Kdo z nás by neznal podběl lékařský: jeho žluté kvítky jsou jedny z prvních poslů jara, které žlutí naše stráně a louky. Už odpradávna se ví, že podběl lékařský patří mezi nejúčinnější bylinky na léčbu kašle! Navíc je velice známou bylinou v našich krajích a jeho použití pro léčebné účely má u nás dlouhou tradici. Najdeme ho jak v nížinách, tak v podhůří a na horách: rád osidluje stráně, příkopy, navážky či železniční náspy, velmi často ho najdeme v celých velkých skupinách.
Podběl vykvétá na jaře a jeho květy se sklízejí velice jednoduše – odštípnutím dvěma prsty ze stonku. Sušíme je v dobře větrané místnosti, rozložené na sítech nebo papíře, a uskladňujeme v uzavíratelné nádobě právě pro zimní použití. Méně známý je pak sběr i jeho listů. Ty se ale objevují až po odkvětu rostliny – po usušení by se měly ihned uskladnit ve vhodné nádobě, často se totiž doslova rozpadají na drobné částečky.
Léčivé účinky
Ze sušených květů se připravuje čaj pro léčbu kašle a dalších respiračních potíží, především zánětlivých onemocnění horních cest dýchacích. Pomáhá rozpouštět a uvolňovat usazený sekret a potlačuje zánět, tím usnadňuje odkašlávání a urychluje léčení.
Sušená bylina se užívá ve formě čaje buď samotná, nebo ve směsi například v kombinaci s květem černého bezu, divizny a listem jitrocele. V lékárně můžeme zakoupit také takzvaný průduškový čaj nebo jiné, porcované či sypané bylinné směsi na léčbu kašle, kde je podběl často zastoupen.
Protizánětlivých účinků podbělu lze využít také při bolesti v krku nebo při zánětech dásní. V takovém případě nálev nebo odvar používáme jako kloktadlo.
Listy podbělu mají velice podobné účinky jako květy, své uplatnění však nacházejí spíše při vnějším užití. Dříve se z podrcených listů dělaly obklady na prsa pro podporu léčby plicních a průduškových onemocnění. Také při revmatických bolestech se aplikoval zábal z listů na postižené klouby. Dále se z odvaru z listů připravovaly koupele a zábaly na kůži při ekzémech, zánětech a vyrážkách nebo při zánětech žil. Budiž pro nás tyto recepty inspirací i pro dnešek.
A ještě upozornění: Čaj z listů a květů smějí vnitřně užívat jak dospělí, tak děti, neměl by se však aplikovat dlouhodobě, některé látky v něm obsažené mohou mít škodlivý účinek na játra. V těhotenství se k vnitřnímu užití nedoporučuje vůbec. Jestliže ho ale budeme používat umírněně a pouze v období nemoci, bude nám dobrým a užitečným pomocníkem.
Diviznová směs na kašel
Čaj se pije na kašel, chrapot, zahleněné průdušky a rýmu. Pije se při žízni podle chuti, nejlépe 2–6krát denně, kdykoli mimo jídla nebo nalačno. Různých bylinných směsí na kašel existuje mnoho, protože dýchání je nejobvyklejší cestou prachu, plísní, mikrobů, bacilů a virů do lidského organismu.
Kašlem a dýchacími potížemi trpí lidé každého věku, a proto je vhodné být na tuto eventualitu připraven. Kašel vzniká podrážděním receptorů v průdušce (trachea) mimo jiné hustým hlenem, který se při dýchání vlní a chvěje, což receptory zaznamenávají a nervový systém od určité úrovně podráždění spouští kašlací reflex.
Kašel rozeznáváme dvojí: expektorační s vykašláváním a takzvaný suchý kašel, který nemusí pocházet od dráždění hlenem a bývá ze závažnější příčiny. Obvyklé využití: Podpůrný vliv bylin se využívá při dýchacích potížích, kašli a úporném nutkání ke kašli, zápalu plic a průdušek, rýmě, astmatu či smogu. Pije se tedy hlavně při kašli a k čištění krku a plic, pro které je tento čaj určen.
Zvláště děti by měly pít diviznovou směs; preventivně se pije s šalvějovou směsí, a když už je zle, pak i s tymiánovou směsí. Při respiračních alergiích se pije 3–4× denně alespoň půl roku. Bylinné složení: divizna, sléz, levandule, jitrocel, třapatka, bez, lípa a máta.
Čaje na kašel a průdušky
V období nachlazení bychom neměli zapomínat ani na bylinné čaje, které jsou vhodnou směsí, jež uvolňuje neústupný hlen a zmírňuje podráždění v oblasti horních cest dýchacích. Skládá se z listu jitrocele, listu tymiánu, plodu anýzu, kořene proskurníku a lišejníku islandského. Použití: jeden filtrační sáček zalít vařící vodou, nechat 10 minut v přikryté nádobě louhovat. Čaj je možné podle chuti osladit, nejlépe medem. Čaj je nutné pít po delší dobu vícekrát denně jeden šálek.
Dětský čaj
Při nachlazení dětí upřednostňujeme dětské čajové směsi, které jsou vhodné k ochraně horních cest dýchacích a jsou bez chemických přísad, aromat a bez kofeinu. Obsahují nať mateřídoušky, plod anýzu a květ divizny, které usnadňují odkašlávání. Plod šípku, květ lípy a černého bezu podporují pocení. Sliz obsažený v květech divizny chrání dýchací cesty a mateřídouška je dezinfikuje. Šípky navíc dodávají antioxidanty.
Čínská medicína
Infekční onemocnění je v čínské medicíně připodobňováno napadení organismu vnější škodlivinou, která do něj proniká nosem a ústy. Tato škodlivina se nejčastěji a nejvíce usazuje právě v těchto vstupních branách organismu – v nosní dutině, nosohltanu, oblasti mandlí či sestupuje dolů k hrtanu a průdušnici. Zde se projevuje celkovými příznaky – teplotou, pocitem slabosti, pocením, kašlem, zahleněním sliznic a zánětem.
Ačkoli se směs používá pro jakýkoli věk, původně byla sestavena k léčbě dětských infekcí. Je ve svém účinku velmi mírná a jemně působící. Druhou doménou směsi jsou náhle vzniklé záněty spojivek, projevující se zarudnutím očí, pálením, slzením a ranním zalepením očí.
Pod romantickým názvem „Křehkost jarního kvítku“ se skrývá bylinná směs čajů proti náhle vzniklému kašli při chřipce, akutnímu zánětu nosohltanu, zánětu spojivek s pálením či svěděním očí. Směs se nasazuje co nejdříve po objevení se kašle, rýmy, přičemž ale bolest v krku či horečka nejsou moc výrazné. Může se podávat i po odeznění teplot – až do vymizení kašle.
Při léčbě akutních infekcí a zahlenění dýchacích cest důrazně doporučujeme vynechat sladkosti a omezit mléčné výrobky! Tradičně se směs podávala s řídkou rýžovou kaší, vařenou několik hodin, která zajistila okamžitou výživu, potřebnou pro regeneraci sil po nemoci.
Bylinná směs je složena z osmi bylin, z nichž většina působí na stimulaci imunity a současně pomáhá postižené sliznici dýchacích cest, kde vylepšuje zánětlivé změny. Snižování teploty je velmi mírné. K této skupině patří listy moruše, květ chryzantémy, kořen platykodonu či plod zlatice převislé.
Stonek rákosu obecného napomáhá obnovení sekrece v postižených oblastech sliznice, čímž zajišťuje obnovení přirozené mikroflóry a předchází komplikacím (kvasinky, vyprahlost v ústech, afty). Lékořice upravuje zažívání jako nutný předpoklad správné rekonvalescence po nemoci. Morušové listy, chryzantéma i máta jsou rovněž prospěšné u očních zánětů. Patří k nejčastěji předepisovaným bylinám u těchto potíží.
Recept na čaj/nálev: vrchovatá lžička sušených květů na 0,2 l vroucí vody (květ lze popřípadě smíchat se sušenými listy v poměru 50:50). Příprava a dávkování: Děti od 6 měsíců do 3 let: 1–2 šálky denně, po lžičkách nebo z dětské láhve. Děti od 3 let: 3–4 šálky denně. Dospělí: 4–6 šálků denně. Nepřekračujte však uvedené dávkování!
Bylinné směsi: Eukalyptus list, platykodon – dýchací cesty, kašel, zimomřivost Jitrocel list – dýchací cesty Lékořice kořen – dýchací cesty a odkašlávání Lípa květ řezaný – nachlazení a horečka Máta peprná nať – dýchací cesty Mateřídouška nať – kašel a chřipka Sedmikráska květ – dýchací cesty, kašel Tužebník nať – horečky z nachlazení
Připravila: Eva Maraulasová