Jícnové varixy byly jedním z prvních stavů, při kterém byla použita endoskopie jako klíčová diagnostická a léčebná metoda. Tento postup, který umožňuje lékařům přímo nahlédnout do jícnu a okamžitě ošetřit krvácející varixy, dramaticky snížil úmrtnost spojenou s tímto zdravotním problémem.
Co se dozvíte v článku
Co jsou to jícnové varixy?
Jícnové varixy představují zvětšené žíly v dolní části jícnu, které vznikají v důsledku zvýšeného tlaku v portální žíle, což je stav nazývaný portální hypertenze. Ve většině případů tímto problémem trpí pacienti potýkající se s chronickým onemocněním jater. Mezi nejvíce ohrožené skupiny se tak řadí především:
- alkoholici,
- pacienti s virovou hepatitidou,
- lidé s nealkoholovou steatózou jater,
- pacienti s genetickými nebo autoimunitními jaterními onemocněními,
- jedinci s trombózou portální žíly,
- pacienti s jinými příčinami portální hypertenze.
Varixy mohou být velmi nebezpečné, protože mají tendenci praskat, což způsobuje život ohrožující krvácení. Příznaky prasklých jícnových varixů zahrnují zvracení krve, černou stolici, šok a celkovou slabost. Léčba se pak zaměřuje na stabilizaci pacienta, často pomocí endoskopické ligace nebo skleroterapie, a dlouhodobé snížení portálního tlaku pomocí léků nebo chirurgických zákroků. [1, 2, 3, 4, 5]
Jak vznikají jícnové varixy?
Tlak v portální žíle stoupá, když se průtok krve játry zpomalí nebo se dokonce zcela zastaví. Nejčastěji za tím stojí cirhóza jater, která může být důsledkem dlouhodobého pití alkoholu, virové hepatitidy typu B nebo C, nealkoholového ztučnění jater (NAFLD) nebo jiných jaterních onemocnění.
Když játra krev nedokážou správně filtrovat, hledá si krev náhradní cestu. Začne se přelévat do menších žil, které nejsou na takovou zátěž připravené. Tyto žíly, zejména v dolní části jícnu, se rozšiřují a vznikají varixy, které mají podobu rozšířených žilních pletení, jež představují vážné riziko pro zdraví pacienta.
Tento proces může trvat měsíce až roky, během kterých se riziko prasknutí těchto varixů zvyšuje. Portální hypertenze může být také způsobena dalšími stavy, jako jsou trombóza portální žíly, schistosomóza nebo srdeční selhání, nicméně nejčastější příčinou je zmíněná jaterní cirhóza. [6, 7, 8]
Jaké mají jícnové varixy příznaky?
Jícnové varixy samy o sobě často nezpůsobují žádné příznaky, pokud neprasknou a nezačnou krvácet. Jejich prasknutí je však velmi závažný který může být i fatální. Pacienti mohou zvracet krev (hematemeze) nebo mít černou, dehtovitou stolici (meléna) způsobenou přítomností natrávené krve.
Kromě krvácení mohou pacienti trpět symptomy, které naznačují celkové zhoršení stavu, jako jsou závratě, slabost nebo mdloby, což může být důsledek anémie z krevní ztráty. U těžkých případů může dojít k hypovolemickému šoku. Jde o stav, kdy tělo není schopné udržovat dostatečný krevní tlak, což vede k vážnému poškození orgánů a ohrožení života.
Před prasknutím varixů mohou být příznaky portální hypertenze mírnější a někdy zahrnují například žloutenku (zežloutnutí kůže a očí), otoky břicha (ascites) nebo pavoučkové névy (drobná červená znaménka na kůži). Tyto příznaky jsou důsledkem základního onemocnění jater, které způsobuje zvýšený tlak v portální žíle.
Vzhledem k riziku závažného krvácení je důležité, aby lidé s diagnostikovaným onemocněním jater a zvýšeným rizikem jícnových varixů podstupovali pravidelné endoskopické vyšetření. To umožňuje včasné odhalení a léčbu varixů, čímž se minimalizuje riziko jejich prasknutí a následného krvácení. [9, 10, 11, 12]
Krvácení z jícnových varixů
Jak bylo už několikrát řečeno, ke krvácení z jícnových varixů dochází, když tlak v těchto rozšířených žilách stoupne natolik, že žilní stěna praskne. Tento stav může být přitom způsoben následujícími faktory:
- Zvýšený tlak v portální žíle: bývá vyvolán cirhózou jater, trombózou portální žíly nebo jinými onemocněními jater, která omezují průtok krve játry.
- Eroze varixů: žilní stěny jícnových varixů jsou tenké a náchylné k erozi. Faktory jako kyselý obsah žaludku nebo trauma při polykání mohou poškodit tyto žíly a způsobit krvácení.
- Fyzický stres: zvýšený fyzický tlak, například zvracení, kašel nebo intenzivní fyzická námaha, může vyvolat prasknutí varixů.
- Koagulační poruchy: pacienti s jaterní cirhózou často trpí poruchami srážlivosti krve, což zvyšuje riziko krvácení. Nedostatek koagulačních faktorů produkovaných v játrech může situaci zhoršit.
- Infekce: infekce mohou způsobit zánět, a tím zvýšit tlak v portální žíle. Například bakteriální peritonitida může zhoršit portální hypertenzi a zvýšit tak riziko prasknutí varixů.
Krvácení z jícnových varixů je život ohrožující stav, který vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc. Pacienti během tohoto jevu mohou zažívat mnoho extrémně nepříjemných příznaků. Léčba potíží pak zahrnuje stabilizaci pacienta, kontrolu krvácení (např. endoskopickou ligací nebo skleroterapií) a snížení tlaku v portální žíle. [13, 14, 15, 16]
Diagnostika
Diagnostika jícnových varixů začíná prozkoumáním anamnézy a fyzikálním vyšetřením. Lékař se ptá, jaké příznaky pacienta trápí, vyšetřuje u něj známky chronického jaterního onemocnění, jako je žloutenka, ascites (otok břicha) nebo pavoučkové névy. Tyto informace mu pomohou vytvořit si počáteční představu o možném riziku vzniku jícnových varixů.
Dalším důležitým krokem při diagnostice je provedení laboratorních testů, které posoudí funkci jater a jejich případné poškození. Tyto testy zahrnují měření jaterních enzymů, hladiny bilirubinu a albuminu, a také krevní obraz, který může odhalit chudokrevnost nebo potíže se srážením krve.
Nejlepším způsobem, jak potvrdit přítomnost jícnových varixů, je přitom endoskopie horní části trávicího traktu. Při ní lékař zavede přes ústa tenký, ohebný endoskop s kamerou, který mu umožní prohlédnout jícen, žaludek a dvanáctník.
V případě, že klasickou endoskopii nelze provést, může lékař zvolit kapslovou endoskopii. Pacient spolkne drobnou kapsli s kamerou, která pořizuje snímky trávicího traktu. Kapslová endoskopie nabízí bezpečnou a efektivní alternativu pro vyšetření varixů a dalších abnormalit v trávicím traktu.
Odhalit příčinu portální hypertenze a zjistit stav jater pak dokáží zobrazovací metody, jako ultrazvuk břicha s dopplerovským zobrazením. Pro detailní zobrazení struktury jater a průtoku krve v portálním systému se používá CT nebo magnetická rezonance, které lékařům nabízejí jasný pohled na stav a fungování tohoto orgánu. [17, 18, 19, 20]
Léčba jícnových varixů
Léčba jícnových varixů se soustředí na minimalizaci rizika krvácení a jeho efektivní zvládnutí, pokud k němu dojde. Základním krokem je prevence, která zahrnuje léky snižující tlak v portální žíle. Další součástí prevence je endoskopická ligace varixů, při které se na varixy aplikují elastické kroužky, které zmenšují jejich velikost a výrazně snižují riziko krvácení.
Potýkáte se s jícnovými varixy?
Okamžitý lékařský zásah je nezbytný ve chvíli, kdy doje ke krvácení z jícnových varixů. Pacient se musí v prvé řadě stabilizovat, takže mu jsou intravenózně podány tekutiny a krevní transfuze. Kromě toho je nutné také najít a vizualizovat zdroj krvácení. K tomu slouží zmiňovaná endoskopie, při které lze rovnou také provést potřebné zákroky.
Pro dlouhodobou kontrolu portální hypertenze a prevenci recidivy krvácení mohou být použity další metody, jako je transjugulární intrahepatický portosystémový shunt (TIPS). Jedná se o minimálně invazivní postup, při kterém je mezi portální žílou a jaterními žilami vytvořen umělý kanál. Tento kanál snižuje tlak v portální žíle a riziko krvácení z varixů.
Důležitá pak i podpůrná péče zahrnující léčbu základního onemocnění i monitorování případných komplikací. Zároveň je nezbytné, aby pacient dodržoval zdravý životní styl. To znamená, že by se měl vyhýbat alkoholu, vysadit léky, které mohou poškozovat játra a pravidelně chodit na kontroly k lékaři. [21, 22, 23, 24, 25]
Prevence
Co se týká toho, jak předcházet vzniku jícnových varixů, základem je snaha o zachování zdravých jater. To zahrnuje zejména vyhýbání se alkoholu nebo výrazné omezení jeho konzumace, protože chronické a nadměrné užívání alkoholu je jednou z hlavních příčin cirhózy jater. Dále je vhodné nechat se očkovat proti hepatitidě typu B.
Neméně důležitým aspektem je samozřejmě udržování zdravého životního stylu. Zdravá tělesná hmotnost, pravidelné cvičení a strava bohatá na ovoce, zeleninu a nízkotučné bílkoviny mohou přispět k prevenci nealkoholové steatózy jater a nealkoholové steatohepatitidy, které jsou rizikovými faktory pro vznik jícnových varixů. Stejně tak je třeba omezit příjem nasycených tuků, cukrů a soli.
Pro osoby s již diagnostikovaným jaterním onemocněním je pak nezbytné pravidelné lékařské sledování a včasná intervence. Lékaři mohou pacientům předepsat léky, které snižují tlak v portální žíle, jako jsou beta-blokátory, aby se předešlo vzniku nebo zvětšení jícnových varixů, a doporučit pravidelné endoskopické vyšetření.
Dalším preventivním opatřením je podpora funkce jater. Ta zahrnuje především vyhýbání se lékům a látkám, které mohou poškodit játra. Pacienti by měli být také informováni o rizicích a příznacích jaterních onemocnění a měli by mít snadný přístup k lékařské péči. Snížení rizikových faktorů, pravidelné lékařské kontroly a včasná léčba základních jaterních onemocnění mohou významně přispět k prevenci jícnových varixů a minimalizaci rizika rozvoje závažných komplikací. [26, 27, 28, 29]
Zdroje: wikiskripta.eu, stefajir.cz, nzip.cz, internimedicina.cz, ikem.cz, ncbi.nlm.nih.gov, my.clevelandclinic.org, mayoclinic.org, msdmanuals.com, medicalnewstoday.com, mountsinai.org, healthline.com, uptodate.com, webmd.com