Kyselina listová je důležitá hlavně pro těhotné ženy. Její nedostatek způsobuje vývojové vady plodu

Co je kyselina listová?

Kyselina listová je jedním z vitamínů skupiny B. Jedná se tudíž o vitamín, který je rozpustný ve vodě. Lze ji najít i pod dalšími označeními, jako je vitamín B9, folát, folacin nebo Acidum folicum. Název kyselina listová vychází z toho, v jakých potravinách se tento vitamín vyskytuje nejhojněji. Logicky jde hlavně o listovou zeleninu. [1]

Poprvé byla v roce 1941 kyselina listová izolována z listů špenátu, postupně se ale přišlo na to, že mezi její bohaté zdroje patří veškerá listová zelenina i jiné druhy potravin.

Dostatečný příjem kyseliny listové je nezbytný hlavně v těhotenství. Spolu s vitamínem B12 (kobalaminem) se totiž významně podílí na syntéze buněk a jejich dělení. Nedostatečný příjem kyseliny listové v těhotenství může vést k vývojovým poruchám plodu. K těmto stavům dochází typicky v rozvojových zemích, jejichž obyvatelé často trpí podvýživou nebo přijímají stravu chudou na vitamíny. [2, 3, 4]

Jaké má kyselina listová účinky?

Kyselina listová není důležitá pouze pro těhotné ženy. Na její dostatečný příjem by se měli zaměřit úplně všichni, protože neméně potřebná je kyselina listová pro muže. Mezi důležité úkoly kyseliny listové patří:

• krvetvorba – zajištuje tvorbu funkčních červených krvinek (erytrocytů),
• buněčné dělení a tvorba nukleových kyselin,
• správná funkce nervové soustavy,
• regulace metabolismu homocysteinu – zajišťuje, že se jeho hladina bude držet v normě,
• snížení únavy a vyčerpání. [5, 6]

Kyselina listová v těhotenství

Suplementaci kyseliny listové v těhotenství doporučují téměř všichni lékaři a gynekologové. Během těhotenství přispívá k rozvoji zárodečných tkání a podněcuje dělení buněk. Vůbec nejdůležitější je podávat zvýšené dávky folátu v prvních týdnech těhotenství.

Kyselina listová zajišťuje správný vývoj plodu a funguje i jako prevence proti rozvoji vážných vývojových vad:

• rozštěp neurální trubice,
• rozštěp patra,
• vrozené vady srdce,
• vrozené vady močových cest,
• vrozené vady končetin.

Kromě vzniku těžkých vývojových vad hrozí při deficitu kyseliny listové v těhotenství i zvýšené riziko potratu, odtržení placenty a předčasný porod. [7, 8, 9, 10]

Kyselina listová: nedostatek

Jak se projevuje nedostatek kyseliny listové a v jakých situacích nastává? Dochází tomu při jejím nedostatečném přívodu potravou, zhoršeným vstřebáváním nebo zvýšenou potřebou vitamínu (typicky v těhotenství). Nedostatek kyseliny listové se projeví těmito příznaky:

• megaloblastová anémie – porucha krvetvorby, vznikají abnormální erytrocyty neschopné efektivně přenášet kyslík,
• únava, bledost, výkyvy nálad – příznaky vyplývající ze vznikající anémie,
• poruchy trávení,
• změny na sliznicích,
• snížení plodnosti u žen – v největším riziku jsou kuřačky a ženy konzumující chudou stravu.

Nedostatek kyseliny listové může snadno nastat u pacientů na hemodialýze či u pacientů trpících poruchami krve, lupénkou, alkoholismem nebo chorobami jater. [11, 12]

Diagnostika deficitu kyseliny listové

Kromě klinických příznaků vyplývajících z rozvíjející se anémie a změn v krevním obrazu se provádí také laboratorní stanovení hladiny folátu v krevním séru. Současně se doporučuje provést také stanovení hladiny homocysteinu, která při nedostatku kyseliny listové vzrůstá. [13]

Kyselina listová v potravinách

Co obsahuje kyselinu listovou? Jde především o listovou zeleninu, ale i další potraviny:

• zelí,
• brokolice,
• růžičková kapusta,
• špenát,
• mrkev,
• chřest,
• fazolové lusky,
• kvasnice,
• celozrnné obiloviny,
• luštěniny,
• mléčné výrobky a vejce,
• játra a ledvinky (nejsou vhodné v těhotenství).

U zeleniny je důležité uvědomit si, že varem se většina kyseliny listové zničí (až 95 %). Vhodné je proto zařadit do jídelníčku co nejvíce kyseliny listové ve formě zeleninových salátů, čerstvých ovocných či zeleninových šťáv a smoothies.

Šikovným trikem může být snězení jedné hrsti oříšku denně a konzumace zdravé snídaně v podobě lehce povařených ovesných vloček a pšeničných klíčků, do kterých lze zamíchat jogurt, tvaroh nebo mléko. [14, 15, 16]

Doporučená denní dávka kyselina listové

Dospělým osobám se obecně doporučuje konzumovat minimálně 200 mikrogramů kyseliny listové denně. V těhotenství a u dětí se pak denní potřeba kyseliny listové mění:

• v těhotenství: 260–400 μg,
• pro mladistvé: 150–200 μg,
• pro děti ve věku 7–10 let: 100 μg,
• pro děti ve věku 4–6 let: 75 μg,
• pro děti ve věku 1–3 roky: 25–50 μg.

Protože se veškeré množství kyseliny listové z potravin nemusí správně vstřebávat (případně se rozpadne vařením), lze ji přijímat i prostřednictvím doplňků stravy.

Syntetický vitamín B9 je dobrou pojistkou pro zajištění dostatečného příjmu kyseliny listové, zejména v těhotenství. Nabídka potravinových doplňků je velice pestrá. Ideální je poradit se před jejich užíváním s lékařem nebo lékárníkem, který doporučí vhodné dávkování.

Doplňky stravy s kyselinou listovou jsou doporučovány hlavně těžkým alkoholikům a pacientům, kteří užívají léky zvyšující vyplavování kyseliny listové z těla:

• antikonvulziva (léky proti křečím),
• léky proti malárii,
• antikoncepční tablety obsahující estrogeny,
• některé léky proti bolesti,
• kortikosteroidy,
• sulfonamidy. [17, 18]

Předávkování kyselinou listovou

Může mít kyselina listová nežádoucí účinky? Odpověď zní ne. Kyselina listová totiž patří mezi vitamíny rozpustné ve vodě, tak jako všechny vitamíny skupiny B. Přebytečné množství kyseliny listové, které tělo nevyužije, je vyloučeno močí.

Nadbytečný příjem kyseliny listové tedy nemá přímé negativní důsledky na zdraví, ale může maskovat nedostatek vitamínu B12. I proto se doporučuje nepřekračovat horní hranici maximálního denního přijmu, která činí 1000 μg. [19, 20]

Přírodní kyselina listová vs. syntetická kyselina listová

Jak se vyznat v pojmech souvisejících s příjmem kyseliny listové? Přírodní kyselina listová obsahuje folát, což je přirozená aktivní forma tohoto vitamínu. Nachází se v listové zelenině i živočišných potravinách. Obsah folátu v potravinách se uvádí v IU (univerzální jednotky pro vyjadřování množství). Dospělí by měli přijímat 200 IU folátu denně a děti 150–200 IU.

Oproti tomu syntetická kyselina listová, která se nachází v doplňcích stravy nebo obohacených potravinách, je pouze prekurzorem folátu. To znamená, že lidské tělo nejdřív musí tuto syntetickou formu vitamínu B9 rozštěpit, aby z něj získalo účinný folát. K tomu slouží enzym methyltranshydrofolátreduktáza (MTHRF), který je ale u řady lidí oslaben nebo není vůbec funkční. Proto je někdy efektivnější přijímat již aktivní folát. [21, 22]

Zdroje: ncbi.nlm.nih.gov, academic.oup.com, sciencedirect.com, digilib.k.utb.cz, dspace.cuni.cz, mdpi.com, cochranelibrary.com, link.springer.com, ikem.cz, onlinelibrary.wiley.com, bezpecnostpotravin.cz