Syndrom Alenky v říši divů postihuje děti a dospívající. Způsobuje zkreslené vnímání sebe sama i okolního světa

Co je syndrom Alenky v říši divů?

Syndrom Alenky v říši divů je poměrně vzácné neurofyziologické onemocnění, které se někdy označuje také jako Toddův syndrom nebo dysmetropsie (anglicky Alice in Wonderland Syndrome neboli AIWS). U pacientů vyvolává celkovou dezorientaci, ztrátu kontroly nad svým tělem a dočasné epizody zkresleného vnímání okolního světa, vlastního těla nebo obojího.

Jako první danou chorobu v 50. letech 20. století identifikovat britský psychiatr John Todd. Své jméno přitom samozřejmě získala podle oblíbené dětské knihy z pera Lewise Carrolla, jejíž hlavní hrdinka Alenka se dostane do světa plného podivností, kde se setkává s řadou bizarních postav. Po vypití zvláštního lektvaru se pak scvrkne, a když sní připravený koláč, vyroste do obřích rozměrů.

Se syndromem Alenky v říši divů se dnes nejčastěji potýkají děti a dospívající pacienti, přičemž v dospělosti jejich problémy obvykle samovolně vymizí. Ačkoliv jsou projevy dané choroby značně individuální, nejvíce postižené typicky bývá vizuální vnímání světa nebo sebe sama. Kromě toho však může nemoc ovlivnit i další oblasti, kam patří sluch, hmat nebo vnímání času. [1, 2, 3, 4, 5]

Výskyt AIWS

Přestože je syndrom Alenky v říši divů poměrně vzácný, některé studie naznačují, že se s krátkými epizodami zkresleného vnímání reality, času nebo vlastního těla potýká údajně až 30 % dospívajících. Daná choroba nicméně není dostatečně prozkoumaná, nejsou známé všechny faktory, které mohou mít vliv na její vznik a průběh, a podle některých může být i poddiagnostikovná.

Důvodem je především skutečnost, že se typicky jedná o přechodný stav, který během dospělosti postupně vymizí. Zároveň neexistuje žádný všeobecně přijímaný set diagnostických kritérií, podle nichž by bylo možné AIWS odhalit. Kromě toho je nutné myslet i na to, že lidé mohou své problémy skrývat, protože se domnívají, že se jedná o halucinace nebo o duševní poruchu. [6, 7, 8]

Příčiny syndromu Alenky v říši divů

Co přesně je za rozvoj daného onemocnění zodpovědné, prozatím není jasné. Epizody zkresleného vnímání reality však rozhodně nesouvisí s poškozením pacientova zraku, nejsou způsobeny bujnou dětskou fantazií a nemají je na svědomí ani žádné halucinace. Důvodem jsou změny v tom, jak pacientův mozek vnímá okolní prostředí a vlastní tělo.

Vědci se domnívají, že by na vině mohla být neobvyklá elektrická aktivita v mozku, což vede k abnormálnímu průtoku krve do jeho vybraných částí, které jsou zodpovědné za vizuální vnímání a zpracovávání informací z okolního prostředí. Ačkoliv někdy není zcela jasné, co za tímto problémem stojí, mezi typické příčiny se podle lékařů řadí především:

• migréna – syndrom Alenky v říši divů se pojí především s migrénovou aurou, ale jeho rozvoj může souviset i s jinými druhy problémů, jako je tenzní bolest hlavy,
• infekce – k nejčastějším spouštěčům AIWS se řadí různé bakteriální a virové infekce, kam patří například problémy způsobené virem Epstein-Barrové (mononukleóza), chřipka typu A, plané neštovice, břišní tyfus, lymská borelióza nebo spála,
• záchvatovité stavy – rozvoj AIWS může být spojený také se záchvaty, které zažívají například pacienti trpící epilepsií,
• duševní potíže – sem patří například schizofrenie, schizoafektivní porucha nebo také depresivní poruchy,
• degenerativní onemocnění mozku – údajně může být na vině třeba Creutzfeldt-Jakobova choroba, ale to je velice vzácné,
• mozkové nádory a některé mozkové mrtvice,
• genetické predispozice – vyšší riziko vzniku AIWS hrozí lidem, kteří mají rodinnou historii migrény, nebo se u někoho z jejich příbuzných dříve objevil syndrom Alenky v říši divů,
• užívání psychotropních látek – sem patří halucinogeny, jako je LSD, nebo třeba inhalanty, k nimž řadíme hlavně toluen,
• užívání léků – AIWS může být údajně také vedlejším účinkem užívání některých medikamentů určených k potlačení nepříjemného kašle, které obsahují dextromethorfan nebo dihydrokodein, léků na astma nebo léků určených k potlačení záchvatů.

Přestože může být vznik syndromu Alenky v říši divů u některých pacientů spojený s infekčními chorobami, které se v naší populaci běžně šíří (například chřipka nebo plané neštovice), tato choroba v žádném případě není nakažlivá. [9, 10, 11, 12, 13]

Příznaky syndromu Alenky v říši divů

Ačkoliv se na tom neshodují všichni autoři, některé literární zdroje rozlišují tři typy AIWS. V první řadě jde o tzv. skutečný syndrom Alenky v říši divů, který se vyznačuje narušeným vnímáním vlastního těla a času. Pro druhou a zároveň nejběžnější formu onemocnění je pak typické zkreslené vizuální, sluchové či hmatové vnímání a třetí možností je kombinace předchozích dvou typů.

K typickým projevům AIWS se řadí především skutečnost, že postižený člověk vnímá některé části svého těla, osoby nebo předměty kolem sebe jako výrazně větší, nebo naopak výrazně menší, než jaké jsou ve skutečnosti. Také ale může mít problém s určováním správné polohy objektů a s odhadováním vzdáleností, které se mu jeví o mnoho delší, nebo naopak o mnoho kratší než ostatním.

Kromě zraku pak může dané onemocnění ovlivnit také další smysly, jako je sluch nebo hmat, a často s sebou přináší i nepříjemné migrény, pocity disociace nebo ztrátu koordinace. Pacient se pak vlivem symptomů, které se objevují epizodicky, cítí zcela dezorientovaný. V jednotlivých epizodách nicméně může zažívat pokaždé jiné potíže, což značně ztěžuje diagnostiku nemoci.

Zkreslené vnímání sebe sama:

• makrosomatognosie – pacient má pocit, že jsou některé partie jeho těla příliš velké nebo si sám připadá nezvykle velký,
• mikrosomatognosie – pacient má pocit, že jsou některé partie jeho těla příliš drobné nebo si sám připadá mimořádně malý,
• derealizace – jedná se o formu disociace, kdy se pacient cítí odloučený od okolního světa,
• depersonalizace – v tomto případě jde také o variantu disociace, která se vyznačuje tím, že se pacient cítí odpojený od vlastního těla, myšlenek a emocí (má dojem, jako by sledoval svůj život ve třetí osobě nebo jako by se díval na svět přes vlastní rameno),
• pocit rozpolcenosti – tento stav se označuje také jako somatopsychická dualita, přičemž pacient mívá dojem, jako by byl vertikálně rozdělený na dvě části a jako by jeho levá a pravá polovina fungovaly odděleně, přestože cítí obě z nich,
• zkreslené vnímání času – pacient není schopný správně posoudit plynutí času, takže mu připadá, jako by se čas zastavil, výrazně zpomalil nebo třeba výrazně zrychlil.

Zkreslené vizuální vnímání:

• mikropsie – okolní objekty se nemocnému jeví menší, než ve skutečnosti jsou, nebo se soustavně zmenšují,
• makropsie – okolní objekty se nemocnému jeví větší, než ve skutečnosti jsou, nebo se soustavně zvětšují,
• pelopsie – okolní objekty se nemocnému jeví blíže, než ve skutečnosti jsou,
• teleopsie – okolní objekty se nemocnému jeví dále, než ve skutečnosti jsou,
• porropsie – okolní objekty na nemocného působí tak, jako že se mu vzdalují, přestože jsou zcela nehybné,
• hyperchromatopsie – barvy se zdají být mnohem jasnější než obvykle,
• liliputianismus – lidé vypadají z pohledu pacienta menší, než ve skutečnosti jsou,
• zkreslené vnímání podoby objektů – rovné linie mohou v pacientových očích vypadat zvlněné nebo klikaté, zatímco svislé či vodorovné čáry působí zkoseným nebo šikmým dojmem.

Další možné projevy:

• migrény – lidem trpícím syndromem Alenky v říši divů hrozí vyšší riziko opakujících se záchvatů migrény,
• ztráta kontroly nad končetinami – jde o pocit, že ruce nebo nohy jednají samovolně,
• ztráta koordinace – pacient má potíže s chůzí nebo jakýmkoliv jiným pohybem.
• zkreslené vnímání zvuků – každý zvuk (i ten tichý) se pacientovi jeví jako hlasitý a nepříjemný.

Syndrom Alenky v říši divů může na první pohled připomínat migrenózní nebo epileptické záchvaty. Jednotlivé projevy se u nemocných objevují klidně i několikrát denně a délka jejich trvání je značně individuální. Zatímco u některých pacientů odezní během pár minut, jiné mohou trápit klidně půl hodiny. Nejde však o stav trvalý. Epizody se objevují nárazově a mohou člověka trápit několik po sobě jdoucích dnů, ale poté zase na nějaký čas (týdny i měsíce) ustupují. [14, 15, 16, 17, 18]

Diagnostika AIWS

Pokud zaznamenáte některé z výše zmiňovaných příznaků, neváhejte a kontaktujte svého ošetřujícího lékaře. Ten vás prohlédne a zeptá se vás na vaše potíže, jejich intenzitu či délku trvání. Poté vás může odeslat ke specialistovi, který bude schopný problém lépe zhodnotit (obvykle jde o odborníka z oblasti neurologie).

V současné době neexistuje žádný specializovaný test, pomocí kterého by bylo možné syndrom Alenky v říši divů jednoduše diagnostikovat. Lékař se proto zaměří na konkrétní symptomy a pokusí se stanovit diagnózu postupným vylučováním dalších stavů, které mohou mít podobné projevy. Za tímto účelem vám mohou být provedeny následující testy:

• neurologické a psychiatrické vyšetření,
• EEG vyšetření – měří elektrickou aktivitu mozku,
• magnetická rezonance nebo CT vyšetření – vytváří detailní snímky jednotlivých orgánů včetně mozku a pomáhají odhalit strukturální změny či jiné problémy, které by mohly mít syndrom Alenky v říši divů na svědomí,
• krevní testy – pomáhají odhalit přítomnost infekce, která by mohla mít potíže na svědomí,
• vizuální evokované potenciály – jde o test, jenž se soustředí na pacientovy oči a na signály, které zrakové orgány vysílají do mozku,
• lumbální punkce – díky vzorkům mozkomíšního moku je možné odhalit známky infekce.

Syndrom Alenky v říši divů pravděpodobně zůstává značně poddiagnostikovaný, jelikož epizody tohoto onemocnění mohou trvat pouze několik sekund nebo minut, což nemusí pacienta vždy znepokojit. Malé děti pak své problémy většinou neumí dobře popsat nebo si jich zkrátka nevšímají. Prchavý charakter těchto epizod přitom diagnostiku výrazně ztěžuje, protože lékaři nejsou schopní jednotlivé příznaky správně zachytit a pochopit jejich efekt. [19, 20, 21, 22]

Léčba syndromu Alenky v říši divů

V současné době bohužel neexistuje žádná specifická léčba, která by dokázala syndrom Alenky v říši divů potlačit. Přestože mohou být příznaky pro pacienta velice nepříjemné a způsobují celkovou dezorientaci, jeho organismu většinou nijak neškodí a nemusí ani poukazovat na nějaký závažnější zdravotní problém, který by bylo nutné okamžitě řešit.

Jednotlivé epizody AIWS se objevují náhle, přičemž není jasné, co přesně je v daný moment vyvolá, a stejně rychle pak odejdou. V dospělosti navíc projevy tohoto onemocnění typicky zcela vymizí. Nejlepším způsobem, jak se s příznaky syndromu Alenky v říši divů vypořádat, je tedy odpočívat a čekat, než se vše uklidní a vrátí zpět do normálu.

Rozvoji dalších nepříjemných epizod může zabránit léčba obtíží, které mají vznik syndromu Alenky v říši divů na svědomí. Pokud se daný stav pojí s migrénou, doporučuje se soustředit právě na potlačení tohoto problému. To samé pak platí také pro infekce nebo jiná onemocnění a stavy, s jejichž existencí si lékaři AIWS spojují. Právě z toho důvodu je léčba vždy individuální. [23, 24, 25, 26, 27]

Zdroje: rehabilitace.info, my.clevelandclinic.org, everydayhealth.com, healthline.com, medicalnewstoday.com, verywellmind.com, ncbi.nlm.nih.gov, cp.neurology.org