Endokrinní žlázy
Endokrinní žlázy se označují také jako žlázy s vnitřní sekrecí. To znamená, že nemají vývod a své výměšky (hormony) vylučují přímo do krve. Mezi endokrinní žlázy, které společně vytváří složitou soustavu navzájem propojených orgánů, patří například:
- Hypofýza (podvěsek mozkový)
- Epifýza (šišinka)
- Štítná žláza
- Příštítná tělíska
- Langerhansovy ostrůvky slinivky břišní
- Nadledviny
- Pohlavní žlázy
Funkcí těchto žláz, diagnostikou a léčbou jednotlivých hormonálních poruch se zabývá odvětví medicíny, které se nazývá endokrinologie.
Činnost endokrinních žláz
Endokrinní žlázy významně ovlivňují většinu dějů v celém lidském organismu. Vytváří tzv. chemické posly neboli hormony, které v těle mnohobuněčných organismů slouží jako chemické přenašeče od jedné buňky k dalším. Mohou ovlivňovat činnost jednotlivých buněk, okolí svého vzniku nebo přímo cílový orgán, čímž se v podstatě podílejí na řízení funkcí celého organismu.
Endokrinní systém řídí, reguluje a koordinuje činnost organismu společně s nervovou soustavou. Podílí se na regulaci lidského metabolismu, růstu a reprodukci. Na rozdíl od nervové soustavy se však endokrinní systém nestará o okamžité odezvy na podněty, ale uplatňuje se při pomalejších reakcích dlouhodobého charakteru.
Častá onemocnění endokrinního systému
V důsledku poruchy mohou endokrinní žlázy vytvářet buď málo, nebo naopak příliš mnoho hormonů. Snížená funkce těchto žláz se odborně nazývá hypofunkce, zvýšená produkce hormonů je označována jako hyperfunkce. Tyto poruchy mohou významně ovlivnit tělesné pochody a vedou ke vzniku onemocnění, jako je například:
- Cukrovka (diabetes mellitus)
- Onemocnění štítné žlázy
- Cushingův syndrom
- Hypofyzární gigantismus
- Hypofyzární trpaslictví
- Syndrom polycystických ovarií
- Osteoporóza (zejména u žen po menopauze)
Příčinou vzniku hormonálních poruch může být například zánět, nádor, porucha enzymů nebo třeba vrozená vada. Projevy bývají různorodé a liší se podle jednotlivých onemocnění. Zahrnují však poruchy růstu těla nebo jeho částí, kožní změny, změny hmotnosti, nadměrnou únavu nebo třeba časté močení.
Co se týče onemocnění štítné žlázy, tyto problémy údajně postihují více než 5 % populace, přičemž ženy jsou postiženy čtyřikrát častěji než muži. Konkrétně se může dostavit některá z následujících zdravotních komplikací:
- Hypothyreóza – snížená funkce štítné žlázy
- Hyperthyreóza – zvýšená funkce štítné žlázy
- Struma – zvětšení štítné žlázy
- Záněty štítné žlázy
- Nádory štítné žlázy
Jak probíhá endokrinologické vyšetření?
Při podezření na některou hormonální poruchu provádí endokrinolog specializované vyšetření, díky kterému je schopný zaznamenat změny ve vývoji či metabolických pochodech. K tomu slouží ověření hladiny hormonů v krvi a zobrazovací metody, které dokáží zaznamenat velikost a strukturu endokrinních žláz.
Škála vyšetřovacích metod, pomocí kterých může endokrinolog odhalit hormonální poruchu, je poměrně široká. Výběr vhodného vyšetření vždy závisí na tom, na jakou chorobu má lékař podezření. Využívají se například:
- Fyzikální vyšetření
- Odběry krve
- Rozbor moči
- Ultrazvuk
- Počítačová tomografie
- Magnetická rezonance
- Scintigrafie
- Biopsie
Zatímco fyzikální vyšetření pomůže lékaři odhalit odchylky ve velikosti, struktuře i funkci orgánů, laboratorní vyšetření následně objasní, jak vysoké jsou hladiny hormonů v krvi. Díky tomu je možné diagnostikovat, zda se jedná o zvýšenou, či sníženou funkci žlázy s vnitřní sekrecí, a odborník může navrhnout také vhodnou léčbu.
Včasná diagnostika a zachycení hormonálních odchylek jsou velice důležité, jelikož umožní co nejdříve zahájit léčbu jednotlivých hormonálních poruch. Ta obvykle spočívá v podávání léků a hormonů, kterých má tělo nedostatek, někdy je však nutné přistoupit k chirurgickému zákroku. Úpravou nesprávné funkce endokrinních žláz a špatné produkce hormonů lze zabránit rozvinutí závažných onemocnění.
