Ve většině případů není chudokrevnost nebezpečná a dá se řešit zvýšením příjmu železa a vitamínů, které jsou potřebné pro produkci a správnou funkci červených krvinek. Ve vzácných případech se ale může vyskytnout typ anémie, který má závažné symptomy a vyžaduje neodkladnou lékařskou pomoc.
Co se dozvíte v článku
Co je chudokrevnost?
Pojem chudokrevnost je lidovější název pro onemocnění krve, kterému se odborně říká anémie. Jedná se o zdravotní stav, kdy má pacient sníženou koncentraci hemoglobinu v krvi, nebo málo červených krvinek. Existuje přitom několik typů této nemoci. Některé se projevují pouze mírnými příznaky, jako je například únava nebo slabost. Jiné však mohou být závažné, a ohrožovat pacienta dokonce i na životě.
Nejčastěji bývají tímto zdravotním problémem postiženy děti, menstruující ženy a dívky, těhotné ženy a ženy po porodu. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) postihuje chudokrevnost na celém světě asi 40 % dětí ve věku od 6 do 59 měsíců, 30 % žen ve věku od 15 do 49 let a 37 % těhotných žen.
Chudokrevnost u dětí
Jak bylo výše zmíněno, poměrně často se vyskytuje chudokrevnost u miminek a dětí zhruba do 5 let věku. Množství hemoglobinu a počet červených krvinek se však v průběhu vývoje dítěte přirozeně mění. Nejvíce hemoglobinu mají novorozenci, zatímco nejnižších hodnot dosahuje u ročních kojenců. Zároveň se tyto hodnoty liší také u chlapců a dívek v průběhu dospívání. [1, 2, 3, 4, 5, 6]
Jaké má chudokrevnost příčiny?
Příčiny chudokrevnosti se různí v závislosti na konkrétním typu tohoto onemocnění. Nejčastěji jsou potíže způsobeny nedostatkem železa v těle. Bez něj totiž kostní dřeň nedokáže vytvořit dostatečné množství hemoglobinu pro červené krvinky. Z toho důvodu je zejména těhotným ženám doporučováno užívat doplňky stravy obsahující železo.
Vedle nedostatku železa pak může být na vině i nedostatek kyseliny listové a vitamínu B12, které tělo potřebuje pro produkci zdravých červených krvinek. Proto je třeba konzumovat vyváženou a pestrou stravu, jež obsahuje všechny látky nezbytné pro správné fungování lidského těla.
Kromě výše uvedeného způsobuje chudokrevnost v mnoha případech též ztráta krve. U žen se tak děje například následkem silného menstruačního krvácení, ale příčinou mohou být i některé nemoci (např. vředy). Zároveň za rozvojem potíží někdy stojí rovněž užívání léků proti bolesti, zejména aspirinu.
Tvorbě dostatečného množství červených krvinek mohou navíc bránit i různé choroby vyvolávající v těle zánět. Typickým příkladem je Crohnova choroba, ulcerózní kolitida, onemocnění ledvin či revmatoidní artritida. Tento typ se odborně označuje jako takzvaná anémie chronických chorob.
Speciálním druhem je pak aplastická anémie, která může v krajním případě dokonce způsobit smrt pacienta. Na rozdíl od předchozích zmíněných typů se ale vyskytuje vzácně. Příčinami jejího rozvoje jsou infekce, autoimunitní onemocnění, některé léky nebo kontakt pacienta s toxickými látkami.
U některých pacientů dochází ke specifickému jevu, kdy červené krvinky umírají rychleji, než je kostní dřeň schopna produkovat nové. Tento zdravotní stav se nazývá hemolytická anémie a bývá následkem nějakého krevního onemocnění. Tento typ chudokrevnosti přitom bývá poměrně často dědičný. [7, 8, 9, 10, 11, 12]
Příznaky chudokrevnosti
Pokud se ptáte, jaké má chudokrevnost příznaky, záleží především na tom, o jak závažný stav se jedná. V některých případech jsou symptomy mírné, nebo se dokonce onemocnění nemusí ani nijak projevit. Pakliže jde ale o závažnější typ anémie, mohou příznaky významně ovlivňovat pacientův život.
Je-li chudokrevnost způsobena nějakým jiným onemocněním, může se stát, že daná choroba symptomy anémie skryje. V takové situaci se na tyto potíže často přijde v rámci vyšetření prováděného kvůli jinému zdravotnímu problému. Obecně ale mezi nejčastější příznaky chudokrevnosti patří následující:
- únava,
- slabost,
- dušnost,
- bledá nebo nažloutlá kůže,
- nepravidelný srdeční tep,
- závratě nebo motání hlavy,
- bolest na hrudi,
- studené nohy a ruce,
- bolest hlavy.
Pokud u vás dlouhodobě přetrvávají výše uvedené potíže, měli byste navštívit svého lékaře a svůj zdravotní stav s ním konzultovat. Ten je schopen zjistit, zda netrpíte chudokrevností, na základě analýzy krve. Běžně se tak na tento problém nečekaně přijde například u pacientů, kteří chtějí darovat krev. [13, 14, 15, 16, 17, 18]
Chudokrevnost v těhotenství
Ženské tělo prochází během těhotenství velkými změnami. Ty se týkají i množství krve, které se v této době zvyšuje až o 30 %. Právě kvůli tomuto navýšení je nezbytné doplňovat větší množství železa a vitamínů. Často se tak stává, že těhotným ženám tyto látky chybí. Nejvíce jich je přitom potřeba ve druhém a třetím trimestru těhotenství.
Lehká chudokrevnost se v těhotenství považuje za normální. Problém ovšem nastává ve chvíli, kdy je anémie závažnější, jelikož tento stav může zapříčinit předčasný porod. Zároveň se tím zvyšuje riziko, že vaše miminko bude mít nižší porodní hmotnost. A aby toho nebylo málo, je zde i vyšší pravděpodobnost, že vaše dítě bude později čelit také problémům s anémií.
Navíc existují případy, kdy je riziko rozvoje chudokrevnosti v těhotenství o něco vyšší. Mezi rizikové faktory, jež mohou tento stav u nastávající maminky vyvolat, patří například časté zvracení kvůli ranním nevolnostem, krátká pauza mezi předchozím a současným těhotenstvím či očekávání vícerčat. [19, 20, 21, 22]
Co na chudokrevnost pomáhá?
Tak jako u jiných nemocí, také léčba chudokrevnosti se odvíjí od její základní příčiny. Pokud je důvodem rozvoje anémie nedostatek železa nebo některých vitamínů, postačí, když je pacient bude poctivě doplňovat. To zahrnuje především úpravu jídelníčku, aby strava pacienta obsahovala dostatek zmíněných látek a případně také užívání doplňků stravy. Mezi zdroje bohaté na železo patří například:
- játra,
- červené maso,
- ryby,
- drůbeží maso,
- vaječný žloutek,
- ořechy,
- červené fazole,
- sušené ovoce.
Je-li za vzniklé potíže odpovědné nějaké chronické onemocnění, je třeba zaměřit se na léčbu dané choroby. V některých případech je pacientovi podáván hormon erytropoetin, jindy je potřeba přistoupit k substituci erytrocytů či chelatační léčbě. Pokud jde o onemocnění kostní dřeně, terapie může zahrnovat užívání speciálních léků, chemoterapii či transplantaci. [23, 24, 25, 26, 27]
Zdroje: wikiskripta.eu, labtestsonline.cz, nzip.cz, who.int, pediatriepropraxi.cz, my.clevelandclinic.org, mayoclinic.org, medicalnewstoday.com, nhs.uk, hematology.org, msdanuals.com, cedars-sinai.org, actualgyn.com, pennmedicine.org