvnitř dělohy zůstala její část. Rovněž lze zákrok podstoupit při podezření na polyp, myom či nádor dělohy. Některé ženy k výškrabu dožene příliš silné menstruační krvácení.
Jak kyretáž probíhá?
Kyretáž je v České republice prováděna pod celkovou anestezií, v některých zahraničních klinikách ale ženám nabízejí možnost volby mezi celkovým a lokálním „umrtvením“. Před samotným výkonem je vždy nutné podstoupit běžná předoperační vyšetření a v den operace přijít na lačno. Samotný zákrok pak trvá zhruba 15 minut, kdy je ženě nejprve provedena dezinfekce zevních rodidel a následně dochází k roztažení děložního hrdla a použití kyrety.
Výkon bývá zpravidla prováděn ambulantně s tím, že pacientka je propuštěna domů do několika hodin, a to v závislosti na jejím aktuálním stavu. Ideálně by každá žena měla odcházet v doprovodu a cestu domů nejlépe absolvovat autem.
V minulosti byla kyretáž spojována hlavně s interrupcí. Dnes se umělé přerušení těhotenství provádí spíše pomocí vakuumaspirace, kdy se embryo z dělohy vysaje speciální podtlakovou savkou. Po kyretě v tomto případě lékař sahá v momentě, kdy se nepodařilo odsát veškerý obsah dělohy anebo v momentě, kdy se nezdařila chemická interrupce formou speciální potratové tablety.
Režim po kyretáži
Režim, který musejí pacientky dodržovat po kyretáži, bývá velice podobný tomu po porodu. Po dobu dvou až tří týdnů by měly dodržovat zvýšenou hygienu, kdy by se měly vyhýbat koupání ve vaně, návštěvě bazénů, saun a podobně. Vhodná není ani přílišná fyzická zátěž. Na místě je rovněž sexuální abstinence, a to po celou dobu rekonvalescence.
Pokud byla provedena revize dělohy po porodu (například odstranění placenty či jejích zbytků), je nutné poctivě dodržet celé šestinedělí. Co se týče menstruace, ta se obvykle dostaví do šesti týdnů po zákroku. Pracovní neschopnost obvykle trvá maximálně týden.
Těhotenství po kyretáži
Co se týče pokusů o početí po kyretáži, z biologického hlediska je otěhotnění možné ihned po první menstruaci, která se dostavuje během 4 až 6 týdnů po zákroku. Lékaři však doporučují počkat o něco déle. Obvykle se uvádí doba dvou až tří měsíců, vždy je ale nutné přihlédnout k aktuálnímu stavu ženy. Více než fyzická stránka věci mohou některé pacientky trápit spíše psychické problémy, a to zpravidla v případě interrupce. Pak je doba rekonvalescence velice individuální.
Komplikace spojené s kyretáží
Ačkoli se jedná o jednoduchý a velice častý zákrok, stejně jako u každé jiné operace i zde existují určitá rizika, a to jak ve spojení s anestezií, tak se samotným zákrokem.
Nejčastější komplikací kyretáže bývá poranění děložní stěny, které musí být okamžitě řešeno dalším laparoskopickým zákrokem, při kterém je prohlédnuta celá děložní dutina. Cílem tohoto vyšetření je vyloučit krvácení do břicha, které by ženu mohlo ohrozit na životě, přičemž případné proděravění musí být okamžitě ošetřeno sešitím.
Mnohem vzácnější ale také vážnější komplikací je pak Ashermanův syndrom, který způsobuje srůsty a jizvy v děloze. Bývá následkem poranění základní vrstvy děložní sliznice, jejímž úkolem je obnovování funkční vrstvy, která se odlučuje během menstruace. Srůsty, které následně vznikají způsobují potíže s početím, bývají také častou příčinou ženské neplodnosti.
Bezpečnější alternativou kyretáže je pak hysteroskopie, což je endoskopické vyšetření děložní dutiny, které je na rozdíl od výškrabu prováděno za pomocí optiky.
Pokud je výkon naplánován v rámci umělého přerušení těhotenství, je nutné si jeho podstoupení zvláště pečlivě rozmyslet. Některé ženy mohou po kyretáži trpět silnými negativními pocity, které se ve výjimečných případech překlenou až v psychickou poruchu.
Zdroje: gynmeda.cz, maminka.cz, babyweb.cz