Co je popenec?
Co se dozvíte v článku
Jako popenec (latinsky Glechoma) se označuje rostlinný rod z čeledi hluchavkovitých, jenž zahrnuje drobné byliny s plazivými, přímými nebo vystoupavými lodyhami. Často bývají aromatické, jejich listy vyrůstají na dlouhých řapících a typicky modrofialové květy se skládají z trubkovitého kalichu a pyskaté koruny. Kromě toho pak vytvářejí dlouhé plazivé kořenující výběžky.
Jaké má popenec druhy?
Tento rostlinný rod zahrnuje celkem asi dvanáct různých druhů bylin, které jsou rozšířené převážně na území Asie a Evropy. Některé z nich ovšem byly zavlečeny i na další místa, takže se s nimi dnes můžete setkat také v Severní nebo Jižní Americe a jeden druh je naturalizovaný dokonce na Novém Zélandu. Mezi nejznámější druhy patří konkrétně:
- popenec obecný (Glechoma hederacea),
- popenec chlupatý (Glechoma hirsuta),
- Glechoma biondiana,
- Glechoma grandis,
- Glechoma longituba,
- Glechoma sardoa. [1, 2, 3, 4]
Jak vypadá popenec obecný?
Popenec obecný (Glechoma hederacea) je léčivá rostlina s poměrně širokým využitím. Dříve se jí říkalo také popenec břečťanolistý nebo popenec břečťanovitý, což vychází z latinského pojmenování hederacea (Hedera znamená břečťan). Také se však můžete setkat s lidovými názvy, jako je poponek, pupenec, oponka, nádešník nebo švýcarský čaj. V angličtině se pak označuje hlavně jako ground ivy.
Co se týče vzhledu, popenec obecný je vytrvalá bylina dorůstající do výšky 10–20 cm (vzácně až do 40 cm). Zatímco nekvetoucí lodyhy bývají obvykle plazivé a někdy dokonce až metr dlouhé, ty kvetoucí jsou spíše krátce vystoupavé. Listy popence jsou pak typicky ledvinité, srdčité až okrouhle srdčité, na okrajích bývají vroubkované a zároveň jsou na povrchu lysé nebo roztroušeně porostlé chloupky.
Dvoupyské květy popence s trubkovitým kalichem obecného mají modrofialovou barvu s fialovou kresbou, přičemž vyrůstají z paždí středních a horních listů. Objevují se v lichopřeslenech, které se typicky skládají z 2–7 stopkatých květů s trojúhelníkovitými kališními cípy. Pouze vzácně bývají zbarvené do růžova nebo mají bělavý odstín. Plodem popence jsou potom hladké tvrdky. [5, 6, 7, 8]
Kde roste popenec obecný?
Tato rostlina je v současné době hojně rozšířená po celé Evropě, v severní Asii či na Dálném východě. Zavlečena byla ovšem také do Severní Ameriky nebo Jižní Ameriky a setkat se s ní můžete dokonce i na Novém Zélandu či v jihovýchodní Austrálii. Pokud jde o výskyt v České republice, v našich končinách se spolu s popencem chlupatým řadí mezi nejrozšířenější druhy rodu Glechoma.
Momentálně na popenec nejčastěji narazíte na mezích, na lukách, na březích řek nebo třeba na okrajích lesů a křovin. Objevuje se však i přímo v lesích nebo podél cest, a to od nížin až po horské oblasti. Dále pak bývá součástí skalek, vyskytuje se na kamenných zídkách nebo v parcích a někdy může zaplavit zahradu nebo pole jako plevel.
Pokud jde o vhodná stanoviště, popenec roste v čerstvě vlhkých až mokrých hlinitých, hlinitojílovitých nebo písčitohlinitých půdách, které jsou dostatečně humózní. Snese slunce i stín, zjara bohatě kvete a láká k sobě včely i čmeláky. Poměrně rychle se navíc rozrůstá do okolí, drží se při zemi a množí se plazivými výběžky, v nichž se vytvářejí kořínky. [9, 10, 11, 12]
Možná záměna
Přemýšlíte, zda je možné poplést si tuto rostlinu s jiným druhem, který je na první pohled velice podobný, což by pro vás mohlo mít negativní důsledky? V tom případě se nemusíte ničeho bát. Nejčastěji totiž nastává pro klasický popenec záměna s popencem chlupatým, což je druh příbuzný. Liší se od něj například lysými až roztroušeně chlupatými lodyhami, ale i menšími květy a širšími kališními cípy. Někteří pak zaměňují popenec také s hluchavkou nachovou. [13, 14, 15, 16]
Jaké látky popenec obsahuje?
Popenec obecný se vyznačuje poměrně vysokým podílem zdraví prospěšných látek, díky čemuž si ho lidé v minulosti oblíbili jako léčivku i přísadu do různých receptů. Obsahuje až 7 % tříslovin, dále pak hořčiny (glechomin), saponiny, draselné soli a samozřejmě silici. Kromě toho je popenec i zdrojem provitamínu A, vitamínu C, draslíku, hořčíku, vápníku a železa. [17, 18, 19, 20]
Jaké má popenec účinky?
Podobně jako mnoho dalších rostlin z čeledi hluchavkovitých si i tato vytrvalá bylina našla své místo v lidovém léčitelství. Sbírá se přitom celá nať v době květu (většinou od dubna do července), kdy obsahuje největší množství zdraví prospěšných látek. Vyznačuje se pak především protizánětlivými, dezinfekčními, svíravými a hojivými účinky.
Ve středověku lidé považovali popenec za zázračnou rostlinu, která je měla údajně ochránit před morem nebo také před očarováním. Jako součást lidového léčitelství si pak daná bylina našla využití třeba při léčbě průduškového astmatu, dušnosti, kašle, bronchitidy a dalších onemocnění dýchacích cest (odtud také slovenské jméno zádušník). Lidé jím však léčili i tinnitus nebo oční záněty.
Další výhodou popence je skutečnost, že podporuje chuť k jídlu, a proto je vhodný pro pacienty, které trápí nechutenství nebo snížená žaludeční kyselost. Podle starých receptur se pak používal také jako lék na močové a ledvinové kameny, přičemž může podpořit také léčbu dalších nemocí močového ústrojí (zánět močových cest a močového měchýře, retence moči).
Pokud jde o to, jaké má popenec břečťanovitý účinky na lidské zdraví, někteří jej doporučují také jako podpůrný prostředek při léčbě žlučových kamenů. Kromě toho bývá součástí čaje, jenž pomáhá zastavit pomočování dětí (enuréza). Také může být nápomocný při léčbě hypovitaminózy (nedostatek vitamínů v lidském těle), chřipky nebo třeba chudokrevnosti.
Zevně se popenec využívá hlavně ve formě nálevu či odvaru, jenž poslouží například jako protizánětlivé kloktadlo, jako oplach nebo jako obklad, který se přikládá na poraněnou nebo jinak postiženou pokožku (například vlivem vyrážky či ekzému). Zmírňuje podráždění a pomáhá urychlit hojení drobných ran i jiných potíží.
Nejčastější způsoby využití:
- čaj z popence obecného (nálev),
- odvar z popence obecného,
- tinktura z popence obecného,
- sirup z popence obecného,
- olej z popence obecného,
- mast z popence obecného.
Jelikož ale účinky popence na lidské zdraví nejsou dostatečně prokázané, rozhodně byste se na tuto rostlinu neměli při léčbě výše zmiňovaných zdravotních problémů spoléhat. V této oblasti je nutné provést další výzkumy a jednotlivé účinky potvrdit, nebo naopak vyvrátit. O užívání této byliny by se pak měl každý člověk raději poradit se svým ošetřujícím lékařem. [21, 22, 23, 24, 25, 26]
Má popenec nežádoucí účinky?
Ačkoliv je popenec mnohdy považován za zcela bezpečnou bylinu, neexistuje dostatek spolehlivých informací, které by mohly potvrdit, že to tak skutečně je. Proto by se tato rostlina neměla užívat dlouhodobě ani ve větším množství. Pokud ji aplikujete na pokožku, mějte na paměti, že některým jedincům může způsobit svědění či pálení.
Popenci by se pak rozhodně měli vyhýbat pacienti trpící epilepsií, lidé potýkající se s onemocněním ledvin či jater a těhotné nebo kojící ženy. Obecně se vždy doporučuje konzultovat jeho užívání s ošetřujícím lékařem. Kromě toho je dobré vědět, že tato rostlina může být velice nebezpečná pro koně. Pokud koňské krmivo zahrnuje větší množství čerstvých rostlin popence, může to pro ně být v některých případech dokonce i smrtelné. [27, 28, 29, 30, 31]
Další možnosti využití
Přestože lidé popenec sbírají hlavně jako léčivku, tato vytrvalá bylina se dá využít i dalšími způsoby. Jde o jedlou rostlinku, jejíž aromatické listy mají zemitou, kořenitou chuť. Právě z toho důvodu se vám v kuchyni bude hodit jako koření nebo jako netradiční přísada do různých pokrmů. Dá se zde přitom využít čerstvá, ale i sušená nať.
Popenec se typicky přidává třeba do nádivek, salátů, omáček, polévek, pomazánek nebo vaječných jídel. Dokáže ovšem dodat zajímavou chuť i masovým pokrmům či karbanátkům, přičemž v čerstvém stavu jej lidé používají také k dochucení bramborových salátů. Aby toho pak nebylo málo, někteří si z listů popence dokonce vyrábějí smoothie a můžete si připravit i popencový med.
Chcete-li uchovat bylinu na později, abyste si z ní mohli udělat čaj, jistě vás potěší, že skvěle zvládá popenec břečťanovitý sušení. Stačí nasbírat nať v době květu a poté ji sušit ve stínu nebo uměle při teplotě 40 °C. Měli byste však být velice opatrní, jelikož je obsažená silice prchavá. Usušený popenec pak vložte do uzavíratelné nádoby a uskladněte na místě, kde bude chráněný před světlem.
V minulosti se popenec hojně používal také v pivovarnictví, a to tak, že se přidával do sudů s pivem, aby se nápoj vyčistil a získal o něco lepší chuť. Kromě toho pak sloužil i jako syřidlo při výrobě sýrů. Dnes se někdy přidává do pleťové kosmetiky, jelikož má zklidňující účinky, stahuje póry a působí tonizačně. Hodí se ovšem i při výskytu vyrážek, ekzému a křečových žil.
Dále pak někteří používají popenec břečťanovitý také jako půdopokryvnou rostlinu a hojně se uplatňuje i v závěsných nádobách na balkonech nebo terasách, kde vytváří působivé převisy. Nedá se ovšem kombinovat s jinými druhy rostlin, jelikož roste velice rychle, jednoduše se množí a je schopný ostatní byliny vytlačit. [32, 33, 34, 35]
Pěstování popence břečťanovitého
Pokud vás tato rostlina zaujala a chtěli byste vyzkoušet její léčivé účinky nebo využití v kuchyni, můžete si ji vypěstovat na vlastní zahrádce nebo třeba v květináči. K tomu se používají hlavně šlechtěné odrůdy popence obecného, například varianta s bílými panašovanými listy nebo kultivar, který vytváří delší převislé výhony (popenec břečťanovitý Variegata).
Abyste si mohli vypěstovat vlastní popenec, stačí vám vyrýpnout kousek rostlinky, kterou najdete v přírodě. Tu pak jednoduše vysaďte na ohraničenou část skalky nebo třeba na nepřístupný svah, který chcete nechat porůst. V zimě se pak popenec zatáhne, ale na jaře zase obrazí. Protože se ovšem jedná o velice rychle rostoucí bylinu, které se daří prakticky všude, musíte ji často stříhat. Jinak vám totiž proroste trávník, rozleze se po celé skalce nebo zamoří ostatní záhonky. [36, 37, 38, 39, 40]
Jak odstranit popenec břečťanovitý?
Ačkoliv má tato rostlina mnoho pozitivních vlastností, na některých místech se agresivně šíří do okolí jako nepříjemný invazivní druh. Pro spoustu lidí je tedy popenec břečťanovitý plevel, který se snaží za každou cenu odstranit. Při absenci biologické kontroly může pokrýt rozsáhlé oblasti lesů, trávníků a dalších míst, přičemž bohatý kořenový systém výrazně ztěžuje mechanickou likvidaci dané byliny.
Jakmile se popenec někde usadí, je obtížné jeho růst kontrolovat. Člověk totiž jen složitě dokáže odstranit veškeré kořeny a fragmenty této rostliny, přičemž semena mohou zůstávat životaschopná i po použití likvidačních metod. Pokud je půda vlhká, malé porosty lze zničit shrabáním a ručním vytrháním, ale je nutné zlikvidovat všechny kořeny, protože jinak se znovu objeví.
Jak se zbavit popence břečťanovitého, pokud se ovšem na vaší zahradě přemnožil? Chcete-li tuto rostlinu zcela vyhubit, nejspíš budete muset použít na popenec břečťanovitý postřik (systémové herbicidy), kterým je možné odstranit i větší zamoření. Potenciálním rizikem pro tuto rostlinu je pak i houba Puccinia glechomatis, která popenec napadá a vážně jej poškozuje nebo zcela ničí. [41, 42, 43, 44]
Zdroje: botany.cz, kvetenacr.cz, bylinkyprovsechny.cz, encyklopedie.biooo.cz, biolib.cz, invasive.org, plants.ces.ncsu.edu, Georgetown University Medical Center, webmd.com, rxlist.com, ncbi.nlm.nih.gov, wssa.net, sciencedirect.com