Závěry vědců byly publikovány ve dvou rozsáhlých studiích. Na základě zkoumaných dat uvádějí, že nastala nová a globální "epidemiologická přeměna" mezi různými typy chronických onemocnění.
Přestože na kardiovaskulární onemocnění stále na světě umírá nejvíce lidí středního věku (tato onemocnění jsou v celosvětovém měřítku příčinou úmrtí v asi 40 procentech případů), v bohatých zemích nyní rakovina v porovnání se srdečními chorobami zabíjí dvojnásobek lidí.
V roce 2017 byla rakovina v celosvětovém měřítku druhou nejčastější příčinou úmrtí (rakovina byla příčinou smrti ve 26 procentech případů), uvedl spoluautor studie Gilles Dagenais s tím, že s pokračujícím poklesem počtu úmrtí na kardiovaskulrání choroby by se rakovina během několika desítek let mohla stát největším zabijákem na světě.
Z odhadovaných 55 milionů úmrtí na světě v roce 2017, více než 17 milionů lidí zemřelo následkem kardiovaskulárního onemocnění, tedy mimo jiné na selhání srdce, srdeční infarkty či mrtvice. Zhruba 70 procent případů přitom bylo spojeno s vysokým krevním tlakem, vysokým cholesterolem, špatnou stravou či kouřením, tedy s faktory, které lze ovlivňovat správnou životosprávou.
V uplynulých desetiletích ke dramatickému snížení počtu úmrtí na kardiovaskulrání choroby přispěly léky na snížení vysokého krevního tlaku a hladiny cholesterolu. Vyšší počet úmrtí na kardiovaskulární choroby v rozvojových zemích tak podle Dagenaise souvisí zejména s tamní nižší kvalitou zdravotnictví. V chudších zemích bylo podle studií méně lidí hospitalizováno a na srdeční choroby bylo předepsáno méně léků.
Vědci analyzovali údaje z Argentiny, Bangladéše, Brazílie, Kanady, Chile, Číny, Kolumbie, Indie, Íránu, Malajsie, Pákistánu, Filipín, Polska, Saúdské Arábie, Jihoafrické republiky, Švédska, Tanzanie, Turecka, Spojených arabských emirátů a Zimbabwe.