Co je prasečí chřipka?
Co se dozvíte v článku
Prasečí chřipku způsobuje vir H1N1. Jedná se o typ A chřipkového viru. Spolu s typem B způsobují tyto viry v chřipkové sezoně, zejména v zimních měsících, epidemie. Jako první přenašeči tohoto viru byla známá prasata a od nich tedy pramení jeho název, avšak v současnosti se šíří hlavně z člověka na člověka.
Prvně jím byl člověk nakažen v roce 2009 a v témže roce propukla pandemie prasečí chřipky, která skončila v roce 2010. Během prvního roku pandemie se počet obětí prasečí chřipky vyšplhal odhadem na 150 000 až 575 000 osob, zatímco počet nakažených prasečí chřipkou měl dosahovat až necelých 61 milionů. K většině úmrtím došlo v jihovýchodní Asii a Africe, což bylo nejspíše dáno omezeným přístupem k prevenci a nevhodnou léčbou onemocnění. Od té doby si však někteří lidé vypěstovali proti tomuto viru určitou imunitu a řadí se mezi běžné viry lidské chřipky.
Prvně se izoloval z prasat vir chřipky A H1N1 v roce 1930. Nazývá se podle složení bílkovin hemaglutininu (H) a neuraminidázy (N), jež tvoří jeho obal. Poté byly izolovány ještě další tři podtypy chřipkových virů, a to H1N2, H3N1a H3N2. Poslední jmenovaný se u prasat vyskytl koncem 90. let 20. století a spekuluje se, že byl na prasata přenesen od lidí. Viry prasečí chřipky se od té běžné liší tím, že prasečí viry mají odlišné antigeny (molekuly vyvolávající imunitní odpověď).
Je možné se také setkat s lidovým názvem mexická prasečí chřipka, který odkazuje na skutečnost, že právě zde vypukla epidemie prasečí chřipky. Kvůli politické korektnosti ho však zdravotnické orgány zakázaly užívat. [1, 2, 3, 4, 5]
Rizikové faktory
Mezi faktory, jež mohou zvyšovat pravděpodobnost vážného průběhu nákazy, se řadí oslabený imunitní systém, chronická onemocnění (astma, cukrovka, srdeční choroby, onemocnění nervového systému), obezita, pobyt s vícero lidmi v jednom zařízení a věk, jelikož průběh bývá zpravidla horší u pacientů mladších dvou let a starších 65 let. Dále jsou k této nemoci náchylnější těhotné ženy, zvláště ve 2. a 3. trimestru, a rizikovým faktorem může být i rasa. Zjistilo se totiž, že američtí indiáni se chřipkou nakazí snáze. [6, 7, 8]
Příčiny prasečí chřipky
Podobně jako jiné kmeny chřipky je i ta prasečí vysoce nakažlivá. Vzniká při infekci sliznic, které jsou součástí nosu, hrdla a plic. Do člověka se dostanou inhalací kapének, tedy například tím, jak nakažená osoba kašle, kýchá, dýchá nebo mluví. Jen pouhým kýchnutím se mohou rozšířit vzduchem tisíce zárodků. Přenést se vir rovněž může ze stolů, ale i klik od dveří nebo umyvadel, kterých se předtím dotýkala infikovaná osoba.
Někteří lidé mohou kvůli jejímu názvu nabýt dojmu, že se lze nakazit konzumací slaniny, šunky nebo jiného vepřového výrobku, to však není pravda. Vzácně se ale může stát, že se člověk nakazí od prasat, a to tehdy, když prase zakašle či kýchne a kapénky s tímto virem pak člověk vdechne. Obvykle se to děje jen u zemědělců či jiných jedinců, kteří jsou v častém kontaktu s prasaty. [9, 10, 11, 12]
Jaké má prasečí chřipka příznaky?
Příznaky prasečí chřipky jsou poměrně mírné a velmi podobné příznakům běžné chřipky. Symptomy infekce zahrnují:
- kašel,
- horečku,
- rýmu nebo výtok z nosu,
- bolest v krku,
- bolesti svalů,
- únavu.
U některých osob se může objevit i zvracení, průjem a zimnice. Nejenom příznaky jsou podobné chřipce, ale stejně jako klasická chřipka může i ta prasečí vést k vážnějším potížím, nevyjímaje zápal plic, plicní infekci a jiné respirační problémy. Současně je možné, že se u některých chorob zhorší jejich průběh. Stát se to může například u cukrovky či astmatu.
Jestliže se dostaví příznaky, jako je dušnost, silné zvracení, bolest břicha nebo boků, závratě či zmatenost, neprodleně vyhledejte lékařskou pomoc. Lišit se navíc mohou příznaky u dětí a kojenců. Lékaře ihned kontaktujte v případě, že se u malých pacientů objeví potíže s dýcháním či probouzením, při horečce se dostaví i vyrážka, nepijí dostatečné množství tekutin nebo jsou zmatené. [13, 14, 15, 16]
Diagnostika
Pokud jste v dobrém zdravotním stavu, není návštěva doktora nutná. Podceňovat by tuto nemoc neměli lidé trpící chronickým onemocněním, těhotné ženy nebo lidé s naléhavějšími příznaky, jako je dehydratace, závratě, slabost, bolest na hrudi či potíže s dýcháním.
Lékař se vás pravděpodobně nejdříve zeptá, jaké máte příznaky a pak provede fyzikální vyšetření. Také pacientovi může provést rychlý test na chřipku. Ten prověřuje několik různých chřipkových virů, přičemž výsledky bývají do několika dní. Na jeho účinnost se však nelze zcela spolehnout, jelikož u výskytu jistého kmene chřipkového viru může vykazovat i negativní výsledek. Přesnější výsledky zajistí specializované laboratoře.
Při testu na prasečí chřipku vám lékař provede stěr z vnitřní strany nosu. Nejde však o běžný typ testů, proto ho podstupují obvykle lidé v nemocnici nebo ti, u nichž hrozí, že by chřipka mohla mít závažnější projevy. [17, 18, 19, 20]
Léčba prasečí chřipky
U prasečí chřipky inkubační doba trvá až sedm dní. Infikovaná osoba nejspíše začne virus šířit den před výskytem příznaků a riziko přenosu hrozí až po 7 dní od prvních projevů daných symptomů. Je možné, že osoby s oslabeným imunitním systémem ho budou šířit o něco déle. Rovněž to platí pro děti, jež mohou být nakažlivé až 10 dní.
Většina lidí s chřipkou se uzdraví sama a potřebuje jen zmírnit příznaky. Utlumit nákazu lze dostatečným pitím tekutin, odpočinkem či uživáním léků proti bolesti hlavy, horečce a obecně proti nachlazení. Nedoporučuje se však podávat aspirin dětem do 18 let, a to kvůli riziku Reyova syndromu. Doktoři mohou předepsat antivirotika, která snižují závažnost příznaků i riziko jejich vzniku. K léčbě byly schváleny tyto druhy antivirotik, jež se podávají perorálně:
- Oseltamivir (Tamiflu),
- Zanamivir (Relenza),
- Peramivir (Rapivab),
- Baloxavir (Xofluza).
Tyto léky nejlépe fungují, pokud si je pacient vezme do 48 hodin poté, co se u něj projevily první příznaky. Doktoři je však předepisují hlavně těm, kteří jsou prasečí chřipkou ohrožení nebo se s takovými jedinci stýkají. Činí tak z toho důvodu, že si viry na tyto léky mohou vytvořit rezistenci. Tím, že je jejich předepisování omezené, se vzniku rezistence zamezuje.
Někdo by možná očekával a požadoval, aby mu doktor předepsal nějaká antibiotika. Ta vám však nijak nepomohou, jelikož tuto nemoc způsobuje vir, nikoli bakterie. V některých případech však může nastat takzvaná bakteriální superinfekce poškozené tkáně. Pak vám lékař antibiotika předepíše. [21, 22, 23]
Cítíte se prasečí chřipkou ohroženi?
Prevence
Prasečí chřipky se sice není třeba děsit, jako tomu bylo před několika lety, stále má však význam se před jejím onemocněním chránit. Nejúčinnějším prostředkem prevence je očkování. Klasické očkování proti chřipce totiž účinkuje i proti viru H1N1, jelikož od roku 2010 je jeho součástí i složka, která pacienta proti viru H1N1 chrání. Kromě běžné injekce se pak vakcína podává formou nosního spreje. Ten mohou užít osoby ve věku od 2 do 49 let.
Mezi další metody, jak prasečí chřipce předcházet, patří:
- použití dezinfekčního prostředku na bázi alkoholu nebo časté mytí rukou,
- omezení doteku nosu, úst či očí,
- zakrývání si úst při kašli kapesníkem či rukou,
- udržování čistých všech prostorů, jichž se infikovaný dotkl,
- nesdílení osobních předmětů, jako jsou hrnky či příbory,
- v případě nemoci pobývání doma,
- vyhýbání se velkým davům v době chřipkové sezóny.
Šíření viru mezi prasaty pak lze předcházet zavedením jistých hygienických opatření, jako je dezinfekce prostorů, kde se infikovaná prasata vyskytovala, likvidace kontaminované podestýlky a důkladné mytí rukou poté, co se s nimi zacházelo. [24, 25, 26, 27, 28]
Zdroje: verywellhealth.com, healthline.com, webmd.com, medicalnewstoday.com, my.clevelandclinic.org, britannica.com, mayoclinic.org, ncbi.nlm.nih.gov, cebm.net, health.com