V následujícím článku se podíváme na botanickou charakteristiku petržele, povíme si, kde se s ní můžeme setkat, a prozkoumáme, jaké látky v sobě ukrývá. V závěru si ukážeme několik oblíbených receptů, ve kterých petržel nesmí chybět, a zároveň si popíšeme i možnosti pěstování a péče o tuto oblíbenou rostlinu.
Co se dozvíte v článku
Co je petržel
Petržel je dvouletá rostlina patřící do čeledi miříkovitých (Apiaceae), která pochází z oblasti Středomoří. Její latinský název je Petroselinum crispum, přičemž „petro“ odkazuje na řecké slovo pro kámen, což naznačuje, že původně rostla na kamenitých svazích. V současnosti je pěstována po celém světě, a to jak pro své kulinářské, tak léčivé vlastnosti.
Tato bylina má výrazně aromatické listy a kořen, které jsou obě velmi ceněny. V kuchyni se nejčastěji používají čerstvé nebo sušené listy a kořen, který je známý zejména ve středoevropské kuchyni, kde se často využívá do polévek a omáček. Petržel je velmi oblíbená mezi zahradníky díky své nenáročnosti a schopnosti růst na různých typech půdy.
Druhy petržele
- Petržel kudrnka (Petroselinum crispum var. crispum): tento druh je známý především díky svým kudrnatým listům, které se často používají jako dekorace pokrmů. Má méně výraznou chuť než hladkolistá petržel, ale je velmi oblíbená pro svou estetickou hodnotu.
- Petržel hladkolistá (Petroselinum crispum var. neapolitanum): tento druh, někdy nazývaný italská petržel, má rovné, hladké listy a výraznější chuť než kudrnka. Často se používá ve středomořské kuchyni a díky své silné chuti je oblíbená i při přípravě čerstvých pokrmů, jako jsou saláty nebo pesta.
Dalším druhem je petržel kořenová (Petroselinum crispum subsp. tuberosum), která se pěstuje zejména kvůli svému bílému kořenovému systému podobnému pastináku. [1, 2, 3, 4, 5]
Botanická charakteristika
Petržel je dvouletá bylina, která v prvním roce svého života vytváří růžici přízemních listů a silný kořen, zatímco ve druhém roce vyrůstá květonosná lodyha a vytváří semena. Listy jsou řapíkaté, zpeřené a u různých druhů mají buď hladký, nebo kudrnatý povrch. Lodyha je vzpřímená, často dutá a může dosahovat výšky až 90 cm. Listy mají typický zpeřený tvar a jsou výrazně aromatické, díky čemuž jsou populární ingrediencí nejen v kuchyni, ale i v kosmetice a medicíně.
Květy rostliny jsou malé, bílo-zelené nebo žluto-zelené a jsou uspořádány do složených okolíků, typických pro čeleď miříkovitých (Apiaceae). Objevují se ve druhém roce po výsevu, když rostlina přechází do svého generativního (rozmnožovacího) stádia. Okolíky obsahují mnoho drobných květů, které jsou opylovány hmyzem. Po odkvětu se tvoří semena, která jsou drobná a mají hnědavou barvu.
Kořen petržele, zejména u kořenové odrůdy, je silný a vřetenovitý, podobný pastináku, s masivním bělavým tělem. U listových odrůd není kořen tak robustní a bývá tenčí a méně využívaný pro kuchyňské účely. Kořen je však velmi aromatický a má své místo v tradiční kuchyni, zejména v polévkách a omáčkách. [6, 7, 8, 9]
Rozšíření a výskyt petržele
Petržel pochází ze středomořské oblasti, kde byla pěstována již ve starověku. Její původní výskyt je lokalizován v jižní Evropě a západní Asii, konkrétně pak v oblasti dnešního Řecka a Itálie. Odtud se díky své všestrannosti rozšířila do celého světa. Dnes je pěstována jak v Evropě, tak v Severní Americe, Jižní Americe, Austrálii i Asii. Je to vysoce adaptabilní rostlina, která dobře snáší různé klimatické podmínky.
Petržel je velmi populární rostlina v zahradách po celém světě díky své nenáročnosti. Preferuje vlhkou, dobře propustnou půdu bohatou na živiny a mírně kyselé až neutrální pH. Nejlépe se jí daří na slunečných stanovištích, ale je schopna se přizpůsobit i polostínu. V mírných klimatických pásmech může přezimovat a často se samovolně rozsévá.
V Česku je petržel běžnou bylinou, kterou lze nalézt v zahradách, na polích a někdy i zplanělou v přírodě. I přesto, že je dnes hojně rozšířena po celém světě, preferuje zejména teplejší oblasti. V mnoha zemích, především v Evropě, je považována za základní ingredienci v kulinářství, ať už v čerstvé, nebo sušené formě. [10, 11, 12, 13]
Látky obsažené v petrželi
Petržel je doslova výživovou bombou, jelikož obsahuje vysoké množství vitamínu C, který je důležitý pro imunitní systém, tvorbu kolagenu a zlepšuje vstřebávání železa. V menším množství obsahuje i vitamíny A a K, které jsou nezbytné pro zdraví očí a správnou srážlivost krve. Kromě těchto vitamínů je petržel bohatá i na antioxidanty, jež pomáhají v boji proti volným radikálům a chrání buňky před oxidačním stresem.
Mimoto je také bohatá na minerály, jako je železo, hořčík, draslík a vápník. Železo pomáhá při tvorbě červených krvinek a zvyšuje hladinu energie, zatímco draslík přispívá ke zdraví srdce a krevního oběhu. Hořčík je klíčovým minerálem pro mnoho enzymatických reakcí v těle a vápník je nepostradatelný pro zdravé kosti a zuby.
Významnou látkou obsaženou v petrželi je dále flavonoid apigenin. Tento přírodní antioxidant má protizánětlivé a protirakovinné vlastnosti. Kromě toho obsahuje éterické oleje, které mají antibakteriální a protiplísňové účinky. Díky těmto bioaktivním látkám je petržel nejen skvělým kulinářským doplňkem, ale i silným pomocníkem při prevenci různých onemocnění. [14, 15, 16, 17]
Jaké má petržel účinky na zdraví
Petržel má široké spektrum pozitivních účinků na lidské zdraví, a to díky svému bohatému obsahu vitamínů, minerálů, antioxidantů a dalších bioaktivních látek. Pravidelná konzumace této byliny může přispět ke zlepšení celkového zdravotního stavu, podpoře imunity i prevenci některých onemocnění.
Rostlina je bohatá na vitamín C, který hraje důležitou roli v posilování imunitního systému. Vitamín C stimuluje produkci bílých krvinek, které jsou zodpovědné za obranu organismu proti infekcím. Působí navíc jako antioxidant, který neutralizuje volné radikály a chrání buňky před oxidačním stresem. To znamená, že pravidelná konzumace petržele může pomoci snížit pravděpodobnost nachlazení, chřipek a dalších virových infekcí.
Kromě toho petržel stimuluje produkci žaludečních šťáv a žluči, což napomáhá lepšímu trávení. Díky tomu může být užitečná po těžkých jídlech a pomáhá předcházet nadýmání nebo zažívacím potížím. Její diuretické vlastnosti podporují vylučování přebytečných tekutin z těla, což napomáhá detoxikaci a čištění ledvin. Tato schopnost odplavit z těla toxiny může také přispět ke zlepšení funkce jater.
Prevence anémie
Díky obsahu železa a vitamínu C je tato rostlina zároveň i cenným pomocníkem při prevenci a léčbě anémie. Železo je zásadním prvkem pro tvorbu hemoglobinu, který přenáší kyslík do buněk. Nízká hladina železa může vést k únavě, slabosti a celkové malátnosti. Vitamín C v petrželi zvyšuje vstřebávání železa z rostlinných zdrojů, což z ní činí skvělý prostředek proti chudokrevnosti, zejména pro vegetariány a vegany.
Protizánětlivé účinky
Jednou z hlavních bioaktivních látek obsažených v petrželi je flavonoid apigenin, který vykazuje silné protizánětlivé účinky. Apigenin může pomoci snižovat zánětlivé procesy v těle, které jsou spojeny s řadou chronických onemocnění, jako jsou srdeční choroby nebo diabetes. Výzkumy také naznačují, že apigenin může potlačovat růst některých druhů rakovinných buněk, například v prsou, prostatě nebo střevech.
Podpora zdravé pokožky a vlasů
Vitamín C a další antioxidanty v petrželi podporují navíc i zdraví pokožky. Vitamín C stimuluje tvorbu kolagenu, což je bílkovina, která udržuje pokožku pružnou a pevnou. Antioxidanty v petrželi pak chrání pokožku před poškozením způsobeným UV zářením a znečištěním prostředí, které mohou způsobovat předčasné stárnutí pleti.
Konzumace petržele nebo její aplikace ve formě šťávy či obkladů může také přispět k čistší pokožce a snížit projevy akné. Některé studie naznačují, že vitamín A, přítomný v petrželi, může zase pomoci regulovat produkci kožního mazu, což je hlavní faktor, který ovlivňuje vznik akné. Dále petržel obsahuje železo, které je nezbytné pro zdravý růst vlasů. Nedostatek železa je jednou z hlavních příčin vypadávání vlasů, a proto může být petržel užitečným doplňkem stravy pro podporu jejich zdraví a růstu. [18, 19, 20, 21, 22, 23]
Petržel: recepty
Petržel je jednou z nejuniverzálnějších bylin, kterou lze v kuchyni použít. Je skvělá v každodenním vaření, protože nejen zlepšuje chuť jídel, ale také přináší mnoho zdravotních benefitů. Níže jsou uvedeny některé oblíbené recepty, ve kterých má jak zelená, tak kořenová petržel své nezastupitelné místo:
- Petrželové pesto: tento jednoduchý recept je výbornou alternativou k tradičnímu bazalkovému pestu. Smíchejte čerstvé hladkolisté petrželové listy, česnek, olivový olej, piniové oříšky a parmezán. Vše rozmixujte do hladka a použijte jako omáčku na těstoviny, k masu nebo na topinky.
- Polévka z petržele: z kořenové petržele můžete připravit výbornou krémovou polévku. Stačí kořen nakrájet na kousky, orestovat na másle s cibulí, zalít vývarem a vařit, dokud nebude měkký. Polévku následně rozmixujte a dochuťte smetanou, solí a pepřem.
- Petrželové pyré: kořenová petržel se může hodit také na přípravu příloh, například pyré. Oloupejte a nakrájejte brambory a kořenovou petržel, uvařte je v osolené vodě doměkka. Sceďte a rozmixujte spolu s kouskem másla, trochou smetany a hrstí nasekané čerstvé petržele, dokud nedosáhnete hladké konzistence. Dochuťte solí, pepřem a případně trochou citronové šťávy podle chuti.
- Šťavnaté kuře s nádivkou z petržele: zelená petrželka pak samozřejmě nesmí chybět v nádivce. Pro její přípravu omyjte a osušte kuře, osolte a opepřete zvenku i zevnitř. Na nádivku smíchejte 2–3 rohlíky nakrájené na kostky, 2 vejce, hrst nasekané čerstvé petržele, orestovanou cibuli na másle, sůl, pepř a trochu mléka, aby směs držela pohromadě. Nádivkou naplňte kuře, zavažte stehna provázkem a pečte v předehřáté troubě na 180 °C asi 90 minut, podlévejte výpekem, aby bylo kuře šťavnaté.
- Tabbouleh: tento libanonský salát je skvělým osvěžením v teplých dnech. Smíchejte jemně nasekanou hladkolistou petržel, rajčata, okurky, bulgur, citronovou šťávu, olivový olej a mátu. Je to lehký, osvěžující pokrm plný vitamínů. [24, 25, 26]
Pěstování petržele
Pěstování petržele je relativně snadné. Tato dvouletá bylina není příliš náročná a dobře se přizpůsobí různým podmínkám, avšak správný postup při jejím pěstování může zajistit bohatou úrodu chutných listů nebo kořenů. Níže uvádíme nejdůležitější kroky a tipy, které vám pomohou vypěstovat zdravou a silnou petržel.
Petržel preferuje slunná až polostinná stanoviště. Nejlépe se jí daří na slunci, ale snese i částečný stín, což je výhodné, pokud nemáte k dispozici zahradu s plným slunečním osvitem. Její růst bude v polostínu o něco pomalejší, ale bude stále kvalitní. Ideální je místo s dostatečnou cirkulací vzduchu, aby se předešlo vlhkým podmínkám, které by mohly podporovat vznik plísní. Můžete ji pěstovat i v květináči na balkóně, ve vyvýšených záhonech nebo jako součást bylinkové spirály.
Petržel má ráda dobře propustnou a humózní půdu bohatou na živiny. Půda by měla být mírně vlhká, ale nesmí být přemokřená. Ideální je půda s neutrálním až mírně kyselým pH (kolem 6–7). Před výsadbou doporučujeme půdu zkypřit a přidat kompost nebo dobře rozložený hnůj, aby byla bohatá na živiny. Pakliže pěstujete petržel v nádobě, zvolte hlubší květináč, zejména pokud plánujete pěstovat kořenovou odrůdu. Hloubka by měla být minimálně 30 cm, aby měl kořen dostatek prostoru pro růst.
Vyzkoušeli jste někdy domácí petrželové pesto?
Kdy vysévat petržel?
Petržel se obvykle vysévá přímo na záhon, a to buď na jaře (v březnu nebo dubnu), nebo na podzim (v září až říjnu). Pokud se rozhodnete pro jarní výsev petržele, doporučuje se semena předem namočit do vody na 24 hodin, což urychlí jejich klíčení. Semena klíčí pomalu, někdy i několik týdnů.
Semena vysévejte do hloubky 0,5–1 cm a řádky od sebe udržujte ve vzdálenosti 20–30 cm. Jakmile rostlinky dorostou do výšky několika centimetrů, můžete je protrhat tak, aby měly mezi sebou prostor zhruba 10–15 cm. To zajistí dostatek místa pro rozvoj rostlin a jejich kořenového systému.
Zálivka a hnojení
Petržel potřebuje pravidelnou a vyváženou zálivku, aby udržela půdu vlhkou, ale ne přemokřenou. Zvláště v období sucha je důležité dbát na to, aby půda nevysychala. Doporučuje se zalévat ji ráno nebo večer, aby se zamezilo rychlému odpařování vody během horkých dní. Pokud pěstujete petržel na záhonu, můžete mulčovat okolí rostliny organickým materiálem, jako je sláma nebo kompost. Mulč pomáhá udržovat vlhkost v půdě, brání růstu plevelů a postupně dodává živiny.
Během vegetační sezóny můžete petržel přihnojovat, zejména pokud listy začnou ztrácet svou intenzivní zelenou barvu. Použít můžete organická hnojiva nebo hnojiva s vyšším obsahem dusíku, který podporuje růst zelených částí rostliny.
Kdy sklízet petržel?
Sklizeň listové petržele můžete začít už 2–3 měsíce po výsevu, jakmile rostlinky dosáhnou výšky alespoň 15 cm. Nejlepší je sklízet jednotlivé listy nebo celé stonky odspodu rostliny, což podpoří další růst. Petržel lze sklízet postupně po celé léto i na podzim, kdy rostlině dorůstají nové listy. Pokud pěstujete petržel přes zimu, můžete ji sklízet i v chladnějších měsících, pokud není půda zamrzlá.
U kořenové petržele je možné provádět sklizeň na podzim v prvním roce pěstování, jakmile kořeny dosáhnou dostatečné velikosti. Kořeny jsou obvykle připraveny ke sklizni přibližně 4–5 měsíců po výsevu. Sklízejte je opatrně, aby se nepoškodily, a uchovávejte je v chladném, vlhkém prostředí, například ve sklepě.
Pěstování petržele přes zimu
Petržel je dvouletá rostlina, což znamená, že v prvním roce vytváří listy a kořeny a v druhém roce kvete a tvoří semena. Pokud chcete petržel pěstovat i přes zimu, je možné ji na podzim mulčovat nebo přikrýt, aby byla chráněna před mrazem. Při mírnějších zimách může petržel přežít venku, ale ve velmi chladných oblastech je vhodné ji přikrýt netkanou textilií nebo pěstovat v nádobách, které lze přemístit do chráněných prostor.
Listy můžete sklízet i v průběhu zimy, pokud není půda zamrzlá. Druhý rok však petržel po vykvetení ztrácí na kvalitě a obvykle již není tak chutná. V tomto stadiu se rostlina většinou nechává jít do semene, aby bylo možné nasbírat nová semena pro další výsev.
Nemoci a škůdci
Rostlina petržele je poměrně odolná vůči většině škůdců a nemocí, ale může být napadena mšicemi, slimáky nebo různými houbovými chorobami. Slimáky můžete odradit použitím bariér, jako jsou piliny nebo popel, a proti mšicím je zase možné ošetřit rostlinu přírodními postřiky, například výluhem z kopřivy nebo mýdlovou vodou.
Z houbových onemocnění je třeba dávat pozor na padlí, které může vzniknout při příliš vlhkém prostředí nebo nedostatečné cirkulaci vzduchu. Správné zalévání a rozestupy mezi rostlinami jsou klíčové pro prevenci těchto problémů. [27, 28, 29, 30, 31]
Zdroje: botany.cz, pladias.cz, nzip.cz, bylinkyprovsechny.cz, agromanual.cz aku-fyzio.cz, plantura.garden, usaregenalliance.org, libguides.nybg.org, healthline.com, webmd.com, health.com, gardenersworld.com, extension.umn.edu, rhs.org.uk