Antidepresiva mění nerovnováhu látek v mozku. Jejich vysazení může být problematické

Jak fungují antidepresiva?

Antidepresiva různými způsoby mění rovnováhu v neurotransmiterech, tedy chemických sloučeninách, které pomáhají přenášet nervové vzruchy mezi neurony (nervovými buňkami) v centrálním nervovém systému.

Neurony na sebe nejsou přímo napojeny, ale odděluje je mezibuněčný prostor, který se nazývá synaptická štěrbina. Do ní se vylévají neurotransmitery, mezi něž patří především serotonin, dopamin a noradrenalin. Odtud jsou dále uvolněny k cílové buňce, v níž vyvolají specifickou odezvu. Pokud se ovšem molekuly neurotransmiterů nestačí navázat, jsou v mezibuněčném prostoru vstřebány.

Existuje mnoho druhů nervových přenašečů, jejichž nerovnováha u člověka způsobuje nejrůznější psychické problémy, a to včetně deprese, maniodepresivní psychózy a úzkostlivých poruch. Například u deprese hrají nejdůležitější roli serotonin a noradrenalin, kterých je nedostatek. Úkolem antidepresiv k léčbě deprese (ze skupiny SSRI) je tedy jejich množství zvýšit. [1, 2, 3, 4]

Druhy antidepresiv na předpis

Existuje několik typů antidepresiv, které se liší zejména tím, jakým způsobem mění nerovnováhu jednotlivých sloučenin. Nejčastěji předepisovaná antidepresiva se nazývají inhibitory zpětného vychytávání. 

Inhibitory zpětného vychytávání

U některých onemocnění jsou neurotransmitery přirozeně reabsorbovány zpět do nervových buněk v mozku poté, kdy dojde k jejich uvolnění, aby posílaly zprávy mezi nervovými buňkami. Inhibitor zpětného vychytávání však reabsorpci zabrání. Místo toho, aby se znovu vstřebal, neurotransmiter zůstává alespoň dočasně v synaptické štěrbině mezi nervy. 

Nejčastější druhy antidepresiv

Antidepresiva dále mohou blokovat odbourávání neurotransmiterů či zvyšovat uvolňování neurotransmiterů. Různé druhy inhibitorů zpětného vychytávání se zaměřují na různé neurotransmitery. Některá nejvíce používaná antidepresiva tedy dělíme do těchto skupin:

• SSRI antidepresiva: jsou cílená především na serotonin tím, že blokují jeho zpětné vychytávání, a zvyšují tak jeho efekt. Patří sem většina užívaných antidepresiv.
• Tricyklická antidepresiva (TCA): ovlivňují zpětné vstřebávání serotoninu a noradrenalinu, čímž zvyšují jejich účinek.
• SARI antidepresiva: zvyšují účinky serotoninu.
• SNRI antidepresiva: blokují zpětné přepravování serotoninu a noradrenalinu do nervových buněk.
• NaSSA antidepresiva: snižují zpětné vstřebávání serotoninu a noradrenalinu.
• NDRI antidepresiva: blokují zpětné přepravování noradrenalinu a dopaminu do nervových buněk.
• Inhibitory monoaminooxidázy: jejich funkcí je blokovat enzym, který způsobuje rozklad neurotransmiterů. [5, 6, 7, 8]

Lehká antidepresiva na úzkost

Pokud se potýkáte s méně závažnými psychickými problémy, lékař vám může předepsat takzvaná anxiolytika (například diazepam, oxazepam a podobně), což jsou psychofarmaka rozvolňující úzkost, psychickou tenzi a napětí. Působí totiž tlumivě na centrální nervovou soustavu. Vhodnou volbou jsou například při panické atace.

U déletrvajících úzkostí ale nejsou vhodné, neboť jsou při dlouhodobém užívání návykové. Rovněž se nevyužívají k léčbě psychóz. Alternativou v léčbě úzkostí může být menší dávka nejslabších antidepresiv, která nejsou návyková a může je předepsat i praktický lékař.

Antidepresiva k léčbě úzkostných poruch

K léčbě úzkostných poruch se nejčastěji využívají klasická tricyklická antidepresiva či moderní antidepresiva jako SSRI nebo SNRI antidepresiva. Léčba závažnějších psychických potíží ovšem náleží do rukou psychiatra, který vám předepíše silnější antidepresiva ve vyšších dávkách. Ta praktický lékař předepisovat nemůže. Nezbytnou součástí léčby psychických onemocnění je pak i terapie ve spolupráci s psychiatrem. [9, 10, 11]

Antidepresiva na spaní

Poruchy spánku jsou v naší populaci čím dál častější a představují nesourodou skupinu onemocnění, která se rozdělují do sedmi samostatných kategorií. Nespavost pak může být primárním onemocněním, ale i příznakem jiného onemocnění. Tradiční hypnotika jsou často nahrazována antidepresivy v malé dávce, podobně jako anxiolytika v léčbě úzkosti.

Nejúčinnější antidepresiva na spaní

K léčbě chronické nespavosti se využívají silnější antidepresiva. Za nejúčinnější antidepresiva na spaní jsou považována tricyklická antidepresiva, trazodon a mirtazapin. Součástí léčby by dále měla být také psychoterapie, jejímž smyslem je ovlivnit chování, které k nespavosti vede. [12, 13]

Nejlepší antidepresiva k léčbě deprese a dalších poruch

Nejčastěji podávanými a nejvíce vyzkoušenými antidepresivy v léčbě depresí, úzkostných poruch a mnoha dalších psychických onemocnění jsou již zmiňované selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu, tedy SSRI. Tyto léky jsou zpravidla první volbou lékařů při léčbě mnoha stavů, mezi něž patří:

• deprese,
• panické poruchy,
• sociální fobie,
• generalizované úzkostné poruchy,
• obsedantně kompulzivní poruchy. [14]

Přírodní antidepresiva bez předpisu

V České republice jsou antidepresiva vždy vázána na lékařský předpis, volně prodejná antidepresiva zde tedy dostupná nejsou. Volně dostupné mohou být pouze přírodní doplňky, které jsou svými účinky antidepresivům podobné.

Nejvíce se jim podobají výtažky z třezalky, které lze využít k léčbě lehkých a středně těžkých forem deprese a nespavosti. O užívání třezalky je ovšem vhodné se poradit s lékařem nebo lékárníkem, neboť může snižovat účinky některých léků. [15, 16]

Vysazení antidepresiv

Když najednou přestanete užívat léky proti depresi, mohou se objevit různé obtíže. Kromě toho, že se mohou vrátit projevy vaší základní nemoci, se může také projevit syndrom z vysazení, který je známý také jako FINISH syndrom. Ten může zahrnovat podobné příznaky jako při chřipce, jako jsou horečka, zimnice či bolesti svalů. Kromě toho můžete:

• být velmi nervózní,
• mít problémy s usínáním,
• mít závratě,
• cítit se podráždění.

Tyto příznaky obvykle začnou týden po ukončení užívání léků a mohou trvat zhruba tři týdny. U jiných druhů léků na depresi může být typickým jevem náhlé zhoršení příznaků. Tento jev se nazývá „cholinergní rebound" a obvykle nastane, pokud léky přestanete užívat náhle. Objevit se mohou tyto obtíže:

• nevolnost,
• průjem,
• silná únava,
• závratě,
• třes,
• problémy s usínáním,
• úzkost. [17, 18]

Vedlejší účinky antidepresiv

Různá antidepresiva mohou mít řadu vedlejších účinků. Vždy si proto zkontrolujte příbalový leták, který je součástí balení léků, abyste zjistili, jaké jsou možné vedlejší účinky.

Nejčastější nežádoucí účinky antidepresiv jsou obvykle mírné a měly by se zlepšit během několika dnů nebo týdnů léčby, jakmile si tělo na lék zvykne. Pokud vedlejší účinky léčiv neodezní, poraďte se se svým ošetřujícím lékařem. Mezi možné vedlejší účinky patří například:

• sucho v ústech,
• zácpa,
• nadměrné pocení,
• bolest hlavy,
• zvýšení tělesné hmotnosti,
• nechutenství,
• průjem,
• sexuální dysfunkce
• a jiné. [19, 20]

Antidepresiva v těhotenství

Během těhotenství dochází nejen k somatickým, ale také k hormonálním změnám, což může způsobit úzkostné nebo depresivní problémy u těhotných žen, zejména u těch, které už měly tyto potíže dříve.

Většina antidepresiv se ovšem v těhotenství považuje za středně riziková a některá antidepresiva ze skupiny SSRI dokonce za vysoce nebezpečná. Pokud užíváte antidepresiva a plánujete těhotenství, poraďte se o vhodném plánu léčby se svým lékařem.

Nejvíce rizikové pro plod je užívání antidepresiv v prvním trimestru těhotenství. Pokud se během posledního trimestru těhotenství užívají některá antidepresiva SSRI, mohou se u novorozenců objevit různé problémy, kam patří například:

• třes,
• podrážděnost,
• slabost,
• silné svalové napětí,
• problémy s dýcháním,
• problémy s plícemi,
• předčasné narození. [21, 22]

Předávkování antidepresivy

Ve vyspělých zemích způsobují jednu pětinu případů předávkování právě antidepresiva. Vždy proto užívejte léky podle předpisu a uchovávejte je bezpečně mimo dosah dětí a domácích zvířat.

Studie, které zkoumají nebezpečí různých léků, naznačují, že klasická tricyklická antidepresiva (TCA) jsou méně bezpečná než moderní selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) a mají vyšší riziko úmrtí.

Mezi nejčastěji užívaná antidepresiva patří právě ta z kategorie SSRI. Když dojde k nadměrnému užívání těchto léků, bývají příznaky většinou mírné a projevují se jako zpomalení činnosti mozku. Nicméně v některých případech mohou nastat záchvaty, problémy se srdcem i stav bezvědomí. Příznaky předávkování tricyklickými antidepresivy zahrnují:

• problémy se srdečním rytmem,
• nízký krevní tlak,
• ospalost,
• ztuhlé svaly,
• duševní zmatek.
• kóma. [23, 24]

Zdroje: webmd.com, blt.cz, deprese.psychoweb.cz, zdravi.euro.cz, cmhcd.cz, psychiatriepropraxi.cz, cpzp.cz, klinickafarmakologie.cz, edukafarm.cz, terezahodycova.cz, deprese.com, nhs.uk, nzip.cz, stefajir.cz, medicalnewstoday.com, my.clevelandclinic.org