Tenzní bolest hlavy jednou za čas potrápí téměř každého. Jak těmto obtížím předcházet?

14. 3. 2022 7:30

Trápí vás nepříjemné bolesti hlavy, které se zdánlivě bez příčiny objevují několikrát do měsíce? Nebo se jejich rozvoj pojí se stresovými situacemi, nedostatkem spánku a dehydratací? Tenzní bolest hlavy může být důsledkem působení řady různých faktorů. Terapie obvykle zahrnuje užívání léků a odpočinek, ale pomoci mohou také nefarmakologické metody nebo změna životního stylu.

Co je tenzní bolest hlavy?

Co se dozvíte v článku

Co je tenzní bolest hlavy?
Příčiny tenzní bolesti hlavy
Jaké má tenzní bolest hlavy příznaky?
- Další možné projevy:
Kdy se vydat k lékaři?
Diagnostika
- Diferenciální diagnostika
Léčba tenzní bolesti hlavy

Zatímco migrény nebo cluster headache patří mezi problémy, které potkají pouze omezené procento lidí, tenzní bolest hlavy (tension type headache, TTH) během života alespoň jednou pocítí téměř každý člověk. Jde totiž o nejčastější typ cefalgie (bolesti hlavy), který se projevuje jako tupá, svíravá a většinou oboustranná bolest hlavy mírné nebo střední intenzity.

Jelikož se tenzní bolest hlavy stejně jako migréna řadí mezi primární cefalgie, u pacientů nedochází k poškození mozku. Ačkoliv tedy mohou být příznaky velice nepříjemné nebo silné a často pacientům brání ve výkonu běžných činností, bolest by neměla být životu nebezpečná. Nejedná se pak ani o příznak jiného onemocnění, ale spíše o samostatný zdravotní problém.

V průběhu života se s tenzní bolestí hlavy setká více než 80 % populace. Postihuje ženy i muže bez rozdílu a objevit se může prakticky v jakémkoliv věku, ačkoliv většinou bývá její výskyt spojený pouze s určitým životním obdobím. Často například trápí dospívající pacienty, ale nejvíce si na tento problém stěžují dospělí lidé ve věku od 20 do 50 let.

Podle toho, jak často se tenzní bolest hlavy vyskytuje, můžeme rozlišit několik samostatných kategorií těchto obtíží. V případě, že pacienta obtěžují méně často než desetkrát ročně, lékaři označují tuto bolest jako vzácnou. Kromě toho pak existují ještě dvě samostatné kategorie, a to:

epizodická tenzní bolest hlavy – trápí pacienta méně než 15 dnů v měsíci,
chronická tenzní bolest hlavy – objevuje se častěji než 15 dnů v měsíci. [1, 2]

Příčiny tenzní bolesti hlavy

Co za rozvojem tenzních bolestí hlavy stojí, není zcela objasněno. Lékaři se však domnívají, že může jít o kombinaci různých vnějších i vnitřních faktorů, které zahrnují například psychosociální napětí, nefyziologické pracovní pozice, činitele okolního prostředí nebo různé biochemické změny. Na vině může být konkrétně třeba některý z těchto problémů (nebo jejich kombinace):

nedostatek spánku či nekvalitní spánek,
stres, úzkost a strach,
deprese a další emoční vlivy,
špatné držení těla,
zvýšená fyzická zátěž,
jednostranné namáhání zádových svalů,
ztuhlost šíjových svalů (špatné sezení v práci, v autě),
kouření, pití alkoholu a nadměrný přísun kofeinu,
hlad či nedostatečná konzumace tekutin,
namáhání očí nebo suché oči,
únava a celkové vyčerpání. [3, 4, 5]

Svalové kontrakce

Tenzní bolesti hlavy si mnozí lidé dávají do souvislosti se svalovými kontrakturami (zvýšené napětí ve svalech a jejich chorobné stažení), a to hlavně v oblasti šíjových a perikraniálních svalů. U řady pacientů trpících tenzní bolestí hlavy se totiž objevují intenzivnější stahy krčního a lebečního svalstva, což může být jedním z faktorů, které mají na rozvoj problémů vliv.

Přímou souvislost mezi svalovým napětím (nebo celkovou ztuhlostí svalů) a intenzitou bolesti hlavy se ovšem lékařům prozatím nepodařilo prokázat. Ukázalo se však, že práh bolesti v temporálních, frontálních a okcipitálních svalech je u pacientů trpících tenzní bolestí hlavy stejný jako v případě lidí, kteří se potýkají s migrénami. Navíc se však při bolestivém dráždění nebo při plnění stresujících úkolů u lidí s tenzní bolestí hlavy výrazně zvyšuje EMG aktivita.

Zvýšené svalové napětí v epikraniálních, temporomandibulárních a krčních svalech tedy může být příčinou tenzní bolesti hlavy, která se objevuje z důvodu přetěžování daných svalů, ale i zvláštní motorickou reakcí lidského těla na bolest. Ve stažených svalech totiž můžeme pozorovat snížený průtok krve a následnou ischemii, která způsobuje lokální acidózu. Spouštěcí zóny (trigger points) přitom lékaři nachází hlavně v oblasti přímých a šikmých hlavových svalů. [6]

Biochemické změny

Kromě toho však mohou v patogenezi tenzní bolesti hlavy hrát roli i jiné faktory, jako jsou například biochemické změny. Stejně jako u migrény může být u pacientů snížená koncentrace serotoninu v krevních destičkách, zatímco plazmatický serotonin je v období bolestí vyšší. Kromě toho může být narušena také vazba serotoninu na povrchovou membránu lymfocytů a monocytů.

Dále si lékaři všimli, že hladina GABA v krevních destičkách bývá u lidí s tenzní bolestí hlavy vyšší, což může souviset třeba s hyperexcitabilitou neuronů nebo s emočními faktory. V případě chronických bolestí pak bylo prokázáno vyšší množství B-lymfocytů a T-lymfocytů a trvalá sympatická hypofunkce. Specifické biochemické a imunologické změny však nelze jednoznačným způsobem prokázat. [7]

Další změny

Některé studie naznačují, že se na vzniku tenzní bolesti hlavy mohou podílet centrální struktury. Zvýšená senzitivita center v mozkovém kmeni může být podle některých lékařů podobně jako v případě migrény geneticky podmíněná. Může také způsobit, že se epizodická tenzní bolest hlavy promění na bolest chronickou.

Kromě toho pak lékaři u řady pacientů trpících tenzní bolestí hlavy pomocí Dopplerova ultrazvuku zaznamenali také zvýšený průtok krve v některých cévách (v krčních žilách v 50 % případů, v ACI až v 75 % případů). Dané změny je možné pozorovat mimo záchvaty bolesti, přičemž podle lékařů jde o vaskulární abnormality, které mohou být jedním z faktorů zodpovědných za jejich rozvoj. [8, 9]

Jaké má tenzní bolest hlavy příznaky?

Když se dostaví epizoda akutní tenzní bolesti hlavy, může trvat 30 minut, ale i několik hodin nebo několik dnů. Pacienti tento problém přitom obvykle popisují jako tupou bolest, která je oboustranná, rozptýlená a navozuje pocit tlaku, otoku nebo třeba přítomnosti svíravého pásku kolem hlavy. Spousta lidí dokonce mívá pocit, jako by měli hlavu ve svěráku nebo jako by měla jejich hlava vybuchnout.

Ačkoliv intenzita tenzní bolesti hlavy často lehce kolísá, na rozdíl od migrény bývá její nástup spíše pozvolný. Nejde o náhlé a prudké obtíže, které by pacienta zcela ochromily, ale spíše o trvalou, tlakovou až svíravou bolest, která se většinou objevuje v odpoledních nebo večerních hodinách. Výjimkou pak není ani přecitlivělost skalpu či nepříjemný pocit při česání.

Maximum bolesti člověk většinou pociťuje v oblasti temene, ale přenáší se i za oči. Kromě toho bývá patrná také ztuhlost šíjových svalů, která postupuje až ke svalům trapézovým. Tělesná námaha stav většinou nezhoršuje, ale naopak může v některých případech od bolesti částečně ulevit. Někdy se dostavuje lehká přecitlivělost na světlo (fotofobie) nebo na zvuky (fonofobie), ale je to spíše vzácné.

Další možné projevy:

celková únava,
závratě a motání hlavy,
úzkostné stavy,
deprese,
poruchy spánku.

Mezi typické příznaky tenzní bolesti hlavy naopak nepatří nevolnost ani zvracení a obtíže se většinou nadále nezhoršují ani při konzumaci alkoholu. Spouštěčem tenzní bolesti hlavy přitom bývá často stres, ale u některých pacientů to může být dokonce i předtucha stresu nebo nějaký očekávaný konflikt. K provokujícím momentům se pak řadí běžné denní problémy, s nimiž se lidé setkávají. [10, 11, 12, 13]

Kdy se vydat k lékaři?

Pokud člověka hlava pobolívá jen příležitostně, není nutné navštěvovat praktického lékaře. Tento problém by měl postupem času sám od sebe (nebo za pomoci běžných léků) vymizet. V některých případech je ovšem lékařská pomoc nezbytná. Do ordinace byste se měli vydat v případě, že se bolesti hlavy objevují několikrát do týdne nebo jsou nesnesitelné a znemožňují vám výkon běžných činností. Okamžitě pak vyhledejte lékaře, pokud:

bolest přijde náhle a nebude se podobat ničemu, co jste v minulosti zažili,
bolest doprovází ztuhlý krk, horečka, nevolnost, zvracení nebo zmatenost,
bolest následuje po nějakém úrazu, obzvláště pokud šlo o úder do hlavy,
kromě bolesti zaznamenáte také slabost, necitlivost, problémy s řečí nebo celkovou zmatenost. [14]

Diagnostika

V případě tenzní bolesti hlavy se diagnostika opírá hlavně o anamnestické údaje. Důležité jsou tedy především příznaky, s nimiž se pacient potýká, jejich intenzita a četnost. Přestože pak objektivní nález u tenzních bolestí hlavy nebývá příliš výmluvný, je nutné provést také podrobné neurologické vyšetření. Zpočátku přitom budou lékaře zajímat především odpovědi na následující otázky:

Kdy se bolesti hlavy objevují?
Kde přesně vás bolí hlava?
Jakým způsobem bolest pociťujete?
Jak dlouho bolest hlavy obvykle trvá?
Máte problémy se spánkem?
Potýkáte se s úzkostí a stresem?
Zaznamenali jste nějaké změny (chování, osobnosti)?
Objevují se bolesti hlavy při změně polohy?
Měli jste v minulosti nějaký úraz v oblasti hlavy? [15]

Podle mezinárodní klasifikace bolestí hlavy by přitom pacient, který trpí tenzní bolestí hlavy, měl splňovat nejméně dvě z následujících kritérií:

bolesti hlavy jsou tlakové nebo svíravé,
bolesti mají mírnou nebo střední intenzitu,
bolesti mají bilaterální lokalizaci,
bolesti se nezhoršují fyzickou aktivitou, nedoprovází je nevolnost ani zvracení a u pacientů se může objevit lehká fotofobie nebo fonofobie. [16, 17]

V objektivním nálezu je možné zaznamenat přecitlivělost svalů na pohmat (například m. trapezius či okcipitální svaly) a někdy se přidává také tachykardie nebo zvýšená perspirace. I během období mezi jednotlivými záchvaty bolesti hlavy bývá někdy patrné zvýšení elektromyografické aktivity, změna exteroceptivní útlumové periody nebo změna některých reflexů.

Pokud pacientovy odpovědi naznačují, že jde o tenzní bolesti hlavy, a následné neurologické vyšetření neprokáže žádné další zdravotní obtíže, lékař obvykle nemusí provádět žádná další vyšetření. Nepodaří-li se však s určitostí prokázat, že jde o tenzní bolest hlavy, někdy je nutné, aby pacient podstoupil další testy, mezi které se řadí například:

krevní testy,
sinusové rentgenové záření,
magnetická rezonance (MR),
počítačová tomografie (CT). [18, 19]

Diferenciální diagnostika

I v tomto případě je pro lékaře nejdůležitější pacientova anamnéza, kterou je možné zjistit prostřednictvím různých dotazníků nebo rozhovoru. Otázky se pak soustředí hlavně na to, zda člověk prodělal nějaké zranění, zda se dlouhodobě potýká se stresem či úzkostí, v jaké poloze pracuje nebo jaký je jeho celkový životní styl (stravování, kouření, pohyb…).

V první řadě je nutné vyloučit zdravotní komplikace, jako jsou záněty v oblasti očnice nebo dutin, dále pak glaukom nebo refrakční vady. Kromě toho lékaři zkoumají, zda nejde o myofasciální dysfunkce, které se objevují v oblasti temporomandibulárního kloubu. Za rozvoj obtíží pak může být zodpovědná také spondylóza krční páteře, která způsobuje vznik cervikokraniálního syndromu.

Aby toho nebylo málo, bolest hlavy často souvisí také s bolestí zubů nebo třeba s hypotyreózou. Kromě toho by však lékaři měli vyloučit i další možné příčiny obtíží, jako je nadměrné užívání farmak, jako jsou například kombinovaná analgetika, kofein, ibuprofen, hypnotika, kyselina acetylsalicylová nebo barbiturany. [20]

Léčba tenzní bolesti hlavy

Pokud se u pacienta rozvine tenzní bolest hlavy, je dobré soustředit se nejen na vhodný výběr medikamentů, ale také na další podpůrné terapeutické metody a na změnu životního stylu (preventivní opatření), která by mohla pomoci dalším obtížím v budoucnu předcházet. Pokud pacient navíc odhalí, jaké faktory hrají při vzniku obtíží svou roli, měl by se je pokusit minimalizovat.

Domácí léčba

Jakmile se bolest dostaví, pacient obvykle hledá způsoby, jak ji co nejrychleji překonat nebo alespoň zmírnit. Kromě medikamentů, které by však lidé neměli užívat příliš často, mohou úlevu od bolesti a napětí přinést třeba ledové obklady, dostatečný odpočinek v tmavém a tichém prostředí, cvičení nebo dlouhá horká sprcha či koupel. Každému však pomáhají jiné strategie, a proto je dobré tyto způsoby vyzkoušet. [21]

Farmakologická léčba epizodické TTH

Co se týče medikamentů, na epizodickou tenzní bolest hlavy obvykle dobře fungují běžná analgetika (paracetamol) v kombinaci s odpočinkem. Kromě toho lékaři doporučují léky ze skupiny nesteroidních antirevmatik (NSA), které zahrnují třeba ibuprofen či naproxen. Pacienti by si však měli dát pozor na jejich přílišné užívání (častěji než 15krát za měsíc), což by mohlo bolest hlavy naopak vyvolat.

V některých případech je vhodná kombinace s léky, které pomáhají zmírnit svalové napětí. Jde o myorelaxancia, jako je například tizanidin nebo baclofen. U depresivních pacientů pak může pomoci také amitriptylin, vždy by se však mělo jednat o léčbu krátkodobého charakteru. Pokud jde o další léky, špatně na tenzní bolest hlavy naopak působí opiáty, barbiturany, kodein či neuroleptika. [22, 23, 24]

Farmakologická léčba chronické TTH

Léčba chronické tenzní bolesti hlavy bývá zpravidla o mnoho obtížnější než léčba bolesti epizodické. Vždy je proto nutné, aby lékař vycházel z výsledků vyšetření a pokusil se odhalit konkrétní příčiny obtíží. Kromě toho by měl pacientovi podrobně vysvětlit, jaké faktory mají na tento zdravotní problém vliv a jaký bude další terapeutický postup.

V případě chronické TTH se obvykle využívá kombinace psychologické, fyzioterapeutické a farmakologické relaxace. Kromě aplikace tepla a relaxačních cvičení je nutné nasadit také medikamenty, ale pacienti i lékaři by vždy měli pamatovat na to, že návyk na analgetika vzniká velice rychle. Vhodné je například toto terapeutické schéma:

jednoduchá analgetika – například kyselina acetylsalicylová či paracetamol,
kombinovaná analgetika,
nesteroidní antirevmatika – indometacin či ibuprofen (často v kombinaci s kyselinou acetylsalicylovou),
myorelaxancia – Diazepam, Baclofen a jiné,
další terapeutické možnosti – Mg⁺⁺, sympatolytika, antihistaminika,
symptomatická terapie – kortikoidy, antiemetika, hypnotika, neuroleptika, námelové deriváty, anxiolytika.

Mezi další podpůrné metody se pak řadí ošetření lokálních bolestivých bodů, a to například pomocí obstřiků lokálním anestetikem nebo prostřednictvím mátového oleje, který má relaxační účinky. Kromě toho může lékař předepsat také profylaktickou léčbu, která by měla v nejlepším případě snížit frekvenci i závažnost záchvatů a pomoci pacientům alespoň částečně zmírnit jejich obtíže. Preventivní léky mohou zahrnovat:

tricyklická antidepresiva – amitriptylin, protriptylin (mezi nežádoucí účinky patří zácpa, ospalost nebo sucho v ústech),
inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu (SNRI) – venlafaxin, mirtazapin,
selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) – fluoxetin, paroxetin,
antikonvulziva a myorelaxancia – gabapentin, topiramát (je ovšem potřeba dále jejich účinky studovat).

Jelikož se jedná o léčiva, která se používají jako prevence, může trvat několik týdnů, než pacient zaznamená nějaký účinek nebo zlepšení. Důležité je přitom konzultovat užívání těchto medikamentů s ošetřujícím lékařem a probrat s ním také kombinaci s dalšími léky na bolest hlavy, které by mohly efekt preventivních léčiv narušovat. [25, 26, 27, 28]

Nefarmakologická léčba TTH

Základem úspěšné léčby tenzních bolestí hlavy je identifikace nepříznivých faktorů, které mohou mít na vznik obtíží vliv, a snaha o jejich eliminaci. Pacient by se měl naučit dostatečně fyzicky i duševně relaxovat, přičemž existuje i celá řada metod, které mohou léčbu tenzní bolesti hlavy podpořit. Sem patří například:

jóga a meditace,
relaxační techniky,
akupunktura,
masáže,
cvičení,
vodoléčba,
elektroléčba,
hypnoterapie,
biofeedback,
behaviorální terapie. [29, 30, 31]

Změna životního stylu

V některých případech může nemocným pomoci užívání doplňků stravy, jako je kontryhel, hořčík, riboflavin nebo koenzym Q10. Kromě toho se lidem, kteří trpí tenzními bolestmi hlavy, doporučuje také změna životního stylu a stravovacích návyků. Pacienti by měli vyzkoušet například tato doporučení: