E170 se do potravin přidává kvůli vápníku. Uhličitan vápenatý mimoto pomáhá ulevit od zažívacích problémů

30. 9. 2024 7:30
přidejte názor
Autor: Depositphotos.com/Knartz

Pod potravinářským aditivem E170 se skrývají uhličitany vápenaté. Konkrétně se přitom jedná o uhličitan vápenatý a hydrogenuhličitan vápenatý. V potravinářství se jich užívá k obohacení potravin o vápník, dále jako regulátoru kyselosti, ztužovače těsta a barviva. V těle uhličitan vápenatý přispívá k růstu kostí, ale má vliv i na funkci svalů a cév. Vedle toho se uplatňuje ve stavebnictví a je nepostradatelný i v papírenském průmyslu.

Co je E170?

Co se dozvíte v článku
  1. Co je E170?
  2. Chemické vlastnosti
  3. Použití E170 v potravinářství
  4. Účinky na zdraví
  5. Další využití uhličitanů vápenatých

Potravinářským aditivem E170 se označují uhličitany vápenaté. V potravinářství slouží k úpravě textury potravin, zvýšení jejich nutriční hodnoty či mají úlohu protispékavé látky, bílého barviva nebo regulátoru kyselosti. Do potravinářského aditiva E170 se včleňuje E170(i) čili uhličitan vápenatý a E170(ii) neboli hydrogenuhličitan vápenatý. 

Autor: Internet Info

Uhličitany vápenaté značené symbolem E170 byly schváleny jako bezpečné a bez obav ho mohou konzumovat i vegani a vegetariáni. Nebylo zároveň shledáno, že by toto potravinářské aditivum mělo nežádoucí účinky na kojence. Jediný problém tkví v tom, že E170 jakožto barvivo obsahuje jisté množství hliníku, jehož množství coby toxického prvku by mělo být kontrolováno. [1, 2, 3, 4]

Chemické vlastnosti

Uhličitan vápenatý je též znám coby kalcit nebo křída, která se vyskytuje v zemské kůře. Nabývá mnoho podob, jako například mramoru, dolomitu, aragonitu nebo vápence, přičemž všechny formy jsou si po chemické stránce blízké, ale odlišují se svými fyzikálními vlastnostmi. Obsahují ho i lastury ústřic či schránky hlemýžďů. 

Jde o netoxickou anorganickou sůl bez zápachu, jež má chemický vzorec CaCO3 a není rozpustná ve vodě. Uhličitan vápenatý mívá podobu bílého prášku či bezbarvých krystalů, jeho molární hmotnost činí 100,092 g/mol a coby jemné abrazivum slouží k ručnímu leštění niklu, zlata nebo stříbra. Získává se ve dvou kvalitách, a to jako mletý či srážený. Mletý uhličitan vápenatý se produkuje extrakcí a zpracováním přirozeně se vyskytujících ložisek (při těžbě vápence), přičemž má tvar nepravidelného kosočtverce a suchou či kašovitou formu. 

Zatímco od názvu druhého typu uhličitanu vápenatého lze odvodit, že se získává chemickým srážením, a to rozkladem vápence na oxid vápenatý a následnou rekarbonizací. Jeho částice bývají menší, zato vypadají rovnoměrněji a pravidelněji oproti prvně zmíněnému typu. Navíc se pokládá za méně abrazivní a vykazuje vyšší čistotu a jas. 

Uhličitan vápenatý vzniká pomocí oxidu uhličitého a hašeného vápna, po průchodu oxidu uhličitého hašeným vápnem (hydroxid vápenatý) se z něj vytvoří kalcit. Dále se vyrábí přidáním uhličitanu sodného k chloridu vápenatému, přičemž reakcí uhličitanu vápenatého s oxidem uhličitým a vodou se tvoří hydrogenuhličitan vápenatý, jehož chemický vzorec je Ca(HCO3)2 a který oproti uhličitanu vápenatému je rozpustný ve vodě. 

Jednoduchým způsobem, jak zjistit, jestli se v minerálu či hornině vyskytuje uhličitan vápenatý, je k němu přidat silnou kyselinu, třeba kyselinu chlorovodíkovou. Jeho přítomnost se prokáže tím, že se vytvoří oxid uhličitý a látka začne šumět. [5, 6, 78]

Použití E170 v potravinářství

Do potravin se přidává mimo jiné coby emulgátor, stabilizátor či barvivo. Právě v barvivu se však může nacházet i hliník, který bývá spojován s rozvojem demence. Zároveň má hliník údajně vliv na imunitní systém, činnost střev a ženské pohlavní hormony, a tedy snižuje reprodukční funkce. 

Pokud se vrátíme k užití uhličitanu vápenatého coby E170, vysoký obsah vápníku prý najdeme v meruňkách, angreštu, fíku a rozinkách. Do pekařských výrobků se dodává toto aditivum kvůli zlepšení vlastností těsta, slouží jako ztužovač těsta k úpravě škrobu a lepku. Ve víně se jím pak odstraňuje kyselost. Jako další zdroje vápníku se v potravinách používají glukonát, laktát nebo fosfát. 

Potraviny obsahující E170

Mezi potraviny, v nichž se E170 může vyskytnout, patří:

  • pekařské výrobky a sušenky (regulace kyselosti),
  • nápoje (zvýšení obsahu vápníku),
  • brambory a nudle,
  • snídaňové cereálie (ve funkci protispékavé látky),
  • ovocné konzervy či kandované ovoce (ke zpevnění struktury),
  • žvýkačky (ve funkci plnidla),
  • glazury, měkké či tvrdé bonbony (např. mentolové), cukrářské výrobky (barvivo). 
Autor: Internet Info

Uhličitany vápenaté se přidávají do potravin za účelem je obohatit o vápník. Význam tohoto minerálu pro tělo přiblížil MUDr. Daniel Petr: „Vápník je stavebním kamenem kostí a zubů, podílí se na regulaci neuromuskulární činnosti, krevní srážlivosti, srdeční aktivity. Na buněčné úrovni funguje jako signální molekula.“ [9, 10, 11, 12, 13, 14]

Účinky na zdraví

Uhličitan vápenatý je v těle nejhojněji zastoupeným minerálem. Mimo kostí a zubů se nachází v krvi, svalech a dalších tkáních. Umožňuje krevním cévám a svalům se stahovat a expandovat, zároveň posílat zprávy nervovým systémem a uvolňovat hormony a enzymy. 

Doporučuje se při léčbě osteoporózy, protože podporuje růst kostí. Kromě toho se uplatňuje v prevenci preeklampsie či ke zvládání chronického onemocnění ledvin, protože je schopný na sebe vázat fosfáty a zabránit tak problémům s kostmi u lidí trpících tímto onemocněním. Rovněž ulevuje od pálení žáhy či zažívacích potíží tím, že redukuje množství kyseliny v žaludku.

E422 čili glycerol je sladší než cukr, přitom obsahuje podobně kalorií. Vyskytuje se i v rostlinné podobě
Přečtěte si také:

E422 čili glycerol je sladší než cukr, přitom obsahuje podobně kalorií. Vyskytuje se i v rostlinné podobě

Může se jím také léčit hypokalcémie (nedostatek vápníku) a užívá se i jako doplněk stravy. V některých případech však pobírání uhličitanu vápenatého jako doplňku stravy vyvolalo určité gastrointestinální nežádoucí účinky, jako například plynatost, zácpu či nadýmání. Vzácně se při vyšší hladině vápníku v těle dostavilo říhání, pocit sucha v ústech, bolest břicha či byla zaznamenána snížená chuť k jídlu, zvýšená frekvence močení či nevolnost

Zároveň je třeba se vyvarovat vysokých dávek uhličitanu vápenatého, které mohou způsobit zvýšení žaludeční sekrece. Za přijatelnou denní dávku se považuje 1 až 1,2 g vápníku či 2 až 4 tabletky antacida, přičemž by množství za den nemělo přesáhnout 7 g. 

Jeho vyšší příjem se totiž dává do souvislosti s nízkou porodní váhou novorozenců. K tomuto tvrzení se vyjádřil MUDr. Daniel Petr následovně: „Dle některých zdrojů mohou vyšší než doporučené denní dávky uhličitanu vápenatého zvýšit pravděpodobnost porodu novorozence s nízkou porodní hmotností. Nicméně WHO tyto informace vyvrací v příspěvku zde.“ Pokud by ženy chtěly mít jistotu, zdravotním komplikacím mohou předejít tím, že budou dodržovat doporučenou denní dávku vápníku, která konkrétně u kojících žen činí 1000 mg. [15, 16, 17, 18, 19]

Další využití uhličitanů vápenatých

Uhličitan vápenatý nachází uplatnění ve velkém měřítku v celulózovém a papírenském průmyslu. Slouží zde coby filtr a pigment, díky čemuž je možná výroba bělejšího a kvalitnějšího pigmentu, než tomu bývá u jiných minerálů. Roli hraje i při produkci barev, zápalek, lepidel a plastů, konkrétně polyvinylchloridu, termosetových polyesterů a polyolefinů. 

V produkci plastů se ho užívá z podobných důvodů jako u papíru. Lze jím navíc nahradit dražší pryskyřice a zvyšuje pevnost a absorpci tepla během exotermických procesů. U barev pak napomáhá kontrolovat pH, poskytuje jim antikorozní ochranu a přispívá k odolnosti proti povětrnostním vlivům.

Používáte uhličitan vápenatý jako doplněk stravy?

Ze zdravotního hlediska se aplikuje coby doplněk vápníku nebo antacidum ke zmírnění pálení žáhy, zažívacích potíží a žaludeční nevolnosti. Uhličitan vápenatý je hůře stravitelný a současně může stát za horším vstřebáváním jiných léků, jako jsou chinolová a tetracyklinová antibiotika. Proto by mezi jejich užíváním měl být dostatečný rozestup, a to nejméně 3 hodiny. 

Zároveň způsobuje horší vstřebatelnost železa, což objasňuje MUDr. Daniel Petr: „Jednoduše řečeno si ionty vápníku a železa při vstřebávání ve střevě konkurují. Čím více tedy přijmeme vápníku, tím méně železa se vstřebá.“ Řešením je mít několikahodinový rozestup mezi aplikováním dávky vápníku a železa. 

V čistírnách vod a kanalizacích se jím redukuje kyselost a odstraňují nečistoty. Je také zodpovědný za tvrdou vodu. Ta nastává tehdy, pakliže se podzemní voda ze studny dostává do styku s vápencovými vrstvami, které v důsledku proudění vody erodují a uvolňují se do vody. Uhličitan vápenatý se vyskytuje též v bazénech, a to jako dezinfekční prostředek a látka ke korekci pH. Ke stabilizování pH půdy slouží i u hnojiv, přičemž rostlinám navíc dodává vápník. 

Jako stavebního materiálu, na mysli máme mramor, ale i k čištění kovů nebo jako přísady do páleného vápna a cementu je použití uhličitanu vápenatého široce rozšířeno i ve zpracovatelském průmyslu. Coby plnivo do betonu pak prodlužuje jeho trvanlivost. [20, 21, 22]

Zdroje: infocons.org, food-detektiv.de, healthypig.com.hk, food-info.net, ncbi.nlm.nih.gov, byjus.com, pubchem.ncbi.nlm.nih.gov, chemicalbook.com, medicinenet.com, webmd.com, healthline.com, medlineplus.gov, starhealth.in, chemistrylearner.com

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?