Omrzliny mohou trvale poškodit kožní tkáň. Ohroženi jsou horolezci i lidé bez domova

28. 12. 2022 7:30

Omrzliny jsou často podceňovaným stavem, ke kterému dochází, pokud je vaše pokožka vystavena chladnému počasí nebo vodě. Mezi první příznaky patří zčervenalá kůže, necitlivost a také bolest. Jakmile se tyto známky omrzlin objeví, je nezbytné pokožku co nejrychleji ohřát, aby nedošlo k trvalému poškození tkáně. Jak se projevují jednotlivé stupně omrzlin a jak je léčit?

Co jsou omrzliny?

Co se dozvíte v článku

Co jsou omrzliny?
Stupně omrzlin a jejich příznaky
Co omrzliny způsobuje?
- Rizikové faktory
Omrzliny: první pomoc
Omrzliny: léčba pokročilých stádií
Jak předcházet omrzlinám?

Omrzliny označují poranění kůže a hlubších tkání pod ní, k čemuž dochází lokálně působícím chladem. Typicky vznikají na končetinách a výčnělcích hlavy, jako jsou uši a nos, v důsledku stažení cév a výrazného snížení krevního oběhu. Zatímco v chladných oblastech postihují především horolezce, v České republice jimi v zimních měsících trpí hlavně lidé bez domova.

Stejně jako popáleniny se omrzliny rozdělují do čtyř stádií, přičemž pouze v prvním stádiu nedochází k trvalému poškození kůže. Jakmile popraskají kapiláry a cévy, začínají se tkáně poškozovat nenávratně. Ke vzniku omrzlin může dojít i při teplotě do 3 stupňů Celsia, pokud se k působení chladu přidá také vítr a vlhkost. Nejčastěji se pak projevují necitlivostí, bolestí, zčervenáním a tvrdnutím kůže. [1, 2]

Stupně omrzlin a jejich příznaky

Když je venku zima, kůže, která není zakrytá, může zčervenat nebo bolet. To je varovný signál hrozících omrzlin. Jedním z prvních příznaků je také necitlivost v postižené oblasti, takže si omrzlin někdy ani nemusíte všimnout, dokud na ně někdo neupozorní. V pokročilém stádiu přitom mohou zasáhnout také svaly a dokonce i kosti.

Omrzliny typicky postihují především tzv. periferní části těla. Nejčastěji tedy vznikají:

omrzliny na prstech u nohou a rukou,
omrzliny na nose a uších,
omrzliny na tváři a bradě.

Omrzliny 1. stupně

V prvním stádiu zasažená kůže typicky zchladne, zbledne a sníží se její citlivost. Omrzliny zasahují pouze svrchní část kůže, která při následném zahřátí pálí a vyvolává pocit píchajících jehliček do kůže. V této fázi není poškození kůže trvalé.

Omrzliny 2. stupně

Při druhém stupni omrzlin je kůže hodně studená a velmi bledá, často dokonce až bílá. Dochází k narušení její citlivosti a mohou na ní vznikat puchýře naplněné tekutinou nebo krví.

Omrzliny 3. a 4. stupně

V této fázi kůže tvrdne, ztrácí citlivost, voskovatí a vypadá leskle. Po omrznutí začíná kůže odumírat a černat. V tuto chvíli se tedy dostavují známky suché gangrény. Poškozená tkáň je velmi náchylná k infekcím, což zvyšuje riziko životu nebezpečné otravy krve. [3, 4, 5]

Přečtěte si také:

Nachlazení patří mezi běžné nemoci. Léčba spočívá v tlumení příznaků

Co omrzliny způsobuje?

Stejně jako se voda vlivem mrazu mění na led, i části lidského těla mohou mrznout působením chladného vzduchu nebo při kontaktu se studeným předmětem, například ledem, kovem či tekutinou.

Tělo na nízkou teplotu reaguje zúžením cév a snížením průtoku krve, aby se dostatečné množství krve soustředilo kolem životně důležitých orgánů. Z toho důvodu bývají zasaženy právě ty části těla, které jsou dál od srdce.

Snížený průtok krve zbavuje tyto části těla kyslíku, což může vést k jejich odumření, pokud nebude přívod kyslíku včas obnoven. K omrzlinám nejčastěji dochází z důvodu nedostatečné tepelné izolace nebo příliš dlouhého pobytu v chladném prostředí.

Rizikové faktory

Riziko vzniku omrzlin ovlivňují také následující faktory:

užívání alkoholu nebo drog
kouření
zdravotní stavy, které ovlivňují schopnost cítit nebo reagovat na chlad, jako je dehydratace, nadměrné pocení, vyčerpání, cukrovka a špatný průtok krve v končetinách,
strach, panika nebo duševní nemoc, která zhoršuje úsudek,
předchozí omrzliny nebo nachlazení,
kojenecký věk, nebo naopak starší střední věk,
vysoké nadmořské výšky, kde je méně kyslíku. [6, 7, 8]

Omrzliny: první pomoc

První pomoc při omrzlinách nejprve vyžaduje dostat sebe nebo raněného na teplé místo. Omrzlé ruce a nohy byste ale neměli namáčet do horké vody, protože kvůli snížené citlivosti nemusíte rozpoznat příliš vysokou teplotu, což by vám mohlo ještě více uškodit. Ohřívání těla by mělo být pozvolné, nikoli agresivní.

Omrzlé části těla tedy namočte do vlažné vody o teplotě maximálně do 40 stupňů Celsia nebo na ně přiložte namočenou žínku a nechte ji zde po dobu 30 minut. Během ohřívání pokožka může zčervenat a můžete pociťovat mravenčení i bolest.

Přivodili jste si někdy omrzliny?

Pokud se objeví puchýře, neměli byste je propichovat. Následně omrzliny osušte. Hojení může urychlit také mast na omrzliny, například měsíčková mast. Dle stupně poranění pak místa vydezinfikujte a překryjte sterilním obvazem. Poté vyhledejte lékařskou pomoc. [9, 10]

Omrzliny: léčba pokročilých stádií

Lékaři vám mohou předepsat léky pro potlačení bolesti a provedou vám testy, jako je například MRI, aby zjistili, jaké vrstvy kůže byly poškozeny. Odumřelou kůži může být nutné odstranit. Dále vám lékař může doporučit léky na ředění krve, jako je například aspirin, které pomohou obnovit průtok krve, pokud jsou podány do 24 hodin po zahřátí.

Je-li pacientem bezdomovec, může být nutná také infuzní terapie a dostatečná výživa. Pokud se objeví podezření na vzniklou infekci v důsledku pokročilého stádia omrzlin, podávají se antibiotika. Dochází-li k rozvoji gangrény, může být nevyhnutelným řešením také amputace postižené části těla. [11, 12, 13]

Jak předcházet omrzlinám?

Když teplota klesne příliš nízko, je nutné chránit pokožku před vnějšími vlivy důkladnou izolací, abyste předešli poranění kůže a tkání. Noste proto volné a tenčí vrstvy oblečení, které dostatečně zadržují teplo.

První vrstva by měla být ze syntetického materiálu, který odvádí vlhkost. Další vrstva by měla být izolační, dobrými materiály je například vlna a flís. Vrchní vrstva by měla být odolná proti vlhkosti a větru. Dále byste měli: