Průjem u miminka byste nikdy neměli podceňovat. Důsledkem může být těžká dehydratace

Jak poznat průjem u kojence?

Průjem jednou za čas potrápí každého člověka, což může být důsledkem dietní chyby, infekce nebo různých stresových situací. Jde o nepříjemný stav, kdy člověk vylučuje řídkou a vodnatou stolici, čímž se jeho organismus snaží zbavit přítomných škodlivin. Tyto potíže mohou mít akutní i chronickou podobu a samozřejmě mohou potrápit také malé děti.

Stolice novorozenců je obvykle měkká a mazlavá, obzvlášť pokud se jedná o děti krmené výhradně mateřským mlékem (v případě umělé výživy či pevné stravy může být o něco tužší). K vyprazdňování přitom dochází několikrát denně, a to klidně i po každém krmení. Právě z toho důvodu může být někdy těžké rozeznat, kdy se jedná pouze o řidší stolici a kdy vašeho potomka skutečně trápí průjem.

Objeví-li se však v plenkách hodně tekutá stolice, která je zároveň častější, než je běžné, rozhodně byste měli zpozornět. U kojenců a batolat lékaři za průjem považují situaci, kdy dochází k opakovanému vyprazdňování většího objemu řídké stolice (více než 10 g/kg/den), a to častěji než třikrát až pětkrát denně. Stolice bývá zelenohnědá, zapáchá a často obsahuje příměs hlenu. [1, 2, 3, 4, 5]

Co vyvolává průjem u miminka?

Příležitostný průjem u miminek není neobvyklý, jelikož malé děti postupně objevují nová jídla a jejich trávicí systém si na tuto zátěž musí zvyknout. Pokud je ovšem průjem příliš častý nebo trvá delší dobu, může vést k dehydrataci a způsobit další nepříjemné potíže. Proto byste jej neměli podceňovat. V případě jakýchkoliv pochybností raději kontaktujte lékaře.

Akutní průjmová onemocnění u malých dětí se nejčastěji rozvíjí na podkladu nějaké infekce, jejíž vznik mohou mít na svědomí různí původci. Jedná se především o některé viry, přičemž zhruba ve 40 % případů jsou za obtíže u miminek zodpovědné rotaviry. Kromě toho však rozvoj průjmu u kojenců způsobují i bakterie nebo parazité.

Svou roli zde ovšem může sehrát i řada dalších faktorů. U kojených dětí jde třeba o změnu stravování matky, která si dopřeje větší množství kořeněného jídla či příliš mnoho sladkého. Průjem pak bývá také důsledkem užívání různých medikamentů, a to jak v případě miminka, tak i v případě jeho matky. Také u nekojeného novorozence přitom může průjem způsobit alergie či laktózová intolerance.

Nejčastější příčiny průjmu u dětí:

• virová infekce (rotaviry, adenoviry, noroviry, enteroviry),
• bakteriální infekce (Campylobacter jejuni, Salmonella, Yersinia, Shigella…),
• parazitická infekce (Giardia lamblia, Entamoeba, Cryptosporidium…),
• potravinová alergie či intolerance (kravské mléko, lepek, vejce, sója),
• užívání některých léků (například antibiotik),
• změna stravování (u matky i dítěte),
• jiné onemocnění (chronický střevní zánět, cystická fibróza…).

Infekce se nejčastěji šíří prostřednictvím nemytých rukou či kontaminovaných předmětů, ale také skrze některé potraviny nebo vodu. Vzácněji se pak průjmy objevují vlivem jiných faktorů, jako je přemíra potravy nebo třeba alergická reakce. [6, 7, 8, 9]

Zbarvení stolice u kojenců

V prvních dnech po narození mívají miminka tmavou (často zcela černou) stolici, která se označuje jako smolka a objevuje se klidně i desetkrát denně. Když začnou přijímat mateřské mléko, barva stolice se postupně změní na žlutohnědou až zelenavou. Zároveň bývá poměrně řídká, takže to není důvod k panice. Zpozornět byste však měli ve chvíli, kdy bude stolice neobvykle řídká, hlenovitá (bílý či nažloutlý rosolovitý hlen), slabě zbarvená, zcela bezbarvá nebo bílá.

Jestliže se u vašeho miminka objeví zelená hlenovitá stolice, může vás to znepokojit. Tato situace je ovšem naprosto normální, pokud dítěti zrovna rostou první zoubky. Kojenec totiž v takové situaci produkuje větší množství slin, které následně není schopný strávit, což vede k přítomnosti hlenu ve stolici. Zelená stolice pak může být způsobena také konzumací koření a potravin s vyšším obsahem železa nebo se objevuje důsledkem prodělané novorozenecké žloutenky.

Příliš řídká zelená stolice s obsahem hlenu nicméně může být důsledkem střevní infekce, kterou je nutné řešit ve spolupráci s ošetřujícím lékařem. Tuhá a tmavě zelená stolice se pak objevuje především u miminek, která nejsou kojená mateřským mlékem (můžete zvážit výměnu kojenecké výživy). Dobrý pozor by si ovšem rodiče měli dávat na stolici, v níž se nachází krev (ať už tmavá a natrávená, nebo naopak čerstvá a jasně červená). [10, 11, 12, 13]

Jaké má průjem u kojence příznaky?

V našich podmínkách má zhruba 90 % průjmových onemocnění akutní podobu, což znamená, že délka trvání nepřesahuje dva týdny. Příčinou nejčastěji bývají střevní infekce, a proto lékaři běžně hovoří o akutní infekční gastroenteritidě (zánět žaludku a střeva). U malých dětí je nicméně i krátkodobý průjem nebezpečný, neboť může vést k dehydrataci.

Kvůli průjmu ztrácí dětský organismus příliš mnoho vody a potřebných minerálů (elektrolytů). Zejména u novorozenců může již během jednoho nebo dvou dnů dojít k dehydrataci, která může být lehká, střední nebo těžká. Doprovází ji změny chování (neklid, nebo naopak apatie), ale i suchost sliznic, změna teploty končetin, úbytek na váze či další nápadné příznaky.

Možné projevy dehydratace:

• méně časté močení a tmavší moč,
• snížená aktivita a nápadná apatie,
• neklid a celkové podráždění,
• chladné ruce a nohy,
• propadlé oči,
• pláč bez slz,
• suchá ústa a jazyk,
• propadlá fontanela na temeni,
• snížená elasticita pokožky.

Pokud se navíc u miminka objeví zvýšená teplota nebo dokonce horečka, riziko dehydratace se ještě zvyšuje. K dalším příznakům, které signalizují nebezpečí, se pak řadí ospalost, nechutenství a odmítání potravy, bolesti bříška, krev nebo hnis ve stolici, která má černou, červenou nebo bílou barvu, a samozřejmě i zvracení. [14, 15, 16, 17]

Jak léčit průjem u miminek?

Pokud má vaše miminko průjem, rozhodně situaci nepodceňujte. V první řadě je nutné zaměřit se na doplňování ztracených tekutin a elektrolytů, a to pomocí rehydratace. Ta by měla proběhnout co nejrychleji, ideálně v průběhu 4 hodin, a následně je nutné hydrataci dále udržovat. Používají se orální rehydratační roztoky nebo případně oslazený černý čaj (vychlazený). Nevhodné jsou naopak džusy a coca cola. Další léčba se pak liší podle toho, jakou stravu dítě momentálně konzumuje.

Pokud jde o plně kojené miminko, kojení byste neměli přerušovat. Doporučuje se ovšem kojit dítě v kratších intervalech, což pomůže nahradit ztracené tekutiny a elektrolyty. Kromě toho je nutné miminku zpočátku podat orální rehydratační roztok, který bude konzumovat i nadále po každé vodnaté stolici (10 ml/kg tělesné hmotnosti, chlazený a po lžičkách). Během průjmu ani krátce po něm také nepřecházejte na jiný druh stravy.

U dětí, které jsou krmeny výhradně náhradní kojeneckou výživou, je potřeba zpočátku podávat orální rehydratační roztok, což by mělo miminko zbavit známek dehydratace. Následně je možné obnovit příjem potravy, tedy podávat stejnou kojeneckou výživu, kterou dítě před začátkem průjmu tolerovalo. Mléčné preparáty se podávají neředěné, nízkolaktózová mléka se doporučují pouze výjimečně.

V případě kojenců, kteří již dostávají také příkrmy, opět platí nutnost adekvátní rehydratace. Následně se podává mléčná výživa společně s příkrmy v adekvátním množství. Jde například o rýži, bramborovou kaši, mrkvové pyré, banány, kuře a podobně. U batolat se po rehydrataci doporučuje mixovaná strava, která zahrnuje rýži, brambory, kukuřici, mrkvové, jablečné a banánové pyré, kuřecí maso nebo starší pečivo. Mléčné výrobky a tuky se omezují dle tolerance dítěte. [18, 19, 20, 21, 22]

Léky na průjem u miminek

Jestliže vaši ratolest trápí nepříjemný průjem, je možné léčbu podpořit také vhodným přípravkem z lékárny. O jeho využití byste se však nejprve měli poradit s ošetřujícím lékařem, který vám poradí, zda je to ve vaší situaci potřeba. Může vám doporučit například podávání probiotik, adsorbentů, Tasectanu či Hidrasecu. Antibiotika či jiné specifické medikamenty se pak nasazují spíše výjimečně. [23, 24, 25, 26]

Kdy vyhledat lékaře?

Těžká dehydratace nebo přítomnost dalších zdravotních potíží, které průjem komplikují, vyžaduje návštěvu lékaře a případně i hospitalizaci kojence. Z pohledu lékařů je důležité zhodnotit stav dítěte, soustředit se na doplnění tekutin (obvykle nitrožilně) a podat mu vhodné léky, je-li to nutné. Doktora byste přitom měli kontaktovat především v následujících případech:

• dítě vykazuje známky těžké dehydratace (nemočí déle než 8 hodin, má velmi suchá ústa, pláče bez přítomnosti slz a podobně),
• průjmovitá stolice obsahuje příměs krve (čerstvé i natrávené), hlenu nebo hnisu,
• kromě průjmu se dostaví také zvracení, horečka nebo bolesti bříška,
• průjem u dítěte přetrvává delší dobu nebo je velmi intenzivní. [27, 28, 29, 30, 31]

Zdroje: pediatriecerna.cz, tasectan.cz, nzip.cz, wikiskripta.eu, prujemudeti.cz, mudrsvec.cz, healthline.com, medlineplus.gov, webmd.com, healthychildren.org