"Aby nedocházelo k neplánovanému uzavírání oddělení, je nezbytné zabezpečit dostatečnou proočkovanost," uvedl v dopise Vojtěch. Podle něj není možné "čelit riziku", že v některé nemocnici přestane urgentní příjem fungovat.
Spalničky patří mezi závažná virová onemocnění. Projeví se průměrně deset dní od nakažení. Člověk je pro ostatní nakažlivý do doby, než se u něj objeví příznaky. Musí být v karanténě. Na počátku nemoc připomíná nachlazení. Pacient má rýmu, kašel, má zanícené spojivky a je světloplachý. V ústech se mohou objevit bělavé tečky se zarudlým okolím. Později se přidá červená až fialová vyrážka, která začíná za ušima a šíří se na obličej, krk, břicho a končetiny. Po překonání nemoci má člověk doživotní imunitu. Prevencí je očkování.
Státní zdravotní ústav letos do poloviny února evidoval 93 případů spalniček. Loni za celý rok jich bylo 207. Nejvíc pacientů bylo letos v Praze, a to 56. Nákaza se objevila v osmi krajích.
Očkovat by se měl nechat personál urgentních příjmů a dětských, kožních či infekčních oddělení. Podle ministerstva je možné postupovat dvěma způsoby - buď se u zdravotníků vyšetří hladina protilátek a naočkují se lidé s jejich malým množstvím, nebo vakcínu dostanou všichni rovnou. Netýká se to těch, kteří nemoc prodělali a jsou už imunní, nebo se nechali očkovat v posledních deseti letech. O přijatých opatřeních chce mít resort informace do konce dubna.
Podle místopředsedkyně České vakcinologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP) Hany Cabrnochové se kvůli možné nákaze v Ústeckém kraji uzavřela téměř celá nemocnice. Zdravotníci skončili v karanténě a nebyl téměř nikdo, kdo by péči poskytoval. Podle předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP Aleny Šebkové může nákaza dopadnout nejen na nemocnice, ale bez očkování ochromit může také ordinace pediatrů.
Hygienická stanice Hlavního města Prahy už loni mimořádně nechala proti spalničkám očkovat stovky zdravotníků. Kvůli nakažení jednoho z pracovníků se omezil minulý rok provoz urgentního příjmu v motolské nemocnici.
Podle odborníků jedním z důvodů šíření téměř zapomenuté infekce je to, že rodiče odmítají nechat očkovat své děti. V posledních letech proočkovanost, tedy podíl očkovaných proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím klesá. Dostal se už pod hranici, která zajišťuje kolektivní ochranu před šířením nemoci. Spalničky se nemohou dál šířit, pokud má očkování aspoň 95 procent dětí do tří let. Předloni bylo naočkovaných necelých 84 procent chlapců a děvčat.