Bludy a halucinace jsou většinou projevy duševního onemocnění. Řešením jsou antipsychotika

Co jsou halucinace a bludy?

Jedná se o termíny, jež se lidem často pletou. Není divu, oba se leckdy objevují zároveň a jsou projevy psychózy, tedy stavu, v němž člověk od sebe nedokáže rozpoznat skutečnost a fikci. Oba se také pojí se zkreslením reality. Rozeznat je od sebe je důležité hlavně kvůli diagnostice a následné léčbě duševní poruchy. 

Rozdíl spočívá v tom, že halucinace je smyslovým vjemem, zatímco u bludu jde jen o falešné přesvědčení, které se nezakládá na skutečnosti. K pochopení podstaty využijeme názorných příkladů. Halucinací se nazývá, když někdo slyší hlasy, aniž by se v okolí někdo nacházel, nebo osobu, která se tam reálně nevyskytuje. Blud může být mínění, že je jedinec známou osobností nebo ho ovládají mimozemšťané, ačkoli tomu není pravda. Jejich nebezpečí tkví v tom, že je dotyčný pokládá za reálné a může se na základě nich chovat nezvykle a nepředvídatelně. 

Halucinace mohou být mírné, ale i děsivé. Postižený nemusí vidět jen lidi, ale i zvířata, jako jsou pavouci či hadi. Dochází k nim, když je člověk v bdělém stavu. 

Typy bludů a halucinací

Halucinace jsou tedy smyslovými vjemy (pocity, zvuky, hlasy atd.), jež člověk považuje za skutečné, ačkoli tomu není pravda. Existuje několik typů halucinací, a to:

• zrakové halucinace (osob, obrazců, světel či nějakých předmětů), 
• čichové halucinace (cítíte např. kouř či jiné pachy), 
• gustatorní neboli chuťové halucinace (např. pocítění chutí, které by pokrm obsahovat neměl, či těch, co osoba nejedla),
• sluchové halucinace (hlasů, kroků, hudby),
• somatické čili hmatové halucinace (lechtání, štípání či pocit, že po dotyčném leze hmyz),
• hypnagogické halucinace (jde zejména o halucinace u dětí, vázané na usínání, případně halucinace po probuzení),
• simplexní halucinace (týkají se čití),
• multimodální halucinace (prožívání více typů halucinací současně). 

Nejběžněji se lze setkat se sluchovými halucinacemi, ty se mohou projevovat jako přátelské, neutrální, ale i hrubé a vyloženě nepřátelské hlasy. Co se týče zrakových halucinací, spíše se zjevují při snížené viditelnosti.

Bludy naproti tomu reprezentují neotřesitelná přesvědčení, která jsou však klamná. Značí poruchu myšlení, nesouvisí však nijak s inteligencí jedince a nemají žádnou spojitost s kulturními či náboženskými jevy. Jedinec blud neopouští ani tehdy, je-li mu předložen přímý důkaz o nepravosti přesvědčení. 

Mezi nejčastěji se objevující bludy řadíme:

• perzekuční bludy (týkající se pronásledování), 
• erotomanické bludy (týkající se domnělé lásky např. celebrity k dotyčnému, může vést ke stalkingu),
• grandiózní bludy (přesvědčení o nadřazenosti, představa sebe jako bohatého, mocného, slavného či talentovaného),
• žárlivé bludy (týkající se nevěry),
• náboženské bludy,
• nihilistické bludy,
• somatické bludy (přesvědčení o nějakém zdravotním problému či postižení),
• smíšené bludy (dva nebo více typů bludů). 

Nejfrekventovanějším bludem je perzekuční. Dotyčný ostatní podezřívá ze špehování, může rovněž nabýt dojmu, že se proti němu spřádají plány či mu někdo hodlá ublížit. [1, 2, 3, 4, 5, 6]

Jaké mají bludy a halucinace příčiny?

Halucinace a bludy vyvolávají často stejné příčiny. Může je zapříčinit duševní či neurologické onemocnění, které má dopad na mozek. Známou věcí je, že se pojí se schizofrenií, která je příčinou zrakových halucinací až u 70 % osob trpících tímto onemocněním, přičemž 60–90 % postižených slyší fiktivní hlasy. Schizofrenie se projevuje dojmem, že dotyčný ztratil kontakt s realitou. K diagnóze dochází zpravidla po nějaké psychotické epizodě. 

Také se může jednat o příznak Parkinsonovy poruchy (zrakové halucinace), Huntingtonovy choroby, Alzheimerovy choroby a jiných druhů demence (zvláště v pokročilém stadiu onemocnění), HIV, mrtvice, nádoru mozku (halucinace se odvíjí od zasaženého místa, např. zraková, čichová a chuťová) či cysty, epilepsie (druh halucinace závisí na oblasti, kterou záchvat zasáhne). Mimoto je mohou přivodit i jiné duševní poruchy, a to bipolární porucha, těžká deprese, ale i závažná onemocnění, jako je selhání ledvin či jater.

Halucinace se pak objevují také při migréně s aurou (aura je typem zrakové halucinace) a u syndromu Charlese Bonneta (zrakové halucinace, týká se osob s šedým zákalem, glaukomem či makulární degenerací). Může se však jednat i o příznaky poporodní psychózy nebo posttraumatické stresové poruchy.

Jako další možná příčina bludů a halucinací se uvádí alkohol, drogy (halucinace z marihuany atd.) či některé léky, většinou jde o steroidy a stimulanty. Mohou je způsobit i některé rekreační drogy s tím, že k halucinacím může docházet pod jejich vlivem, ale i při odvykání si na ně. Pojí se ale i s vysokou horečkou, deliriem či infekcí.

Co se týče halucinací a léků, souvisí spíše s jejich nadměrným užíváním a měly by vymizet po snížení dávky či vysazení léku. O tom je však nutné se vždy poradit s lékařem. Zároveň se halucinace spíše objevují ve spojitosti s užíváním léků u starších lidí. Ve zcela vzácných případech halucinace přivodil morfin, který byl pacientovi podán po operaci. 

Dále může jít o halucinace z nedostatku spánku. V takovém případě se označují jako pseudohalucinace. Ty se od těch pravých liší tím, že dotyčnému dochází, že nejde o skutečnost (vyskytují se i po užití psychedelik a jiných halucinogenů). Specifičtějším názvem jsou pak hypnopompické halucinace, kde jde o intenzivní děsivé snové představy, tzv. živé sny. Typicky se dostavují těsně před usnutím či krátce po probuzení. K odstranění halucinace v noci stačí chodit spát v pravidelnou dobu či spát více hodin. 

Jestliže současně pociťujete zvýšenou únavu, může se jednat o narkolepsii. K halucinacím ale dochází i během spánkové paralýzy. Zároveň je možné, že halucinace způsobí dehydratace, úraz či silná bolest. Bludy se pak také projevují jako trvalá porucha s bludy. [7, 8, 9, 10, 11, 12, 13]

Příznaky halucinací a bludů

Společným a nejhlavnějším znakem halucinací a bludů je neochvějné přesvědčení, že jevy očividně falešné, se skutečně dějí. Dotyčný na tomto názoru trvá, ačkoli se mu předloží důkazy, které to jasně vyvrací. Zároveň se halucinace a bludy vyznačují podrážděností a agresivitou, postižený může ale také trpět depresí.

Co se týče bludů, záleží na tom, o jaký typ se jedná. Existují totiž takové, které si je možné představit, že by se skutečně mohly stát (nevěra). Na druhé straně ale stojí zcela absurdní přesvědčení, že je třeba dotyčný synem božím. Dále tedy lze na osobě trpící paranoidními bludy pozorovat, že je zmatená (zvláště bludy u seniorů), rovněž se s bludy pojí ale i agitovanost.

Také je důležité říci, že trpí-li jedinec halucinacemi, je schopen si to leckdy i sám uvědomit. Většinou to záleží na příčině vzniku halucinací. Například lidé, u nichž se dostavují halucinace v čase spánku či pozůstalí slyšící či vidící zesnulou milovanou osobu, vědí, že jde jen o přelud. 

Jedinec může poznat, že jde o iluzi, na základě kontextových podnětů, a to třeba z reakcí okolí. Osoby, jimž tato skutečnost uniká a jež halucinace pokládají za reálné, zpravidla trpí chronickým onemocněním, jako je již zmíněná schizofrenie či demence. Kromě toho se objevují příznaky, jako je paranoidní chování, víra ve spiknutí, záchvaty či bolesti hlavy. [14, 15, 16, 17]

Diagnostika

Bludy a halucinace bývají projevy jiných zdravotních potíží, a proto je nutné je co nejrychleji diagnostikovat. V tomto směru by dotyčnému měl pomoci jak lékař, tak i odborník na duševní zdraví. Lékaře je potřeba obeznámit s tím, jaké poruchy se objevily v rodině, a jaké jedinec užívá léky a jiné toxické látky, které by potenciálně za těmito stavy mohly stát. V tomto ohledu je třeba být důkladný, jelikož se například prokázalo, že zrakové halucinace způsobuje ve vyšších dávkách i puškvorec obecný.

Lékař nejprve pátrá po fyzických projevech, a to po dehydrataci, bolesti, infekci ledvin či močového měchýře nebo poruše metabolismu. V některých případech lékař provádí vyšetření zraku a sluchu. 

Určení příčiny probíhá na základě různých typů vyšetření. Přistupuje se ke krevním testům, dle nichž je možné vyzkoumat, zda problémy vyvolala infekce, hormonální i nutriční nerovnováha nebo jiné zdravotní potíže. Používá se i test na přítomnost drog, který potvrdí, či vyvrátí výskyt těchto látek v těle. 

Je možné rovněž využít zobrazovací vyšetření, které prověří pacientův zdravotní stav a odhalí případné abnormality. Také dochází k psychiatrickému vyšetření, pomocí nějž se jedinec seznamuje se svými příznaky a snaží se porozumět svým myšlenkám a svému chování. 

Jak přistupovat k osobě trpící bludy a halucinacemi?

Zaprvé by se s dotyčným nemělo dohadovat o tom, co vidí nebo slyší, maximálně se mu snažit laskavě vysvětlit, co se děje. Spíše se pokuste ho uklidnit, pokud například pociťuje strach. Zároveň by bylo žádoucí zjistit, jaký na něj mají bludy a halucinace vliv. Pakliže nejde o nic dramatického, lze je ignorovat a dělat jakoby nic. 

Uvádí se také, že je dobré odvést pozornost dané osoby něčím jiným, tedy kupříkladu hudbou, cvičením, dialogem či změnou prostředí (jít na procházku). Dále by se mělo přesvědčit, že je osoba v bezpečí a nenachází se v okolí nic, čím by mohla sobě nebo někomu jinému ublížit. [18, 19, 20, 21, 22]

Léčba

Léčba se vždy odvíjí od příčiny. Většinou se při léčení uplatňuje medikace, ale i terapie. Pokud způsobuje halucinace lék, stačí snížit jeho dávku nebo ho zcela přestat užívat. Když se usoudí, že je daná osoba nebezpečná sobě či někomu jinému, dochází k hospitalizaci, dokud se jedinec nestabilizuje. 

Účinně se bludy v hlavě pak daří léčit kognitivně-behaviorální terapií. Během ní se buduje vztah s odborníkem na duševní zdraví a dochází při ní k úsilí identifikovat, jaké bludy mají na dotyčného vliv. Pacient se učí různé strategie, jak se s nimi efektivně vypořádat. Jestliže je za projevy bludů psychóza, terapie se kombinuje s antipsychotiky. Antipsychotika se používají i v případě léčby halucinací. Jejich funkcí je, že zabraňují účinku neurotransmiteru dopaminu v mozku, a navíc pomáhají člověku opět rozlišovat mezi realitou a fikcí. 

Kromě nich se při bludech nasazují i antidepresiva a stabilizátory nálady. Zároveň se u osob s Alzheimerovou či Parkinsonovou chorobou používají inhibitory acetylcholinesterázy za účelem snížení výskytu psychóz. Jde o léky blokující běžné odbourávání acetylcholinu, tedy neurotransmiteru fungujícího jak v periferním nervovém systému, tak v centrálním.

Za prospěšné se zdá účastnit se podpůrných skupin, kde lidé sdílí své zkušenosti s těmito stavy. Sluchové halucinace lze pak omezit opakovanou transkraniální magnetickou stimulací (rTMS), což je léčebná metoda, při níž se používá pulzní magnetické pole prostřednictvím cívky umístěné nad určitými oblastmi mozku. To má následně vliv na aktivitu mozku v těchto oblastech. [23, 24, 25, 26, 27]

Zdroje: verywellmind.com, healthline.com, dementia.org.au, batonrougebehavioral.com, webmd.com, parkinson.org, my.clevelandclinic.org, verywellhealth.com, nia.nih.gov, alz.org, wikiskripta.eu, medicinapropraxi.cz, aimjournal.cz, theses.cz