Je ze strany zaměstnavatele přípustné používat docházkový systém, který registruje docházku pouze po půlhodinách? Zaměstnavatel pracovníkovi v případě příchodu v 06:31 a odchodu 14:59 vykazuje pracovní dobu 7,5 hodiny, oproti skutečným 8 hod 29 min. Neboli příchod v 06:31 je brán jako příchod v 7:00 hod, odchod v 15:59 jako odchod v 15:30. Děkuji za odpověď. Jan Šenfeld
Odpovídá JUDr. Dominik Brůha
Předně je třeba zdůraznit, že zákoník práce ukládá v § 96 zaměstnavateli obecnou povinnost vést u jednotlivých zaměstnanců evidenci odpracované pracovní doby, práce přesčas, noční práce, odpracované doby v době pracovní pohotovosti, odpracované pracovní pohotovosti, kterou zaměstnanec držel.
Na žádost zaměstnance je zaměstnavatel povinen umožnit zaměstnanci nahlédnout do jeho účtu pracovní doby nebo evidence pracovní doby a do jeho účtu mzdy a pořizovat si z nich výpisy, popřípadě stejnopisy na náklady zaměstnavatele.
Způsob evidence pracovní doby tak, jak je popsán v dotaze, je v příkrém rozporu se zákoníkem práce, konkrétně s § 141 odst. 2, který stanoví, že mzda, plat a jejich jednotlivé složky stanovené, sjednané nebo určené za hodinu práce přísluší zaměstnanci i za zlomky hodin, které odpracoval v období, za které se mzda nebo plat poskytuje.
Jinými slovy, zákoník práce nepočítá se zaokrouhlováním odpracované pracovní doby, a to tím spíše, že v dotazovaném případě se jedná o zaokrouhlování v neprospěch zaměstnance.
Jestliže §2 zákoníku práce nyní umožňuje za určitých podmínek odchýlit se od zákona, je-li to ve prospěch zaměstnance, pak lze dle mého názoru připustit, že v podmínkách konkrétního zaměstnavatele může být docházka zaokrouhlována, ovšem pouze děje-li se tak ve prospěch zaměstnance, tj. např. příchod v 6.31 hod je vyznačen jako příchod 6.30 hod a naopak odchod v 14.59 hod je vyznačen jako odchod v 15.00 hod.
Naznačené řešení je ovšem dle mého názoru přijatelné pouze v podnikatelské sféře, neboť v podmínkách příspěvkových nemocnic a příp. dalších nepodnikatelských subjektů by se mohlo jednat o porušování či obcházení pravidel hospodaření, která vyplývají ze zvláštních právních předpisů (např. ze zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů).