Osteochondróza ovlivňuje růst kostí a chrupavek. Postihuje hlavně klouby a páteř

Co je to osteochondróza?

Jako osteochondróza (anglicky osteochondrosis) se označuje skupina onemocnění, která mají výrazný vliv na růst kostí a chrupavek. Nejvíce postižená obvykle bývají místa v blízkosti kloubů, ale problémy se nevyhýbají samozřejmě ani páteři a dalším oblastem. Osteochondróza totiž může zasáhnout prakticky jakoukoliv část kostry.

Charakteristickým znakem těchto obtíží je dočasné přerušení výživy kostí, což vede k odumírání kostní tkáně. To později může způsobit rozvoj nepříjemných bolestí a nestabilitu kloubů. Daná onemocnění přitom nejvíce postihují děti a dospívající pacienty mladší 20 let, ale výjimkou samozřejmě není ani osteochondróza u dospělých.

Typy osteochondrózy

Vzhledem k tomu, že se pod názvem osteochondróza ukrývá celá řada různých onemocnění a nejde tedy o jeden specifický zdravotní problém, pacienti by měli mít na paměti, že se komplikace mohou týkat různých částí těla. Podle toho pak lékaři rozlišují také základní druhy osteochondrózy, a to konkrétní kloubní obtíže, problémy ovlivňující páteř, mimokloubní poruchy a poruchy fyzární.

Kloubní osteochondróza

Jak už z názvu vyplývá, onemocnění spadající do této kategorie postihují klouby a mohou pacientům způsobit velké množství nepříjemných zdravotních problémů. Lékaři pak v rámci osteochondrózy kloubů vyčleňují několik samostatných chorob, které se dělí podle místa výskytu obtíží. Patří sem například:

• Perthesova choroba – toto onemocnění (někdy označované také jako Legg-Calvé-Perthesova nemoc) postihuje kyčelní klouby.
• Pannerova choroba – daný zdravotní problém postihuje oblast loketních kloubů a někdy bývá označován také jako aseptická nekróza hlavičky kosti pažní v loketním kloubu. Vzhledem k tomu, že jde o aseptické komplikace, k odumření tkáně dochází z jiných než zánětlivých příčin.
• Freibergova-Köhlerova choroba – nemoc známá také jako morbus Köhler II, aseptická nekróza hlavičky II. metatarzu či Freibergova infrakce postihuje oblast nártu. Konkrétně se problém rozvíjí u jednoho z kloubů druhého prstu na noze, ale někdy může vzniknout také u stejného kloubu třetího a čtvrtého prstu.
• Köhlerova choroba – v tomto případě bývá postižena kost člunkovitá neboli loďkovitá (os naviculare), což je jedna z kůstek zánártí. Tato aseptická nekróza častěji trápí chlapce než dívky, přičemž největší počet případů lékaři zaznamenali u malých pacientů kolem 5. roku života.

Další formou osteochondrózy je pak nemoc označovaná jako disekující osteochondróza (osteochondritis dissecans). V rámci tohoto onemocnění se v kloubu uvolňují malé kousky chrupavky a kosti, což má na svědomí nedostatečný průtok krve na postiženém místě. Dané obtíže se mohou projevit kdekoliv, ale nejčastěji postihují kolenní kloub.

Osteochondróza páteře

V tomto případě bývá osteochondróza způsobena degenerativními změnami meziobratlových plotének (disků) a další tkáně v oblasti páteře. Z toho důvodu se někdy můžete setkat také s označením osteochondróza disku nebo osteochondróza plotének. Tento problém navíc lékaři považují za hlavní příčinu nepříjemných bolestí zad, na které si pacienti v ordinacích často stěžují.

Meziobratlové ploténky jsou pružné chrupavčité destičky, které se nachází mezi dvěma sousedními obratli. Tvoří je měkké jádro a pevné prstenčité pouzdro z vazivové chrupavky. Jednotlivé disky páteř zpevňují, činí ji pružnou a napomáhají její pohyblivosti. Vlivem osteochondrózy ovšem meziobratlové ploténky postupně svou pevnost a pružnost ztrácí.

Chrupavce se totiž nedostává dostatečné výživy, což nastává třeba z důvodu jednostranného zatížení (dlouhodobé sezení u počítače) či nedostatku pohybu. Jelikož je narušena látková výměna a krevní oběh, nejprve ploténky přestávají být pružné, vysychají a snižuje se jejich výška. Později tuhnou a kostnatí, přičemž vazivový prstenec přestává být odolný proti zátěži a může se vyklenovat. V určitých případech navíc může dojít až k jeho prasknutí, což umožní výhřez měkkého jádra.

Jednotlivé změny v prostoru mezi obratli lze pozorovat již u třicátníků, ale častěji je lékaři zaznamenávají až u pacientů starších 45 let. Nejvíce přitom bývá zatížena oblast mezi čtvrtým a pátým bederním obratlem či oblast mezi pátým bederním a prvním křížovým obratlem (osteochondróza L4/5 a osteochondróza L5/S1). Lékaři pak rozlišují čtyři konkrétní druhy osteochondrózy páteře:

• Osteochondróza bederní páteře – jedná se o nejčastější typ onemocnění, což souvisí hlavně s vysokou zátěží, kterou člověk na bederní oblast vyvíjí. Později může způsobit meziobratlovou kýlu a skoliózu.
• Osteochondróza krční páteře – jde o druhý nejrozšířenější druh osteochondrotického postižení páteře, přičemž známá je hlavně osteochondróza C4/5, osteochondróza C5/6 či ostochondróza C6/7. Problémy vznikají například při řízení motorových vozidel nebo při práci v kanceláři.
• Osteochondróza hrudní páteře – méně často postihuje osteochondróza také oblast hrudníku, protože v tomto místě je páteř nejméně pohyblivá a dobře ji chrání žebra společně se svalovým korzetem. Problémy nicméně mohou být následkem skoliózy a špatně se diagnostikují.
• Osteochondróza, která postihuje delší úseky páteře.

Osteochondróza později způsobuje větší zatížení meziobratlových kloubů, které na tuto situaci reagují tvorbou kostěných nárůstků, což lékaři označují jako spondylartróza. Nestabilita sousedních obratlů pak může mít na svědomí vznik nárůstků a deformací obratlových těl. Tento problém je známý také jako spondylóza.

Fyzární osteochondróza

Postihuje růstovou ploténku kostí (fýzu), a vyskytuje se proto pouze u dětí a dospívajících. Typickým zástupcem těchto obtíží je Scheuermannova choroba, kterou lékaři někdy nazývají také juvenilní kyfóza (juvenilní osteochondróza). Jedná se o strukturální vadu, která se nejčastěji objevuje vlivem zrychleného růstu. Přesná příčina komplikací dosud není známá, ale dospívající chlapci bývají podle některých zdrojů postiženi až 2× častěji než dívky.

Mimokloubní osteochondróza

Posledním typem osteochondrózy jsou mimokloubní obtíže, které se mohou projevit v jakékoliv části lidské kostry. Nejčastěji se u pacientů objevuje Osgood-Schlatterova nemoc, která postihuje koleno (tzv. osteochondróza kolene). Dochází zde k podráždění růstové ploténky v oblasti drsnatiny holenní kosti pod kolenem. Problém se ale většinou upraví sám bez jakékoliv léčby.

Dále se pak může rozvinout Severova choroba, kterou lékaři znají jako apofyzitidu patní kosti. Jde o zánět úponu svalových skupin v oblasti, kde se na patní kost upíná trojhlavý sval lýtkový (přes Achillovu šlachu). Jeho původcem bývá opakované přetěžování daného místa, a to hlavně v období rychlého růstu, což vede ke vzniku mikrofraktur a zánětlivých změn.

Příčiny osteochondrózy

Ačkoliv se lékaři snaží odhalit, co za rozvojem těchto zdravotních obtíží stojí, jejich přesnou příčinu dosud neznají. Spekuluje se nicméně o různých faktorech, které mohou mít na rozvoji onemocnění svůj podíl, a to konkrétně o vlivu genetických predispozic, příliš rychlého růstu, různých traumat, nadměrné zátěže, anatomických změn a pacientova jídelníčku.  

Podstatou obtíží je selhání přívodu krve do růstové chrupavky nebo kosti či kloubu (tedy nedostatečné krevní zásobení postižené oblasti). Na vině může být poranění kosti či zvýšená fyzická zátěž, a to například z důvodu sportovních a dalších pohybových aktivit. Osteochondróza velice často trápí malé a dospívající pacienty, přičemž vyšší riziko rozvoje obtíží hrozí chlapcům a dětem, které se aktivně věnují sportu.

V případě osteochondrózy páteře hraje roli celá řada různých faktorů, přičemž nejčastěji lékaři uvádějí její jednostranné zatěžování nebo nedostatek výživy vlivem příliš malého množství pohybu. Mezi základní příčiny a rizikové činitele se řadí především:

• úrazy a vrozené defekty páteře,
• přetěžování páteře (sport, fyzická práce),
• narušení látkové výměny,
• infekční nemoci,
• stárnutí organismu,
• působení chemických látek,
• působení vibrací (řidiči),
• ploché nohy, nevhodná obuv,
• špatné držení těla,
• obezita a nedostatek pohybu.

Jaké má osteochondróza příznaky?

Pokud jde o charakteristické symptomy, pokročilá osteochondróza nejčastěji pacientům způsobuje silnou bolest v postiženém místě. Potýká-li se pacient s kloubním onemocněním, jedná se vždy o bolest v blízkosti konkrétního kloubu. Často se přitom objevuje po fyzické námaze (sport, práce) nebo při zatlačení na dané místo. Ve vzácných případech ale pacienta může obtěžovat trvale.

Typické projevy osteochondrózy:

• silná bolest,
• otoky kloubů,
• ztuhlost svalů a kloubů,
• praskání v kloubech,
• slabost v kloubech,
• zasekávání kloubů,
• neschopnost natáhnout postiženou končetinu.

Hodně ale samozřejmě záleží také na konkrétním typu osteochondrózy. Pokud se pacient potýká s kloubními problémy, příznaky budou jiné než v případě osteochondrózy páteře. Pro tu je typická například bolest, svalová slabost nebo znecitlivění. Kromě toho je nutné vzít v potaz také konkrétní postiženou oblast.

Možné příznaky osteochondrózy páteře:

• bolesti hlavy (migrény),
• svalové křeče,
• mezižeberní neuralgie,
• znecitlivění dolních končetin,
• tupá bolest v končetinách,
• bolesti šíje a syndrom páteřní tepny,
• motání hlavy, mžitky před očima, ztráta vědomí,
• mravenčení nebo píchání v zádech,
• nadměrné nebo snížené pocení,
• oslabená termoregulace kůže dolních končetin.

Jestliže pacienta trápí osteochondróza bederní páteře, typické obtíže zahrnují neustálou tupou nebo ostrou bolest v postižené oblasti. Ta může zesilovat při pohybu nebo během jakékoliv fyzické zátěže, přičemž často postupuje do kříže, nohou a pánevních orgánů. Kromě toho bývá narušena citlivost dolních končetin, pacient se nemůže příliš otáčet ani naklánět a pociťuje svalovou slabost. Dále může dojít i k narušení funkce pohlavních orgánů, močových cest a tlustého střeva.

Osteochondrózu krční části páteře lékaři obvykle považují za vcelku nebezpečnou, a to hlavně z toho důvodu, že šířka pánevního kanálu je zde minimální, krční obratle jsou pohyblivé a mohou být nestabilní a prochází zde artérie, která zásobuje mozek. Tento problém se často pojí s bolestmi hlavy, které zesilují při pohybu a nemusí polevit ani po užití analgetik.

Kromě toho mohou pacienti trpící osteochondrózou krční páteře zaznamenat také motání hlavy při prudších pohybech, mžitky před očima nebo zhoršení zraku a sluchu (včetně zvonění v uších). Dále se objevují bolesti v rukou, nohou, ramenou či hrudníku a výjimkou není ani občasné znecitlivění jazyka nebo změna hlasu.

Pokud jde o osteochondrózu hrudní části páteře, v tomto případě příznaky zahrnují především bolest na hrudi a mezi lopatkami. Objevuje se třeba při zvedání rukou nebo při různých náklonech, trápí pacienty v noci a silněji bývá pociťována také při nachlazení, velké fyzické zátěži nebo při hlubokém nádechu a výdechu.

Kromě těchto obtíží způsobuje osteochondróza hrudní páteře také rozvoj dalších symptomů, jako je například znecitlivění různých částí pokožky a nepříjemné mravenčení. V některých případech se dostavuje bolest mezi žebry (dokonce i při chůzi) a pacienti mohou mít dojem, jako by byla jejich hruď stažená obručí. Při postižení bederní páteře si dále stěžují na svrbění, pálení a pocit studených nohou.

Možné komplikace

Bez včasného zahájení léčby může osteochondróza způsobit rozvoj dalších zdravotních problémů. Sem patří třeba vyhřeznutí ploténky a následně meziobratlová kýla, v jejímž důsledku může u pacienta dojít k poškození míchy a rozvíjí se také radikulitida neboli zánět míšních kořenů. K osteochondróze se dále může připojit hypertonie, hypotonie a vegetativní dysfunkce, ale také artrotické poškození kloubu.

Pokud se jedná o problémy krční páteře, mezi typické komplikace patří stlačení obratlových arterií, které se starají o zásobování mozku okysličenou krví. Narušení krevního oběhu pak způsobuje celou řadu obtíží, které zahrnují poruchy srdečně-cévního a dýchacího systému, zraku, sluchu či koordinace.

Potýká-li se člověk s osteochondrózou hrudní páteře, měl by se mít na pozoru před mezižeberními neuralgiemi. Dané onemocnění pak může způsobovat bolesti břicha a hrudníku a v některých případech může imitovat problémy se srdcem, žaludkem, játry, střevy, ledvinami a slinivkou. U člověka trpícího osteochondrózou bederní páteře pak hrozí především rozvoj zánětu sedacího nervu, jenž způsobuje silné bolesti v bedrech a nohách, ale i chronická dysfunkce pánevních orgánů.

Diagnostika

Pokud vás trápí nepříjemné bolesti zad a krční páteře nebo se potýkáte s otékáním a bolestí některých kloubů, lékaře samozřejmě bude zajímat anamnéza, ale pravděpodobně provede také důkladné fyzikální vyšetření. Osteochondróza se pak dá snadno odhalit pomocí rentgenových snímků postižené oblasti, které mohou ukázat strukturální změny i další obtíže.

Léčba osteochondrózy

Pacienty většinou nejvíce zajímá, jakou vyžaduje osteochondróza léčbu a jaká opatření je nutné dodržovat, aby se předešlo rozvoji dalších zdravotních komplikací. Osteochondróza se léčí jak konzervativními metodami, tak i prostřednictvím chirurgických zákroků. Vždy přitom záleží na tom, jak pokročilé obtíže pacienta trápí.

Ve většině případů lékaři dávají přednost nechirurgickým metodám. Důležitý je hlavně odpočinek a snížené zatěžování problematických částí těla, což by mělo pacientovi přinést úlevu od bolesti. Nemocní by měli omezit sportovní i další pohybové aktivity, které mohou mít na rozvoji obtíží svůj podíl, a nějakou dobu se šetřit. Při léčbě se dále užívají analgetika, myorelaxancia, kortikoidy či antirevmatika. Podstatná je také vitaminoterapie.

Kromě toho mohou pomoci také různé ortézy, dlahy a pásky, pomocí kterých se dá alespoň částečně odlehčit postiženým částem těla. Pásky například zmenšují tlak na svalové úpony na kostech, což pomáhá zmírnit také nepříjemnou bolest, kterou pacienti trpící osteochondrózou obvykle pociťují. Někdy se dokonce používá také sádra, která pomůže rizikovou oblast zcela znehybnit.

U některých druhů osteochondrózy se osvědčily také různé protahovací cviky a fyzioterapie. Lékař proto může doporučit speciální rehabilitační cvičení, která se soustředí na posílení svalů a šlach v okolí postižených kloubů. Někdy je ovšem nutné přistoupit k operačnímu řešení problému. Zejména u disekující osteochondrózy lékaři musí odstranit fragmenty kostí a chrupavek, z nichž se postupem času stávají volná tělesa. Kromě toho se provádí i náprava různých deformit.

• 
• 
• 

Dalších 7 fotografií

Zdroje: cs.medlicker.com, rehabilitace.info, fibromyalgik.webnode.cz