Dlouhotrvající kašel může značit závažný problém. Kdy vyhledat lékaře?

Kašel alespoň jednou v životě pravděpodobně zažil každý z nás. Patří totiž k přirozeným obranným reflexům, pomocí kterých se naše tělo zbavuje cizorodých látek a udržuje volné dýchací cesty. Ať už jde o vdechnuté prachové částice dráždící sliznici dýchacího ústrojí anebo o probíhající infekci, kašel zpravidla signalizuje to, že se v našem dýchacím ústrojí nachází něco, co tam nepatří.

Většina z nás má tento příznak spojený s respiračním onemocněním, kdy se suchý kašel postupně mění na vlhký a přidává se k němu rovněž rýma či bolest v krku. Může ale značit celou řadu dalších onemocnění, která mohou být banálnějšího i vážnějšího charakteru. Zvýšenou pozornost by pacienti měli kašli věnovat v momentě, kdy trvá déle než tři týdny. O dlouhotrvajícím kašli či chronickém kašli pak mluvíme v momentě, kdy trvá déle než 8 týdnů. U dětí je tato lhůta o polovinu kratší.

Suchý, nebo vlhký kašel?

Pokud jste v lékárně někdy kupovali kapky či sirupy na kašel, pracovník či pracovnice se vás pravděpodobně zeptali, zda trpíte suchým, nebo naopak vlhkým kašlem. Tušíte, jak je od sebe rozeznat?

Suchý kašel

Suchý kašel zpravidla nastupuje v prvních dnech nemoci, kdy infekce, která je většinou virového charakteru, vnikne do dýchacích cest a způsobí jejich otok a překrvení sliznice. Tím vyvolá pocit, že se v dýchací trubici nachází něco, co tam nepatří, což nutí pacienta kašlat. Suchý kašel je tedy typicky dráždivý až dávivý a vysilující. Záchvaty navíc přicházejí během celého dne a jejich intenzita se zvětšuje v noci.

Pokud se suchý kašel postupně mění na vlhký, během kterého dochází k vykašlávání, můžete očekávat, že brzy vymizí. V případě, že suchý kašel dlouhodobě přetrvává anebo vás kašlání dokonce začne bolet, může se jednat například o příznak alergie, astmatu či jiného onemocnění.

Pro potlačení suchého kašle se podávají antitusika, která mohou být buď kodeinová, anebo nekodeinová.

• Kodeinová působí centrálně, působí tedy přímo na centrum pro kašel, kde snižují citlivost. Jejich časté podávání však může vést k závislosti. Mezi kodeinové přípravky patří například Stopex, Robitussin či Vicks.
• Nekodeinová antitusika závislost nevyvolávají. Působí periferně a snižují citlivost. V některých případech mohou rovněž působit i centrálně. Nekodeinovým přípravkem je třeba Tussin, Stoptussin či Ditustat.

Vlhký kašel

Jakmile se suchý kašel změní na vlhký, dochází k vykašlávání hlenu, který se vlivem infekce nahromadil v plicích. Po vykašlání vždy přichází krátká úleva. Ta se dostavuje také v momentě, kdy se pacient nachází v polosedu. Vleže je nutkání kašlat naopak větší.

Kromě virových onemocnění dýchacích cest provází mokrý kašel často také nemoci bakteriálního původu. To ale neznamená, že je nutné automaticky podávat antibiotika.

Na vlhký kašel se používají přípravky, které hlen naředí a usnadní jeho vykašlávání. Jedná se například o Mucosolvan, Bromhexin, ACC, Ambrosan či Sinupret. Vzhledem k tomu, že tyto léky podporují reflex vykašlávání, nevyplatí se je užívat večer před spaním.

Akutní kašel

Akutní kašel, tedy ten, který vzniká poměrně náhle a netrvá dlouhou dobu, je zpravidla projevem infekce horních dýchacích cest. Většinou je spojený s rýmou či zvýšenou teplotou. Obvykle bývá virového původu a jeho průběh nebývá komplikovaný. Kromě nachlazení může být rovněž příznakem:

• akutní laryngitidy,
• akutní bronchitidy,
• akutního zápalu plic,
• inhalace dráždivých látek,
• zánětu paranazálních dutin,
• aspirace,
• obstrukce dýchacích cest cizím tělesem u dětí,
• akutního astmatického záchvatu.

Chronický kašel

Chronický kašel u dospělých i dlouhotrvající suchý kašel u dětí může mít celou řadu příčin, které mohou být banálního i závažného charakteru. Jeho výskyt by se proto neměl podceňovat. Mezi příčiny, které by dlouhotrvající kašel mohly způsobovat, patří:

Astma

Astma je chronické zánětlivé onemocnění, v jehož případě zpravidla hraje podstatnou roli alergie anebo atopie, tedy vrozený sklon k alergii. Nemoc se vyznačuje zvýšenou reaktivitou dýchacích cest a chronickým zánětem, přičemž obojí vede k zúžení průdušek a potížím s dechem. Mezi hlavní příznaky astmatu patří dlouhodobý nevysvětlitelný kašel, který budí nemocného ze spánku. Typické jsou také denní záchvaty kašle bez známek současně probíhající infekce.

Reflux jícnu

Ačkoli toto onemocnění na první pohled nespadá do kategorie nemocí dýchacích cest, má tu své oprávněné místo. Jeho častým a někdy jediným příznakem je chronický kašel. Reflux jícnu vzniká uvolněním dolního svěrače jícnu, který od sebe odděluje jícen a žaludek a zamezuje vniknutí kyselého žaludečního obsahu do jícnu.

Pokud dojde k jeho uvolnění, kyselina chlorovodíková postupně poškozuje sliznici jícnu, což se u pacientů projevuje pálením žáhy, říháním, ale třeba i zápachem z úst. Velmi typickým příznakem však bývá i chronický kašel, který této chorobě zpočátku nebývá přisuzován. Do spojitosti s chorobou jícnu si jej lékaři zpravidla dávají až po vyloučení jiných běžnějších příčin. 

Přesná patofyziologie kašle při gastroezofageálním refluxu není jasná. Může se objevit také u „stresového refluxu“, tedy u pálení žáhy a refluxu, který je důsledkem stresových situací.

Chlamydiové infekce

Za déletrvajícím kašlem mohou stát také chlamydiové infekce, konkrétně pak bakterie Chlamydia pneumoniae, která se šíří vzduchem a je v populaci velice rozšířená. Postihuje primárně plíce a způsobuje chronický, někdy až úporný kašel. Kromě kašle se u nemocného může dostavit také slabost a pocit únavy.

Tento patogen je zákeřný hlavně v tom, že se může rozšířit z plic do celého těla, čímž stoupá riziko chronického průběhu onemocnění.

Rozedma plic (CHOPN)

Chronická obstrukční plicní nemoc, kterou možná znáte pod označením rozedma plic, je závažné onemocnění, jehož důsledkem dochází k zužování průdušek, což omezuje proudění vzduchu, a to zejména ven z plic. Vzduch, který se nedostane ven, následně brání přísunu vzduchu čerstvého. Při usilovném vdechu navíc stoupá tlaku uvnitř plicních sklípků, jejichž stěna se poškozuje, čímž se zmenšuje plocha, na níž dochází k okysličování krve.

Hlavním příznakem onemocnění je kašel, který se vyskytuje téměř od počátku onemocnění a je důsledkem zánětu v dýchacích cestách. Dušnost, která se k příznakům přidává výrazně později, nakonec nemocného naprosto vyřadí z běžného života. Těžší formy CHOPN vedou až ke smrti.

Příčinou onemocnění jsou nejčastěji změny na sliznici, které jsou způsobené zánětlivou reakcí na vdechované škodliviny. Typicky se jedná o tabákový kouř, a to i v podobě pasivního kuřáctví.

Pokud je léčba zahájena v počátečních fázích nemoci, plicní funkce se mohou zlepšit a stejně tak i kvalita života nemocného. Zásadní je ale zanechat kouření. Je rovněž nutné provádět dechové rehabilitace a užívat léky. V pokročilejších fázích nemoci jsou pacienti odkázáni na kyslík, a to formou intermitentní či trvalé oxygenoterapie.

Onkologické onemocnění

Jednou z možných příčin, které způsobují dlouhotrvající kašel, může být nádorové onemocnění, typicky hrtanu či plic. Jeho výskyt se zvyšuje kouřením (aktivním i pasivním), častou konzumací alkoholu, ale také infekcemi lidským papilomavirem.

Kašel je prvním a často i jediným příznakem rakoviny plic. Až v pokročilých stádiích se pak přidává také bolest na hrudi, únava a hubnutí. Objevit se rovněž může vykašlávání krve. Nádorové onemocnění se častěji vyskytuje u kuřáků, zhruba ve 20 % případů však postihuje i jedince, kteří nikdy nekouřili.

Co se týče léčby, tak zatímco v počátečním stádiu je nemoc zcela vyléčitelná, v pokročilejších fázích nemoci pacient obvykle přežívá jen několik měsíců od diagnózy. A to i přes velký pokrok v léčbě.

Další příčiny dlouhotrvajícího kašle

Kromě výše vypsaných příčin může za chronickým kašlem stát například také:

• alergie,
• psychické příčiny,
• vdechnutí cizího tělesa.

Léčba dlouhodobého kašle

Léčba chronického kašle se vždy odvíjí od příčiny, která problém vyvolala. A vzhledem k tomu, že za dlouhodobými obtížemi může v některých případech stát i závažný zdravotní problém, měly by vaše kroky vést přímo k lékaři, který provede diagnostiku a stanoví adekvátní léčbu. Lékaře byste měli navštívit pokaždé, kdy:

• kašel trvá déle než tři týdny a neustupuje nebo se zhoršuje,
• vykašláváte krev či narezlý hlen,
• trpíte záchvatovým kašlem, který trvá s přestávkami alespoň 3 měsíce v roce,
• kašel je spojený s dušností,
• kašel doprovází vysoká teplota.

• 
• 
• 

Dalších 5 fotografií

Zdroj: alphega-lekarna.cz, idnes.cz, cipa.cz, lecimekasel.cz, benu.cz