Co jsou koronaviry a jaká onemocnění mohou u člověka způsobit?

Co jsou koronaviry a jaké nemoci u člověka vyvolávají? Zdroj: Shutterstock.com

Když někdo zmíní koronavirus, většině lidí se okamžitě vybaví děsivá pandemie, která se momentálně nekontrolovaně šíří světem a nechává za sebou množství obětí. Ve skutečnosti však tento pojem představuje obecné pojmenování skupiny virů, které mohou způsobit různá respirační onemocnění. O jaké choroby se jedná a co o nich vlastně víme?

Co je vlastně koronavirus?

Koronaviry představují obecné označení pro skupinu RNA virů, které získaly název podle svého typického vzhledu. Jedná se o (+)ssRNA viry, jejichž povrch je uspořádaný do charakteristické sluneční korony. Z jejich lipidového obalu vyčnívá velké množství paličkovitých výběžků, které vykazují hemaglutinační, absorpční a lytickou aktivitu.

Lékaři poprvé objevili koronaviry ve 30. letech 20. století u domácí drůbeže a následně bylo zjištěno, že u zvířat tyto početné viry způsobují respirační, gastrointestinální, jaterní a neurologická onemocnění. V současné době však známe pouze 7 druhů koronavirů, které se šíří také mezi lidmi.

U člověka koronaviry způsobují respirační onemocnění různé závažnosti, od běžného nachlazení až po smrtelně nebezpečný syndrom akutního těžkého onemocnění dýchacích cest. Na to, jak bude infekce probíhat, má vliv celá řada různých faktorů. Svou roli zde hraje třeba pohlaví a věk pacienta, stav jeho imunitního systému, ale také další onemocnění, s nimiž se pacient v dané době léčí.

Běžné lidské koronaviry

Lidské koronaviry patří mezi klasické původce nemoci z nachlazení. Mírně až středně těžké infekce horních cest dýchacích (jako je například rýma) mohou vyvolat čtyři druhy běžných lidských koronavirů, kam patří typy 229E, NL63, OC43 a HKU1. Ty se v naší populaci šíří:

  • Kapénkově vzduchem při kašli, smrkání a kýchání
  • Přímým kontaktem s infikovaným člověkem (dotek, objetí)
  • Nepřímým kontaktem s infikovanými předměty
  • Přímým kontaktem se stolicí nemocného člověka

Typické příznaky onemocnění horních cest dýchacích, se kterým se během života setká většina lidí, zahrnují výtok z nosu, bolesti hlavy, kašel, bolest v krku, teplotu a celkový pocit únavy organismu. Ačkoliv se můžete nakazit po celý rok, nemoc se nejvíce vyskytuje na podzim a v zimě, obvykle však trvá pouze krátce a nezpůsobuje pacientům žádné větší komplikace.

V některých případech mohou lidské koronaviry způsobit také onemocnění dolních dýchacích cest, jako jsou například zápal plic nebo bronchitida. Tyto choroby nejvíce postihují malé děti a seniory, pacienty s oslabeným imunitním systémem a pacienty, které trápí kardiopulmonální onemocnění (týkající se srdce a plic).

Tři nákazy, které zneklidnily svět

Zatímco čtyři výše zmíněné koronaviry lidem způsobují běžné infekce horních dýchacích cest, další tři mají na svědomí mnohem závažnější a někdy dokonce fatální respirační onemocnění. Jedná se o viry SARS-CoV, MERS-CoV a SARS-CoV-2, které způsobují nemoci SARS, MERS a COVID-19. Lékaři se o nich poprvé dozvěděli až v 21.století, kdy na světě způsobily velké epidemie.

Pamatujete si epidemie nemocí SARS a MERS?

SARS, MERS i onemocnění nově pojmenované COVID-19 mají velké množství společných znaků. Kromě podobného vzhledu jednotlivých virů spojuje tyto nemoci také skutečnost, že se jedná o zoonózy, což jsou infekce přirozeně přenosné mezi zvířaty a lidmi. Nemoci se pravděpodobně rozšířily na trhu, kde se kromě ovoce a zeleniny prodávají také mořské plody a živá i mrtvá zvířata.

Nejprve byla koronaviry napadena zvířata (konkrétně netopýři a kaloni) a později byly skrze hostitelské organismy nemoci přeneseny také na člověka. V případě SARS byla hostitelem cibetková šelma jménem ovíječ skvrnitý, u MERS to byl velbloud. Co se týče nejnovějšího typu koronaviru, jako nejpravděpodobnější hostitel se jeví vzácný luskoun.

Dalším společným znakem všech tří nebezpečných typů koronavirů je skutečnost, že mezi nejohroženější skupinu obyvatel se řadí starší lidé, pacienti s oslabeným imunitním systémem a pacienti, které trápí jiné závažné onemocnění. Ani na jednu z nemocí zároveň momentálně neexistuje specifický lék či vakcína.

SARS neboli těžký akutní respirační syndrom

Roku 2002 se poprvé objevila nemoc, která později dostala jméno SARS. Tento název pochází z anglického spojení Severe Acute Respiratory Syndrome, což v překladu znamená těžký akutní respirační syndrom. Jedná se o virové onemocnění dýchacích cest způsobené koronavirem SARS-CoV, které se podobně jako chřipka šíří kapénkami a mimo lidské tělo dokáže přežít několik dní.

Co je pro SARS typické?

Inkubační doba nemoci SARS se pohybuje v rozmezí 2-8 dnů, někdy to ovšem může být až 10 dnů. Zatímco u dětí bývá průběh onemocnění spíše mírný, hůře její projevy snášejí starší lidé, jedinci s oslabenou imunitou a pacienti, kteří trpí nějakou další chorobou, jako jsou různá srdeční onemocnění, postižení dýchacího systému či cukrovka.

Charakteristické příznaky SARS:

  • Horečka
  • Zimnice
  • Bolest svalů
  • Celková únava
  • Vodnatý průjem
  • Dýchací obtíže
  • Suchý kašel
  • Zápal plic

Ve většině případů se onemocnění SARS vyznačuje poměrně rychlým průběhem. Zpočátku ovšem není jednoduché nemoc diagnostikovat, protože připomíná také další atypické pneumonie. Příčinou úmrtí pak obvykle bývá akutní infarkt myokardu, rozklad imunitního systému a septický šok.

Žádný lék na SARS až dodnes neexistuje a terapie je tedy pouze symptomatická. Nakažení pacienti byli v minulosti izolováni od zbytku společnosti a museli pečlivě dodržovat přísné hygienické zásady. Horečku lékaři snižovali pomocí antipyretik a nemocným se někdy podávalo také antivirotikum s názvem Ribavirin. Další léčba pak spočívala v dodávkách kyslíku a v nejtěžších případech byla pacientům zajištěna mechanická podpora dýchání.

Výskyt, počet obětí a smrtnost

Výskyt onemocnění SARS byl poprvé hlášen na konci roku 2002 v čínské provincii Kuang-tung. Během následujících měsíců se nemoc rozšířila do 29 zemí, nakazilo se více než 8000 lidí a 774 pacientů nemoci podlehlo. Smrtnost tedy činila zhruba 9,6 procenta. Zatímco u lidí mladších 24 let byla smrtnost menší než jedno procento, v případě pacientů starších 65 let to bylo více než 50 %.

Pomocí speciálních protiepidemických opatření se později podařilo šíření infekce zastavit a od roku 2004 nebyl zaznamenán žádný nový případ. Co se týče České republiky, na našem území se nemoc u nikoho nepotvrdila.

MERS neboli blízkovýchodní respirační syndrom

Výskyt dalšího druhu koronaviru byl poprvé potvrzen v roce 2012 a nové virové respirační onemocnění brzy dostalo název MERS neboli Middle East Respiratory Syndrome. V češtině ho ale známe také jako blízkovýchodní respirační syndrom. Jeho původcem je koronavirus MERS-CoV, který se podobně jako SARS a COVID-19 šíří kapénkami a přímým či nepřímým kontaktem.

Co je pro MERS typické?

Inkubační doba onemocnění MERS se pohybuje kolem 5 dnů. Velkým rozdílem oproti nemocem SARS a COVID-19 je však skutečnost, že MERS postihuje nejen dýchací systém, ale také ledviny. Mívá navíc závažnější průběh, s čímž souvisí i vyšší smrtnost pacientů. To současně ale znamená, že se nemocí nestihne nakazit větší množství lidí, kteří by ji mohli dále šířit.

Charakteristické příznaky MERS:

  • Horečka
  • Bolest svalů
  • Suchý, dráždivý kašel
  • Dušnost
  • Zápal plic
  • Průjem a zvracení
  • Bolesti břicha
  • Akutní selhání ledvin

Zatímco někteří lidé, jako jsou starší osoby, pacienti s oslabenou imunitou a pacienti trpící jinou chorobou, obvykle bývají postiženi více, až 21 % pacientů nevykazuje žádné symptomy, nebo se u nich MERS projeví pouze mírně. Stejně jako SARS se MERS obtížně diagnostikuje, protože připomíná další respirační onemocnění.

I u této choroby platí, že na ni prozatím neexistuje žádný konkrétní lék. Specifická antivirotika ještě nebyla vyvinuta a léčba je tedy pouze symptomatická. Kromě dodržování přísných hygienických opatření zahrnuje také podporu dýchání včetně umělé plicní ventilace. Zároveň je však nutné bedlivě sledovat ledvinové funkce a v případě selhávání zajistit rychlou pomoc.

Výskyt, počet obětí a smrtnost

Výskyt onemocnění MERS byl poprvé hlášen roku 2012 v Saudské Arábii, podle čehož později dostalo také svůj název. Zpětně ovšem lékaři potvrdili také několik případů, které se objevily o několik měsíců dříve v Jordánsku. Virus se prudce rozšířil v roce 2013, kdy se nakazily další desítky osob, a nová vlna pacientů onemocněla o rok později také v Íránu. Z Blízkého východu se roku 2015 MERS rozšířil také do Jižní Koreje a momentálně se stále objevuje v oblasti Arabského poloostrova.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se epidemie rozšířila do 27 zemí světa, nakazilo se 2 494 osob a 858 pacientů později nemoci podlehlo. Smrtnost byla tedy na rozdíl od SARSu výrazně vyšší a dosahovala až 35 %. Co se týče výskytu onemocnění MERS v České republice, v pražské Nemocnici na Bulovce byl v minulosti hospitalizován jeden pacient s podezřením na tuto nemoc. To se ale nepotvrdilo.

COVID-19

Prozatím poslední typ koronaviru, který se u lidí projevil na podzim roku 2019, je SARS-CoV-2. Způsobuje onemocnění pojmenované COVID-19, jež se v mnohém podobá chřipce. Stejně jako tato nemoc se z člověka na člověka přenáší pomocí kapének, a to nejčastěji při blízkém kontaktu. K přenosu však může dojít i nepřímo, skrze předměty, kterých se nakažení dotknou.

Od svých předchůdců se nový typ koronaviru odlišuje tím, že je infekční i v průběhu inkubační doby, která se pohybuje v rozmezí od 1 do 14 dnů. Právě z toho důvodu se COVID-19 tak rychle šíří po celém světě. Pokud se jedná o symptomatický průběh onemocnění, první projevy na sobě člověk může pozorovat zhruba po uplynutí 3-5 dní, do té doby většinou o svém onemocnění vůbec netuší.

Jaké má COVID-19 příznaky?

COVID-19 napadá sliznice horních a dolních dýchacích cest. Ačkoliv se u pacienta může objevit celá řada různých příznaků, velké množství nakažených si stěžuje pouze na horečku či suchý kašel a někteří dokonce nepociťují žádné symptomy. Vždy tedy závisí na konkrétním případu, ale typické příznaky COVID-19 obvykle jsou:

  • Horečka nad 38 °C
  • Dušnost
  • Kašel
  • Celková únava
  • Bolest svalů
  • Bolest hlavy
  • Bolest v krku

Jak bude celá nemoc probíhat, záleží především na tom, v jakém stavu je imunitní systém daného pacienta. Na rozdíl od běžné chřipky, která se zpravidla objeví náhle a intenzivně, bývá průběh nemoci COVID-19 pomalejší. U rizikových pacientů však může přerůst až v oboustranný zápal plic.

Zatímco nejohroženější skupinou obyvatel jsou v tomto případě senioři starší 70 let, nejvíce nakažených je mezi dospělými lidmi středního věku. Rizikový průběh onemocnění hrozí také pacientům s oslabenou imunitou vlivem dalších onemocnění, jako je cukrovka či různá nádorová onemocnění. Děti naopak vykazují poměrně silnou rezistenci a pokud se přeci jen nakazí, průběh bývá většinou asymptomatický či lehký. Proto může být právě dětská populace důležitým přenašečem tohoto viru.

Stejně jako u předchozích dvou onemocnění ani v případě nemoci COVID-19 žádný lék či vakcína prozatím neexistují. Terapie spočívá v léčbě jednotlivých symptomů a podpoře imunitního systému pacienta. Někteří se s nemocí zvládnou poprat sami, jiní se však neobejdou bez hospitalizace a napojení na umělou plicní ventilaci. Čeští lékaři také mohou nově u ohrožených pacientů vyzkoušet experimentální léčbu pomocí léku Remdesivir.

Výskyt a smrtnost

Nový typ koronaviru se poprvé objevil na konci roku 2019 v čínské provincii Chu-pej, kde se nachází město Wu-chan. Na člověka se ze zvířat přenesl na tržišti a později se začal rychle šířit v celé naší populaci. V České republice se COVID-19 poprvé objevil začátkem března 2020. Dle prvotních výzkumů se smrtnost onemocnění pohybuje v rozmezí 2-3 %

Nejdůležitější je vždy prevence

Proti žádnému ze tří nejnebezpečnějších lidských koronavirů prozatím neexistuje žádná účinná vakcína ani kauzální léčba. Riziko nákazy však lze snížit důsledným dodržováním preventivních opatření:

  • Vyhýbejte se lidem, u nichž se projevily příznaky nemoci, nebo existuje podezření, že infekcí trpí asymptomaticky.
  • Vyhněte se místům, kde se pohybuje větší množství lidí.
  • Často a důkladně si myjte ruce vodou a mýdlem (alespoň 20 sekund).
  • Použít můžete také antibakteriální gel na bázi alkoholu (dezinfekce na ruce).
  • Pravidelně dezinfikujte také mobilní telefony, klávesnice a počítačovou myš.
  • Snažte se nedotýkat očí, nosu či úst nemytýma rukama.
  • Nekašlejte do dlaní, ale do jednorázových kapesníků, případně do rukávu.
  • Pokud se necítíte dobře, nechoďte do práce a zůstaňte doma.

Aktuální opatření v boji proti nemoci COVID-19

V souvislosti s rychlým šířením nemoci COVID-19 platí v České republice zákaz vycházení bez zakrytého nosu a úst. Lidé by tak měli používat roušky nebo ještě lépe respirátor FFP3. Pokud je však nemají k dispozici, mohou použít alespoň šátek nebo šálu. Vzhledem k vážnosti situace je zároveň nutné omezit veškerý kontakt s jinými osobami, vyhnout se dotykům a neopouštět zbytečně svůj domov.

Co dělat, pokud máte podezření na nákazu novým typem koronaviru? Spojte se telefonicky se svým praktickým lékařem, který vám poradí s dalšími kroky. Pro lidi se zdravotními obtížemi je poté k dispozici také speciální telefonní linka 1212. Při důvodném podezření, že jste se koronavirem nakazili, kontaktujte příslušnou krajskou hygienickou stanici. Vyhněte se však zbytečnému zatěžování zdravotníků a nevystavujte se většímu riziku nákazy.

V případě, že máte další otázky ke koronaviru, můžete rovněž využít nonstop linky Státního zdravotního ústavu725 191 370, 724 810 106 nebo 725 191 367. Aktuální informace pak najdete i na stránkách ministerstva zdravotnictví.

Zdroje: www.merckmanuals.com, www.ct24.ceskatelevize.cz, www.wikiskripta.eu, www.infekce.cz

Co jsou koronaviry a jaká onemocnění mohou u člověka způsobit?
5 (100%) 1 hlasování

Napsat komentář

Your email address will not be published.

top