Jakou vyžaduje roztroušená skleróza léčbu?
Co se dozvíte v článku
Ačkoliv vědci toto onemocnění neustále zkoumají a snaží se odhalit přesný mechanismus jeho vzniku, prozatím neexistuje žádný lék, který by byl schopný roztroušenou sklerózu úplně vyléčit. Terapie se místo toho soustředí na zmírňování jednotlivých symptomů, na zpomalení progrese nemoci a na možnosti, jak zamezit vzniku invalidity. Léčbu proto rozdělujeme na:
- akutní – potlačení ataky RS,
- dlouhodobou – v klidovém období,
- symptomatickou – cílená na konkrétní potíže.
Zejména dlouhodobá léčba roztroušené sklerózy zaznamenala v průběhu 20. století prudký vývoj, který neustále pokračuje. Objevují se nové léky a do popředí se dostala biologická léčba roztroušené sklerózy, která využívá tzv. chorobu modifikující léky (DMD). Ty mohou obraz nemoci výrazně změnit.
Léčba akutního zánětu
Ke zvládnutí akutní ataky roztroušené sklerózy se využívají vysoké dávky kortikosteroidů, jako je například metylprednison. Tato léčiva mají protizánětlivé účinky a urychlují zotavení. Podávají se buď nitrožilně, nebo ústy a často je nutné užívat zároveň také draslík a léky, které chrání žaludeční sliznici.
Problém spočívá v tom, že dané léky mohou mít řadu vedlejších účinků, jako je osteoporóza, vysoký tlak, dočasná porucha paměti nebo vznik žaludečních vředů. U těžké ataky pak může pomoci také plazmaferéza, která spočívá v odebrání škodlivých látek z plazmy.
Roztroušená skleróza: biologická léčba
Cílem dlouhodobé terapie je snížit počet atak na minimum a zároveň zpomalit nebo úplně zastavit průběh onemocnění. Na rozdíl od akutní terapie je proto nutné věnovat se dlouhodobé léčbě pravidelně, a to i ve chvíli, kdy pacient zažívá období klidu (remise). K tomu slouží léky modifikující průběh choroby (DMD), jejichž užívání se označuje také jako biologická léčba.
Tento způsob terapie cíleně ovlivňuje určité složky imunitního systému. Zatímco dříve se dané léky používaly pouze v případě relaps-remitentní formy roztroušené sklerózy, poměrně nově může být využívána u všech forem onemocnění. Jde přitom hlavně o injekční léky a léčiva podávaná infuzí, ale během posledních let je možné sáhnout také po DMD v podobě tablet.
Mezi používané léky se řadí například natalizumab, teriflunomid, konkrétní verze interferonu beta-1a a beta-1b či imunosupresivum mitoxantron. U klinicky izolovaného syndromu pak může být lékem první volby také glatirameracetát. Užívání těchto medikamentů s sebou však může přinášet některé vedlejší účinky. Jedná se například o návaly horka, dušnost, bušení srdce či chřipkové příznaky.
Symptomatická léčba
Ačkoliv biologická léčba dokáže rychlost rozvoje onemocnění výrazně snížit, zcela nemoc zastavit neumí. Postupně tedy dochází ke zhoršování symptomů a objevuje se řada progresivních postižení. Součástí léčebného plánu by proto vždy měla být také symptomatická terapie, která se soustředí na tlumení jednotlivých příznaků roztroušené sklerózy. Konkrétní přístup lékařů se pak vždy odvíjí od individuálních obtíží každého pacienta. Pomoci mohou:
- antidepresiva,
- léky proti bolesti a parestéziím,
- produkty s obsahem CBD,
- léky, které brání závratím,
- léky pro uvolnění svalstva,
- léky proti problémům s močením,
- léky proti sexuálně-funkčním poruchám,
- vitaminoterapie (léčba pomocí vitamínů),
- fyzioterapie, rehabilitace a pravidelný pohyb,
- podpůrná psychoterapie,
- zdravé stravování,
- dostatek spánku.
Alternativní možnosti léčby
Ačkoliv není k dispozici dostatek vědeckých studií, podle kterých by se jednalo o vhodný způsob terapie, podle některých na roztroušenou sklerózu funguje alternativní léčba. Sem patří například dodržování určitých dietních opatření, užívání aloe vera, mleziva a lékařské marihuany nebo hyperbarická kyslíková terapie. [1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8]
Roztroušená skleróza prognóza
Pacienti trpící tímto onemocněním i jejich blízcí se často ptají, jaký bude mít roztroušená skleróza průběh, zda je roztroušená skleróza smrtelná a jak ovlivňuje roztroušená skleróza délku života. Jak bude nemoc postupovat, však závisí na několika důležitých faktorech, kam patří forma onemocnění, příznaky a jejich intenzita, pohlaví pacienta, rasa nebo věk.
Lehčí průběh onemocnění je typický například pro relaps remitentní formu roztroušené sklerózy, která postupuje pomalu, lékařům se ji podaří rychle diagnostikovat a dostanou ji pod kontrolu pomocí vhodné léčby. Existují ovšem také případy, kdy u pacientů dochází k rychlé progresi onemocnění i přes jakoukoliv nasazenou terapii. Pacienti pak kvůli závažnosti svého postižení již často nejsou schopní chodit, psát, mluvit ani vykonávat jiné běžné činnosti.
Střední délka života pacientů s roztroušenou sklerózou je během posledních let velice podobná jako u jedinců, kteří se s tímto onemocněním nepotýkají. Téměř 40 % pacientů se podle studie dožívá 70 let. Polovina úmrtí však přímo souvisí s důsledky roztroušené sklerózy a poměrně velké množství pacientů se rozhodne pro sebevraždu, jelikož nejsou schopní vyrovnat se s průběhem a projevy nemoci.
Ačkoliv onemocnění nemusí nutně zkrátit délku pacientova života, může výrazně ovlivnit jeho kvalitu. Až 90 % nemocných trpí únavou a časté jsou i potíže s chůzí nebo problémy se zrakem. Zhruba 40–70 % pacientů postihnou také kognitivní poruchy a polovina z nich se v průběhu nemoci potýká s psychickými problémy. Život s roztroušenou sklerózou tak s sebou často přináší také deprese a úzkostné stavy. [9, 10, 11, 12, 13]
Zdroje: erestymcr.cz, neurologiepropraxi.cz, solen.cz, nfimpuls.cz, mayoclinic.org, healthline.com, multiplesclerosisnewstoday.com, jnnp.bmj.com, onlinelibrary.wiley.com, ninds.nih.gov, mscmanuals.com