Diagnostika chlamydií
Přestože je většina případů chlamydií asymptomatická, je důležité nechat se vyšetřit na přítomnost těchto bakterií i v případě, kdy nezaznamenáte žádné příznaky infekce, ale víte, že jste měli pohlavní styk s nakaženou osobou. Kromě toho byste se měli nechat pravidelně kontrolovat také za předpokladu, že patříte do jedné z níže uvedených rizikový skupin:
- těhotné ženy,
- osoby, které v minulosti prodělaly chlamydiovou infekci,
- osoby, které navštěvují prostředí, kde se chlamydie často šíří (například nápravná zařízení),
- muži, kteří mají pohlavní styk s jinými muži.
Pokud se rozhodnete navštívit lékaře, počítejte s tím, že se vás v rámci stanovení diagnózy bude ptát na mnoho otázek. Zajímat ho bude nejen vaše anamnéza, ale také bude pokládat dotazy, které mohou být některým lidem trochu nepříjemné, jelikož se týkají sexuálního života. Kromě toho bude potřebovat znát podrobnější informace o příznacích, které se u vás v poslední době projevily.
Chlamydiová infekce může být diagnostikována buď z moči, nebo ze stěru děložního hrdla u žen a z močové trubice u mužů. Popřípadě lze stěr udělat také z rekta a někdy se provádí stěr i z oka, respektive ze spojivky. Při podezření na výskyt plicních chlamydií pak lékař odebere vzorek vykašlaného hlenu.
Nejběžněji prováděným vyšetřením na přítomnost chlamydie je takzvaný test amplifikace nukleové kyseliny, avšak lékaři většinou dělají testů více, aby měli jistotu, že diagnózu stanoví správně. Pravidelné testování na pohlavní choroby se přitom doporučuje všem sexuálně aktivním jedincům, zejména pak ženám do 25 let, u kterých se chlamydie vyskytují vůbec nejčastěji. Test by měl následovat také tři měsíce po dokončené léčbě. [1, 2, 3]
Léčba chlamydiové infekce
Léčba chlamydií většinou spočívá v podávání antibiotik, která zvládnou vyléčit až 95 % nakažených pacientů. Antibiotika je přitom možné začít užívat hned, jakmile výsledky testů potvrdí přítomnost chlamydie v organismu. Někdy však může lékař terapii antibiotiky doporučit pacientovi ještě předtím, než má výsledky testů k dispozici.
Nejčastěji předepisovanými antibiotiky na léčbu chlamydií jsou Doxycyklin a Azithromycin. U některých citlivějších pacientů se pak během užívání těchto léčiv mohou objevit některé nežádoucí účinky, avšak ty bývají obvykle mírné. Mezi nejčastější nežádoucí účinky patří bolest žaludku, průjem, nevolnost a afty u žen.
Součástí léčby infekce by mělo být také vyhýbání se sexuálním aktivitám, které by mohly způsobit, že byste se znovu nakazili. Zároveň je potřeba zajistit, aby byli léčeni i všichni sexuální partneři, kteří mohou být infikováni. V rámci doporučené terapie byste tak měli dodržovat následující režimová opatření:
- zdržte se sexu ideálně tak dlouho, dokud nebudete zcela zdraví,
- kontaktujte všechny sexuální partnery, s nimiž jste měli styk v posledních třech měsících,
- nechte se otestovat na jiné pohlavně přenosné choroby (HIV/AIDS, syfilis, herpes, kapavka).
Ačkoliv vás antibiotika pravděpodobně zbaví chlamydiové infekce, nemohou zabránit škodám, které ve vašem těle bakterie napáchaly ještě před léčbou. Z toho důvodu je potřeba nechávat se pravidelně vyšetřovat, pokud máte mnoho sexuálních partnerů nebo patříte mezi osoby, jež jsou více ohrožené nákazou. Pakliže se u vás projeví příznaky, které nasvědčují tomu, že byste mohli být nakaženi chlamydiemi, návštěvu lékaře v žádném případě neodkládejte. [4, 5, 6, 7]
Jak dlouho trvá léčba chlamydií?
Chlamydie je možné antibiotiky vyléčit přibližně za dva až tři týdny jejich poctivého užívání. Lépe byste se přitom měli začít cítit už zhruba jeden týden po zahájení léčby. Nicméně nikdy nepřestávejte léky užívat v případě, že dojde k odeznění příznaků nemoci. To, že se symptomy zmírnily nebo zcela zmizely, neznamená, že jste již vyléčeni a bakterie se ve vašem organismu už nevyskytují.
Vždy byste se měli řídit pokyny vašeho lékaře, co se týká dávkování a délky terapie. Obecně platí, že předepsaná antibiotika by měl pacient všechna dobrat. Někdy se také může stát, že test na chlamydie zůstane pozitivní ještě asi čtyři týdny po prodělané léčbě. Chlamydiová infekce se navíc může časem opakovat. [8, 9]
Prevence
Vzhledem k tomu, že se jedná o sexuálně přenosnou nemoc, je stejně jako u jiných pohlavních chorob nejúčinnější prevencí úplná abstinence. Riziko přenosu chlamydií lze však snížit také používáním bariérové antikoncepce a pečlivým vybíráním sexuálních partnerů, které byste zároveň neměli příliš často střídat.
Ačkoliv není vždy možné zjistit, zda má sexuální partner chlamydie, zejména proto, že mnoho lidí s chlamydiemi nikdy nezaznamená příznaky infekce, snažte se vyhýbat pohlavnímu styku s osobami, u nichž nemáte jistotu, zda náhodou nejsou nakažené. S ohledem na prevenci je pak dobré, aby se následující praktiky bezpečnějšího sexu staly běžnou součástí vašeho sexuálního života:
- při pohlavním styku používejte kondom,
- při orálním sexu používejte dentální hráze,
- nesdílejte své sexuální hračky,
- mějte sex pouze s jedním partnerem. [10, 11, 12]
Zdroje: khsstc.cz, my.clevelandclinic.org, mayoclinic.org, webmd.com, nhs.uk, healthdirect.gov.au, healthline.com