Co jsou bradavice?
Co se dozvíte v článku
Bradavice (Verrucae) představují nezhoubné (benigní) nádory, pro které je charakteristický třásnitý nebo zvrásněný vzhled. Vyrůstají vždy z určitého tělesného povrchu, jako je například kůže, a podle toho, kde se nachází, mohou vyvolávat nepříjemné pocity nebo vzácněji způsobovat zdravotní problémy. Nicméně obvykle se jedná o neškodný výrůstek.
Za jejich vznik je zodpovědný lidský papilomavirus (HPV), kterým se může nakazit prakticky kdokoliv. Nejvíce ohroženy jsou však osoby trpící nějakým imunitním onemocněním nebo starší lidé. Přestože valná většina bradavic není zhoubná, mohou se vyskytnout i takové, jež jsou spojeny s vyšším rizikem rozvoje nádorového onemocnění. [1, 2, 3, 4]
Druhy bradavic
Bradavice pak vznikají konkrétně tak, že se uvedený virus dostane do nějaké ranky na povrchu kůže a tam následně způsobí vznik tohoto benigního nádoru. Vzniklé výrůstky přitom mohou mít různý vzhled právě podle toho, který papilomavirus dotyčnou osobu nakazil. Inkubační doba bradavic přitom může trvat jen několik týdnů, ale třeba i pár let.
Na základě toho, kde se bradavice nachází a jak vypadá (to znamená, jakou má velikost, strukturu a tvar), pak lékaři rozlišují několik druhů těchto výrůstků. U osob ve věku od 5 do 20 let se nejčastěji objevují pravé bradavice (Verruca vulgaris), které jsou zároveň nejběžnějším druhem.
Tento typ bradavic vypadá jako kulatý, tvrdý puchýřek, jehož velikost se pohybuje od 1 mm do 1 cm. Povrch pravých bradavic je na dotek hrubý, vrásčitý a často má našedivělou barvu. Mezi další druhy, které se na těle člověka běžně vyskytují, pak patří:
- ploché bradavice (Verruca plana),
- nitkovité bradavice (Verruca filiformis),
- plantární bradavice (Verruca plantaris),
- genitální bradavice (Condylomata acuminata). [5, 6, 7, 8]
Rozdíl mezi bradavicí a papilomem
Bradavice i papilomy jsou prakticky jedno a to samé, tedy výrůstky na kůži, které způsobuje papilomavirus. V některých zdrojích se však můžete dočíst, že se jedná o dvě rozdílné věci, které se liší svým vzhledem. Jak už ale bylo naznačeno, tvar, barva a struktura papilomů i bradavic závisí na tom, který druh HPV je způsobil. Jedná se tedy spíše o synonymum pro název stejného jevu.
Dle některých zdrojů papilomy nejčastěji vznikají na obličeji, krku, genitáliích, v podpaží nebo na zádech. Výraz bradavice se pak používá spíše pro výrůstky, které mají zřetelné okraje, nejsou hladké a typicky se vyskytují na dolních a horních končetinách včetně loktů, kolen a chodidel. Zatímco některé kožní výrůstky vyčnívají a jsou podlouhlé, jiné jsou naopak ploché a méně znatelné. [9, 10, 11]
Bradavice v obličeji a na krku
Kontaktu s lidským papilomavirem je poměrně těžké se vyhnout, jelikož se nachází na mnoha různých předmětech, kterých se člověk běžně dotýká, jako jsou například ručníky, kliky u dveří, podlahy a podobně. Ačkoliv existuje více než 100 druhů papilomaviru, ve skutečnosti vznik bradavic způsobuje pouze několik z nich.
Tento typ viru může přitom na kůži člověka ulpívat klidně i celý rok, než se bradavice objeví. Proto je prakticky nemožné stanovit, jak a kde se pacient nakazil. Virus se kromě infikovaných předmětů může přenést i přímo z člověka na člověka pouhým dotykem. Navíc se také často stává, že pacienti sami infikují jinou část svého těla v případě, že si na bradavici neustále sahají.
Bradavice se mohou objevit prakticky kdekoliv na těle člověka, nicméně vzhledem k tomu, že jsou přenášeny kontaktem, pravděpodobně se virus bude vyskytovat hlavně na rukou. Odtud je pak poměrně snadné nevědomky nákazu přenést také na obličej a krk, jelikož v průběhu dne si bezděky na tato místa saháme.
Pokud jde o to, jaký typ představují bradavice na krku a obličeji nejčastěji, pak se většinou jedná o ploché bradavice nebo filiformní papilomy. Ploché bradavice mívají růžovo-žlutou barvu, měří 1 až 4 mm a nejvíce se objevují u dětí. Jejich povrch je hladký a často se vyskytují ve shlucích klidně i po stovkách.
Filiformní neboli nitkovité papilomy pak představují formu nezhoubného nádoru, respektive výrůstku, který má úzký podlouhlý tvar, pleťovou či narůžovělou barvu a visí na stopce. Vyskytovat se přitom mohou kdekoliv na obličeji i krku, ale není třeba se jich obávat, jelikož jsou zcela neškodné. Nejčastěji však vyrůstají v okolí rtů a očí.
Nitkovité bradavice nebývají nijak bolestivé, avšak mohou vyvolat určité příznaky, pokud se objeví na některých citlivých místech (například v kožním záhybu). Typicky se jedná například o oblast očních víček. V podobných případech může tento druh bradavic způsobit nepříjemné potíže, jako je svědění, krvácení či bolest. [12, 13, 14, 15]
Jak odstranit bradavice na krku a obličeji?
Lékaři dnes nabízejí několik možností více či méně šetrného odstranění bradavice na obličeji. Mezi využívané zákroky patří například chemická léčba, kryoterapie nebo různé chirurgické postupy, jako je vypalování nebo ošetření pomocí laseru. Na žádost pacienta pak lékaři mohou bradavici i vyškrábnout (tzv. kyretáž), nicméně tato metoda se využívá spíše u výrůstků, jež se nacházejí na jiných částech těla.
Jako první se hodí představit kryoterapii, tedy zmrazení bradavice, které je v boji s bradavicemi velmi úspěšné. Tato technika spočívá ve vystavení výrůstku velice studené kapalině, kterou je obvykle tekutý dusík. Ta bradavici zmrazí, čímž dojde k jejímu zničení. Po aplikaci tekutého dusíku se v místě vytvoří puchýř, který se následně odloupne.
Jak jste si nechali odstranit bradavici?
V případě některých bradavic na obličeji a krku může pomoci i chemická terapie. Ta zahrnuje aplikaci chemického roztoku přímo na problematický výrůstek, který postupem času zcela zmizí. Největší efekt má v tomto případě údajně kyselina salicylová, která se někdy kombinuje také s podophylinem či fluorouracilem.
Jako jednu z nejúčinnějších metod likvidace bradavic lékaři uvádějí použití ablačního a cévního laseru. Tento zákrok je přitom prováděn v lokální anestezii, takže pacient by během něj neměl cítit žádnou bolest. Citlivější osoby však mohou vnímat lehké nepohodlí při výkonu ošetření.
Postup je takový, že se nejprve celý bradavičnatý výrůstek odstraní ablačním laserem a poté se postižené místo ještě ošetří laserem cévním. Následná péče už spočívá jen v důsledné aplikaci hydratačních krémů a také je potřeba místo chránit před slunečním zářením prostřednictvím přípravků s vysokým SPF.
Další známou metodou je vypalování, jež se provádí vysokofrekvenčním elektrickým proudem. Takzvaná elektrochirurgie se nejčastěji používá u bradavic vyskytujících se na chodidlech a u filiformních papilomů. Stejně jako laserové ošetření se i vypalování bradavic provádí v lokální anestezii. Nicméně tento zákrok není u obličejových bradavic běžný, jelikož zanechává jizvy. [16, 17, 18, 19, 20, 21]
Zdroje: venerologie.cz, nzip.cz, internimedicina.cz, betterhealth.vic.gov.au, webmd.com, australianwartclinic.com.au, dermnetnz.org, medicalnewstoday.com, my.clevelandclinic.org, healthdirect.gov.au, healthline.com, mayoclinic.org