Euforie neodpovídající realitě může být příznakem duševního onemocnění. Vyvolat ji mohou i návykové látky

7. 4. 2025 7:30
přidejte názor
šťastná žena
Autor: Depositphotos.com

Euforie se může dostavovat jak z přirozených příčin, tak ale být i známkou nějakého hlubšího problému. Někdy tento stav zažil zřejmě každý, člověk se při něm cítí nesmírně šťastný a uvolněný. Dá se proto pochopit, že se tak dotyčný chce cítit znovu. Navodit si tento stav prostřednictvím návykových látek však není řešením, nýbrž cestou do pekel.

Pocit euforie může nastat poté, co dosáhnete něčeho, o co jste delší dobu usilovali. Dále se může dostavit po cvičení nebo při poslechu hudby. V horším případě může být symptomem bipolární poruchy nebo třeba schizofrenie. Léčba se za takových okolností zaměřuje na vyřešení základní příčiny, která k euforii vedla. 

Co se dozvíte v článku
  1. Co je euforie?
  2. Příčiny euforie
  3. Jak se euforie projevuje?
  4. Léčba euforie

Co je euforie?

Euforii coby symptom lze charakterizovat jako extrémní štěstí a zesílený pocit tělesné a duševní pohody, který ale neodpovídá realitě, a je tedy nepřiměřený dané situaci. Za tímto pocitem mohou stát některé drogy, ale také je typickým projevem manických epizod bipolární poruchy a dalších duševních onemocnění. 

Euforie může být nicméně vyvolána i z přirozených příčin. Může se dostavovat po překonání nějakého těžkého úkolu, po sexu nebo cvičení. Tato reakce je zcela normální, a tudíž se jí nemusíte obávat, jelikož v takovém případě nejde o příznak nějakých zdravotních potíží.

Typy euforie

Euforii je možné rozčlenit do několika podtypů na základě stimulů, které ji přivodily. Rozeznáváme:

  • Euforie podnícená hudbou: dochází k ní díky tomu, že hudba aktivuje v mozku centrum odměny. 
  • Euforie podnícená cvičením: konkrétně máme na mysli aerobik či běh na dlouhé vzdálenosti. Tento pocit se dostavuje obecně po vytrvalostním cvičení. 
  • Euforie podnícená sexem: stav euforie může nastat následkem aktivace center potěšení v limbickém systému. 
  • Euforie podnícená hypoxií: v důsledku dušení se nedostává mozku kyslíku, je jím nedostatečně zásoben. V případě, že tento stav přetrvává po delší dobu, může dospět až v euforii, stejně jako způsobit smrt.  Z toho důvodu se považuje za velmi rizikové. 
  • Euforie podnícená drogami: euforii mohou mít na svědomí rovněž různé halucinogenní drogy, přičemž ona je důvodem jejich opětovného použití, což vede k závislosti. Tyto drogy se proto označují též jako euforianty. Mechanismus účinku těchto drog přitom spočívá v sekreci dopaminu
  • Euforie podnícená duševní poruchou: jedná se kupříkladu o bipolární poruchu, schizofrenii a jisté poruchy mozku. 
  • Euforie podnícená léky: jde o určité léky na předpis, jako jsou opioidní léky proti bolesti, klonazepam nebo alprazolam. Dle některých studií euforické účinky vykazuje i jistý kortikosteroid, a to prednison. [1, 2, 34]

Příčiny euforie

Jak již bylo řečeno, euforii vyvolávají určité drogy. Jedná se například o LSD, metamfetaminy, kokain, psilocybin, extázi, heroin, kodein, fentanyl, ale také ketamin, některé benzodiazepiny a marihuanu. K euforii vedou i další návykové látky, a to kofein, alkohol a tabák.

Dále mohou být na vině určité duševní poruchy, jako je bipolární porucha, schizofrenie, hraniční porucha osobnosti a cyklotymie. Navodit euforii však mohou rovněž neurologické potíže, jež zahrnují poranění hlavy, migrénu, záchvaty nebo roztroušenou sklerózu. Kromě toho ji může přivodit hypertyreóza

Co se týče euforie navozené drogou, dochází při jejím užití k produkci vyšší hladiny endorfinů, než jakou je tělo schopno samo vytvořit. Právě vysoká hladina endorfinů zprostředkovává ony příjemné pocity. 

Potíž s euforií vyvolanou návykovými látkami je v tom, že lidé prahnou po tom zažít tento pocit znovu, přičemž vůči droze se však tvoří tolerance, takže dotyční musí navyšovat její dávku, aby dosáhli požadovaného efektu. 

Navíc bývá při užívání návykové látky patrná tendence, kdy se pocity odměny v jiných situacích otupují, tedy jsou jiné formy štěstí těžko dostupné, což činí závislost silnější. Při vysazení drogy pak mohou dotyční pociťovat abstinenční příznaky či dysforii. 

Rizikové skupiny 

Podlehnout svodům euforie z nějaké návykové látky mohou snáze lidé čelící nějaké poruše nálady, jelikož jim nabízí únik od reality v podobě krátkých okamžiků intenzivní radosti. Mimoto je riziko vyšší u osob s finančními problémy nebo u těch, kterým se nedaří v osobním životě, například v práci či při neúspěšném studiu. [5, 6, 7, 8, 9, 10]

Jak se euforie projevuje?

Euforie se může projevovat různě napříč jednotlivci. Z hlediska emocí se dostavuje naprostý pocit štěstí či radosti, úleva, zesílení příjemných pocitů, bezstarostnost a povznesená nálada. Euforii může také doprovázet klid, nebo naopak přílišné vzrušení ústící v bujaré projevy radosti. 

Spolu s euforií se rovněž často objevuje zvýšené sebevědomí, jehož posílení vede k domněnce, že se díky tomu dotyční snáze vypořádají s každodenními výzvami. Euforie může dospět až k pocitu nepřemožitelnosti. 

Z behaviorálních příznaků si lze u dané osoby všimnout zvýšené energie a libida, hyperaktivity, zrychlené řeči a upovídanosti, přehnané sebedůvěry a zvýšené sociální interakce spolu s touhou šířit radost a štěstí mezi ostatní. Dále vede k nadměrnému smíchu a vtipkování, kdy se daným osobám zdají zábavné i běžné situace. 

Chronický stres způsobuje deprese, obezitu i rakovinu. Víte, proč tomu tak je?
Přečtěte si také:

Chronický stres způsobuje deprese, obezitu i rakovinu. Víte, proč tomu tak je?

V rámci kognitivních projevů euforie je možné pozorovat zlepšenou schopnost řešení problémů, okamžiky zvýšené bdělosti a zvýšené vnímání svého okolí. Mimoto jsou pro euforii typické rychlé myšlenkové procesy, v důsledku čehož mívají dotyční potíže s kognitivním organizováním svých myšlenek. 

U některých nicméně euforie může vyvolat impulzivní chování nebo nutkání pustit se do činností, jež by mohly být škodlivé, aniž by přitom přemýšleli nad důsledky takového počínání. Na druhou stranu může vést k vyšší míře kreativity. 

V tomto stavu zároveň mohou daní jedinci nabýt zkreslené představy o čase a ztratit ponětí o uplynulých minutách nebo hodinách. Euforie pojící se s duševními nemocemi nebo užíváním drog se může vyskytovat společně se zmateností, halucinacemi, dezorientací, úzkostí, paranoiou nebo změnami nálad. [11, 12, 13]

Léčba euforie

Euforie jako taková se neléčí, nýbrž základní stav, který ji měl za následek. Podle povahy tohoto stavu se pak volí vhodný způsob léčby. Ze všeho nejdříve se zjišťuje její frekvence, a zda se opravdu jedná o známku nějakého problému. 

Při poruchách nálady a užívání návykových látek se doporučuje psychoterapie, účinná je zejména kognitivně-behaviorální terapie. Při jiných stavech je nutné pobírat léky. Přistupuje se k nim při extrémních výkyvech nálady, tedy při střídání euforie s dysforií. Osobám s bipolární poruchou se předepisují například stabilizátory nálady, antikonvulziva a antipsychotika.

Při závislosti na alkoholu a drogách zahrnuje léčba vyjma psychoterapie detoxikační a odvykací programy s nutností pravidelného sledování daného jedince. Pokud byla euforie projevem hypertyreózy, léčba spočívá v jejím odstranění nebo aplikování léků či radioaktivního jódu. Jestliže došlo k poranění hlavy, bývá zapotřebí podstoupit chirurgický zákrok, neurologické poruchy se pak mohou řešit antiepileptiky. 

Kvíz: Vyznáte se v psychických poruchách?

Jak vyplývá z jejich názvu, psychické poruchy se týkají naší psychiky. Postihují naše myšlení, emoce či chování a mají vliv na to, jak fungujeme ve společnosti. Mohou se rozvinout z různých příčin, roli hrají genetické, sociální, chemické a další faktory. Téma psychických poruch a jejich léčby přestává být tabu a stále více se o něm mluví.

Jakými způsoby lze přirozeně přivodit euforii?

Euforii lze prožít i bez návykových látek. Stává se tak kupříkladu při cvičení, kdy dochází k uvolňování hormonů a neurotransmiterů, jako je endorfin, dopamin, serotonin nebo adrenalin, které navozují pocit štěstí a pohody. Zvýšit hladinu endorfinů může již cvičení střední intenzity. Cvičení navíc přináší spoustu zdravotních benefitů, včetně posílení kognitivních schopností a zlepšení celkové nálady. 

Zvýšit hladinu endorfinů a zlepšit náladu dále může smích, konání dobrých skutků (dobrovolnictví) nebo meditace, jež se rovněž podílí na snížení stresu. Stačit by mělo pouhých 10 až 15 minut denně. Na náladu má kromě toho pozitivní vliv setkávání se s jinými lidmi. [14, 15, 16, 17]

Zdroje: nzip.cz, verywellmind.com, maxhealthcare.in, medindia.net, addictionhelper.com, betterhelp.com, anxietycentre.com, uk-rehab.com

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?