Odborníci velmi pečlivě hledají plnohodnotné náhrady mateřského mléka. To je obtížný úkol, protože mateřské mléko obsahuje přesně to, co malý organismus potřebuje. Jsou v něm nejen všechny živiny potřebné k jeho až překotnému růstu, ale i mnoho potřebných protilátek.
Složení se mění nejen s vývojem dítěte, ale dokonce i v průběhu jednotlivých kojení, tzv. přední mléko je „nápoj“ sloužící k uhašení žízně, zatímco tzv. zadní mléko už dokáže plně nasytit.
Pečlivě zvážit
Ne vždy má ale maminka to štěstí, že své dítě kojit může. Problémy mohou být na straně novorozence, ale pochopitelně i na straně matky, která může mít nedostatek mléka, mohou se jí tvořit trhliny na bradavkách prsů, či má ploché a vpáčené bradavky. Kojení brání i užívání některých léčiv.
Nejvíce u nás kojí maminky ve věku mezi 21 a 29 lety a druhorodičky. Žen, které odmítají kojit z „přesvědčení“, je velmi málo.
Pokud se rozhodne přestat kojit matka, která k tomu má dobré podmínky, měla by své rozhodnutí zkonzultovat s lékařem, porodní asistentkou či poradcem v oblasti kojení. Případný přechod zpět ke kojení by totiž byl v případě změny plánu velmi obtížný. Při rozhodování o změně způsobu výživy je potřeba vzít v úvahu i náklady a sociální důsledky rozhodnutí.
Jiná je situace, kdy maminka po odchodu z nemocnice kojit z nějakého důvodu nemůže. Tady přichází samozřejmě ke slovu výživa tzv. umělá.
Plnohodnotné náhrady
Jako o jedné z možností náhrady mateřského mléka se i dnes hovoří o mléku kravském, a to i přesto, že podle odborníků obsahuje příliš mnoho bílkovin a minerálních látek, takže by ho děti do jednoho roku dostávat neměly. Je přílišnou zátěží pro ledviny, které mají miminka nedozrálé.
Mléčná – umělá – výživa pro kojence proto musí být velmi pečlivě upravena a výchozí produkt, kterým samozřejmě kravské mléko zůstává, doplněn o mléčný cukr a jiné uhlohydráty, o mléčnou bílkovinu, kvalitní rostlinné oleje, vitaminy a minerální látky tak, aby se výživa ve výsledku co nejvíce podobala mateřskému mléku.
A ještě alergie
V posledních letech narůstá výskyt alergií, což se týká i novorozeňat. Lékaři již jsou zvyklí tento fakt zohledňovat a v případě, že někdo z rodičů či starší sourozenec má alergické obtíže, doporučí, aby dítě dostávalo speciální kojeneckou výživu, jejíž bílkovinná část je zpracována tak, že se riziko alergických reakcí snižuje.
Děti z rodin, které jsou zatíženy alergiemi, by měly být (samozřejmě, pokud je to možné) výhradně kojené do půlroku. Kojení totiž děti před alergiemi chrání a mateřské mléko přirozeně obsahuje minimum alergenů.
Nejčastějším alergenem u kojenců bývá bílkovina kravského mléka (BKM) a nepříznivá reakce se může projevit na kůži (např. zarudnutí, ekzém, vyrážka, svědění), trávicími (zvracení, průjmy, bolesti bříška, krev a hlen ve stolici atd.) či respiračními potížemi (kašel, problémy s dýcháním). Při alergii na BKM je nejdůležitější dietní úprava a vyřazení tohoto alergenu z potravy, čehož lze dosáhnout dokonalou hydrolýzou bílkovin. A protože je alergie chybnou funkcí imunitního systému, je vhodné jej posilovat. Také toto dokážou nové umělé výživy pro miminka.
Dítě nechrání jen mateřské mléko
Skutečnost, že maminka nemůže začít kojit své dítě, zcela jistě není důvodem k oslavě, ale rozhodně to neznamená, že se její „nekojený“ potomek bude dětstvím prostonávat.
Je dobré vědět, že současná nabídka takzvané umělé výživy skutečně splňuje veškeré nároky na kvalitní stravu i těch nejmenších novorozenců a že malého človíčka vybaví pro kvalitní a zdravý život.