Pod pojmem zlatá žíla se skrývají žilní pletence v konečníku. Během života se s nimi setká až polovina lidí

Zatímco laická veřejnost zná zlatou žílu spíše jako hemeroidy, správný název zní hemoroidy. Trpí na ně třeba lidé, kteří zadržují stolici, mají chronickou zácpu, jsou obézní nebo zvedají těžké předměty. Také jde o poměrně častý problém u těhotných žen, protože rostoucí děloha vytváří silný tlak na pánevní cévy i konečník.

Co je zlatá žíla?

Zlatá žíla je lidové pojmenování pro hemoroidy. Vychází z dob, kdy byly vnímány jako nemoc postihující lidi z vyšších společenských vrstev, kteří vedli sedavý život. Konečník a anální kanál jsou bohatě zásobeny krví. Žíly v této oblasti se ale mohou snadno podráždit, otéct a vytvořit zmiňované uzlovité pleteně.

Dnes nejsou ničím neobvyklým. Nějaká forma zlaté žíly trápí v dospělém věku mnoho lidí. V kombinaci s vrozenou žilní nedostatečností k tomu přispívá sedavý životní styl, nedostatek pohybu, obezita, jídelníček chudý na vlákninu a další neduhy života v moderní civilizaci. [1, 2, 3, 4, 5]

Příčiny zlaté žíly

Většinou se nedá s absolutní jistotou říct, co ji způsobilo. Lékaři se shodují, že základním předpokladem pro vznik zlaté žíly je nadměrný tlak vyvíjený na oblast malé pánve a konečníku. Žíly v této oblasti mají tendenci se pod tlakem deformovat a zvětšovat svůj objem (otékat). K tomu může docházet z mnoha důvodů. Mezi nejvýznamnější rizikové faktory zlaté žíly patří:

• časté zadržování stolice,
• silné tlačení při defekaci,
• chronická zácpa, či naopak průjem,
• nedostatek vlákniny v jídelníčku,
• nedostatek tekutin,
• zvedání těžkých břemen,
• nedostatek pohybu,
• obezita,
• těhotenství.

Do souvislosti se zlatou žílou se často dává sedavý životní styl a nedostatek fyzických aktivit. Mohou na ni ale paradoxně trpět i někteří sportovci, jako jsou třeba cyklisté. Vyšší riziko vzniku zlaté žíly hrozí také u jedinců, kteří je mají v rodinné anamnéze. Chronická žilní nedostatečnost je totiž stav, který bývá vrozený, a předpoklady k němu se dědí. [6, 7, 8, 9]

Jaké má zlatá žíla příznaky?

Zlatá žíla probíhá u některých pacientů zcela bezpříznakově, takže o ní dotyčný nemusí mít vůbec tušení. Někdy se na její přítomnost přijde zcela náhodou, když se ve stolici objeví čerstvá (jasně červená) krev. Tímto způsobem se projevuje prasklá zlatá žíla.

Pokud pacientům způsobuje klinické potíže, nejčastěji se jedná o svědění a diskomfort v oblasti konečníku, bolest a zvýšenou citlivost. Někdy je také možné nahmatat otoky a zduřelé bulky. Průběh onemocnění závisí mimo jiné též na tom, v jaké oblasti se zlatá žíla konkrétně nachází:

• Vnitřní zlatá žíla: jinými slovy interní. Vzniká v hlubších částech análního kanálu, pacient o ní proto často neví. Jediným výraznějším symptomem bývá krev ve stolici. Pokud není vnitřní zlatá žíla vyhřezlá, nebolí.
• Vnější zlatá žíla: neboli externí zlatá žíla. Nachází se ve spodní části análního kanálu a pod kůží kolem řitního otvoru. Tento typ zlaté žíly způsobuje svědění, podráždění a bolesti.
• Vyhřezlá zlatá žíla: u vnitřní zlaté žíly může v závažnějších případech dojít k vyhřeznutí, což znamená, že se vyklene ven z konečníku. V nejtěžší fázi onemocnění už ani není možné zatlačit žílu zpět dovnitř. Takto závažný stav už je nutné řešit chirurgicky. [10, 11, 12, 13]

Zlatá žíla v těhotenství

Těhotenství představuje životní období, kdy se se zlatými žilami setká mnoho žen. Je to dáno hned několika zásadními změnami, kterými tělo těhotné ženy prochází. Konkrétně jde o:

• Tlak rostoucí dělohy: zvětšující se děloha utlačuje cévy v pánevní oblasti, čímž se snižuje průtok krve.
• Rychle rostoucí hmotnost: další faktor přispívající k většímu tlaku na pánevní cévy.
• Hormonální změny: těhotné ženy mají kvůli vyšší hladině progesteronu zpomalené trávení a často trpí na zácpy.
• Porod: silné tlačení při porodu může způsobit zlatou žílu, případně zhoršit stav již existujících žilních městek.

U většiny pacientek dochází ke zlepšení stavu již do několika týdnů po porodu. [14, 15, 16, 17]

Léčba zlaté žíly

Při léčbě zlaté žíly je možné kombinovat celou řadu přístupů. U méně závažných případů si mnohdy vystačíte s domácí léčbou, která je založena na úpravě životního stylu. Vyhřezlé hemoroidy a jiné komplikace už vyžadují radikálnější cestu v podobě chirurgického zákroku.

Konzervativní léčba

Lehké příznaky se dají často zmírnit změnou životního stylu a jednoduchými kroky. Doporučuje se:

• zvýšit příjem vlákniny,
• pít dostatek tekutin,
• pravidelně se věnovat fyzickým aktivitám,
• zhubnout v případě nadváhy či obezity,
• snažit se příliš netlačit při defekaci,
• nevysedávat na toaletě zbytečně dlouho,
• vyzkoušet sedací koupele s dubovou kůrou, heřmánkem či měsíčkem,
• používat volně prodejné přípravky v podobě čípků, mastí a gelů.

Mikroinvazivní zákroky

Konzervativní léčba nemusí být vždy zcela dostačující, proto se někdy doplňuje o semiinvazivní zákroky. Na rozdíl od klasických operací se většina z nich provádí ambulantně pod lokální anestezií.

• Barronova ligatura: jde o jednoduchý zákrok, kdy se zlatá žíla podváže speciální gumičkou. Díky tomu se zastaví přívod krve a zlatá žíla během několika dnů odumře a odpadne.
• Sklerotizace: do tkáně se vstřikuje chemické činidlo, které ji zničí. Výhodou je nízká bolestivost.
• Infračervená/laserová koagulace: pomocí infračerveného záření nebo laseru je možné zlatou žílu ošetřit tak, že sama odumře a tkáň se zhojí zjizvením.

Chirurgická léčba

Zlaté žíly mohou být u některých pacientů tak závažné, že menší zákroky nepomohou. Pak je nutné přistoupit k radikálnějším operacím, které už vyžadují hospitalizaci a celkovou anestezii.

• Hemoroidektomie: klasická operace zlatých žil, kdy se vyřízne postižená krvácející tkáň. Operace má sice vysokou účinnost, ale je spojena s otoky, velkou bolestivostí a delší rekonvalescencí. Proto bývá indikována jen u závažných a rozsáhlých hemoroidů.
• Staplerová hemoroidopexe (Longova operace): při tomto zákroku se používá speciální nástroj zvaný stapler (svorkovač). Spočívá v přerušení cévního zásobení a redukci vyhřezávající tkáně, která je zasunuta dovnitř a zafixována.
• HAL-RAR: jde o moderní metodu, při které se využívá speciální sonda s čidlem. Cévy zásobující zlatou žílu se nejprve podvážou. Ve druhé fázi operace se vyhřezávající tkáň zašije. [18, 19, 20, 21, 22]

Zdroje: nhs.uk, hopkinsmedicine.org, mayoclinic.org, webmd.com, medlineplus.gov, healthline.com, pregnancybirthbaby.org.au, homolka.cz, rozhlas.cz, nzip.cz, vzp.cz, solen.cz