Co se dozvíte v článku
Co je prvosenka?
Pod názvem prvosenka (Primula) se skrývá rostlinný rod z čeledi prvosenkovité (Primulaceae) a řádu vřesovcotvaré (Ericales). Jedná se o barevně kvetoucí rostlinu, jejíž zástupce najdete jak ve volné přírodě, tak v zahradách či na záhonech v parcích. Pro tuto květinu je charakteristická jemná ovocná vůně, která společně s barevnými květy láká různé druhy opylovačů.
Vzhledem k barevné variabilitě květů a celkově estetickému vzhledu této rostliny se prvosenky nejčastěji využívají jako okrasné květiny, nicméně už odpradávna nacházejí uplatnění také jako léčivky. V lidovém léčitelství se přitom používaly prakticky všechny části rostliny, tedy květy, listy, stonek i kořen. V současné době můžete navíc tuto bylinu najít i ve složení některých kosmetických produktů.
Prvosenku jarní pak bude většina lidí včetně dětí znát nejspíše pod lidovým jménem petrklíč. V českém lidovém názvosloví se však objevuje mnohem více pojmenování této oblíbené léčivky, jako je například primulka, kropáček, kropenka, medvědí ucho, šlaková bylina, Petrovo kvítí, prvnička či housátka.
Jaké má prvosenka druhy?
Vědci v současnosti rozlišují kolem 550 druhů prvosenek nacházejících se různě po světě. Někdy se zástupci tohoto rodu navíc ještě dělí podle tvaru květenství do specifických skupin, kterými jsou prvosenky kulovité, zvonkovité, okoličnaté, patrovité a polštářovité. Jelikož by výčet všech druhů prvosenek byl příliš vyčerpávající, uvádíme níže alespoň ty nejznámější z nich:
- prvosenka jarní (Primula veris),
- prvosenka nejmenší (Primula minima),
- prvosenka bezlodyžná (Primula vulgaris),
- prvosenka nálevkovitá (Primula obconica),
- prvosenka zoubkatá (Primula denticulata),
- prvosenka půvabná (Primula amoena),
- prvosenka pomoučená (Primula farinosa),
- prvosenka chlupatá (Primula hirsuta),
- prvosenka japonská (Primula japonica),
- prvosenka širokolistá (Primula latifolia),
- prvosenka přeslenitá (Primula verticillata),
- prvosenka růžová (Primula rosea),
- prvosenka vstavačokvětá (Primula vialii),
- prvosenka vyšší/bledožlutá (Primula elatior),
- prvosenka lysá/zahradní (Primula auricula).
V České republice se vyskytuje pouze šest zástupců rodu Primula, přičemž tři z nich jsou velice vzácní, a to prvosenka nejmenší, prvosenka lysá a prvosenka pomoučená. Na první zmíněnou můžete narazit prakticky jen v Krkonoších, druhá roste pouze na jediném místě v Moravském krasu a třetí se nachází v Beskydech.
Další tři druhy této rostliny jsou v české krajině už výrazně hojnější. Jedná se o prvosenku vyšší, prvosenku jarní a prvosenku bezlodyžnou. První dvě se přitom na rozdíl od prvosenky bezlodyžné vyskytují ve volné přírodě České republiky přirozeně. Třetí zmíněná v naší krajině původní není, avšak postupně se do přírody rozšířila ze soukromých zahrad a městských parků. [1, 2, 3, 4, 5, 6]
Botanická charakteristika prvosenky jarní
Stvol prvosenky jarní dorůstá do výšky 4 až 20 cm, je chlupatý, přímý a na jeho konci se nachází okolík květů. Jejich kalich je bledě zelený nebo bledě žlutý, má zvonkovitý tvar a odstává od korunní trubky. Koruna je pak sytě žlutá s oranžovou skvrnou v jejím středu. Listy prvosenky jarní mají vejčitý nebo vejčitě podlouhlý tvar, jsou řapíkaté a svraskalé. Plodem této rostliny je tobolka.
Prvosenky jarní se na území ČR rozdělují ještě do dvou nižších taxonů, a to na prvosenku jarní pravou (Primula veris veris) a prvosenku jarní šedavou (Primula veris canescens). První zmíněný poddruh se řadí mezi vzácnější zástupce rostliny se stupněm ochrany C4a, zatímco prvosenka jarní šedavá je už druh ohrožený a spadá do kategorie C3.
Ačkoliv je prvosenka jarní chráněný druh, je možné si ve volné přírodě její květy a nať v určité míře nasbírat. Neměli byste však nikdy trhat oddenek rostliny, neboť by na daném místě v další sezóně už petrklíč nevyrostl. Stejně tak je zakázáno vyhrabávat celé sazenice za účelem výsadby rostliny na vlastní pozemek. [7, 8, 9, 10, 11]
Kde roste petrklíč?
Na prvosenku jarní můžete narazit v Evropě, Malé Asii nebo na Kavkaze. Na evropském kontinentu však obvykle neroste v jeho nejsevernějších a nejjižnějších částech. V České republice se na rozdíl od jejích příbuzných druhů objevuje poměrně hojně. Přirozeným stanovištěm jsou pro tuto bylinu doubravy a dubohabřiny, ale naleznete ji i na loukách, v suťových lesích a řidčeji také ve vápnomilných bučinách. [12, 13, 14]
Látky obsažené v prvosence jarní
V rostlině se nacházejí například saponiny, které pomáhají ředit hlen, díky čemuž podporují jeho vykašlávání a zmírňují dráždivý suchý kašel. Tyto sloučeniny jsou v největší míře přítomné především v kořenu byliny, ale vyskytují se i v jejích nadzemních částech. Kromě saponinů pak prvosenka obsahuje ještě například následující látky:
- vitamín C,
- kyselinu křemičitou,
- sacharidy,
- třísloviny,
- glykosidy,
- flavonoidy,
- silice,
- minerální soli. [15, 16, 17]
Jaké má prvosenka jarní léčivé účinky?
Jak už bylo výše zmíněno, prvosenka jarní se díky obsahu saponinů uplatňuje zejména při léčbě dráždivého kašle nebo bronchitidy. Nicméně její využití tímto zdaleka nekončí. Některé zdroje dále uvádí, že tato okrasná léčivka působí navíc močopudně, protizánětlivě a dokonce údajně pomáhá likvidovat močové kameny.
Produkty obsahující sušený petrklíč nebo extrakt z prvosenky jarní mohou zároveň u některých jedinců pomáhat při potížích s nespavostí či tlumit bolesti hlavy a svalové křeče. Tyto účinky však zatím nejsou dostatečně vědecky prokázány. Pro potvrzení, nebo naopak vyvrácení hypotéz o tom, že petrklíče mají pozitivní vliv na uvedené zdravotní stavy, je tak zapotřebí provést ještě další výzkumy.
Petrklíč se dále podle některých zdrojů občas používá také v kombinaci s dalšími bylinami, zejména pak s kořenem hořce, květem černého bezu a šťovíkem, a to pro udržení zdravých dutin. Přispívá tak k léčbě otoků, které se v dutinách důsledkem nějakého onemocnění vytvořily, a pomáhá také tlumit bolest způsobenou virovými infekcemi.
Co se týká toho, jaké má prvosenka jarní vedlejší účinky, je potřeba počítat s tím, že stejně jako u jiných bylin se i v případě petrklíče mohou projevit různé alergické reakce (například kopřivka) nebo určité nepříjemné zdravotní stavy, jako jsou například poruchy trávicího systému způsobené nesprávným dávkováním. [18, 19, 20, 21]
Jak se prvosenka jarní používá?
Jelikož prvosenka jarní obsahuje řadu látek, díky kterým má údajně pozitivní účinky na zdraví, stala se oblíbenou bylinkou nejen mezi lidovými léčiteli. Vyrábí se z ní tak různé produkty, které je možné použít třeba proti kašli a nachlazení. Prvosenka se mimo jiné používá na vlasové koupele nebo se maže na spáleniny od sluníčka. Nejčastěji se s ní přitom setkáte v následujících podobách:
- čaj z prvosenky jarní,
- prvosenkový sirup,
- mast z prvosenky jarní
- prvosenková tinktura,
- nálev z prvosenky jarní.
Tato bylinka se ale nepoužívá pouze k léčbě určitých zdravotních neduhů. Někteří lidé ji využívají například i v kuchyni k ozvláštnění některých pokrmů, jako jsou například saláty. Květy této rostliny se také údajně v minulosti jedly samotné, pouze ochucené například medem nebo se přidávaly do medoviny, octu a podobně. [22, 23, 24]
Pěstujete prvosenku jarní?
Pěstování prvosenky jarní
Květy a nať petrklíčů nemusíte nutně sbírat pouze ve volné přírodě. Tato léčivka se dá poměrně snadno vypěstovat i na zahradě. Aby dobře rostla, je potřeba zasadit ji do dostatečně vlhké půdy a vyhradit jí stanoviště v polostínu. Nejlépe se jí pak daří, když se pěstuje ve skupinách, přičemž zahradníci ji často sázejí na okraje rybníčků, kde má zajištěn dostatek vláhy.
Ačkoliv mají prvosenky rády vlhké půdy, při jejich pěstování je nezbytné dát pozor na podmáčení kořenů, ke kterému dochází u špatně odvodněných půd. Během výběru vhodného stanoviště pro umístění petrklíčů proto volte místo, které není příliš suché, ale zároveň je dobře propustné. Semena prvosenky jarní se pak vysévají na podzim, a to buď přímo do záhonu, nebo je možné je předpěstovat doma.
Petrklíče kvetou přibližně od března do května, což je také nejvhodnější doba pro sběr jejich nadzemních částí. U prvosenek pěstovaných na zahradách samozřejmě můžete sklízet také jejich kořeny, což je v případě petrklíčů rostoucích ve volné přírodě zakázáno. Pro sběr kořene je pak nejlepším časem podzim. [25, 26]
Zdroje: bylinkyprovsechny.cz, biolib.cz, kvmuz.cz, pladias.cz, botany.cz, kvetenacr.cz, eagri.cz, gardenersworld.com, ped.muni.cz, webmd.com, rxlist.com, springer.com, missouribotanicalgarden.org