Menu Zavřít

BMI kalkulačka pro muže

Všimli jste si, že se poslední dobou číslo na váze šplhá stále výš, ačkoliv jste nijak nezměnili své stravovací a pohybové návyky? Nebo naopak hubnete a máte dojem, že je to možná až moc? V tom případě si zkuste spočítat svůj BMI index, který prozradí, zda je vaše hmotnost optimální, nebo byste si měli začít dělat starosti. S výpočtem vám pomůže naše kalkulačka BMI pro muže.

Jak se počítá BMI?

Pokud si nejste jistí, jak provést výpočet BMI pro muže, vyzkoušejte naši jednoduchou kalkulačku. Ta je velice přehledná a navíc dokáže kromě pohlaví zohlednit také věk pacienta. Stačí pouze zadat svůj věk, výšku a tělesnou hmotnost a poté kliknout na tlačítko Vypočítat BMI. Následně se zobrazí váš index BMI spolu s komentářem, který poradí, jak dále postupovat.

Co je BMI?

Body mass index (zkratka BMI) neboli index tělesné hmotnosti je ukazatel, pomocí kterého lékaři hodnotí přiměřenost pacientovy aktuální váhy k jeho výšce. Díky tomu pak mohou snadno určit, zda je možné označit jeho hmotnost za optimální, nebo se potýká s podváhou, nadváhou či dokonce obezitou. S těmito stavy se totiž pojí různá zdravotní rizika.

Existuje řada důvodů, proč chtějí znát hodnoty BMI muži i ženy. Pacienti si totiž prostřednictvím indexu tělesné hmotnosti mohou udělat poměrně jasnou představu o tom, jak na tom po zdravotní stránce vlastně jsou. Výsledek jim pak může napovědět, jestli je potřeba v životě něco změnit nebo dokonce kvůli hraničním číslům navštívit zdravotnickou ordinaci.

Kromě lékařů dnes hodnoty BMI často zkoumají i osobní fitness trenéři, sportovní instruktoři nebo výživoví poradci. Problém ale spočívá v tom, že jde pouze o orientační nástroj, s jehož pomocí není možné zhodnotit pacientovo zdraví a kondici. Nezohledňuje totiž další důležité faktory, jako je stavba těla či poměr tělesného tuku a svalové hmoty, a jeho výsledky je nutné brát s rezervou.

Jak vypočítat BMI?

Jestliže chcete znát svůj body mass index, k dispozici je naše přehledná BMI kalkulačka podle věku, která je přizpůsobená konkrétně pro muže. Kromě toho však mohou výpočet BMI muži zvládnout i pomocí jednoduché matematiky. Stačí pouze vydělit svou hmotnost v kilogramech výškou v metrech na druhou. Všeobecný vzorec pro výpočet BMI, jenž nezohledňuje věk ani pohlaví, má tuto podobu:

BMI = hmotnost/(výška)2

BMI = kg/m2

Jaký mají BMI výpočet muži, si můžete prohlédnout také na praktickém příkladu. Pokud chcete spočítat index tělesné hmotnosti pro pětatřicetiletého muže, který měří 185 cm a váží 90 kg, rovnice bude vypadat následovně: 90/(1,85)2 = 26,3. Poté ještě budete muset porovnat výsledek s níže uvedenou tabulkou, která kromě obecně přijímaných kritérií zohledňuje i pohlaví a věk pacienta.

BMI hodnoty u dospělých

Body mass index je obecně používaný statistický nástroj, který umožňuje porovnat tělesnou hmotnost osob s různou výškou a na základě výsledku případně doporučit změnu životního stylu. Momentálně se v populaci objevují hodnoty od 15 až přes 40, které lze na základě mezinárodní klasifikace rozdělit do několika různých kategorií:

  • těžká podváha: BMI < 16,
  • středně těžká podváha: 16–16,9,
  • mírná podváha: 17–18,4,
  • ideální váha: 18,5–24,9,
  • nadváha: 25–29,9,
  • obezita 1. stupně: 30–34,9,
  • obezita 2. stupně: 35–39,9,
  • obezita 3. stupně: BMI > 40.

Jak je z výše uvedeného patrné, podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se optimální BMI index pohybuje v rozmezí 18,5-24,9. Tento údaj byste ale vždy měli brát s rezervou, jelikož jde o všeobecný výsledek, který se vztahuje pouze na osoby starší 20 let. U dětí a mladistvých je nutné tyto hodnoty interpretovat jinak, a to na základě percentilové metody, jež zohledňuje i věk a pohlaví.

Také je nutné říct, že lékaři body mass index rozhodně nepoužívají jako jediný indikátor pacientova zdravotního stavu. Nebere totiž v úvahu procentuální zastoupení tuků, svalů a vody v lidském těle, obvod pasu a boků, rozmístění tukové tkáně nebo míru tělesné aktivity. Všechny tyto faktory přitom mohou hrát důležitou roli při hodnocení zdravotních rizik, která pacienta ohrožují.

Standardní BMI tabulka by se pak neměla využívat v případě starších osob, těhotných žen, jedinců trpících svalovou atrofií nebo sportovců a kulturistů. V jejich případě totiž nemusí výsledné hodnoty odpovídat skutečnosti, což platí i pro hodně vysoké muže nebo pacienty nízkého vzrůstu. Kromě toho BMI nezohledňuje ani etnický původ nebo třeba rodinnou historii některých chorob, jako je diabetes, vysoký krevní tlak či vysoký cholesterol.

Rozdíl BMI u mužů a žen

Pokud zjišťujete svůj index tělesné hmotnosti, mějte na paměti, že naše BMI kalkulačka muže hodnotí jinak než ženy. Podobně jako v jiných životních oblastech je i v tomto případě nutné zohlednit pohlaví a pacientův věk. U mužů je totiž hodnocení výsledků BMI o něco shovívavější, jelikož mají jejich těla vyšší procentuální zastoupení svalů, zatímco ženská těla obsahují větší množství tukových zásob.

Důvod je ale v tomto případě velice prostý. Ženský organismus totiž potřebuje větší množství tuků, aby mohla pacientka otěhotnět a v její děloze pak mohl správně probíhat vývoj dítěte. Také rozložení tukových zásob je tedy přizpůsobeno případnému mateřství a přivedení dítěte na svět. Mužské tělo není pro tuto roli připravené, a proto bývá poměr svalů a tuků odlišný.

U žen se za hraniční považuje situace, kdy tělesný tuk tvoří více než 35 % hmotnosti, což se dá označit za obezitu. Pro muže to ale neplatí. V jejich případě se totiž jako obezita počítá už moment, kdy tělesný tuk přesáhne 25 % celkové váhy (mějte ovšem na paměti, že vždy záleží na věku pacienta a také na dalších doprovodných faktorech). S touto informací BMI kalkulátor vůbec nepracuje, ale přesto je nutné hodnotit výsledky zvlášť pro muže a pro ženy.

V porovnání se ženou, která má stejnou výšku i váhu, bude BMI u muže samozřejmě stejné. Jediný rozdíl tedy spočívá ve správné interpretaci výsledků. Pokud budeme hodnotit čtyřicetiletého muže, jenž měří 175 centimetrů a váží 95 kilogramů, jeho body mass index bude 31. Zatímco u mužů signalizuje toto číslo ještě nadváhu, u stejně staré ženy se shodnými parametry je to však již obezita.

Tabulka BMI podle věku - muži

Věk pacienta Podváha Optimální hmotnost Nadváha Obezita Silná obezita
18–24 let < 20 20–24,9 25–29,9 30–39,9 40+
25–34 let < 21 21–25,9 26–30,9 31–40,9 41+
35–44 let < 22 22–26,9 27–31,9 32–41,9 42+
45–54 let < 23 23–27,9 28–32,9 33–42,9 43+
55–64 let < 24 24–28,9 29–33,9 34–43,9 44+
Více než 65 let < 25 25–2,9 30–34,9 35–44,9 45+

Výše uvedená tabulka je velice užitečným nástrojem při zjišťování váhových kategorií, do kterých se jednotliví pacienti řadí, ale rozhodně ji nelze považovat za univerzální koncept. Kromě faktorů, jako je věk či pohlaví, je totiž během hodnocení pacientovy tělesné hmotnosti nutné vzít v potaz také jeho etnický původ, míru tělesné aktivity nebo třeba množství svalů a tuků. Právě kvůli tomu mohou dva muži se stejným BMI vypadat velmi odlišně.

Například etnický původ zde může hrát velice důležitou roli. Zatímco v našich podmínkách platí jako optimální BMI u muže rozmezí 18,5–24,9, v případě Asiatů se za normu považuje interval 18,5–23 a lidé s BMI nad 27,5 jsou už označováni za obézní. Kromě toho se často liší také rozložení tělesného tuku a standardní obvod pasu (rizikový je hlavně viscerální tuk v oblasti břicha).

Mužský metabolismus

Na hmotnost pacienta mají vliv různé faktory, kam se řadí především jeho stravovací návyky a složení jídelníčku, dále pak míra pohybové aktivity, ale i aktuální duševní stav. Kromě toho však nesmíme zapomínat ani na rychlost spalování kalorií, protože ta se mezi lidmi výrazně liší. Právě z toho důvodu často muži shazují kila rychleji než ženy a existují výrazné rozdíly i v rámci jednoho pohlaví.

Metabolismus představuje souhrn veškerých enzymově katalyzovaných reakcí v lidském organismu, kdy dochází k látkové a energetické výměně. Během katabolických dějů jsou pak složité živiny rozkládány na ty jednodušší, zatímco v rámci dějů anabolických se z jednodušších látek stávají složitější celky. Obecně se tedy jedná o proces příjmu a zpracování živin, což zajišťuje správné fungování lidského organismu.

Kromě toho je důležité v tomto ohledu zmínit i bazální metabolismus, což je množství energie potřebné pro udržení veškerých vitálních funkcí člověka při naprostém klidu. Zajišťuje přitom běžný chod pacientova těla a tvoří hlavní část denního energetického výdeje (asi 60–70 %). Ovlivnit jej pak může pohlaví, hmotnost a výška konkrétního jedince, ale samozřejmě i složení jeho těla nebo věk. S přibývajícími roky se totiž bazální metabolismus zpomaluje u obou pohlaví.

Mezi lidmi je obecně známé, že muži mívají rychlejší metabolismus než ženy. To je způsobeno především jinou konstitucí jejich těla, vyšším podílem svalové hmoty, ale i vlivem některých hormonů. Dané tvrzení nicméně neplatí univerzálně, protože se samozřejmě najdou i muži s pomalejším spalováním kalorií než ženy. Zde mohou svou roli sehrát například genetické faktory.

Rozdíl mezi pohlavími nicméně můžeme pozorovat i v rámci celkového energetického výdeje (tedy množství energie, kterou člověk spotřebuje za 24 hodin). U muže se sedavým zaměstnáním a minimálním množstvím jiných aktivních činností se pohybuje v rozmezí 2100–2400 kcal. Je tedy o něco vyšší než u ženy, kde se jedná o 1700–1900 kcal. Jestliže ale pacient v práci převážně stojí či chodí, celkový výdej se pohybuje od 2800 do 3100 kcal.

Vliv hormonů na tělesnou hmotnost

Rychlost spalování, stavbu pacientova těla a tělesnou hmotnost mohou ovlivnit také některé hormony, jejichž úkolem je regulování chuti k jídlu a udržování stabilní hladiny energie. V ženském i mužském organismu se přitom nachází hormony stimulující pocity hladu, ale i takové, které se starají o to, aby mozek věděl, že už člověk snědl dost.

Pokud jsou tyto hormony v rovnováze, pacient by měl být schopný udržovat si optimální váhu. Dojde-li ovšem k nějakému narušení tohoto stavu, důsledkem bývá nárůst hmotnosti, nebo naopak výrazné hubnutí, což mohou doprovázet i různé zdravotní komplikace. Mezi hormony, které s těmito procesy úzce souvisí, se přitom řadí třeba:

  • Testosteron – jedná se o mužský pohlavní hormon, který přirozeně vzniká v Leydigových buňkách ve varlatech a také v buňkách nadledvin. Ovlivňuje pohlavní chování, podporuje proteosyntézu, zesiluje tvorbu kostí, ale zároveň stimuluje i růst svalů. U žen bývá jeho množství mnohem menší.

  • Hormony štítné žlázy – pomáhají regulovat fungování metabolismu.

  • Ghrelin – jde o takzvaný hormon hladu, který stimuluje část mozku zodpovědnou právě za pocity hladu.

  • Motilin – tento hormon, jenž se tvoří v tenkém střevě, vyvolává u lačných osob střevní kontrakce, které pak mozku dávají signál, že by se měl člověk najíst.

  • Leptin – je známý jako hormon plnosti, jelikož signalizuje, že je člověk již dostatečně sytý, což následně snižuje chuť k jídlu.

  • Cholecystokinin – jde o hormon vylučovaný v tenkém střevě, který poté stimuluje centrum plnosti v pacientově mozku a vyvolává kontrakci žlučníku a sekreci pankreatu, což jsou důležité kroky v rámci procesu trávení.

  • Obestatin – jedná se o protiklad ghrelinu, jelikož tento hormon u pacienta potlačuje chuť k jídlu.

  • Inzulin – daný hormon je vylučován ve slinivce břišní, hraje důležitou roli při regulaci krevního cukru a ovlivňuje také energetickou bilanci.

Při uvolňování testosteronu se hormon přichytává k androgenním receptorům, které pokrývají svalové buňky. Ty pak ve větší míře začínají produkovat bílkoviny, což jsou základní prvky svalových vláken. Vyšší hladina testosteronu je tedy předpokladem pro vznik většího množství svalové hmoty, zatímco nízká hladina tohoto hormonu bývá spojena s poklesem svalů a nárůstem tělesného tuku, který se objevuje zejména v oblasti břicha.

Obézní muži například běžně mívají nižší hladinu testosteronu než pacienti, jejichž váha je optimální. To je připisováno redukci proteinu označovaného jako sexuální hormony vázající globulin (SHGB), který se stará o přenos testosteronu do tělesných tkání. Nižší hladina SHGB u obézních pacientů je pak způsobena inzulinovou rezistencí. Obezita se ale často pojí také s vysokou hladinou inzulinu či asprosinu, jenž stimuluje chuť k jídlu, nebo s abnormalitami hormonu plnosti leptinu.

Optimální složení těla

Lidské tělo představuje velice složitý mechanismus, jehož fungování je možné nahlížet různými způsoby. Z anatomického hlediska jej můžeme rozdělit na několik složek, kam patří hlavně kosti, svaly, tuk a voda. Vzájemný poměr těchto prvků přitom výrazně ovlivňuje pacientovo zdraví a vzhled. Pokud tedy lékař hodnotí jeho tělesnou konstituci, nemůže se spoléhat pouze na body mass index.

V první řadě se podívejme na procentuální zastoupení svalové hmoty. U mužů, kteří mají vyšší hladinu testosteronu než ženy, většinou bývá patrné také větší množství svalů, což souvisí i s rychlejším metabolismem. Lékaři přitom v jejich případě za optimální považují situaci, kdy svalová hmota tvoří zhruba 35–45 % celkové tělesné hmotnosti. U žen je to pak obvykle jen 25–35 %.

Další důležitou složkou těla je pak samozřejmě tuková tkáň, která v případě dospělých mužů tvoří průměrně 10–20 % celkové hmotnosti. Je to tedy o něco méně než v případě dospělých žen, kde se průměrný objem tuků pohybuje kolem 18–28 %. Z těchto údajů je jasně patrné, že fyziologicky mají muži více tělesného tuku než ženy.

Na procentuální zastoupení tuků v pacientově organismu může mít vliv řada různých faktorů. Kromě pohlaví sem patří hlavně složení jídelníčku, míra tělesné aktivity a pravidelný pohyb nebo třeba genetika. Svou roli zde ovšem hraje i věk, přičemž s přibývajícími roky podíl tukové tkáně obvykle stoupá. Adekvátní hodnoty tělesného tuku pro muže s přihlédnutím k jeho stáří si můžete prohlédnout v následující tabulce.

Věk Příliš nízké procento tuků Vhodné množství tělesného tuku Nevhodné množství tělesného tuku Příliš vysoké procento tuků
20–29 let < 8 % 8–18,6 % 18,7–23,1 % > 23,2 %
30–39 let < 8 % 8–21,3 % 21,4–24,9 % > 25 %
40–49 let < 8 % 8–23,4 % 23,5–26,6 % > 26,7 %
50–59 let < 8 % 8–24,6 % 24,7–27,8 % > 27,9 %
60–69 let < 8 % 8–25,2 % 25,3–28,4 % > 28,5 %

Třetí podstatnou složkou celkové tělesné hmotnosti je voda. Ta je obsažena v každé naší buňce, ale vyplňuje i mezibuněčné prostory, přičemž z velké části bývá zastoupena ve svalech, kostech nebo krvi, ale najdete ji i v zubní sklovině. Pro fungování lidského organismu je tedy naprosto nezbytná, a pokud je její množství optimální, pacientovi hrozí nižší riziko vzniku nebezpečných zdravotních potíží.

Objem vody v lidském těle kolísá během dne a noci, čehož si můžete všimnout, pokud se v průběhu 24 hodin opakovaně zvážíte. Když potom stoupne množství tělesného tuku, odrazí se to také na procentuálním zastoupení vody, které se automaticky sníží (to platí i naopak). Kromě toho se ovšem množství vody v pacientově organismu mění také s věkem.

Zastoupení vody v mužském těle

Věk Muž
10–18 let 59 %
18–40 let 61 %
40–60 let 55 %
60 let a více 52 %

V neposlední řadě je nutné do celkové hmotnosti lidského těla započítat i váhu kostní hmoty. Jelikož strukturu kostí není možné v krátkém časovém úseku změnit, lékaři doporučují dlouhodobě dbát na vyváženou stravu a pravidelnou tělesnou aktivitu. Právě složení jídelníčku a cvičení totiž pomáhá udržovat kosti zdravé a silné. Průměrné zastoupení kostní hmoty v mužském těle pak vypadá takto:

  • muž vážící méně než 65 kg: 2,66 kg kostí,
  • muž vážící 65–95 kg: 3,29 kg kostí,
  • muž vážící více než 95 kg: 3,65 kg kostí.

Rizika spojená s vysokým a nízkým BMI

Ať už je vaše hmotnost v poměru k výšce příliš nízká, nebo naopak stoupla nebezpečně vysoko, měli byste v každém případě zpozornět. Oba extrémy totiž mohou mít velice negativní dopad na vaše zdraví, jelikož zvyšují pravděpodobnost rozvoje některých onemocnění. Pokud je navíc situace opravdu závažná, hraniční BMI hodnoty mohou pacienta dokonce ohrozit na životě.

Když má výpočet BMI u mužů příliš vysoký výsledek, který značí nadváhu či obezitu, pacient může zaznamenat různé zdravotní potíže, kam patří bolesti zad a únava. Také dochází k výraznějšímu ukládání tuku do cévních stěn, což má na svědomí jejich sníženou průchodnost (ateroskleróza). Kromě toho si ovšem muži s vysokým BMI musí dávat pozor na následující potíže:

Aby toho nebylo málo, vysoké BMI muže se pojí i s pohybovými problémy a dušností při jakékoliv tělesné zátěži. Kromě toho pak může dojít také k rozvoji některých druhů rakoviny, což je konkrétně třeba rakovina žlučníku, rakovina žaludku, rakovina slinivky břišní nebo rakovina tlustého střeva. U pacientů s hypertenzí navíc hrozí infarkt myokardu a mozková mrtvice.

Ukáže-li BMI kalkulačka muži příliš nízký výsledek, který signalizuje podváhu, také je nutné mít se na pozoru. Tento stav může být zapříčiněn zvýšeným energetickým výdejem kvůli sportu či stresu, ale i poruchou příjmu potravy, jako je mentální anorexie nebo bulimie. Nerovnováha mezi přijatými živinami a spotřebovanou energií pak vede k nedostatku potřebných vitamínů a minerálů.

Mírnou podváhu nemusí pacient vůbec zaznamenat, jelikož obvykle nezpůsobuje žádné závažnější zdravotní komplikace. Postupem času ale může být patrná zvýšená únava a pacienti si také začínají stěžovat na neustálý pocit chladu, motání hlavy, podrážděnost nebo pokles duševní výkonnosti. Nízké BMI u mužů ovšem může být spojeno i s rozvojem dalších potíží, kam patří například:

Ačkoliv si lidé často myslí, že se mentální anorexie a bulimie týká výhradně žen, samozřejmě to není pravda. Tato onemocnění se mohou rozvinout také u mužů nebo třeba u malých dětí. Důsledkem pak bývají různé problémy, kam patří horší kvalita pokožky a nehtů, vypadávání vlasů, řídnutí kostí, chronická únava, snazší vznik modřin, nízký krevní tlak, poruchy spánku, trávicí obtíže, ale i zpomalení srdeční frekvence nebo dokonce srdeční selhání.