Co je glykolýza?
Co se dozvíte v článku
Glykolýza je základní metabolický proces štěpení molekul glukózy, který se odehrává v cytoplazmě všech buněk lidského těla. Jedná se o katabolickou dráhu probíhající pomocí série chemických reakcí, při které vznikají dvě molekuly pyruvátu s výtěžkem dvou molekul ATP a dvou molekul NADH, což vede k produkci energie. Glykolýza doslova znamená rozklad cukrů, přičemž název vychází z latinských slov „glycos“ neboli sladký a „lysis“ neboli rozložení. [1, 2, 3]
Význam glykolýzy pro buňky
Každá lidská buňka potřebuje nějaký zdroj energie, aby mohla správně fungovat. Jednou z možností, jak tuto energii získat, je právě glykolýza. Proces glykolýzy probíhá za dostatku i nedostatku kyslíku. Glykolýza má pro lidský organismus tyto významy:
- jediné palivo, které mohou využít červené krvinky,
- preferovaná energie využívaná mozkem,
- hlavní zdroj energie používané svaly při namáhavém cvičení.
Ihned po dokončení glykolýzy musí každá buňka pokračovat v dýchání, a to buď aerobním, nebo anaerobním způsobem. Jakým způsobem to bude probíhat, závisí na základě okolností dané buňky.
Buňka, která bude dýchat v přítomnosti kyslíku, bude pokračovat v cyklu aerobní kyseliny citrónové v mitochondriích. Pokud se buňka ocitne v situaci, kdy není k dispozici žádný kyslík, přejde do typu anaerobního dýchání zvaného homolaktická fermentace. [4, 5, 6, 7]
Aerobní glykolýza
Pokud je k přeměně energie přítomen dostatek kyslíku, hovoříme o aerobní glykolýze. Při aerobních podmínkách je vzniklý pyruvát transportován do mitochondrií, kde se dále rozkládá na vodu a oxid uhličitý.
Pyruvát je ve výsledku přeměněn na acetylkoenzym-A, jednu ze základních sloučenin lidského organismu, která je nezbytná pro metabolismus sacharidů, bílkovin a tuků. Pro aerobní spalování cukrů je typická nižší a dlouhodobá zátěž. Aerobní způsob získávané energie dominuje při výkonech trvajících déle než jednu minutu. [8, 9, 10]
Anaerobní glykolýza
V případě nedostatku kyslíku probíhá tzv. anaerobní glykolýza, která pokračuje přeměnou pyruvátu na laktát, který je známý jako kyselina mléčná, za zisku menšího množství energie. U některých mikroorganismů, jako jsou kvasinky, se přeměňuje například na ethanol. Tvorba laktátu i ethanolu je tedy v podstatě procesem kvašení.
Pro anaerobní spalování sacharidů je typická vysoká a krátkodobá intenzita zátěže. Anaerobní glykolýza v tomto případě probíhá u svalových buněk vykonávajících zvýšenou práci v daném okamžiku, který zpravidla trvá jen několik sekund.
Glukóza a glykogen pro anaerobní glykolýzu
Energie pro glykolýzu pochází z glukózy získané ze stravy nebo uložené formy glukózy ve svalové tkáni a játrech, která se nazývá glykogen. Jedinou makroživinou, kterou lze syntetizovat za anaerobních podmínek, jsou sacharidy. Aby tedy mohly být zásoby glykogenu plné, je nutné přijímat jejich dostatek. Nedostatečné zásoby glykogenu jsou zpravidla spojeny s celkovou únavou. [11, 12, 13]
Význam anaerobního cvičení pro glykolýzu
Pravidelné anaerobní cvičení zvyšuje schopnost vašeho těla ukládat glykogen, což vám umožní využívat více energie při intenzivních fyzických aktivitách. Glykogen se běžně vyčerpává při vytrvalostním cvičení, což ztěžuje pokračování v aktivitě. Průměrný člověk má v zásobě přibližně 1500 až 2000 kalorií glykogenu, což je přibližně 100 gramů glykogenu v játrech a více než 400 gramů glykogenu ve svalové tkáni. Mezi typické příklady anaerobního cvičení patří:
- vysoce intenzivní intervalový trénink (HIIT),
- náročný silový trénink,
- dynamické posilovací cviky, jako jsou například dřepy s výskokem. [14, 15]
Zdroje: stefajir.cz, fno.cz, fblt.cz, galenus.cz, physio-pedia.com, webmd.com