Co jsou nootropika?
Co se dozvíte v článku
Jako nootropika či „chytré drogy“ (anglicky smart drugs) se označují přírodní a syntetické látky, které příznivě ovlivňují činnost mozku a zlepšují schopnost myšlení. Konkrétně jde o doplňky stravy, funkční potraviny a léky, jejichž konzumace podporuje koncentraci, zdokonaluje paměť, ale zároveň pomáhá organismus zklidnit, což přímo souvisí s psychickou odolností a klidným spánkem.
Historie
Přírodní nootropika (například houby a různé adaptogeny) lidé konzumují odnepaměti. Počátkem 50. let 20. století však začali vědci experimentovat s různými látkami, které by mohly mít pozitivní vliv na lidskou mysl a daly by se využít také při léčbě některých nemocí. V roce 1964 pak slovo nootropika poprvé použil rumunský chemik a psycholog Cornelius Giurgea.
Doktor Giurgea se věnoval výzkumu piracetamu, což je látka zlepšující mozkovou činnost. Původně se sice snažil vyvinout látku, která podporuje spánek, ale brzy zjistil, že piracetam mozek spíše aktivuje. Přišel tedy s termínem nootropika, který kombinuje řecké slovo „noos“, což znamená „mysl, vnímání“, a „tropein“, které se překládá jako „směrem k“ či „ohýbat, otáčet“. Doslova se tedy jedná o suplementy, jejichž účinky jsou nasměrované ke správnému fungování lidské mysli.
Původně měla nootropika sloužit k léčbě deprese či neurodegenerativních onemocnění. V dnešní době se ovšem tento termín obecně používá jako název jakékoliv látky, která svým působením napomáhá zlepšit mozkovou činnost (paměť, schopnost učení, duševní výkon). Podle Giurgea by nootropika v každém případě měla splňovat následující podmínky:
- měla by zlepšovat paměť a schopnost učení,
- měla chránit mozek před zraněním fyzického i chemického charakteru (barbituráty, skopalamin…),
- měla by zvýšit odolnost paměti a naučeného chování vůči podmínkám, které mají tendenci je narušovat (hypoxie, elektrokonvulzivní šok…),
- měla by zvýšit účinnost tonických kortikálních/subkortikálních kontrolních mechanismů,
- měla by vykazovat pouze malé množství vedlejších účinků a extrémně nízkou toxicitu,
- měla by postrádat účinky jiných psychotropních léčiv (sedace, motorická stimulace).
Do povědomí širší veřejnosti se nootropika dostala začátkem 21. století, a to v souvislosti s rozvojem informačních technologií. V dnešní době se nootropika těší velké popularitě například mezi studenty vysokých škol, ale používají je také manažeři nebo lidé pracující na takových pozicích, které vyžadují, aby jejich mozek fungoval maximálně efektivně.
Jak fungují nootropika?
Vzhledem k tomu, že na světě existuje velké množství různých nootropik, je prakticky nemožné přesně a jednoduše popsat mechanismus jejich fungování. Každá z těchto látek totiž může mít vlastní specifické mechanismy působení a každý člověk na ni může reagovat odlišným způsobem. Podobně se pak liší samozřejmě i způsob užívání jednotlivých nootropik.
Existuje řada různých vysvětlení, proč a jak nootropika podporují kognitivní funkce, přičemž někde jsou mechanismy fungování poměrně jasné, ale jinde vědci konkrétní mechanismus stále neznají. Obecně se předpokládá, že nootropika chrání neurony před poškozením vlivem stárnutí a také před působením různých toxinů.
Většina nootropik dokáže v mozku regulovat hladinu určitých neurotransmiterů, enzymů nebo hormonů (acetylcholin, dopamin, serotonin, GABA). Ke zlepšení mozkových funkcí tyto látky přispívají tím, že se vlivem jejich konzumace zvyšuje průtok okysličené krve mozkovou tkání a mozek je tak lépe vyživován.
Negativní vliv na mozkovou činnost mohou mít volné radikály. Jejich působení ovšem nootropika částečně blokují, jelikož zvyšují antioxidační kapacitu mozku a zbavují tkáň neurotoxinů. Kromě toho mohou některá nootropika zvyšovat mozkové vlny, což se projeví na mentálním rozpoložení, a jiná zase podporují neuroregeneraci (dodávají stavební části neuronů a udržují pevnost membrány mozkových buněk).
K čemu slouží nootropika?
Jako „chytré drogy“ se nootropika označují z toho důvodu, že dokáží lidský mozek vybudit na maximum. Člověk se pak lépe učí a více si pamatuje. Zatímco u běžných drog je ale účinek okamžitý a velmi intenzivní, nootropika působí až po delší době. To znamená, že aby pacient zaznamenal výraznější účinky, musí je užívat týdny, měsíce nebo dokonce i roky.
Hlavní výhody užívání nootropik:
- zlepšení krátkodobé i dlouhodobé paměti,
- zlepšení schopnosti učit se novým věcem,
- posílení spolupráce obou mozkových hemisfér,
- podpora motivace, pozornosti a koncentrace,
- odolnost vůči fyzickému i psychickému stresu,
- ochrana mozku před poškozením a degenerací,
- zlepšení nálady a posílení kreativity,
- vyšší efektivita práce a lepší organizační schopnosti,
- zdokonalení prostorové představivosti,
- vnitřní zklidnění a zvýšení psychické odolnosti.
Některá nootropika mají podobu volně dostupných léků, které mohou pomoci v případě, že byly nějakým způsobem narušeny mozkové funkce pacienta. Na vině v tomto případě bývá například úraz, šok nebo nějaký další zdravotní problém. Nootropika se používají zejména u akutních nebo subakutních stavů, které jsou často organicky podmíněné a spojené s poruchami vědomí.
Druhy nootropik
V současné době rozlišujeme dvě hlavní kategorie nootropik. Do první skupiny, což jsou syntetická nootropika, se řadí například výše zmiňovaný piracetam, ale také modafinil, methylfenidát nebo třeba různé amfetaminy. Tyto látky příznivě ovlivňují mentální procesy a mají silnější účinky než přírodní varianta, ale jejich užívání se zároveň pojí s větším rizikem nežádoucích účinků.
Mezi nejúčinnější nootropika dnes patří Ritalin (methylfenidát) či Adderall (amfetamin). Tyto stimulanty v mozku zvyšují hladinu dopaminu, což je neurotransmiter, který reguluje pozornost, bdělost a množství energie. Mnohým lidem slovo amfetamin evokuje drogu, ale v tomto případě jde o oficiálně schválené léky používané při léčbě onemocnění ADHD, které se pojí s poruchou pozornosti.
Dalším známým stimulantem je pak Provigil (modafinil), který mění hladiny neurotransmiterů v mozku, pomáhá zvýšit pacientovu pozornost a používá se například při narkolepsii. Všechny tyto látky ovšem řadíme mezi nootropika na předpis, což znamená, že si je nemůžete bez doporučení lékaře sami koupit.
Pravděpodobně to ani netušíte, ale některá nootropika mohou být běžnou součástí vašeho jídelníčku, čímž nevědomky podporujete své kognitivní schopnosti. Mezi přírodní nootropika se totiž řadí třeba kofein, L-theanin, který se nachází v zeleném čaji, ginkgo biloba nebo ženšen. Dále sem ale patří také kreatin, cholin, guarana, kurkumin, ashwagandha nebo třeba rozchodnice růžová.
Kofein
Pravděpodobně největší zkušenosti mají lidé s kofeinem, což je přírodní nootropikum, které se nachází v kávě, v čaji, v hořké čokoládě nebo v energetických nápojích. A proč se vlastně kofein řadí mezi nootropika? Tato látka účinně bojuje proti únavě, zlepšuje náladu a zároveň zvyšuje pozornost, bdělost i kognitivní výkonnost.
Kofein ovlivňuje činnost několika různých neurotransmiterů, jako je GABA, dopamin, serotonin, noradrenalin či acetylcholin. Díky tomu dokáže efektivně podpořit soustředění, zahání únavu, redukuje ospalost a kromě toho výrazně snižuje reakční dobu při vizuálních nebo zvukových úkolech, které jsou zaměřené na výběr.
Ačkoliv může mít konzumace kofeinu na lidský organismus pozitivní účinek, nesmíme zapomínat ani na jeho negativní účinky. Při pravidelném užívání roste tolerance, což znamená, že aby člověk dosáhl stejného efektu, musí dávku postupem času zvyšovat. Pokud to pacient s jeho konzumací přežene, může pocítit:
- bolest hlavy,
- nervozitu,
- fyzickou slabost
- roztěkanost,
- nevolnost,
- potíže se spánkem.
Z toho důvodu je dobré užívat kofein s rozmyslem. Pokud se nejedná o výjimečné případy, jednorázová dávka by neměla překročit 200 mg. Celkový denní příjem kofeinu by měl být ale také omezený. V ideálním případě by neměl přesáhnout 5,7 mg/kg TH, což u 70kilového člověka odpovídá dávce 400 mg.
L-theanin
Ačkoliv je zelený čaj známý jako zdroj kofeinu, najdete v něm také další zajímavou složku, kterou je L-theanin. Tato látka má údajně schopnost zvyšovat hladinu alfa vln v lidském mozku, což přispívá k bdělosti a navozuje klidný duševní stav. Zelený čaj tedy není jen oblíbeným nápojem, který si lidé pochvalují kvůli jemné a lahodné chuti, ale také přírodním nootropikem.
L-theanin představuje neesenciální aminokyselinu, která je známá díky svým relaxačním účinkům a schopnosti zlepšit pozornost nebo snížit vnímání stresu. Na rozdíl od některých jiných látek nepůsobí sedativně, a pokud ji zkombinujete s kofeinem, jejich účinky se navzájem podpoří, což pomůže zlepšit kognitivní funkce. Dále pak L-theanin chrání před kognitivním úpadkem vlivem stárnutí.
Kromě zeleného čaje dnes existuje také čistý izolovaný L-theanin, který je možné dávkovat dle potřeby. Nejčastěji se užívá v množství 100–200 mg společně s kofeinem (například 100 mg L-theaninu a 100 mg kofeinu). Kromě toho existují také kofeinové kapsle, které rovněž obsahují L-theanin.
Ginkgo biloba
Dalším z řady přírodních nootropik je ginkgo biloba neboli jinan dvoulaločný. Jde o vysoký, odolný a dlouhověký strom, který pochází z východní Asie a je známý hlavně díky svým listům ve tvaru vějíře. Ty spolu s plody ginkgo biloby hrály důležitou roli v tradičním čínském léčitelství již před 5000 lety, ale v současné době se kvůli možným alergickým reakcím používá pouze jejich extrakt.
Dnes je ginkgo biloba dostupná především jako součást různých potravinových doplňků. Výtažky z jejích listů totiž obsahují řadu prospěšných látek, kam patří třeba flavonoidy a terpenoidy, což jsou antioxidanty, které jsou schopné ochránit buňky před oxidačním stresem. Konzumace přípravků s ginkgo bilobou tedy podporuje vychytávání volných radikálů, které mohou být příčinou různých onemocnění.
Kromě toho ginkgo biloba zlepšuje prokrvení mozku i ostatních tkání, podporuje kognitivní funkce mozku (paměť, koncentrace, pozornost, řečové funkce, schopnost přijímat nové informace) a údajně dokáže navodit duševní rovnováhu. Aby toho nebylo málo, extrakt z jinanu dvoulaločného pomáhá lidem udržet si zdravý sluch i zrak a zajišťuje přiměřenou tělesnou teplotu, správnou hladinu cholesterolu v krvi a prokrvení okrajových částí těla.
Podle výzkumů má doplňování ginkgo biloby výrazný vliv na zlepšení paměti a mentálních procesů u starších pacientů. Mladším jedincům zase může pomoci při náročných životních situacích, jelikož redukuje hladinu kortizolu a vyšší krevní tlak spojený se stresem. Navíc se používá při léčbě degenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova nemoc.
Ženšen
Pod názvem ženšen pravý (Panax ginseng, všehoj ženšenový) se ukrývá bylina, která je známá pro své zdraví prospěšné účinky. Oblibě se těšila již v tradičním čínském léčitelství, ale postupem času se ze své asijské domoviny rozšířila také na další kontinenty. Používá se zejména kořen ženšenu, který se suší, drtí nebo paří v nálevu. Extrakt z ženšenu se ovšem nachází také v různých doplňcích stravy.
A proč je ženšen na světě tak oblíbený? Údajně zvyšuje proudění krve, zlepšuje mentální výkon, podporuje soustředění, jako adaptogen pomáhá optimalizovat činnost mozku (zajišťuje správnou hladinu cukru v krvi, normální krevní tlak…), funguje jako potenciální antioxidant a dokonce může navodit pocit klidu. Vzhledem k možné interakci s užívanými léky je ovšem dobré konzultovat konzumaci ženšenu s ošetřujícím lékařem.
Rozchodnice růžová
Jako rozchodnice růžová či Rhodiola rosea se označuje rostlina s adaptogenními vlastnostmi, která napomáhá lidskému organismu přizpůsobit se neustále se měnícím okolním podmínkám. Zvyšuje prokrvení jednotlivých tkání a odolnost nervového systému vůči únavě či stresu, podporuje kognitivní funkce a pozitivně ovlivňuje náladu, kreativitu či krátkodobou paměť.
Podle současných výzkumů může rozchodnice růžová také zmírňovat působení stresu, podporuje kondici a zároveň redukuje únavu. V minulosti byla Rhodiola rosea známá hlavně v Rusku nebo ve Skandinávii, ale dnes se s ní můžete setkat prakticky po celém světě. Tento adaptogen, který dle mnohých patří mezi nejlepší nootropika, totiž bývá součástí různých doplňků stravy.
Korálovec ježatý
Lion´s mane, korálovec ježatý, yamabushitake nebo třeba hericium – to vše jsou názvy pro medicínskou houbu, která je známá díky velkému obsahu antioxidantů. Napomáhá neuroplastickým procesům v mozku a jeho správnému fungování, podporuje myelinizaci, zvyšuje růstové faktory přítomných neuronů a zároveň je chrání.
Extrakt z korálovce ježatého je údajně prospěšný také při zmírňování kognitivního úpadku, zlepšuje kognitivní schopnosti (paměť, pozornost, soustředění) a zmírňuje podrážděnost, úzkost a depresi. Kromě toho je konzumace houby yamabushitake, která je dostupná ve formě doplňků stravy nebo také v sušené podobě, prospěšná také pro krátkodobou paměť a schopnost vizuálního rozpoznávání.
Ashwagandha
Dalším z oblíbených adaptogenů je aswagandha, která se nazývá také Withania somnifera, vitánie snodárná, indický ženšen či zimní třešeň. Jde o jednu z nejdůležitějších ajurvédských bylin, jež pomáhá optimalizovat testosteron u silově trénujících sportovců, snižuje hladinu kortizolu, což působí proti stresu či úzkosti, a zvyšuje uvolňování luteinizačního hormonu.
Ashwagandha se používá už více než 2500 let, přičemž v Indii slouží hlavně k posílení imunitního systému po prodělané nemoci. Pomáhá tělu udržovat homeostázu (stálé vnitřní prostředí), vyrovnává hladinu hormonů štítné žlázy, chrání organismus před různými chorobami, ale má i celou řadu dalších účinků. Pokud ji chcete vyzkoušet, je dostupná například v podobě kapslí, bylinných kapek nebo jako prášek.
Maca
K přírodním nootropikům se řadí také maca peruánská (Lepidium meynii či Lepidium peruvianum), což je bylina, kterou pro její blahodárné účinky využívali již starověcí Inkové. Rostlina známá také jako peruánský ženšen se dnes pěstuje ve vysokých nadmořských výškách jihoamerického pohoří Andy, kde ji místní populace konzumuje v různých podobách.
Maca obsahuje spoustu zdraví prospěšných látek. Díky fytoestrogenům podporuje pravidelnost menstruačního cyklu, zmírňuje příznaky menopauzy a pomáhá při problémech s plodností. Díky obsaženým živinám přispívá k větší vytrvalosti a výkonnosti, u mužů i žen může zvýšit pravděpodobnost početí a zároveň příznivě působí na fyzické i duševní zdraví.
Aby toho nebylo málo, maca peruánská se řadí také mezi adaptogeny. To znamená, že podporuje schopnost lidského organismu lépe se přizpůsobit okolním podmínkám. Posiluje duševní zdraví, pomáhá udržet sílu svalů, dodává vitalitu, a tím samozřejmě zvyšuje pacientovo sebevědomí. V našich podmínkách ji seženete ve formě sušeného prášku nebo tablet, které slouží jako doplněk stravy.
Kreatin
Přirozenou součástí lidského těla, ale i populárním suplementem je v dnešní době kreatin. Jde o aminokyselinu, která podporuje zdravý růst svalů a představuje pohotový zdroj energie, což je důležité hlavně pro sportovce. Zároveň prodlužuje dobu, po kterou jsou svaly schopné pracovat pod vysokou zátěží.
Ačkoliv to mnozí lidé netuší, kreatin pozitivně působí i na lidský mozek. Pomáhá zlepšovat krátkodobou paměť a při dlouhodobější konzumaci zlepšuje schopnost myšlení a uvažování. V dnešní době se kreatin těší popularitě hlavně mezi fitness nadšenci, jelikož jde o účinný, ale zároveň cenově přijatelný doplněk stravy. Na trhu je dostupný v mnoha různých formách, jako je například kreatin monohydrát.
Cholin
V tomto případě jde o poměrně nedávno objevený nutrient, který se mezi oficiálně uznané potřebné živiny zařadil roku 1998. Dříve byl cholin řazen mezi vitamíny skupiny B, ale dnes ho vědci považují za jeden z kvazi-vitamínů či vitagenů, které mají pro organismus význam také jako stavební a energetické zdroje. Částečně je vytvářen v játrech a dalších tkáních z různých esenciálních látek a zbytek člověk přijímá společně s potravou.
Pokud jde o účinky cholinu, je prospěšný především pro játra, jelikož brání jejich ztučnění a chrání je před poškozením alkoholem, toxiny nebo působením různých léků. Výzkumy ovšem naznačují, že má pozitivní vliv také na kognitivní funkce (paměť a zpracování informací). U starších pacientů jeho užívání pomáhá vylepšit krátkodobou i dlouhodobou paměť.
Jako doplněk stravy je možné cholin zakoupit například ve formě prášku nebo kapslí. Na trhu jsou dostupné různé varianty, jako je cholin bitartrát nebo Alpha GPC (L-alfa-glycerol fosforyl cholin), který pomáhá zlepšit paměť, podporuje schopnost učení a navozuje duševní rovnováhu. Dále se můžete setkat se sloučeninou označovanou jako Citocoline (CDP-cholin), která má neuroprotektivní vlastnosti.
Resveratrol
Jako resveratrol se označuje přírodní antioxidant, který se běžně nachází ve slupkách červeného a fialového ovoce, kam patří třeba maliny, borůvky nebo hroznové víno. Kromě toho však tuto látku najdete také v červeném víně, v čokoládě nebo v arašídech a vzhledem ke svým antioxidačním a antibakteriálním účinkům se používá i jako součást různých doplňků stravy.
Užívání resveratrolu by údajně mělo zabránit postupnému zhoršování stavu hipokampu, což je součást koncového mozku, která hraje důležitou roli při krátkodobém uchovávání informací nebo při prostorové orientaci. Kromě toho se předpokládá, že konzumace této látky může zpomalit pokles funkce mozku, který je způsoben stárnutím. Dosavadní výzkumy také naznačují, že by mohl mít pozitivní vliv na mozkové funkce a paměť.
Další nootropika:
- guarana – jeden z přírodních zdrojů kofeinu, který pomáhá zlepšovat pracovní paměť a schopnost rozhodování,
- kurkumin – antioxidant, který podporuje paměť a koncentraci, zvyšuje hladinu dopaminu a serotoninu, zlepšuje náladu a ovlivňuje také schopnost řešit problémy,
- acetyl L-karnitin – aminokyselina důležitá pro tvorbu acetylcholinu, která podporuje mozkové procesy, má vliv na kreativitu a verbální fluenci, ale zároveň zlepšuje paměť,
- GABA (kyselina gama aminomáselná) – neurotransmiter, který snižuje aktivitu neuronů v mozku a CNS, což vede k vyrovnanější náladě,
- magnesium L-treonát – forma hořčíku, která se přes hematoencefalickou bariéru dostává do mozku, snižuje úzkost, zlepšuje kognitivní schopnosti a pomáhá zklidnit mozek před usnutím,
- medicínské houby – chaga (rezavec šikmý), reishi (leskokorka lesklá), maitake (trsnatec lupenitý),
- DHA a EPA (omega-3 mastné kyseliny) – zatímco kyselina dokosahexaenová hraje důležitou roli při udržování struktury a funkce mozku, kyselina eikosapentaenová má protizánětlivé účinky a pomáhá chránit mozek před poškozením a stárnutím.
Jaké mají nootropika dávkování?
Jednotlivá nootropika mohou mít různou formu, od tobolek přes sušené prášky až po extrakty, oleje, čaje nebo sirupy. Pokud je chcete vyzkoušet, důležité je vybírat produkty důvěryhodných značek, u nichž si člověk bude jistý tím, co obsahují. Pamatujte pak i na to, že syntetická nootropika mívají silnější účinek než nootropika přírodní.
Jelikož každé nootropikum funguje jinak, nelze obecně říct, jak tyto látky užívat a jaké by mělo být jejich doporučené dávkování. Proto je dobré věnovat pozornost pokynům uvedeným na obalu a v případě potřeby se poradit také s ošetřujícím lékařem. Zatímco některá nootropika se užívají na lačný žaludek, jiná se podávají spolu s jídlem.
Jednou z populárních strategií, které se pojí s užíváním nootropik, je cyklování. To znamená, že člověk užívá konkrétní nootropikum po předem stanovenou dobu (například jeden týden) a poté si dá krátkou přestávku. Tato strategie se dá aplikovat v dlouhodobém horizontu, snižuje riziko vybudování tolerance a brání snižování účinnosti.
Prodej nootropik
Nootropika jsou k dostání jak v běžných lékárnách, tak i ve specializovaných eshopech. Mezi ověřené patří například UpLife.cz a BrainMarket.cz.
Nootropika pro děti
Pokud se děti potýkají se syndromem ADHD (porucha pozornosti s hyperaktivitou), problémy jim po konzultaci s lékařem mohou pomoci zmírnit právě nootropika. Většinou jde o přírodní látky, které pomáhají prokrvit mozek, podporují kognitivní schopnosti a zlepšují spánek.
Zdroje: wikiskripta.eu, psychologytoday.com, nootropicsexpert.com, gymbeam.cz