Vedení ministerstva zdravotnictví na veřejnosti demonstrovalo výčtem paragrafů z nejrůznějších zdravotnických zákonů fakt, že v Německu již v současnosti platí mnoho opatření pro snižování rizika korupce i pro její postih, avšak tamní ministerstvo zdravotnictví se rozhodně nebude bránit analýze, jež by měla prokázat případnou potřebu rozšíření těchto opatření.
V této souvislosti si „ohřály svou polévku“ zdravotní pojišťovny, jež požadují nové, speciální ustanovení pro postih lékařů, kteří se někdy údajně nechají „svést na nesprávnou cestu“. Zmiňován je zejména případ, kdy někteří ambulantní lékaři odesílají pacienty do nemocnic nikoli prý podle faktické potřeby, ale spíše na základě motivace od ústavních zařízení. Jedna z německých soudních instancí se přitom nechala slyšet, že ve stávajícím právním rámci nelze dostatečně postihnout, pokud lékař odešle pacienta do určité nemocnice na základě finanční pobídky.
Komora požaduje více pravomocí
Lékařská komora na tyto diskuse opakovaně reagovala tím, že se možnostem většího postihu lékařů, kteří si to zaslouží, případně nebrání, ale boj s korupcí ve zdravotnictví podle ní nelze zužovat jen na tuto rovinu. Pokud by se měly měnit právní předpisy, pak musejí obsahovat vyváženě nástroje i proti nesprávnému chování jiných subjektů, například právě pojišťoven. Letos v lednu pak komora zareagovala na záměr pravicových i levicových politiků rozšířit škálu trestních postihů, v jejichž rámci se uvažuje o zavedení nové skutkové podstaty právě ve vztahu ke smluvním ambulantním lékařům, kteří by posílali nemocnicím pacienty na základě úplaty.
Prezident spolkové lékařské komory Frank Ulrich Montgomery poukazuje na to, že není zapotřebí měnit trestní právo, ale lze rozšířit pravomoci profesní organizace tak, aby komora získala větší možnost provádět vlastní šetření a trestat lékaře tvrdším způsobem.
Nyní může komora ukládat pokuty jen do výše 10 tisíc eur, což prezident Montgomery považuje za nízkou částku a deklaruje, že je nakloněn citelnějším trestům, včetně odebrání povolení k výkonu profese. Zavádět do trestního zákoníku speciální paragraf pro postih některých lékařů sice v rozhovoru pro Deutsches Ärzteblatt označil za přemrštěné, vybídl však politiky ke změně stavovských předpisů, jejichž tvorba či novela je v Německu v rukou zákonodárců.
Ne každá chyba je trestným činem
Další opatření, které němečtí politici podněcovaní svazem veřejnoprávních zdravotních pojišťoven zvažují, je zavedení nového trestného činu či zpřísnění stávajících paragrafů týkajících se chybného účtování pojišťovnám, a to nejen ze strany lékařů, ale také nemocnic a lékáren. Zatímco spolková lékařská komora volila při výměně názorů relativně smířlivější tón (ano, jsme proti korupci mezi lékaři, ale možná není třeba zavádět novou skutkovou podstatu trestného činu), pobočky komory na úrovni spolkových zemí se této iniciativě pojišťoven a politiků tvrdě brání.
Například zemská lékařská komora v Hesensku uvádí, že existují dvě zcela rozdílné statistiky týkající se nesprávného účtování lékařských výkonů pojišťovnám. Svaz pojišťoven totiž demonstruje výsledek šetření za roky 2010 a 2011, podle něhož se vyskytlo až 53 tisíc případů chybného účtování. Ovšem spolkový úřad, který vede statistiku trestných činů, eviduje napříč celým Německem jen 3 tisíce takových případů.
To je zásadní rozdíl, který by se podle lékařů měl vysvětlit. Hesenská komora dále uvádí, že má 33 tisíc členů a v posledních 5 letech se mezi nimi vyskytly jen 2 případy nesprávného účtování, které by bylo možno zahrnout mezi závažné činy a které jim pojišťovny oznámily. Navíc prý pojišťovny k případům nedodaly potřebné podkladové materiály, takže je nebylo možné dostatečně přezkoumat. Zemské komory i z tohoto důvodu pokládají současné chování pojišťoven za neoprávněnou diskreditaci lékařského stavu.
Zdůrazňují, že ne každý případ nesprávného účtování je záměrným trestným činem. Podobně jako spolková komora se přiklánějí k tomu, aby se nežádoucímu chování lékařů věnovala převážně profesní organizace, pokud skutečně nejde o závažný trestný čin, který je nutné oznámit příslušným trestním orgánům.