Přestože se o významu pohybu, zdravé stravy nebo kvalitního spánku mluví velmi často, vliv smíchu na zdraví zůstává do určité míry opomíjený. Humor přitom není pouze příjemným zpestřením dne. Když se člověk směje vtipu nebo nějaké humorné situaci, spouští se v těle celá řada procesů, které mohou mít pozitivní dopad na naše zdraví.
Co se dozvíte v článku
Podpora zdraví srdce
Smích působí současně na fyzickou, psychickou i sociální stránku života. Na první pohled jde jen o spontánní reakci na něco zábavného, ale v pozadí probíhá komplexní reakce organismu. Při smíchu se zrychluje srdeční tep, do plic proudí více kyslíku a v mozku se začnou uvolňovat hormony podporující dobrou náladu. Právě tyto reakce mohou vysvětlovat, proč se po upřímném smíchu cítíme často uvolněnější a plní energie.
Jedním z nejvýraznějších fyzických účinků smíchu je jeho vliv na kardiovaskulární systém. Smích může v tomto smyslu působit podobně jako lehká fyzická aktivita. Během intenzivního smíchu se totiž zvyšuje srdeční frekvence a zlepšuje se prokrvení těla. Zároveň může docházet ke snížení krevního tlaku. Tento krátkodobý „trénink“ pro srdce pomáhá udržovat cévy pružné a přispívá ke zdravému krevnímu oběhu.
Smích jako přirozený prostředek proti bolesti
Dalším významným efektem smíchu je jeho schopnost zmírňovat vnímání bolesti. Když se totiž člověk směje, mozek začne produkovat endorfiny. Tyto látky fungují jako přirozené tlumiče bolesti. Dokážou zvýšit práh bolesti a zároveň u člověka navodit pocit uvolnění.
Proto se někdy stává, že při sledování opravdu zábavného pořadu člověk na chvíli zapomene na bolest hlavy, případně se při něm alespoň částečně sníží jiné nepříjemné pocity. Smích sice daný problém zcela neodstraní, ale může utlumit bolest a pomoci tělu tak zvládnout nepohodlí o něco lépe.
Zkvalitnění spánku a posilnění imunitního systému
Smích může mít pozitivní vliv také na kvalitu spánku. Z některých výzkumů vyplývá, že lidé zapojení do tzv. terapie smíchem zaznamenali po několika týdnech rychlejší usínání i hlubší spánek. Smích totiž pomáhá uvolnit napětí a snížit psychickou zátěž, která často brání kvalitnímu odpočinku.
Specifickou metodu v tomto smyslu představuje jóga smíchu. Ta kombinuje dechová cvičení a pohyb s cíleným vyvoláním smíchu. I když takto vyvolaný smích může zpočátku působit uměle, tělo na něj reaguje podobně jako na spontánní smích a dotyčnému tedy přináší podobné zdravotní přínosy.
Pravidelný smích může dále přispívat k lepší obranyschopnosti organismu. Některé výzkumy naznačují, že smích může zvýšit aktivitu buněk produkujících protilátky a zároveň podpořit funkci tzv. T-lymfocytů, které jsou klíčové pro obranu proti infekcím. Díky tomu může být organismus lépe připraven bojovat proti různým nemocem.
Snížení stresu
Současný životní styl bývá často spojený s tlakem, stresem a neustálým spěchem. Právě v takových situacích může smích sehrát důležitou roli. Smích totiž pomáhá snižovat hladinu stresových hormonů, například kortizolu. Ten se produkuje při stresové situaci a jeho dlouhodobě zvýšené množství může mít negativní dopad na imunitní systém a celkovou psychickou pohodu.
Smích však může tento proces narušit. Když se člověk soustředí na něco zábavného, mozek dočasně přestává řešit stresující podněty. Tento krátký odpočinek může stačit k tomu, aby se napětí v těle snížilo a člověk načerpal novou energii.
Humor navíc dokáže změnit způsob, jakým na problémy nahlížíme. Situace, která se ještě před chvílí zdála bezvýchodná, může po chvíli smíchu působit méně dramaticky. Nadhled a schopnost zasmát se vlastní chybě mohou být velmi účinným způsobem, jak lépe zvládat náročná období a snížit míru úzkosti.
Lepší paměť a sociální význam smíchu
Mezi další účinky smíchu patří jeho vliv na paměť. Informace, které jsou podané zábavnou formou nebo doplněné vtipem, si lidé často pamatují lépe než ty podané čistě fakticky. Je to proto, že smích aktivuje oblasti mozku spojené s emocemi a pozorností. Kvůli tomu se humor často využívá například ve vzdělávání nebo v médiích. Pokud je informace podaná zábavně, existuje větší šance, že si ji člověk zapamatuje.
Smích má zároveň silný sociální rozměr. Když je sdílený, dokáže lidi sbližovat a vytvářet pocit sounáležitosti. Často pomáhá budovat vztahy a posilovat důvěru mezi lidmi. Vtipná poznámka může například zmírnit napětí během náročné diskuse nebo pomoci prolomit počáteční ostych při seznamování.
Byli jste někdy na józe smíchu?
Lidé jsou pak navíc ochotnější druhým naslouchat a reagují na ně s větším pochopením. Kromě toho schopnost zasmát se sám sobě bývá spojována s větší sebereflexí a empatií vůči ostatním. Lidé, kteří dokážou přijmout vlastní nedokonalosti s humorem, bývají často tolerantnější i k chybám druhých.
Jak z výše uvedeného vyplývá, smích podporuje činnost srdce, zvyšuje odolnost organismu, pomáhá zvládat bolest i stres a současně posiluje mezilidské vztahy. Možná právě proto se často říká, že smích je nejlepší lék. A i když toto tvrzení nelze brát doslova, v době, kdy se lidé hojně potýkají s úzkostí, nejistotou nebo vyčerpáním, může být humor jednoduchým způsobem, jak si udržet psychickou i fyzickou rovnováhu.
Zdroje: verywellmind.com, healthline.com, mayoclinic.org
