Někdy se tak před námi objevil vzrušující svět poznání zakázaného ovoce, občas také vztyčený prst rodiče.
Čím déle jsme však váhali, tím silněji dopadla pod naše bedra „ruka zákona“. S dlouhým odstupem času ale vidím, že sebrat odvahu stálo prakticky vždy za to, přestože to mnohdy trvalo dlouho, někdo nás k tomu musel dotlačit a bolelo to.
Při sledování nedělní Partie na Primě jsem se vrátil myšlenkami o mnoho let zpátky, právě do těch časů sbírání odvahy.
Stačila k tomu jedna věta 1. náměstka ministryně zdravotnictví Bc. Marka Šnajdra: „Musíme mít odvahu udělat pořádek v poplatcích.“
Pane náměstku, seberte už konečně po roce a čtvrt odvahu a vyřešte nevybírání regulačních poplatků. Každým dalším odkladem se situace stále zhoršuje, nejen pro Vás.
Čím rychleji odvahu seberete a prosadíte dodržování zákona, tím větší to bude úleva. Čím déle zůstanete u pouhých slov, tím větší úder pod bedra brzy přijde.
Věřte mi, vím o čem mluvím, již od dětství.