Klíšťata patří mezi velké prázdninové hrozby. Jaké nemoci mohou přenášet?



Léto je pro většinu lidí období koupání, procházek, výletů do přírody a posezení u táboráku. S tím ovšem souvisí také zvýšený výskyt dotěrného hmyzu, roztočů a dalších nepříjemných škůdců. Velké nebezpečí představují především klíšťata, protože tito drobní parazité přenášejí různá infekční onemocnění včetně lymské boreliózy a klíšťové encefalitidy. Přečtěte si, na jaké druhy klíšťat u nás můžete narazit, které choroby vás mohou ohrozit a jak se jim účinně bránit.

Co byste o klíšťatech měli vědět?

Klíšťata se řadí mezi roztoče, kteří sice nedosahují závratné velikosti, ale přesto mohou zabíjet. V našem podnebném pásu se s nimi můžete setkat především na různých vlhkých místech, jako jsou listnaté a smíšené lesy, louky, mokřady nebo třeba parky. Rozhodně ovšem nepadají ze stromů, jak se někdy lidé mylně domnívají, ale drží se spíše při zemi. Počasí v současné době klíšťatům obecně přeje, takže riziko, že si tohoto parazita přinesete z procházky, neustále stoupá.

Většina klíšťat se živí krví ptáků, plazů nebo savců (včetně člověka). Jejich životní cyklus trvá zhruba 1‒4 roky, což závisí hlavně na tom, jak dlouho čekají na své hostitele. Vyskytují se ve čtyřech vývojových stádiích:

  • Vajíčko – jedna samička naklade 2500‒4000 vajíček
  • Larva – má 3 páry nohou a není sama nositelem infekce
  • Nymfa – má 4 páry nohou a je přenašečem infekce
  • Dospělý jedinec – má 4 páry nohou, samice je větší než samec

Klíšťata jsou v dnešní době rozšířená po celém světě. Nejvíce aktivní jsou většinou v období od května do října, proto by si na ně měli lidé dávat dobrý pozor hlavně v průběhu letních měsíců, kdy jezdí na různé dovolené a chystají se trávit více času v přírodě.

Které druhy klíšťat u nás žijí?

Čeleď s názvem klíšťatovití zahrnuje více než 650 druhů různých cizopasníků. V České republice se nejčastěji vyskytuje klíště obecné, můžete ovšem narazit také na méně známé druhy, které přenáší další nebezpečná onemocnění.

Klíště obecné (Ixodes ricinus)

Jedná se o nejrozšířenější druh nejen na našem území, ale také ve zbytku Evropy. Tito roztoči obývají především listnaté a smíšené lesy, můžete se s nimi ale setkat prakticky všude, kde je dostatečně vlhko. V posledních letech se navíc jejich počet značně zvýšil a díky klimatickým změnám se objevují ve stále vyšších nadmořských výškách.

Hostitelem tohoto roztoče se kromě zvířat může stát také člověk. Přisát se na vás navíc mohou nejen dospělá klíšťata, ale také jejich larvy a nymfy. S tímto druhem si lidé spojují především onemocnění, jako je lymská borelióza nebo klíšťová encefalitida, může ovšem způsobit také další nebezpečné choroby.

Klíšť lužní (Haemaphysalis concinna)

Ačkoliv se lidé v České republice setkávají téměř výlučně s klíštětem obecným, ve vzácných případech mohou narazit také na klíště lužního. Zatímco tento druh žije v různých částech Evropy, ale také ve východní Asii, u nás se jeho výskyt váže především na oblast jižní Moravy. Krev tito roztoči obvykle sají na malých či větších savcích, v ojedinělých případech se ale přisají i na člověka. Nejčastěji přenášejí bakterie způsobující nemoc jménem tularémie či sibiřský tyfus.

Piják lužní (Dermacentor reticulatus)

Pro tento druh je typické, že dává přednost teplejším a vlhčím oblastem, jako jsou například lužní lesy a mokřady, není ale výjimkou, že zavítá také do městských parků. V našich zeměpisných šířkách se s ním můžeme setkat především na jižní Moravě nebo na nedalekém Slovensku. Tato klíšťata jsou navíc přenašečem různých patogenů, které jsou zodpovědní za onemocnění, jako je tularémie nebo babezióza.

Nakazil se někdo ve vašem okolí od infikovaného klíštěte?

Jak je to s létajícím klíštětem?

Lidé mají často strach také z létajících klíšťat, která se běžně vyskytují v našich lesích. Ve skutečnosti ale tento parazit nemá s klíštětem nic společného. Pod názvem létající klíště se totiž skrývá druh dvoukřídlého hmyzu jménem kloš jelení, kterému se lidově říká také lojnice. Jedná se o bodavou mouchu, která se za svůj život proletí pouze jednou a pak křídla ztrácí.

Kloš jelení se živí především krví ptáků a savců, jako jsou jeleni nebo srnci. Na člověka se přisaje spíše omylem, protože se nejedná o jeho klasického hostitele. V současné době nejsou známé žádné nebezpečné choroby, které by okřídlené klíště na rozdíl od normálního klíštěte mohlo na člověka přenést. Jeho bodnutí ovšem nepříjemně svědí a způsobuje vyrážku, která často vymizí až za několik týdnů.

Co se stane, když se klíště přisaje na kůži?

Klíště se může přisát na jakoukoliv část těla, nejčastěji ho však najdete v různých kožních záhybech, podpaží nebo na vlasaté části hlavy. Parazita snáze odstraníte během první hodiny po přichycení, kdy se rány drží pouze svými kusadly. Následně si však přisáté klíště začne vytvářet speciální cementový obal a ke kůži více přilne.

Jak kousnutí vypadá?

  • Na místě přisátí se vytvoří červená skvrna
  • Rána může mít narůžovělou či tmavě červenou barvu
  • Místo vpichu může být také mírně vyvýšené
  • Většinou se jedná pouze o zánětlivou reakci
  • Skvrna by měla během několika dní sama vymizet

Ránu po kousnutí klíštětem je dobré sledovat ještě měsíc po jeho odstranění. Pokud nebledne, začne se zvětšovat nebo se projeví zarudnutí ve tvaru červeného kruhu se světlým místem uprostřed, může to znamenat velký problém. Takové změny totiž často signalizují lymskou boreliózu či jiné nebezpečné onemocnění, proto je dobré okamžitě vyhledat lékaře.

Která onemocnění klíšťata přenášejí?

Klíšťata pro nás představují velkou hrozbu, patří totiž mezi nejznámější přenašeče nebezpečných infekčních onemocnění na našem území. Prostřednictvím těchto parazitů se navíc může člověk nakazit také chorobami dobytka a divokých zvířat.

Nejčastější nemoci přenášené klíšťaty:

  • Klíšťová encefalitida
  • Lymská borelióza
  • Ehrlichióza
  • Tularémie
  • Babesióza
  • Bartonelóza

Lymská borelióza

Původcem boreliózy jsou některé druhy bakterií rodu Borrelia, které se prostřednictvím klíštěte dostanou do lidského krevního oběhu. Příznaky tohoto onemocnění se mohou dostavit i více než měsíc po napadení organismu. Poznáte ho především podle červené skvrny se světlým středem, která se objeví na místě přisátí klíštěte. Další příznaky zahrnují malátnost, bolest kloubů a svalů, horečky, zimnice, ztuhlost či ochrnutí obličejových svalů.

Neléčená borelióza může způsobit závažné poškození nervového systému, srdce a kloubů. Proto je dobré při jakémkoliv podezření vyhledat lékařskou pomoc. Léčba boreliózy spočívá v podávání antibiotik nebo případně kortikosteroidů. Pokud se podaří nemoc podchytit v raném stádiu, pacient na léčbu většinou reaguje velmi dobře.

Klíšťová encefalitida

Jednou z nejznámějších nemocí, kterou infikovaná klíšťata přenáší, je klíšťová encefalitida. Toto virové onemocnění způsobují tzv. flaviviry, které postihují mozek a mozkové blány. V první fázi může pacient pociťovat větší únavu a objeví se u něj vysoká teplota či bolesti hlavy, svalů a kloubů. U některých pacientů po skončení první fáze nemoc sama vymizí, u jiných přejde do druhého stádia, pro které jsou charakteristické tyto příznaky:

  • Nesnesitelná bolest hlavy
  • Světloplachost
  • Horečky, nevolnost a zvracení
  • Svalový třes a nervové obrny
  • Poruchy spánku a paměti, dezorientace

V případě jakéhokoliv podezření, že jste se nakazili tímto virem, je nutné neprodleně vyhledat lékaře. Pokud pacientovi diagnostikuje klíšťovou encefalitidu, následuje hospitalizace a snaha o potlačení jednotlivých příznaků. Účinný lék proti viru samotnému ovšem prozatím neexistuje. V případě nedodržení doporučení lékařů může mít nemoc navíc fatální následky, které zahrnují obrny horních končetin, poruchy koncentrace, deprese a někdy dokonce smrt.

Ehrlichióza

Toto horečnaté onemocnění, které se někdy nazývá také lidská granulomatózní anaplazmóza, způsobují bakterie přenášené klíšťaty. Ty napadají bílé krvinky a snižují jejich obrannou funkci. Příznaky nemoci zahrnují bolesti hlavy a svalů, výskyt vyrážky nebo různá ochrnutí. K léčbě ehrlichiózy se používají antibiotika, neléčené onemocnění může pacienta ohrozit na životě.

Tularémie

Jelikož se jedná o bakteriální onemocnění zajíců a hlodavců, označuje se tularémie také jako zaječí nemoc. Prostřednictvím klíšťat se však může rozšířit také na člověka. V takovém případě se dostaví příznaky jako horečnaté stavy, zánět lymfatických uzlin a cév nebo dokonce nekrózy. Terapie spočívá v podávání antibiotik, neléčená tularémie však může způsobit i smrt pacienta.

Babesióza

Toto onemocnění většinou postihuje starší pacienty a často doprovází lymskou boreliózu. Někdy může probíhat zcela bez příznaků, jindy se však projeví nechutenství, bolesti kloubů a svalů, únava, deprese či dušnost. Typická je také horečka, zvětšení jater nebo žloutenka. Naštěstí je tato choroba dobře léčitelná pomocí antibiotik.

Bartonelóza

Další méně známou bakteriální nemocí je bartonelóza, kterou na člověka klíšťata přenášejí většinou z koček a psů. U oslabených pacientů se projevuje prostřednictvím postižení kůže a vnitřních orgánů, horečky či zduření uzlin. Někdy mohou být bakterie rodu Bartonella rovněž původcem očních infekcí, zánětů jater a ledvin nebo také onemocnění srdce. Proto je nutné nasadit léčbu antibiotiky.

Ochrana proti klíšťatům

Nejspolehlivější ochranou proti klíšťatům a případným nebezpečným chorobám je samozřejmě vhodná prevence. V první řadě se jedná o speciální očkování proti klíšťové encefalitidě, které mohou podstoupit již děti od 1 roku věku. Toto očkování sice není hrazeno pojišťovnou, je ale velice účinné, a proto byste tuto možnost měli rozhodně zvážit. Účinná vakcína proti borelióze však prozatím neexistuje.

Co odpuzuje klíšťata?

Lidé si občas myslí, že pokud si na sebe vezmou vhodné oblečení, klíště se jim na kůži vůbec nedostane. To ale rozhodně není pravda, protože stoprocentně se na oblečení spolehnout nedá.  I tak se ovšem vyplatí brát si na cestu do lesa nebo na procházku vyšší uzavřenou obuv nebo kalhoty a trička s dlouhými rukávy. Oblečení by navíc mělo mít světlé barvy, aby na něm bylo klíště dobře vidět.

Pokud se vydáte do přírody, měli byste se raději vyhýbat místům s vysokou trávou. Dobré je také chránit se pomocí repelentních přípravků, jako je například sprej na klíšťata. Ty můžete aplikovat na oděv i na kůži, nezapomeňte ale, že jejich účinnost během několika hodin vyprchá. Po příchodu domů se důkladně prohlédněte. Pokud objevíte klíště, parazita opatrně vytáhněte (nikdy ho však nemačkejte ani s ním nekruťte) a postižené místo vydezinfikujte.


Klíšťata patří mezi velké prázdninové hrozby. Jaké nemoci mohou přenášet?

Napsat komentář

Your email address will not be published.

top