"Vedle naší snahy pomoci pacientům zbavit se nádorového onemocnění, musíme dbát i na kvalitu jejich života," řekla Tesařová. Chemoterapie usmrcuje nádorové buňky, ale i další rychle se množící buňky v těle. Některé jsou umístěné i v trávicím traktu, proto jsou nevolnosti a zvracení spolu se ztrátou vlasů nejčastějšími vedlejšími účinky.
Podle odborníků nepostihují nežádoucí účinky každého pacienta, doba vzniku, závažnost a délka trvání obtíží jsou individuální. Vyšší riziko mají ženy, lidé nad 50 let, abstinenti a ti, kteří obecně mají větší sklon k nevolnostem, například v autě.
Kromě nevolnosti vyvolané přímo léčbou, která se objevuje asi 24 hodin po aplikaci chemoterapie, existuje i tzv. odložená, která může trvat až týden. U některých se ale objevuje i reflex vyvolaný psychicky nepříjemným zážitkem z minulé chemoterapie, kdy je pacientovi špatně i jen z příchodu do nemocnice, pachu dezinfekce nebo podobných podnětů.
"Objev mechanismu vzniku nevolnosti po chemoterapii, která je způsobená přímým podrážděním centra zvracení, umožnilo objevit účinnou léčbu a dokonce prevenci nevolnosti způsobené protinádorovou léčbou. Tím se zásadně zvýšila kvalita života onkologických pacientů, kteří už nemusí za svoje uzdravení platit daň v podobě nepříjemných zažívacích potíží," dodala Tesařová.
Proč někteří pacienti podpůrné léky nedostávají, podle ní není jasné, podle Tesařové jsou přitom standardem. Léky s chemoterapií mají lékaři v balíčku společně s podpůrnými přípravky. "Neměli by být pacienti bez podpůrné léčby," doplnila s tím, že se mají na ni lékařů aktivně ptát. Pacient bez nevolnosti je podle ní nejen v lepší psychické kondici, ale jeho lepší kondice fyzická umožňuje v léčbě řádně pokračovat. Zvracející pacient může být dehydrovaný nebo podvyživený.
Chemoterapie má podle Tesařové nezastupitelnou roli v léčbě rakoviny i přes to, že se objevují nové metody jako cílená nebo imunologická léčba. Často se totiž přístupy kombinují pro vyšší účinnost, některé nádory zatím jinak než chemoterapií léčit nelze.
Podle posledních zveřejněných dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky o výskytu nádorů z roku 2016 bylo nově diagnostikováno 96.500 zhoubných nádorů, z toho více než 27.000 lidí rakovině podlehlo. Počty případů přibývají, což odborníci spojují se stárnutím populace, vystavením karcinogenním látkám včetně těch ze životního prostředí, ale také lepší diagnostice a lékařské péči. Díky ní ubývá případů, kdy lidé své zhoubné nemoci podlehnou.
Nejčastějšími jsou některé nádory kůže (přes 28.000 případů), dále tlustého střeva, prostaty, prsu u žen, plic či průdušek.