Zvětšená prostata trápí velké procento mužů po padesátce. Jak tento problém řešit?

Co je prostata?

Jako prostata či předstojná žláza se označuje mužský pohlavní orgán, který u zdravého člověka dosahuje velikosti vlašského ořechu. Nachází se na spodní straně močového měchýře, na který zespodu naléhá, a obklopuje počáteční část močové trubice. Je přitom tvořena drobnými žlázkami, které produkují semennou tekutinu.

Tento sekret představuje asi 15–30 % objemu ejakulátu, poskytuje výživu spermiím a zvyšuje jejich životaschopnost. Jeho tvorbu ovlivňuje mužský pohlavní hormon testosteron (respektive jeho účinnější forma označovaná jako dihydrotestosteron), který má vliv na množství žlázek a také řídí jejich sekreci. Může ovšem způsobit i různé změny a zvětšování prostaty.

Prostata se začíná vyvíjet již před narozením. Když chlapec přijde na svět, hmotnost předstojné žlázy se obvykle pohybuje v rozmezí od 3 do 5 gramů. V pubertě pak začíná růst, takže u muže kolem dvacítky váží zhruba 20–40 gramů. Se zvyšujícím se věkem se ovšem mění, dochází k jejímu zvětšování a postupně se množí i svalová a vazivová vlákna. V extrémních případech může prostata dosáhnout hmotnosti až 200 gramů.

Jak dochází ke zvětšení prostaty?

Zvětšená prostata představuje nezhoubné onemocnění, s nímž se potýká velká část mužské populace. Odborně se tento problém označuje jako benigní hyperplazie prostaty (BHP). Výrazem hyperplazie se přitom označuje stav, kdy dochází ke zmnožení buněk, které následně způsobí zvětšování některých tkání nebo orgánů.

V tomto případě pak jde konkrétně o nodulární hyperplazii, což znamená, že se zmnožení buněk soustředí pouze do konkrétních oblastí lidského těla, kde vznikají uzle (noduly). Ty se objevují v centrální části prostaty, kde stlačují močovou trubici a způsobují problémy s močením. Prostata také tlačí na močový měchýř zespoda, čímž mění jeho tvar. Důsledkem je váznutí moči v měchýři.

Koho trápí zvětšení prostaty?

Ačkoliv benigní hyperplazie prostaty patří mezi nezhoubná onemocnění, pacientům může značně znepříjemňovat život. U mužů starších 50 let se jedná o poměrně běžné zdravotní obtíže, ale rozvinout se může také u výrazně mladších jedinců. K postupnému zvětšování prostaty v mnoha případech dochází již po třicítce. Obvykle roste pozvolna, ale toto tempo je samozřejmě individuální.

Po 70. roce života údajně trpí zvětšením prostaty až 90 % mužů, ale to neznamená, že se u každého z nich tento problém projevuje stejným způsobem. V mnoha případech totiž může dané onemocnění probíhat asymptomaticky, takže ho člověk nemusí zaregistrovat. Podle toho lékaři rozlišují 3 různé formy benigní hyperplazie prostaty, přičemž první dvě mužům většinou nezpůsobují žádné obtíže:

• mikroskopická BHP,
• klinická BHP,
• symptomatická BHP.

Pouze v 5–10 % případů se objeví tak závažné projevy, které nelze řešit jiným způsobem než chirurgickou léčbou. Pro úspěšné a včasné odhalení problémů se mužům starším 45 let doporučují pravidelné preventivní prohlídky u lékařů, kteří jsou specialisty v oboru urologie a andrologie. Tento krok může pomoci zabránit rozvoji méně či více závažných zdravotních komplikací.

Příčiny zvětšení prostaty

Existuje celá řada faktorů, které mohou být zodpovědné za nezhoubné zvětšení prostaty. Důležité je ovšem poznamenat, že rozvoj benigní hyperplazie prostaty není způsoben karcinomem prostaty ani jiným maligním novotvarem. Nezhoubné zvětšení prostaty pak samo o sobě také nebývá rizikovým faktorem pro vznik rakoviny.

U pacientů se s přibývajícím věkem zvyšuje produkce estrogenů a stoupá také citlivost prostaty k dihydrotestosteronu. Ten následně stimuluje její růst a je zodpovědný za postupné zvětšování prostaty. Rychlost růstu přitom může být odlišná stejně jako projevy tohoto zdravotního problému. Zatímco někteří pacienti žádné obtíže nezaznamenají, u jiných dochází k rychlému zhoršování příznaků.

Rizikové faktory:

• věk pacienta,
• dědičnost,
• vyšší produkce testosteronu,
• nadváha a obezita,
• vysoký krevní tlak,
• cukrovka,
• špatné stravovací návyky,
• nezdravý životní styl.

Svůj vliv zde ovšem mohou mít také fytoestrogeny, což jsou chemické látky vyprodukované některými druhy rostlin, které se v lidském střevě přemění na jiné látky, jež mají estrogenní účinky. Tyto fytoestrogeny jsou obsaženy například v sóje, luštěninách nebo vojtěšce. U žen (například v klimakteriu) naopak může být konzumace těchto potravin přínosná.

Jaké má zvětšená prostata příznaky?

Vzhledem k tomu, že zvětšená prostata u mužů utlačuje močovou trubici a dráždí močový měchýř, mezi typické projevy patří obtíže při močení. Zvětšující se předstojná žláza totiž zužuje průsvit močové trubice, čímž dochází k oslabení proudu moči, který navíc často bývá přerušovaný. Muži tak při močení musí vynaložit mnohem větší úsilí.

Dané úsilí sice může být pro člověka nepříjemné, ale nikdy by ho neměly doprovázet pocity pálení nebo řezání. V takovém případě by se totiž s největší pravděpodobností jednalo o infekci močových cest, která může, ale nemusí být komplikací zvětšené prostaty. V každém případě je nutné tento problém co nejrychleji začít řešit.

Po vymočení pak muži vlivem tlaku na močový měchýř mívají pocit nedokonalého vyprázdnění, jelikož se zde v oblasti prostaty vytvoří jakýsi val. Za ním pak vznikne kapsa, v níž se postupně hromadí moč, která nedokáže danou překážku překonat. To také souvisí s častějším nutkáním k močení, které doprovází naléhavá potřeba se co nejrychleji vymočit.

V některých případech ovšem může docházet také k samovolnému úniku moči (inkontinence) a mezi příznaky zvětšené prostaty se řadí také nykturie, což je častá potřeba močení v nočních hodinách, která probouzí pacienta ze spánku. Výjimkou pak není ani postevakuační dribbling, kdy po vyprázdnění dochází ještě k malému úniku moči (většinou když pacient opouští toaletu).

Typické projevy zvětšení prostaty:

• opožděný začátek při močení,
• slabý nebo přerušovaný proud moči,
• časté odkapávání moči,
• nepříjemný zápach,
• pocit neúplného vyprázdnění,
• neustálé nucení na močení,
• časté močení během dne i noci.

Tyto obtíže mohou výrazně zhoršit kvalitu pacientova života a zároveň ho často nutí ke změně životního stylu. Muži se například vyhýbají pití před spaním, raději nechodí na veřejné akce nebo přizpůsobují svůj režim tak, aby se neustále pohybovali v blízkosti toalety. Problémy se navíc časem stupňují a později může dojít k močové retenci, kdy se pacient nemůže vůbec vymočit.

V blízkosti prostaty se mimo jiné nachází také nervy a cévy, které mají vliv na ztopoření penisu. Z toho důvodu mohou někteří pacienti zaznamenat různé druhy souvisejících obtíží, kam patří například:

• poruchy erekce,
• bolestivá ejakulace,
• přítomnost krve v ejakulátu.

Možné komplikace

Ačkoliv jde o nezhoubné onemocnění, v některých případech se u pacientů mohou vyskytnout komplikace se závažnými zdravotními následky. Jde například o akutní retenci moči, kterou doprovází také silné bolesti. U pacienta dochází k úplné zástavě močení a jeho močový měchýř je přeplněný. Z toho důvodu je nutné okamžitě vyhledat lékaře, který ho vyprázdní pomocí katétru.

Při výrazné retenci moči pak může jeho přeplněný močový měchýř přetlačit svěrač, což způsobí, že moč bude v malém množství neustále přetékat. Pokud člověk problémy rychle neodstraní, mohou mu začít selhávat ledviny a zároveň hrozí, že dojde k jejich nevratnému poškození. Z toho důvodu pak může situace vyústit až v nutnost dialýzy.

Mezi další možné komplikace se poté řadí opakované infekce močových cest, k jejichž rozvoji přispívá skutečnost, že moč v měchýři neustále zůstává a vůbec se neobměňuje. Poté se zde mohou množit bakterie a vlivem slabého proudu moči mají do pacientova organismu snazší přístup ze zevní části trubice. Choroboplodné zárodky se navíc později mohou dostat i do krve a vyvolat sepsi.

Kromě výše zmíněných komplikací pacient může zaznamenat také zvýšenou tvorbu močových kamenů v močovém měchýři a krvácení z močových cest. Kvůli tlaku moči se v močovém měchýři navíc často tvoří jakési výchlipky, které mohou prasknout, jelikož v těchto oblastech bývá stěna měchýře výrazně oslabená.

Stádia nezhoubného zvětšení prostaty:

• I. stadium – u pacienta nedochází k tvorbě zbytkové moči, musí ovšem stále častěji odcházet na toaletu, začátek vyprazdňování je opožděný a močení zabere více času. Kromě toho je proud moči slabý a muž pro podporu vyprázdnění močového měchýře hojně využívá břišní svaly.
• II. stadium – v tomto případě již k tvorbě zbytkové moči dochází a velice brzy po vyprázdnění má pacient znovu potřebu vyhledat toaletu (opět lze vypudit malé množství moči). Zbytková moč může způsobit tvorbu močových kamenů nebo přemnožení bakterií.
• III. stadium – tvorba zbytkové moči je zvýšená, což může způsobit zvětšení močového měchýře a natažení jeho stěny. Kromě toho opakovaně dochází k nechtěnému úniku moči (přepadový močový měchýř), může dojít i k retenci moči a problémy často vedou k poškození ledvin.

Diagnostika

Pokud zaznamenáte příznaky postupující hyperplazie prostaty, na nic nečekejte a kontaktujte svého ošetřujícího lékaře. Ten může jako jediný stanovit přesnou diagnózu a zároveň vyloučit některá závažnější onemocnění, která v počátcích nemusí vykazovat žádné charakteristické příznaky. Návštěvu lékaře rozhodně neodkládejte, pokud zaznamenáte:

• krev v moči,
• bolesti v podbřišku,
• neschopnost udržet moč,
• úplné zastavení močení.

Ještě než se pacient vydá do lékařské ordinace, může dopředu vyplnit mezinárodní test prostatických příznaků (I-PSS), což ho v opačném případě čeká u lékaře. Ten v první řadě bude chtít vědět, jaké obtíže člověka trápí, jaká je jejich intenzita a zda v průběhu času dochází k jejich zhoršování. Po anamnestickém rozhovoru pak přijdou na řadu i další testy.

Základní metodou, kterou lékaři pravidelně provádí také u mužů starších 50 let, je vyšetření per rectum. Jelikož na zadní straně prostata sousedí s konečníkem, vyšetření předstojné žlázy se provádí pohmatem právě přes konečník, což může být nepříjemné, ale rozhodně by to nemělo být bolestivé. Lékař díky tomu může odhalit stupeň zvětšení prostaty i přítomnost nerovností na jejím povrchu.

Další možná vyšetření:

• rozbor moči,
• uroflowmetrie – měření síly proudu moči,
• ultrazvukové vyšetření (posouzení tvorby zbytkové moči a orgánů v dutině břišní),
• laboratorní vyšetření PSA (prostatického specifického antigenu),
• kontrastní rentgenové vyšetření ledvin,
• cystometrie – měření tlaku v močovém měchýři,
• cystoskopie – zobrazení močového měchýře.

Léčba zvětšené prostaty

Pacienti se o svém problému často stydí hovořit, a to i se svým ošetřujícím lékařem. Pokud však zaznamenáte některé z výše popsaných obtíží nebo si všimnete, že se váš stav rapidně zhoršuje, měli byste zahodit stud a co nejdříve zamířit do lékařské ordinace, abyste se vyhnuli rozvoji závažnějších symptomů a nepříjemných zdravotních komplikací.

Pokud jde o to, jakou má zvětšená prostata léčbu, vždy závisí na intenzitě obtíží, s nimiž se pacient potýká. Jsou-li příznaky mírné, lékař nejspíš doporučí pouze sledování zdravotního stavu, docházení na pravidelné prohlídky a případně úpravu životního stylu. Samotná terapie pak ve vážnějších případech může být konzervativní (léky na zvětšenou prostatu), ale také chirurgická (operace).

Konzervativní léčba

Pro léčbu zvětšené prostaty se dnes využívají šetrné medikamenty, které působí přímo na zvětšenou prostatickou tkáň. K dispozici jsou například alfa-blokátory (alfa-1 adrenolytika), které uvolňují svalovinu močového měchýře, což zajistí snazší odchod moči a menší zadržování moči v měchýři. Mají navíc poměrně rychlý nástup účinku (zhruba 1–2 týdny).

Dalšími využívanými léčivy jsou pak inhibitory 5-alfa-reduktázy. Jako 5-alfa-reduktáza se označuje enzym, který napomáhá přeměně testosteronu na dihydrotestosteron, který je zhruba desetkrát účinnější než běžný testosteron. Tento lék tak pomáhá výrazně zpomalit postup nemoci a podporuje zmenšování prostaty. Oba léky je navíc možné kombinovat, dají se užívat dlouhodobě a pacienti je dobře snášejí.

Operativní léčba

Pacientům, u nichž nedojde po nasazení léků k žádnému výraznějšímu zlepšení, a jedincům, kterým zvětšená prostata způsobuje výrazný dyskomfort, lékaři obvykle doporučují chirurgické řešení. Volba konkrétního zákroku závisí vždy na ošetřujícím lékaři, přičemž někdy vyřeší zvětšenou prostatu šetrná operace, ale jindy je nutné zvolit klasický otevřený zákrok.

Operace zvětšené prostaty může být endoskopická (transuretrální resekce prostaty neboli TURP), ale i laserová (fotoselektivní valorizace prostaty či holmiová laserová enukleace prostaty). V menší míře se dnes provádí transvezikální prostatektomie, a to především v případě velkého zvětšení prostaty (předstojná žláza větší než 80–100 gramů).

Zvětšená prostata: přírodní léčba

Podobně jako v případě jiných onemocnění hraje i v tomto případě důležitou roli úprava životosprávy, a to jak v rámci prevence, tak i s ohledem na léčbu zvětšené prostaty. Lékaři doporučují omezit kouření (nebo s ním zcela přestat), konzumaci alkoholických nápojů, kofeinu, ale i kořeněných a konzervovaných jídel. Také je dobré jíst méně masa, mléčných výrobků a cukru.

Strava by naopak měla být bohatá na čerstvou zeleninu, a pokud jde o přijímané látky, ideálně by měla obsahovat dostatek vlákniny, vitamíny E a B, omega-3 mastné kyseliny a zinek. Kromě toho je důležité věnovat se pravidelně pohybovým aktivitám (například procházky, plavání), dbát na správný pitný režim a dodržovat veškeré pokyny ošetřujícího lékaře.

Dále pak existuje také řada preparátů s obsahem přírodních látek, které údajně mohou zmírnit postup nemoci a pomáhají předcházet dalším komplikacím. Dobře působí na zvětšenou prostatu bylinky (respektive jejich extrakty), přičemž tato rostlinná léčiva pacienti obvykle dobře snášejí, ale jejich účinek prozatím nebyl dostatečně prokázán pomocí klinických studií. Patří sem například:

• kořen kopřivy dvoudomé,
• měsíček lékařský,
• vrbovka malokvětá,
• slivoň africká,
• třepatka nachová,
• třepatka úzkolistá,
• dýňová semínka,
• trpasličí palma (Saw Palmetto).

Zdroje: nzip.cz, ikem.cz, ftn.cz, lekarna.cz, nemoci.vitalion.cz