Co je pískavice řecké seno?
Co se dozvíte v článku
Pískavice řecké seno (Trigonella foenum-graecum) je 60 až 90 cm vysoká dvouděložná rostlina z čeledi bobovité (Fabaceae), která se už tisíce let využívá v alternativní a čínské medicíně k léčbě kožních i jiných nemocí. Jedná se však zároveň o poměrně běžné koření, s nímž se setkáte hlavně v indické kuchyni, kde se přidává do kořenicích směsí na kari, a často se konzumují také klíčky pískavice.
Tato rostlina je blízká příbuzná jetele a její semena svou chutí připomínají javorový sirup. Někteří lidé si přitom zvykli pískavici využívat například jako doplněk stravy při diabetu, vysokém cholesterolu či obezitě a někdy ji lidoví léčitelé používají také jako lék na menstruační bolesti, sexuální problémy nebo zvětšenou prostatu.
Pískavice řecké seno se v některých zemích pěstuje jako pícnina pro zkvalitnění krmných směsí, nicméně častěji se vysévá kvůli produkci semen, ze kterých se dále zpracovávají oleje, koření a různé potravinové doplňky. Veterináři ji navíc používají také jako prostředek pro lepší příjem potravy a zvýšení laktace u skotu.
Další známé druhy pískavice
- Pískavice thesalská (Trigonella monspeliaca),
- pískavice modrá (Trigonella caerulea),
- pískavice setá (Trigonella gladiata),
- pískavice položená (Trigonella procumbens),
- Trigonella spicata,
- Trigonella striata,
- Trigonella corniculata,
- Trigonella incisa,
- Trigonella grandiflora. [1, 2, 3, 4, 5]
Jak vypadá pískavice řecké seno?
Charakteristickým znakem této rostliny je silné aroma (díky obsahu silic), které je pro mnoho lidí nepříjemné. Bylina má silné, kulovité kořeny a přímé, větvené, roztroušeně chlupaté lodyhy, z nichž vyrůstají trojúhelníkové nebo vejčité palisty. Lístky pak mají obvejčitý až podlouhle kopinatý tvar a jsou řídce chlupaté nebo olysalé a zubaté (většinou však pouze v jejich horní třetině).
Květy má bylina téměř přisedlé. Květní kalich je trubkovitý, přičemž kališní cípy jsou kratší než kališní trubka, mají trojúhelníkovitý tvar a jsou chlupaté. Koruna bývá 8 až 18 mm dlouhá s jasně žlutou pavézou. Na bázi je fialová, její křídla jsou světle žlutá a bývají zhruba o polovinu kratší než pavéza. Plodem pískavice je lusk, který obsahuje 6 až 20 semen. [6, 7, 8]
Výskyt a rozšíření
Mnohé zdroje uvádějí, že pískavice řecké seno pochází z oblasti Středomoří, nicméně podle některých odborníků není její původ přesně známý. Řada z nich se však domnívá, že je tento druh odvozen od její příbuzné Trigonella gladiata, a předpokládá se tak, že původním areálem výskytu pískavice řeckého sena je Malá Asie nebo Blízký východ.
Pískavice se jako koření i pícnina hojně pěstuje v Indii, v částech západní Asie, na Středním východě, v severní Africe, Evropě, Rusku, Austrálii, USA i Kanadě. Zemědělci ji dříve pěstovali i v České republice, kde rostlina často zplaňovala, přičemž první zmínky o jejím zplanění na území naší země pochází už z roku 1843.
Od roku 2003 se však v ČR již tato plodina vysévá minimálně. Hlavními producenty pískavice jsou v současné době Nepál, Pákistán, Indie, Bangladéš, Argentina, Egypt, Španělsko, Turecko, Maroko a Čína. Pro svůj růst pak řecké seno vyžaduje subtropické nebo mírné klima, kde se střídá suché léto, teplý podzim a vlhká zima. Nejraději má přitom rostlina teplá slunná stanoviště, která jsou chráněná před větrem. [9, 10, 11, 12, 13]
Obsažené látky
Semena pískavice, která se využívají v potravinářství i v léčitelství, jsou bohatá na bílkoviny, jež tvoří až 30 % jejich celkového obsahu. Ještě více jsou zde však zastoupeny takzvané galaktomanany, což jsou hlavní polysacharidy, které činí přibližně 50 % váhy semene. Uvádí se přitom, že tento typ sacharidů snižuje LDL cholesterol v krvi a játrech. Dále semeno obsahuje 6 až 10 % tuku, z čehož až 83 % tvoří nenasycené kyseliny, zejména pak kyselina linolová.
V semenech rostliny je navíc obsažena také aminokyselina zvaná izoleucin, jež je známá pro svou schopnost regulace sekrece inzulinu u zvířat, a dále se zde nachází také významné alkaloidy (např. trigonelin), saponiny, sapogeniny a glykosidy. Kromě uvedeného pak pískavice řecké seno obsahuje ještě následující složky:
Jaké má pískavice řecké seno účinky?
Řada odborných zdrojů uvádí, že pískavice řecké seno může příznivě ovlivňovat některé metabolické stavy v lidském organismu. Několik vědeckých výzkumů například zkoumalo potenciál pískavice kontrolovat hladinu glukózy v krvi. V rámci těchto studií pak bylo zjištěno, že rostlina obvykle snižuje hladinu cukru před jídlem a po jídle.
Za její schopnost regulovat krevní cukr je přitom částečně zodpovědný vysoký obsah vlákniny. S tím souvisí i schopnost této rostliny celkově kontrolovat chutě k jídlu a navíc údajně dokáže snižovat hladinu cholesterolu a triglyceridů v krvi. Kromě toho v jedné studii bylo zjištěno, že rostlina pomáhá mírnit příznaky pálení žáhy.
Tradičně se pak pískavice v lidovém léčitelství užívá jako galaktogogum, což je označení pro skupinu léků, které podporují a udržují laktaci. To znamená, že ji léčitelé doporučovali ženám, kterým se netvořilo dostatečné množství mateřského mléka. Vědecké výzkumy ale tuto schopnost pískavice zatím zcela nepotvrdily.
Obecně pak bylo v rámci různých studií na zvířatech prokázáno, že bylina disponuje antiaterogenními, antianorektickými, antioxidačními, antikarcinogenními, antihyperlipidemickými a protizánětlivými vlastnostmi. Nicméně pro potvrzení všech zmíněných účinků u lidí je potřeba provést ještě další výzkumy.
Kromě uvedených pozitivních vlastností může mít však pískavice také vedlejší toxické účinky. Ačkoliv se vyskytují spíše vzácně, u některých citlivých osob se mohou projevit příznaky, jako je průjem, žaludeční nevolnost nebo nadýmání. Mimo to pak stejně jako mnoho jiných druhů bylin může v některých případech vyvolat i alergickou reakci.
Vzhledem k tomu, že pískavice řecké seno ovlivňuje hladinu krevního cukru, měly by ji osoby léčící se s diabetem užívat pouze po konzultaci s lékařem. Při výzkumech na zvířatech navíc u některých vzorků došlo k poškození DNA nebo se projevily neurologické problémy. Jako jeden z dalších potenciálních vedlejších účinků pak vědci zmiňují také snížení plodnosti a riziko potratu. [18, 19, 20, 21, 22, 23]
Využití pískavice
Pokud jde o to, jaké má pískavice řecké seno využití, tak jak už bylo výše zmíněno, nejčastěji se uplatňuje v kulinářství jako ochucovadlo pokrmů. Nicméně díky svým pozitivním účinkům na zdraví ji farmaceutické společnosti přidávají také do některých doplňků stravy. Ve specializovaných prodejnách a lékárnách ji tak zpravidla najdete v následujících formách:
- pískavice řecké seno kapsle,
- pískavice řecké seno tablety,
- pískavice řecké seno tinktura,
- pískavice řecké seno olej,
- pískavice řecké seno čaj,
- pískavice řecké seno koření.
Používáte doplňky stravy s pískavicí?
Olej ze semen pískavice se navíc využívá také v kosmetice, jelikož údajně dokáže zpevňovat, zvláčňovat a regenerovat pokožku. Je proto vhodný zejména pro zralou pleť se sklony k tvorbě vrásek. Kromě toho také podporuje hojení, eliminuje otoky a přidává se do přírodních mýdel nebo se aplikuje na suché či poškozené vlasy. [24, 25, 26]
Pískavice řecké seno: pěstování a sklizeň
Semena pískavice řeckého sena mají poměrně vysokou klíčivost (uvádí se 75 až 80 %), která údajně přetrvává až 4 roky. Pokud si ji chcete vysít na zahradě, je potřeba zvolit slunné stanoviště, jelikož se jedná o teplomilnou rostlinu. Půda, kde ji vysejete, by měla mít neutrální pH a v ideálním případě by se mělo jednat o lehkou, hlinitopísčitou zeminu s dostatkem spodní vody.
Při pěstování pískavice byste si pak měli dát pozor na hnojení, jelikož na rozdíl od jiných plodin tato rostlina nesnese přímý kontakt s chlévským hnojem. Semena na záhon vysévejte na začátku jara, to znamená v průběhu března a dubna, přičemž řádky by od sebe měly být vzdáleny 25 až 35 cm a hloubka výsevní jamky by měla činit přibližně 3 až 4 cm.
Jakmile semena vysejete, je potřeba záhon ještě převálcovat. Prvních klíčků byste se pak měli dočkat po třech až deseti dnech od vysetí. Jakmile lusky rostliny zežloutnou, je pravý čas na jejich sběr. K tomu obvykle dochází přibližně v půlce července. Sklizeň se provádí pokosením natě za suchého počasí, která se následně sváže do snopků a nechá na suchém místě usušit. Semena se následně z lusku vymlátí a ještě samostatně dosuší v lehkém průvanu. [27, 28, 29]
Zdroje: botany.cz, vupt.cz, biolib.cz, pladias.cz, bylinkyprovsechny.cz, theses.cz, verywellhealth.com, nccih.nih.gov, sciencedirect.com, tandfonline.com, webmd.com, healthline.com, rxlist.com