Co je kurkuma?
Co se dozvíte v článku
Kurkuma je druh koření, které se získává ze sušeného mletého oddenku rostliny označované jako kurkumovník dlouhý (Curcuma longa). Používá se především v kuchyni jako součást kari, vyrábí se z ní škrobová moučka, ale zároveň slouží jako barvivo do různých druhů potravin, jimž dodává charakteristický žlutý odstín. Lidé ji proto někdy nazývají zlaté koření nebo indický šafrán.
Kvůli jejím léčivým účinkům využívali kurkumu již starověcí lékaři a své místo si našla také v ajurvédě, což je indická nauka o zdraví a dlouhověkosti. Momentálně se pak velké oblibě těší hlavně v Indii, která je největších producentem kurkumy. Pěstuje se však i v Číně, na Srí Lance, v Thajsku, v Indonésii, v Peru nebo na Jamajce a postupně si nachází příznivce také na našem území.
Jak vypadá kurkumovník dlouhý?
Ačkoliv si mnozí lidé myslí, že je kurkuma rostlina, správný název pro tuto vytrvalou bylinu je ve skutečnosti kurkumovník dlouhý. Ten pochází z jižní Asie, patří do čeledi zázvorovité a svým vzhledem na první pohled připomíná právě zázvor. Dorůstá přitom až do výšky 1 metru a jeho typickým znakem je zdužnatělý článkovaný oddenek podobný třeba oddenkům kosatce.
Z hlízovitého oddenku pak vyrůstají dlouhé řapíkaté listy, mezi nimiž se objevují stonky ozdobené bledě žlutými až nafialovělými květy, které jsou velice podobné květům lotosu. Plodem kurkumovníku dlouhého jsou pak mnohosemenné tobolky, které se po dozrání samy rozvinou. Rostlina přitom preferuje spíše slunná stanoviště a vyšší vlhkost.
Abyste ovšem z kurkumovníku dlouhého získali výsledné koření, je nutné sklidit oddenky, které následně uvaříte (po dobu několika hodin), usušíte a umelete. Vznikne tak sytě žlutý prášek. Po chuťové stránce je pak kurkuma velmi výrazná, zemitá a nahořklá. Mnoha lidem dokonce připomíná hořčici nebo pepř.
Obsažené látky
Kurkuma obsahuje řadu účinných látek, kam patří například silice, limonen, kamfen, alfapinen, betapinen nebo škrob. Nejdůležitější složkou kurkumy je ovšem žluté barvivo označované jako kurkumin. Jde o polyfenol známý pro své antioxidační účinky, kterému se říká také kurkumová žluť, turmerova žluť nebo třeba diferuloylmethan.
Pokud by člověk chtěl pozorovat výraznější účinky kurkuminu na své zdraví, musel by jíst kurkumu ve velkém, což samozřejmě není možné. Sám o sobě kurkumin navíc není dobře vstřebatelný a v žaludku rychle metabolizuje. Z toho důvodu se k němu přidávají také další látky, jako je piperin, který se získává extrakcí z černého pepře a pomáhá zvyšovat biologickou dostupnost kurkumy.
Řada doplňků stravy proto obsahuje kromě kurkuminu právě i piperin, což výrazně zvyšuje jejich účinnost. Kromě toho je pak dobré vědět, že kurkumin je rozpustný v tucích (rozkládá se v tuku či oleji), takže pokud člověk užívá doplňky stravy s kurkuminem, neuškodí, když bude zároveň konzumovat jídla s vyšším obsahem tuku. [1, 2]
Kurkumin se ovšem hojně používá také v potravinářství, a to především pro své výrazné zbarvení. Jako přídatná látka a barvivo, které potravinám dodává žlutý odstín, se pak označuje kódem E100. Slouží například k zachování barevného vzhledu bezvaječných těstovin nebo různých polévek, přičemž nahrazuje mnohem dražší surovinu, kterou je vysoce ceněný šafrán.
Jaké má kurkuma účinky na zdraví?
Kurkuma je mezi lidmi známá hlavně jako účinný antioxidant. To znamená, že jde o látku, která pomáhá chránit buňky lidského těla před oxidačním stresem a snižuje aktivitu kyslíkových radikálů, jejichž působení může být pro pacientův organismus velice škodlivé a v nejhorším případě může způsobit i jeho nenávratné poškození.
Díky svému antioxidačnímu působení tak kurkuma působí jako prevence kardiovaskulárních onemocnění a zároveň snižuje riziko rozvoje dalších obtíží, jako je katarakta či glaukom. Studie prováděné na zvířatech také naznačují, že kurkumin dokáže nejen blokovat působení volných radikálů, ale zároveň stimuluje fungování dalších antioxidantů. [3, 4, 5]
Pokud jde o účinky kurkumy, důležitá je také její protizánětlivá aktivita. Schopnost potlačit zánět je velice důležitá, jelikož může hrát roli při rozvoji řady různých chronických chorob, a to včetně revmatoidní artritidy nebo dalších degenerativních onemocnění. Jedna studie, která se soustředila na vlastnosti různých protizánětlivých a antiproliferativních látek, pak dokonce naznačila, že kurkumin mezi nimi patří k těm nejúčinnějším. [6, 7]
Jak již bylo zmíněno výše, kurkumin dokáže snížit riziko vzniku srdečních onemocnění, která dnes představují nejčastější příčinu úmrtí. Kromě toho, že omezuje působení volných radikálů a brání rozvoji zánětu, totiž pomáhá zlepšit funkci endotelu, což je vrstva buněk vystýlající vnitřní povrch srdce i krevních a lymfatických cév. Prováděné studie dokonce nastiňují, že užívání kurkuminu může snížit riziko srdečního infarktu. [8, 9]
Různé studie dále tvrdí, že užívání kurkumy může pomoci předcházet vzniku rakoviny. Výrazný vliv na zastavení vývoje tohoto onemocnění má údajně kurkumin, který přispívá k odbourání rakovinných buněk, redukuje angiogenezi (růst nových krevních cév v nádorech) a brání tvorbě metastáz. Zároveň ovšem slouží jako prevence, a to hlavně v případě rakoviny trávicího systému, jako je například kolorektální karcinom. [10, 11, 12]
Dalším zdravotním benefitem, o kterém se v souvislosti s kurkuminem hodně mluví, je jeho schopnost zvyšovat hladiny BDNF (brain-derived neurothrophic factor) v lidském mozku. Může tak oddálit rozvoj některých mozkových onemocnění nebo jim dokonce předejít a zároveň brání snižování mozkových funkcí v souvislosti s přibývajícím věkem. Také může pomoci zlepšit paměť a pozornost. [13, 14]
Právě to je také důvodem, proč může být kurkumin užitečný při léčbě Alzheimerovy nemoci. Prochází totiž hematoencefalickou bariérou a navíc je účinný proti zánětu a oxidačnímu poškození, což hraje při rozvoji daného onemocnění důležitou roli. Kromě toho kurkumin údajně pomáhá také s odstraňováním amyloidních plaků. Zda ovšem může kurkumin zpomalit či zvrátit progresi Alzheimerovy choroby u lidí, je nutné dále zkoumat. [15]
Pozitivní vliv kurkuminu pak lékaři zaznamenali také při léčbě deprese. Tento problém se navíc pojí také se sníženými hladinami BDNF a se zmenšujícím se hipokampem, což je mozková oblast, která je důležitá pro paměť a učení. Jelikož kurkumin zvyšuje hladiny BDNF, má potenciál některé z těchto negativních změn zvrátit. [16, 17]
Aby toho nebylo málo, kurkumin zároveň zajišťuje správnou funkci trávicího systému, podporuje tvorbu žluči a může pomoci také při chronických bolestech žaludku. Právě díky tomu je údajně vhodný i při zánětlivých onemocněních, jako je Crohnova choroba, ulcerózní kolitida či syndrom dráždivého tračníku. [18, 19]
Další studie pak naznačují, že by kurkumin mohl být také vhodným doplňkem proti stárnutí a nemocem, které jej často doprovázejí (na základě jeho oxidačních, protizánětlivých a dalších léčivých vlastností). Kromě toho pak podporuje zdraví pokožky, kterou účinně zklidňuje, může pomoci v boji proti akné nebo různým ekzémům a zároveň se někdy používá také při léčbě lupénky. [20, 21]
Jak užívat kurkumu?
Vzhledem k tomu, že neexistují žádné vědecky ověřené informace o bezpečnosti konzumace kurkumy a kurkuminu ve velkém množství, dlouhodobé užívání vysokých dávek se rozhodně nedoporučuje. Lidé by měli být raději opatrní, jelikož není jisté, zda může mít v tomto případě kurkuma nežádoucí účinky. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) by ovšem konzumace kurkuminu v dávce 0–3 mg na kilogram tělesné hmotnosti měla být v pořádku.
Studie obvykle doporučují užívat denně 500–2000 mg kurkumy, a to především ve formě extraktu, kde je koncentrace kurkuminu vyšší než v přírodní kurkumě. Všechny doplňky stravy, které výtažky z kurkumovníku dlouhého obsahují, je však nutné užívat obezřetně a v ideálním případě se o jejich konzumaci poradit s ošetřujícím lékařem. Také se nedoporučuje kurkuma v těhotenství, při kojení nebo u lidí, které trápí onemocnění žlučníku, ledvinové kameny či krvácivé stavy. [22, 23]
Jaké má kurkuma použití?
V kuchyni zastupuje kurkuma koření, které se dá využít v čerstvé i sušené podobě. Když je kurkuma čerstvá, hodí se například jako přísada do nakládané zeleniny a slouží také k dochucování různých pikantnějších pokrmů (nastrouhaná nebo nakrájená). Přidává se ovšem i do sladkých a slaných jídel, kterým dodává specifickou sytě žlutou barvu. Její intenzivní chuť ovšem nemusí vyhovovat každému.
V sušeném stavu (kurkuma prášek) se pak nejčastěji používá jako součást kari koření, kde doplňuje další ingredience, jako je koriandr, kajenský pepř, kmín, zázvor, muškát či skořice. Tato kari směs je dnes velice oblíbená hlavně v thajské, indické, čínské nebo indonéské kuchyni, ale stále častěji se používá také u nás. Dá se využít během přípravy masových i bezmasých pokrmů, přičemž skvěle dochutí ryby, omáčky, luštěniny nebo třeba rýži.
Pokud si chcete kurkumu vychutnat i jiným způsobem, vyzkoušejte kurkumové mléko, které můžete znát také jako zlaté mléko. Jde o nápoj z kurkumy, který pochází z Asie. K jeho přípravě budete potřebovat rostlinné mléko (mandlové nebo třeba sójové), které ohřejete a rozpustíte v něm připravené koření (kurkumu, kardamon, chilli a zázvor). Tento teplý nápoj se pak nejčastěji pije před spaním, ale existuje i studená varianta označovaná jako ice golden milk.
Kromě toho se vyrábí také škrobová moučka z kurkumy, kterou můžete znát pod názvem arrowroot či koa. Ta slouží například k zahušťování rybích polévek. Vyzkoušet ovšem můžete i čaj z kurkumy. K jeho přípravě budete potřebovat 2 lžičky mleté kurkumy, několik slabších plátků čerstvě nařezaného zázvoru, šťávu z citronu, 2 celé skořice a několik semínek kardamonu, což vložíte do 1 litru vroucí vody a necháte 5 minut lehce probublávat. Poté můžete ještě osladit sirupem.
Jelikož kurkuma pozitivně působí také na lidskou pleť, bývá obsažena v řadě kosmetických přípravků. Příkladem jsou například různé krémy a mycí gely na obličej, ale i pleťová maska z kurkumy, která bojuje proti akné a zmírňuje zánětlivé procesy v pokožce. Pokud si ji chcete vyrobit, smíchejte jako základ ½ čajové lžičky kurkumy a 1 lžíci šťávy z citronu. Můžete však přidat i další ingredience. Zatímco kurkuma a med působí proti akné, bílý jogurt pomůže při problémech s mastnou pletí.
Doplňky stravy s kurkumou
Další variantou, jak zařadit kurkumu do svého jídelníčku, jsou různé doplňky stravy. Ty využívají blahodárných účinků kurkuminu na lidské zdraví. Mohou tedy přispívat k normální činnosti jater, ale i nervového či kardiovaskulárního systému, přičemž obsažený kurkumin působí také jako antioxidant, pomáhá udržovat zdravý stav pokožky a podporuje trávení.
Zakoupit můžete například prášek z kurkumy (mletou kurkumu), ale i různé tablety, kapsle, kapky nebo sirupy s obsahem kurkumy (a často i piperinu pro lepší vstřebatelnost). Zatímco prášek ale obsahuje pouze 3 % kurkuminoidů (účinných látek obsažených v kurkumě), ve výtažcích může být kurkumin obsažený až v 95% koncentraci.
Pěstování kurkumy
Na našem území se kurkuma pěstuje hlavně jako pokojová květina. Důvodem jsou její krásné květy, které na první pohled zaujmou svou barvou i tvarem. Kvůli tomu se pak využívají také jako součást různých svatebních kytic a dekorací. Hlízy kurkumy přitom dnes seženete například na internetu, ale i na různých specializovaných zahradnických výstavách či v hobbymarketech.
Pokud chcete pěstování kurkumy také vyzkoušet, nejprve si sežeňte nádobu s drenážní vrstvou, do které umístíte lehkou písčitohlinitou půdu. Do té pak vysaďte hlízu a květináč umístěte na stanoviště, kde bude mít rostlina dostatek světla a vzdušné vlhkosti. Během letních měsíců pak můžete kurkumu přesunout také na venkovní stanoviště nebo do skleníku.
Rostlina potřebuje také pravidelně zalévat a rosit. Jednou za dva týdny ji navíc můžete přihnojit. Jakmile teploty klesnou pod 15 °C, vraťte kurkumu na její původní domácí stanoviště. Listy pak začnou pomalu vadnout a zatahovat se. Hlízu připravenou na zimu následně umístěte do chladné místnosti, kde se bude teplota pohybovat kolem 7 °C.
Pokud hlízy přezimují v zemině, zalévejte je pouze minimálně. Vyndáte-li je však ven, nepotřebují zálivku vůbec. V tomto stádiu přečkají až do jara a během března nebo dubna se postupně začnou probouzet. Tou dobou je tedy znovu vysaďte nebo přesaďte do nového substrátu. Postupně jim pak zvyšte teplotu a začněte je zase pravidelně zalévat.
Zdroje: healthline.com, pubmed.ncbi.nlm.nih.gov, cs.medlicker.com, abecedazahrady.cz, vseokoreni.cz