Lichořeřišnice není jen okrasná letnička. Mezi lidmi je známá i pro své léčivé účinky

Co je lichořeřišnice?

Lichořeřišnice (Tropaeolum), známá také jako kapucínka, je rod jednoletých či vytrvalých bylin spadajících do čeledi lichořeřišnicovité. Tento rod zahrnuje přibližně 90 druhů rostlin, přičemž nejznámější je u nás lichořeřišnice větší (Tropaeolum majus). Lidé si ji někdy pletou s řeřichou. Mezi další známé druhy patří:

• lichořeřišnice menší (Tropaeolum minus),
• lichořeřišnice hlíznatá (Tropaeolum tuberosum),
• lichořeřišnice cizí (Tropaeolum peregrinum).

Dominantním rysem lichořeřišnice jsou krásné květy výrazných barev. Mohou být oranžové, červené, žluté i fialové. Narazit ovšem můžete i na nejrůznější kombinace barev a žíhané varianty. Lodyha bývá většinou plazivá a může dosahovat až délky 5 metrů. Dalším poznávacím znakem většiny druhů lichořeřišnic jsou tmavě zelené či žíhané listy dlouhé až 20 cm. Bývají řapíkaté, takže rostlině pomáhají s ovíjením se kolem různých předmětů v okolí.

Kapucínka původně pochází z tropických oblastí jižní Ameriky, kde se využívala ve formě obkladů jako lék proti infekcím. Odtud se postupně rozšířila i na ostatní kontinenty. Na území Evropy se pravděpodobně objevila až v 16. století, kdy byla dovezena španělskými conquistadory z Peru.

Evropané využívali lichořeřišnici především jako okrasnou rostlinu. Až později objevili její léčebné účinky a používali ji k léčbě respiračních a močových infekcí. [1, 2, 3, 4]

Jaké má lichořeřišnice účinky?

Nejvýznamnější účinnou látkou, kterou najdete v lichořeřišnici, je glukotropaeolin. Jedná se o thioglykosid, který je lidském těle prostřednictvím enzymu myrozinázy štěpen na isothiokyanatan benzylnatý. Ten vyniká svými fytoncidními účinky a platí za vynikající rostlinné antibiotikum. Působí nejen proti bakteriím, ale pomáhá i v boji s kvasinkovými a plísňovými záněty. Mezi další účinné látky patří:

• nejrůznější silice a draslík (v tobolkách),
• vitamín C, chlorofyl a hořčík (v listech),
• železo a fosfor (hlavně v semenech).

Lichořeřišnice obsahuje také stopové množství betakarotenu, vitamíny skupiny B, flavonoidy a éterické oleje. [5, 6, 7]

Lichořeřišnice: nežádoucí účinky

Ačkoliv lichořeřišnice disponuje pestrou škálou pozitivních účinků na lidský organismus, může některým jedincům způsobovat potíže. Jde ale spíše o mírné vedlejší účinky související se zažíváním, jako jsou nevolnost, bolesti břicha či nechutenství. Této bylince by se měli vyhýbat pacienti trpící gastritidou a žaludečními vředy. Tabu představuje pochopitelně i pro jedince, kteří na ni mají alergii. Vhodné není ani užívání lichořeřišnice v těhotenství či během kojení. [8, 9, 10]

Využití lichořeřišnice

Lichořeřišnici můžete najít na mnoha českých zahrádkách a v parcích. Často se sází poblíž zídek a plotů, po kterých se pak plazí a vytváří krásnou přírodní bariéru. Kromě okrasné funkce se lichořeřišnice využívá jako léčivka a jako přísada do nejrůznějších pokrmů. Celá rostlina je jedlá, takže se dají efektivně zpracovat všechny její nadzemní části.

Lichořeřišnice v bylinkářství

V lidovém léčitelství a bylinkářství se lichořeřišnice využívá jako doplněk při léčbě:

• infekcí dýchacích cest,
• zánětů urogenitálního traktu,
• zánětů vaječníků,
• zánětů prostaty,
• zánětů zvukovodu,
• padání vlasů,
• akné,
• oparů,
• podráždění pokožky.

Výtažky z lichořeřišnice mají blahodárný účinek na imunitní soustavu. Uplatňují se tedy hlavně při chronických a opakovaných infekcích. Lichořeřišnice se dá navíc použít i jako bezpečné projímadlo, které neškodí střevní mikroflóře. Pravidelné pití lichořeřišnicového čaje stimuluje sekreci trávicích enzymů a zlepší činnost trávicího ústrojí.

Lichořeřišnici můžete užívat v nejrůznějších formách. Většina lidí volí čaj z lichořeřišnice, protože se dá připravit velice snadno. Stačí vám k tomu dvě lžičky čerstvých listů, které zalijete horkou vodou a necháte louhovat 10 minut. Bylinku je sice možné i usušit, ale znehodnotí se tím část účinných látek. Případně si můžete zakoupit již hotové produkty v lékárnách či prodejnách zdravé výživy. Populární jsou:

• tinktury,
• kapky,
• sirupy,
• tablety,
• extrakty. [11, 12, 13, 14]

Lichořeřišnice v kuchyni

Listy a květy lichořeřišnice mají velice zajímavou nahořklou chuť připomínající křen nebo ředkvičky. Proto se skvěle hodí do salátů, pomazánek, pesta, dresinků či polévek. Pro listy platí, že by se měly spotřebovat co nejrychleji po utržení, protože se u nich postupně rozvíjí hořkost. Využití najdete i pro poupata a nezralé plody, které můžete naložit do octa. Tímto způsobem se dají skvěle nahradit kapary. [15, 16]

Přečtěte si také:

Krušina olšová pomáhá při problémech s vyprazdňováním. Ve vyšších dávkách je ovšem toxická

Lichořeřišnice: pěstování

Lichořeřišnice nemá příliš vysoké nároky na pěstování, což znamená, že to zvládnou i naprostí začátečníci. Nejčastěji se pěstuje jako jednoletá letnička, neboť nesnáší mráz. Než lichořeřišnici zasadíte, měli byste pro ni vybrat vhodné místo. Dařit se jí bude v lehce vlhké, mírně propustné a chudší půdě. Zásadním problémem by mohla být dusíkatá půda, která sice stimuluje růst listů, ale má negativní dopady na kvetení. Vyberte pokud možno slunné stanoviště, případně je přijatelný i polostín.

Další výhodou lichořeřišnice je její odolnost vůči chorobám a škůdcům. Naopak má schopnost nezvané hmyzí návštěvníky odpuzovat, proto je výhodné sázet ji poblíž jiných rostlin a ovocných stromů. Nevolte ale místo vyloženě uprostřed záhonu, protože by mohla zakrývat ostatní rostliny.

Pokud má lichořeřišnice ideální podmínky k růstu, vykvétá od června do září nebo října. Semena byste měli sbírat až po odkvětu. Pokud si je schováte na příští rok, můžete je na jaře znovu zasadit a těšit se pak několik měsíců z krásných pestrých květů. [17, 18, 19, 20]

Zdroje: britannica.com, missouribotanicalgarden.org, nih.gov, science.gov, rxlist.com, agfonds.lv, sciencedirect.com, gardenia.net, foodforest.garden, plantura.garden, pfaf.org, gardenersworld.com, thespruce.com, bylinkyprovsechny.cz

Lichořeřišnice – rozcestník