Co je ostropestřec mariánský?
Co se dozvíte v článku
Ostropestřec mariánský (Sibylum marianum) je jednoletá či dvouletá bylina, která se řadí do čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae). Snadno si ji můžete splést s obyčejným bodlákem (Carduus), který na první pohled silně připomíná, ale na našem území se přirozeně nevyskytuje. Domovinou ostropestřce jsou teplejší kraje, konkrétně Středomoří, Malá Asie, Přední Asie nebo Kanárské ostrovy.
Podle historických pramenů znali ostropestřec mariánský již obyvatelé antického Řecka a Říma, kterým sloužil hlavně jako lék na hadí uštknutí a podporoval odtok žluči. V 17. století se pak tato bylina začala používat také jako přípravek pro pacienty, u kterých se objevily zažívací nebo jaterní obtíže, problémy s krevním tlakem nebo třeba deprese.
Označení ostropestřec mariánský, které se mnohým špatně vyslovuje, se pojí se starou legendou. Ta říká, že když Panna Marie kojila svého syna, několik kapek mateřského mléka spočinulo právě na listech ostropestřce, které od té doby mají charakteristické bílé žilky. Kromě toho se ale můžete setkat i s dalšími lidovými názvy, jako je třeba:
- Kristova koruna,
- bejlí Panny Marie,
- mariánský bodlák,
- jmelí Panny Marie,
- ostrolist či ostropes,
- podstřel,
- kotlačka,
- volčec,
- bodlák opilců,
- bodlák ostropestřec,
- bodlák ostrý nebo bodlák pestrý.
Jak vypadá ostropestřec?
Ostropestřec mariánský je mezi lidmi známý hlavně díky svému bodlákovitému vzhledu a nepřehlédnutelným květům, které mají výrazně červenou až fialovou barvu. Tato bylina přitom může dorůstat do výšky v rozmezí od 60 do 150 centimetrů, má kůlovitý kořen a chudě větvenou lodyhu, která je zaobleně hranatá a má bílou dřeň.
Jednotlivé rostliny jsou pavučinatě vlnaté a pokrývají je roztroušené přisedlé žlázky. Listy, které se nachází v přízemní růžici, mohou být až 40 centimetrů dlouhé a svým tvarem i barvou připomínají listy lodyžní. Zatímco horní lodyžní listy jsou pak přisedlé, horní bývají poloobjímavé, obvejčité až kopinaté. Žilky na jejich líci, kde je list světle až tmavě zelený a výrazně lesklý, navíc lemují bílé skvrny.
Květenství hvězdnicovitých rostlin jsou zhruba 3 až 7 centimetrů široká, jednotlivá a dlouze stopkatá. Zákrov pak tvoří obkrouhle obvejčité a na okraji nepravidelně ostnitě zubaté listeny, přičemž jednotlivé ostny bývají slámově žluté. Výrazné květy, jejichž zbarvení se pohybuje od purpurově červené až po temně fialovou, mají také dlouhou bílou korunní trubku.
Na konci léta se pak z květů ostropestřce mariánského vyvinou plody, které se po odkvětu sbírají. Celá hlavice musí dozrát, odstraní se chmýr a lidem poskytne ostropestřec semena (nesprávné označení pro plody), která obsahují řadu zdraví prospěšných látek. Dříve se ovšem v lidovém léčitelství používaly i listy ostropestřce nebo třeba jeho kořen.
Jaké látky ostropestřec obsahuje?
Z plodů ostropestřce mariánského se dnes získává standardizovaný extrakt s názvem silymarin, který se běžně vyskytuje v jejich slupce a v menší koncentraci se tvoří také v kořenu a listech. Tato účinná látka tvoří zhruba 3–6 % celkového obsahu. Jedná se přitom o směs flavonoidů, mezi které se řadí silybin, silydianin a silychristin.
Kromě silymarinu jsou plody ostropestřce mariánského zhruba z 30 % tvořeny bílkovinami a dalších 30 % poté představují rostlinné oleje, kam patří například kyselina linolová, kyselina olejová a nenasycené mastné kyseliny (díky tomu ovšem může ostropestřec snadno žluknout). Dále jsou zde obsaženy biogenní aminy (histamin a tyramin), aminokyseliny, cukry, kvercetin či vitamín E.
Jaké má ostropestřec účinky?
V souvislosti s touto zajímavou bylinou se lidé nejčastěji zajímají o to, jaké má ostropestřec mariánský účinky a proč se vyplatí ho vyzkoušet. Dnes je ostropestřec mariánský známý především jako pomocník v boji proti jaterním nemocem. Používá se totiž hlavně jako prostředek, který podporuje regeneraci a zdravé fungování jater, ale zároveň napomáhá vyrovnanému trávení a má i celou řadu dalších pozitivních účinků
Ostropestřec a vliv na játra
Játra v lidském organismus plní řadu důležitých funkcí. Pomáhají z krve odstraňovat škodlivé látky, podílí se na produkci hormonů, detoxikují tělo, uvolňují do krevního oběhu glukózu a zároveň dodávají tělu potřebnou energii. Vzhledem k dnešnímu životnímu stylu (špatné stravování, užívání alkoholu, málo pohybu) a toxickým látkám, s nimiž člověk denně přichází do kontaktu, musí ale lidská játra vydržet poměrně velkou zátěž.
V dnešní době se hojně využívá pro regeneraci a detoxikaci jater ostropestřec mariánský, který játra čistí, podporuje jejich činnost a pomáhá obnovovat jaterní parenchym. Extrakt z ostropestřce má navíc výrazné antioxidační účinky, což znamená, že chrání jaterní buňky před veškerými škodlivými látkami (například znečištěné ovzduší, toxiny z potravy, pesticidy) a výrazně snižuje negativní dopad jejich působení na lidský organismus.
Ostropestřec mariánský dnes užívají hlavně pacienti, které trápí méně či více závažné onemocnění jater a žlučníku. Sem patří například hepatitida typu B (žloutenka), cirhóza jater nebo steatóza jater (ztukovatění jater). Jelikož silymarin obsažený v plodech urychluje regeneraci jaterní tkáně, je možné ostropestřec využít také v případě, že dojde k intoxikaci alkoholem či drogami.
Jelikož má ostropestřec mariánský hepatoprotektivní účinky, doporučuje se ho užívat nejen k doléčení po různých otravách, ale i v momentě, kdy je potřeba podpořit očistu těla. Flavonoid silybin se pak dá využít jako antidotum (protijed), a to hlavně ve chvíli, kdy se člověk otráví jedovatou muchomůrkou zelenou.
Další účinky ostropestřce mariánského
Na co je dobrý ostropestřec mariánský? Kromě toho, že ostropestřec příznivě ovlivňuje zažívání a fungování jater, zároveň pomáhá udržovat normální hladinu cukru a cholesterolu v krvi. To ale zdaleka není všechno, protože údajně podporuje také přirozenou obranyschopnost organismu, správnou činnost srdce a regeneraci cév. Pomoci může ovšem i při následujících obtížích:
- křečové žíly,
- kožní problémy,
- žaludeční koliky,
- žlučové kameny,
- problémy s hemoroidy,
- infekční mononukleóza,
- poruchy krevního oběhu,
- následky chemoterapie,
- migrény a nepříjemné bolesti hlavy,
- deprese a potíže s psychikou,
- onemocnění žlučníku, sleziny a dvanáctníku.
Má ostropestřec nežádoucí účinky?
Lidé se často ptají na to, zda je vhodná pro ostropestřec kombinace s alkoholem a jestli je nutné si při konzumaci této byliny dávat pozor na některé druhy potravin. V první řadě je nutné zmínit, že užívání ostropestřce může u některých jedinců vyvolat alergickou reakci. Z toho důvodu není vhodné užívat ostropestřec v těhotenství a nedoporučuje se ani ostropestřec při kojení. Kromě toho by se mu měli vyhnout i jedinci trpící vysokým krevním tlakem nebo lidé, u nichž došlo k ucpání žlučovodů, protože může vyvolat bolesti břicha a průjem,
Jak správně užívat ostropestřec?
Výtažky z plodů ostropestřce mariánského jsou dnes obsaženy v nejrůznějších léčivých přípravcích a doplňcích stravy. Ne všechny ale mají stejný účinek. Podle výzkumů je drcený ostropestřec nejúčinnější forma, kterou může člověk vyzkoušet, protože právě v této podobě obsahuje největší množství účinných látek. Kromě toho jsou k dispozici také další varianty:
- čaj z ostropestřce,
- ostropestřecový olej,
- ostropestřec tinktura,
- ostropestřec kapky,
- ostropestřec sirup,
- ostropestřecová kaše,
- ostropestřecová pasta,
- doplňky stravy – ostropestřec kapsle, ostropestřec tablety.
Ostropestřec mariánský se většinou užívá v několikatýdenních kúrách, které je možné provést dvakrát až třikrát ročně. Během nich by pacient v ideálním případě neměl konzumovat žádné alkoholické nápoje, syntetické léky ani potraviny bohaté na nasycené tuky. Po ukončení kúry se pak užívání ostropestřce vždy na několik týdnů až měsíců přeruší, než bude vhodné ji zopakovat.
Ostropestřec drcený
Podle dostupných informací je nejlepší užívat ostropestřec mariánský drcený (dají se zakoupit semena, která člověk sám roztluče, nebo přímo drcená varianta). V této podobě je totiž zajištěno dokonalé vstřebávání veškerých účinných látek, regenerace jaterních buněk je nejintenzivnější a kromě toho dochází k peelingu střevních stěn, což napomáhá pročistit trávicí trakt.
Jaké má v tomto případě ostropestřec dávkování a jak dlouho užívat ostropestřec? Tlučený ostropestřec mariánský se konzumuje přímo, a to 4× denně po 1 čajové lžičce (3–4 g). Ostropestřec byste přitom měli užít přibližně 45 minut před jídlem, nebo až 45 minut po jídle. Tím zaručíte, že se v žaludku nesmíchá s potravou a účinné látky se dobře vstřebají.
Dávkování ostropestřce mariánského je ovšem samozřejmě možné upravit dle potřeby, například na 2 čajové lžičky ostropestřce 2× denně. Vše pak zapijte dostatečný množstvím vody, nebo si drcený ostropestřec zkuste zamíchat do smoothie, do jogurtu nebo do zakysaných výrobků, které jsou lehce stravitelné a na efektivitu uvolňování účinných látek nemají žádný výrazný vliv.
Vzhledem k tomu, že drcený ostropestřec na vzduchu rychle žlukne (dochází k oxidaci tuků), měli byste ho připravovat až těsně před konzumací. Pokud chcete zakoupit již nadrcený ostropestřec, dejte si pozor, aby se jednalo o balení bez přístupu vzduchu, kde si uchová své prospěšné vlastnosti a nedojde k jeho znehodnocení.
Kromě toho je důležité, aby se ostropestřec již při drcení nedostal do kontaktu s kovem a aby nedošlo k překročení teploty 40 °C. To by zničilo účinné látky, které jsou v ostropestřci obsažené, a žádného pozitivního vlivu na organismus bychom se nedočkali. Kvůli tomu se k drcení ostropestřce nepoužívají klasické mlýnky (na kávu nebo obilniny).
Čaj z ostropestřce mariánského
Lidé si často dopřávají ostropestřec také ve formě čaje, ale obecně se doporučuje konzumovat jeho plody v přirozeném stavu, tedy nikoliv tepelně upravené. V tomto případě s sebou totiž nese ostropestřec rizika, že se z něj vytratí všechny účinné látky. Při teplotách vyšších než 40 °C se znehodnocuje účinná látka silymarin, což výrazně snižuje pozitivní vliv na lidské zdraví.
Olej z ostropestřce mariánského
Mechanickým lisováním se z ostropestřce vyrábí také olej (ideálně zastudena, aby si uchoval dostatek ceněných látek). Pokud jde o to, jaké má v tomto případě ostropestřec užívání, doporučuje se konzumovat 1–2 lžičky denně, a to ideálně nalačno nebo před jídlem. Můžete se ale samozřejmě řídit i doporučeným dávkováním na obalu konkrétního výrobku.
Mějte ovšem na paměti, že se silymarin nachází ve slupce plodů, která je příliš tvrdá na to, aby ji bylo možné dostatečně narušit a extrahovat z ní vysoké procento této účinné látky. Olej tedy představuje spíše dobrý zdroj mastných kyselin a vitamínu E, který se dá použít například pro přípravu zdravých salátů nebo jiných pokrmů. Vzhledem k malému množství účinné látky se však pro regeneraci a detoxikaci jater příliš nehodí.
Doplňky stravy
Někteří lidé volí ostropestřec ve formě kapslí nebo tablet. Ty mohou být zdraví prospěšné, ale často obsahují také přidané syntetické látky, jako jsou různé konzervanty nebo dochucovadla, což může příznivé účinky ostropestřce mariánského snižovat nebo zcela vyrušit. Proto je důležité dávat pozor na složení výrobku a řídit se doporučeným dávkováním na jeho obalu.
Kapky a tinktury z ostropestřce
Ostropestřec mariánský se často využívá také ve formě kapek, tinktur, roztoků nebo výluhů. Ty mohou být při správném užívání zdraví prospěšné, ale i zde je důležité zaměřit se na složení konkrétních produktů a případně se o jejich konzumaci poradit s lékařem či lékárníkem. Jak užívat ostropestřec ve formě kapek a tinktur, by mělo být opět uvedeno na obalu těchto výrobků.
Ostropestřec pěstování
Ačkoliv se lidé přítomnosti bodláků na vlastní zahrádce spíše brání, v případě ostropestřce mariánského je dobré udělat výjimku. Pokud si totiž tuto rostlinu sami vypěstujete, nebudete muset nadále shánět vhodné produkty v lékárnách, obchodech se zdravou výživou ani na internetu. Mějte však na paměti, že k tomu budete potřebovat vhodné podmínky a dostatek trpělivosti.
Zajímá vás, jak zvládá ostropestřec mariánský pěstování v našich podmínkách? Vzhledem k tomu, že pochází ze Středomoří, má rád slunné prostředí, dostatečné množství tepla a vápenitou zeminu. Jakmile pro rostlinu najdete vhodné stanoviště, začátkem dubna vysejte semena zhruba do hloubky 2–3 cm, přičemž vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami by měla být asi 50 cm.
Klíčení trvá zhruba 3 týdny. Tuto dobu však můžete o polovinu zkrátit, pokud semena ostropestřce před výsevem namočíte v teplé vodě. Vzešlé rostliny se pak vyjednocují zhruba na vzdálenost 30 cm, takže je už na začátku nutné počítat s tím, že ostropestřec kolem sebe potřebuje dostatek prostoru. Zhruba na konci června pak ostropestřec vykvete a během srpna se květy změní v plody, jejichž paličky se po ochmýření odstřihnou. Poté je musíte vymlátit, přebrat a uložit do vzduchotěsné dózy.
Zdroje: vasbylinkar.cz, mojemedicina.cz, lekarna.cz, topvet.cz, ireceptar.cz