Migréna vyvolaná stresem: příčiny, symptomy, léčba a prevence

přidejte názor
Migréna a stres
Autor: Shutterstock.com

Migréna je závažnější forma bolesti hlavy, kterou mnoho lidí spojuje se stresem a psychickým napětím. Ačkoliv přesná příčina migrény není dosud zcela objasněna, vědci i lékaři uznávají, že stres je jedním z nejčastějších spouštěčů záchvatů. 

Migréna je neurologický stav charakterizovaný silnou, pulzující bolestí hlavy, která může trvat hodiny až několik dní. Bolest se často objevuje na jedné straně hlavy a může být doprovázena dalšími příznaky, jako je nevolnost, zvracení nebo citlivost na světlo a zvuk. Zatímco přesné mechanismy vzniku migrény nejsou dosud plně pochopeny, výzkumy ukazují, že stres je jedním z nejčastějších faktorů, které záchvaty spouštějí nebo zhoršují.

Co se dozvíte v článku
  1. Jak stres souvisí s migrénou?
  2. Příznaky migrény
  3. Léčba migrény způsobené stresem
  4. Prevence a změny životního stylu

Stres může mít na migrénu dvojí efekt, jednak působí jako spouštěč při samotné vysoké psychické zátěži a jednak jako faktor po odeznění stresové situace, kdy tělo reaguje uvolněním napětí (tzv. let-down efekt). V obou případech je snížení stresu považováno za důležitou součást zvládání i prevence záchvatů.

Jak stres souvisí s migrénou?

Vědci přesně nevědí, proč stres u některých lidí vyvolává migrénu, ale existuje několik teorií. Mezi hlavní patří změny v hladinách chemických látek v mozku, například serotoninu, který pomáhá regulovat bolest. Úroveň serotoninu se při stresu mění a může ovlivnit výskyt migrény.

Rizika používání sluchátek: Zhruba polovina lidí ve věku od 12 do 35 let je ohrožena ztrátou sluchu
Přečtěte si také:

Rizika používání sluchátek: Zhruba polovina lidí ve věku od 12 do 35 let je ohrožena ztrátou sluchu

Stres působí i nepřímo tím, že zvyšuje svalové napětí, ovlivňuje spánkový rytmus a může vyvolat často nevědomé reakce těla, které zvyšují pravděpodobnost záchvatu. Někteří lidé navíc uvádějí, že migréna se objevuje právě v období, kdy úroveň stresu prudce klesne, například po skončení náročného pracovního týdne.

Výzkumy ukazují, že až 80 % lidí s migrénou považuje stres za významný spouštěč. To však neznamená, že stres migrénu přímo způsobuje. Spíše funguje jako jeden z faktorů, které zvyšují pravděpodobnost jejího vzniku.

Příznaky migrény

Migréna se liší od běžné bolesti hlavy nejen intenzitou, ale i charakterem a doprovodnými příznaky. Bolest je často popsána jako pulzující nebo bušící, silná a soustředěná na jednu stranu hlavy. U některých lidí může záchvat začít i na obou stranách.

K typickým provázejícím příznakům patří nevolnost a zvracení, zvýšená citlivost na světlo či zvuk a někdy i neurologické symptomy, jako jsou vizuální poruchy (např. záblesky světla nebo ztráta části zorného pole). Tyto projevy bývají přítomny zejména u migrény s aurou.

Zatímco běžná tenzní bolest hlavy je spíše tupá a méně intenzivní, migréna dokáže významně ovlivnit denní fungování a často vede k nutnosti odpočinku v klidném, tmavém prostředí. U některých lidí může záchvat trvat od několika hodin až po tři dny.

Léčba migrény způsobené stresem

Léčba migrény je obvykle dvojího typu, a to akutní, tedy zaměřená na zmírnění příznaků během záchvatu, a preventivní, tedy zaměřená na snížení četnosti a intenzity budoucích záchvatů. Akutní léčba často zahrnuje volně prodejné léky proti bolesti, jako jsou ibuprofen nebo paracetamol, a u některých lidí i specifická antimigrenózní léčiva zvaná triptany (např. sumatriptan) nebo kombinace léků s obsahem kofeinu a aspirinů.

Preventivní léčba je doporučena hlavně u osob, které mívají časté záchvaty (např. více než tři týdně) nebo u nichž jsou záchvaty zvlášť těžké. Preventivní léky mohou zahrnovat beta-blokátory, některá antidepresiva nebo moderní léky zaměřené na úzké metabolické cesty v mozku (např. CGRP antagonisty). 

Trpíte na časté migrény?

Kromě léků je důležitou součástí léčby také snížení stresu, ať už pomocí relaxačních technik, fyzické aktivity, meditace, nebo terapie, která pomáhá řídit reakci těla na stres a předcházet záchvatům.

Prevence a změny životního stylu

Prevence migrény souvisí s identifikací jejích spouštěčů a snahou eliminovat nebo zmírnit vlivy, jež záchvaty vyvolávají. Mezi úspěšné strategie patří pravidelný spánek, vyvážená strava, dostatek pohybu a techniky zvládání stresu, jako je meditace, jóga nebo kognitivně behaviorální terapie.

Dalším doporučením je vést si deník záchvatů, kde si zapisujete okolnosti, intenzitu a průběh migrény, abyste lépe poznali své spouštěče. U mnoha lidí totiž kromě stresu mohou být migrénu spouštějící faktory i jiné vlivy jako nedostatek spánku, určité potraviny, hormonální změny nebo třeba dehydratace.

Migréna může být někdy zaměněna s jinými typy bolestí, jako jsou tenzní bolesti nebo chronické bolesti spojené s různými zdravotními problémy. Je proto důležité vyhledat lékaře, pokud se bolesti mění, jsou nezvykle silné, objevují se velmi často, případně jsou doprovázeny dalšími příznaky (např. problémy s řečí či rovnováhou). Lékař může provést vyšetření a doporučit vhodnou léčbu či případné další diagnostické kroky, aby se vyloučily jiné závažné příčiny.

Zdroje: healthline.com, americanmigrainefoundation.org, pmc.ncbi.nlm.nih.gov, webmd.com

Kvíz týdne

Kvíz: Uhádnete, jaké nemoci se léčí těmito léky?
1/9 otázek