Plicní rakovina označuje maligní (zhoubné) nádory na plicích, které obsahují zhoubné buňky různého stupně vývoje. Nádory plic a průdušek představují širokou skupinu nádorů, které obvykle začínají růst v oblasti průdušnice, v průduškách a průdušinkách nebo v plicních sklípcích či plicní tkáni.
Toto onemocnění je ve světě zodpovědné přibližně za 1 z 5 úmrtí na rakovinu. Nejvíce zasahuje lidi ve věku 65–69 let a postiženi jsou zejména muži. To ovšem neznamená, že ženám a dětem se rakovina plic vyhýbá.
Klasifikace karcinomu plic
Různé druhy rakoviny plic můžeme rozlišovat podle několika hledisek. Patří sem dělení podle rozsahu a umístění, dělení podle biologického chování a dělení podle histologického složení nádorové tkáně. Tato klasifikace je důležitá pro naplánování nejúčinnější léčby.
Podle rozsahu onemocnění můžeme rakovinu plic rozdělit do několika kategorií. Tato klasifikace se nazývá TNM a díky ní můžeme určit klinické stádium nemoci (I‒IV). Hlavní složky tohoto dělení jsou:
- T – rozsah nádoru
- N – nepřítomnost nebo přítomnost metastáz v okolních mízních uzlinách
- M – nepřítomnost nebo přítomnost vzdálených metastáz
Podle biologických vlastností rozlišujeme dva druhy plicní rakoviny. Malobuněčný karcinom plic představuje asi 20‒25 % případů. Velmi rychle roste a brzy také vytváří vzdálené metastázy. Kvůli tomu je chirurgická léčba značně omezená. Onemocnění naopak dobře reaguje na protinádorovou léčbu pomocí ozařování a cytostatik.
O nemalobuněčný karcinom plic se jedná přibližně v 75‒80 % případů. Oproti tomu malobuněčnému je růst pomalejší, možnosti chirurgického odstranění jsou tedy příznivější.
Rakovina plic a její příčiny
Zdaleka nejvíce přispívá ke vzniku rakoviny plic kouření, cigaretový kouř totiž obsahuje více než 60 různých karcinogenů a nikotin také oslabuje reakce imunitního systému. Tato příčina platí i u nekuřáků, ty totiž ohrožuje pasivní kouření neboli vdechování kouře, který vzniká při kouření jiných osob.
Existuje ovšem i celá řada dalších činitelů, které mají na vznik rakoviny plic vliv. Sem patří například:
- Dědičné faktory
- Znečištění vzduchu
- Viry
- Některé kovy
- Některé produkty spalování
- Některé toxické plyny
Mezi významné rizikové faktory pro vznik plicního karcinomu patří i kontakt s azbestem nebo radonem, který se může do obytných domů dostat například z nevhodně použitých stavebních materiálů či z geologického podloží.
Příznaky rakoviny plic
Když se člověk s rakovinou plic rozhodne vyhledat lékaře, většinou je již pozdě. Nádorové onemocnění na plicích o sobě totiž nemusí dát dlouhou dobu vůbec vědět. Často ho lékaři dokonce objeví až jako metastázy jiného nádoru. Zhruba 85 % lidí pak již nebojuje o vyléčení, ale pouze o prodloužení života.
Pacienti často příznaky rakoviny plic nepoznají, nebo je přičítají jiným banálním onemocněním. V počátečních stádiích nemoc navíc nebolí. Mezi první varovné příznaky patří sípání a změna charakteru kašle, který je dráždivější a silnější. Ve vykašlávaném hlenu se také mohou objevit nitky krve. Rakovina plic může být také příčinou vody na plicích.
Další příznaky:
- Špatné dýchání
- Dušnost, zadýchanost
- Chrapot
- Problémy s polykáním
- Opakující se záněty plic
- Únava
- Bolesti svalů
- Bolest na hrudi
- Otoky obličeje, krku a horních končetin
- Neurologické poruchy
Rakovina plic a metastáze
Když rakovina plic během pozdějších stádií expanduje do celého organismu, často se vyskytují také metastáze. Jedná se o sekundární nádory, které se rozšířily ze vzdáleného primárního ložiska. Rakovina plic nejčastěji metastazuje do mozku, kostí (hrudní kost, žebra, páteř…), jater nebo nadledvin. V závislosti na tom, kde se metastáze vyskytují, se k nemoci přidávají další příznaky.
Při rozšíření do ledvin se projevuje bolest v bederní krajině. Kostní metastázy bývají také velmi bolestivé, napadené kosti jsou náchylnější ke zlomeninám. U metastáz v játrech se může objevit tupá bolest v podžebří, játra jsou na pohmat tuhá a zvětšená. Metastáze v mozku způsobují bolesti hlavy, rozmazané vidění, nevolnosti, zvracení, ale i psychické změny.
Rakovina plic v posledním stádiu
Při pokročilém stádiu nemoci se nádor šíří do pohrudnice, svalstva, žeber a do hrudní stěny. Často se dostavuje neurčitá bolest, která může být vázána na nádech. Dále se může objevit chrapot, syndrom horní duté žíly a silné bolesti horních končetin.
Poslední neboli čtvrtá fáze rakoviny plic bohužel již není léčitelná. Pacient může být značně pohublý a může také pociťovat velmi silné bolesti. V tomto stádiu se lékaři soustředí především na úlevu od bolesti a na prodloužení času, který nemocnému ještě zbývá.
Jak diagnostikovat rakovinu plic
Prvním krokem při vyšetření osoby, u které existuje podezření, že trpí rakovinou plic, je rentgen hrudníku. Ten může odhalit přítomnost tumoru ale i další komplikace. Detailnější informace poté lékaři zjišťují pomocí CT snímkování. V neposlední řadě se provádí také magnetická rezonance, pozitronová emisní tomografie a bronchoskopie.
Všechna vyšetření se snaží určit přesné umístění nádoru, jeho velikost a prorůstání do dalších tkání. Konkrétní typ nádoru je poté určen prostřednictvím histologického a cytologického vyšetření.
Léčba rakoviny plic
Existuje několik různých možností léčby rakoviny plic, ta se ovšem odvíjí především od typu nádoru.
Chirurgický zákrok
Časté jsou chirurgické zákroky, při kterých lékaři odstraní postiženou plicní tkáň. O tom, jak velká část může být odstraněna, rozhoduje rozsah onemocnění. Lobektomie se provádí k odstranění celého plicního laloku, při pneumonektomii dojde k odstranění celé plíce.
Chemoterapie a radioterapie
U malobuněčných nádorů, které rychle rostou, je léčba velmi problematická. V takových případech, kdy je nádor diagnostikován jako místně pokročilý nebo jsou přítomné metastáze, lékaři přistupují k chemoterapii a následné či souběžné radioterapii (ozáření). V průběhu se pacientům také podávají cytostatika ve formě pravidelných infuzí do žíly. Tyto léky blokují dělení rakovinné buňky.
Léčba pomocí chemoterapie a radioterapie s sebou ovšem přináší mnoho vedlejších účinků. Jedná se například o vypadávání vlasů a chloupků, kromě toho ale také škodí kostní dřeni a zatěžuje ledviny. Ozařovací paprsky také celkově představují velkou zátěž pro lidský organismus.
Léky
V mnoha případech pacienti užívají léky s názvem cytostatika. Ta často dokážou nádor zcela vyléčit nebo ho alespoň zmenšit. Jejich nasazení musí ovšem lékaři pečlivě zvážit, možný přínos léčby musí převyšovat míru nežádoucích účinků.
Kromě cytostatik se při rakovině plic mohou podávat i další léky. Opiáty a anxiolytika potlačují dušnost a kašel. Ke zlepšení kvality života a potlačení nevolnosti může pacient užívat antiemetika, bisfosfonáty nebo kortikoidy.
Biologická léčba
Novým způsobem na poli protinádorové léčby karcinomu plic je biologická léčba. Někdy se také nazývá cílená molekulární terapie, protože zasahuje do pochodů v nádorové buňce.
Tato léčba působí pouze v místě, kde je potřebná, proto má minimum nežádoucích účinků. Výhodou je také to, že pacienti většinou nemusí být hospitalizováni a docházejí jen do ambulancí. Biologická léčba je však výrazně dražší.
Alternativní léčba
Někteří lidé také jako doplněk klasické léčby (nebo zcela namísto ní) zkoušejí léčbu alternativními metodami, mezi které se řadí různé doplňkové způsoby terapie, doplňky stravy nebo třeba výtažky z bylin. Tento typ léčby však nebyl doposud vědecky testován a nemusí být zcela bezpečný. Než začnete s jakoukoliv léčbou, měli byste se vždy poradit se svým lékařem.
Jaká je prognóza?
Délka života u lidí s rakovinou plic je různá, je závislá na mnoha faktorech, jako je například stádium nemoci. Prognóza je však obecně poměrně špatná, prvních pět let od diagnózy přežije pouze 15 % pacientů. V době, kdy vyhledají lékaře, je totiž často již pozdě a nemoc je příliš rozvinutá.
Prognóza karcinomu plic závisí na rozsahu nemoci, klinickém stavu pacienta, přidružených nemocech a celkovém imunologickém stavu. Nejlepší vyhlídky mají pacienti, u kterých byl nádor diagnostikován ve stádiu, kdy je možné ho operovat.
Rakovina plic a prevence
Co se týče rakoviny plic, nejlepší prevence je samozřejmě vyhnout se všem rizikovým faktorům. To znamená vůbec nekouřit nebo kouření alespoň omezit, důležité je ale vyhnout se i pobytu v zakouřeném prostředí.
Vhodné je také dbát na dobrou fyzickou kondici a cvičit kapacitu plic (například hrou na dechové hudební nástroje). V případě onemocnění dýchacího ústrojí je nutné dodržovat stanovenou léčbu a dbát na důsledné doléčení. Dobré je také chodit na pravidelné rentgenové kontroly plic.
Mohu Vás pane Vitáčku, požádat o kontakt na paní doktorku.
Děkuji